Zprávy z tisku
Senát má výhrady k evropskému nařízení proti invazním druhům
Snahu Bruselu bojovat proti nepůvodním invazním druhům rostlin i živočichů v Evropě povede podle senátorů k nárůstu administrativy. K návrhu nového unijního nařízení se proto stavěli spíše skepticky. Jeho přímé odmítnutí, které požadoval Jaroslav Kubera (ODS), ale po téměř dvouhodinové debatě neschválili.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil, že Evropský
parlament a rada budou schvalovat jinou verzi návrhu než tu, kterou
senátoři projednávali. Ujišťoval je ale, že jejich výhrady budou do
českého postoje ke konečné podobě nařízení zapracovány.
Senátoři poukazovali například na to, že nařízení se zaměřuje především
na 50 invazních nepůvodních druhů majících význam pro EU, ale současně
dodává, že těchto 50 druhů představuje pouze půl procenta z celkového
počtu invazních nepůvodních druhů v unii.
Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se na něm
nekontrolovaně šíří. Přitom agresivně vytlačuje původní druhy, které
mají podobnou funkci v přírodě jako on. Některé se dovážejí záměrně,
například pro okrasné účely nebo zájmový chov, jiné se dostávají do EU
jako "černí pasažéři" například s jiným zbožím. Příkladem jsou bolševník
nebo plzák španělský.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) již dříve napočítala přes
10 000 druhů, které představují nebezpečí jak pro druhovou různorodost,
tak i pro lidské zdraví. Celkové hospodářské škody způsobované invazními
nepůvodními druhy vyčíslila agentura na 12 miliard eur ročně, tedy asi
330 miliard korun.
Senátoři také poukázali na to, že v jednotlivých členských státech EU a v
jejich regionech je situace týkající se invazních nepůvodních druhů
značně rozdílná. Proto považují za zásadní, aby zůstala zachována
potřebná míra flexibility pro jednotlivé regiony s cílem účinně
zasahovat proti těmto druhům.
Návrh evropského nařízení klade důraz především na prevenci, kterou je
podle Evropské komise třeba doplnit systémem včasného varování. Návrh má
také co nejvíce zvýšit účinnost současných systémů a plně využít
existující prostředky a opatření. Členské státy by také měly mít možnost
samy přijímat opatření vůči všem druhům, které nejsou zařazeny do
seznamu invazních nepůvodních druhů.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 20.3.14
Poslední změna: 20.3.2014
Počet shlédnutí: 183
Senát má výhrady k evropskému nařízení proti invazním druhům
Snahu Bruselu bojovat proti nepůvodním invazním druhům rostlin i živočichů v Evropě povede podle senátorů k nárůstu administrativy. K návrhu nového unijního nařízení se proto stavěli spíše skepticky. Jeho přímé odmítnutí, které požadoval Jaroslav Kubera (ODS), ale po téměř dvouhodinové debatě neschválili.
Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) upozornil, že Evropský parlament a rada budou schvalovat jinou verzi návrhu než tu, kterou senátoři projednávali. Ujišťoval je ale, že jejich výhrady budou do českého postoje ke konečné podobě nařízení zapracovány.
Senátoři poukazovali například na to, že nařízení se zaměřuje především na 50 invazních nepůvodních druhů majících význam pro EU, ale současně dodává, že těchto 50 druhů představuje pouze půl procenta z celkového počtu invazních nepůvodních druhů v unii.
Invazní druh je druh na daném území nepůvodní, který se na něm nekontrolovaně šíří. Přitom agresivně vytlačuje původní druhy, které mají podobnou funkci v přírodě jako on. Některé se dovážejí záměrně, například pro okrasné účely nebo zájmový chov, jiné se dostávají do EU jako "černí pasažéři" například s jiným zbožím. Příkladem jsou bolševník nebo plzák španělský.
Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) již dříve napočítala přes 10 000 druhů, které představují nebezpečí jak pro druhovou různorodost, tak i pro lidské zdraví. Celkové hospodářské škody způsobované invazními nepůvodními druhy vyčíslila agentura na 12 miliard eur ročně, tedy asi 330 miliard korun.
Senátoři také poukázali na to, že v jednotlivých členských státech EU a v jejich regionech je situace týkající se invazních nepůvodních druhů značně rozdílná. Proto považují za zásadní, aby zůstala zachována potřebná míra flexibility pro jednotlivé regiony s cílem účinně zasahovat proti těmto druhům.
Návrh evropského nařízení klade důraz především na prevenci, kterou je podle Evropské komise třeba doplnit systémem včasného varování. Návrh má také co nejvíce zvýšit účinnost současných systémů a plně využít existující prostředky a opatření. Členské státy by také měly mít možnost samy přijímat opatření vůči všem druhům, které nejsou zařazeny do seznamu invazních nepůvodních druhů.
Zdroj: zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 20.3.14
Poslední změna: 20.3.2014
Počet shlédnutí: 183