Producenti palmového oleje si přetahují lidi z plantáží

Jednička a dvojka v produkci palmového oleje, Indonésie a Malajsie, si přetahují pracovníky pro své plantáže. Za kratší konec přitom tahá Malajsie, protože její konkurent nabízí lepší pracovní příležitosti.

Malajská ekonomika je přitom na migrantech silně závislá, protože tvoří 21 procent pracovní síly. Na plantážích je dokonce osm z deseti dělníků ze zahraničí.

Méně dělníků znamená méně časté sklizně. Hrozí proto pokles produkce palmového oleje, který se mimo jiné používá k výrobě bionafty. Předpověď roční produkce v Malajsii přitom počítá s tím, že letos vzroste z loňských 17 milionů na 17,6 milionů tun. Pěstitelé tvrdí, že pokud by měli dostatek pracovníků, mohli by vyrobit o dalšího půl milionu tun více.

Většina pracovníků na plantážích jsou indonéští muslimové, kteří v srpnu, měsíci ramadánu, odjedou domů. Produkce tak může v srpnu klesnout až o 15 procent. Navíc hrozí, že se mnoho z nich nevrátí, neboť v Indonésii najdou lepší podmínky. Mzdy jsou v obou zemích na podobné úrovni, v Indonésii možná o trochu vyšší (1000 až 1200 malajských ringgitů, v přepočtu až 395 dolarů). Na rozdíl od Malajsie však indonéské společnosti svým zaměstnancům dovolují, aby si s sebou přivedli své rodiny.

Situaci zhoršuje plán malajské vlády, startující v červenci, na vyhoštění ilegálních pracovníků. "Pokud vláda nezvládne politiku zaměstnanosti, hospodářství ztratí konkurenceschopnost," říká ekonom Credit Suisse Kun Lung Wu.

Malajské předpisy jsou ve věci zahraničních zaměstnanců přísné. Pracovní povolení se uděluje pouze na pět let a po vypršení platnosti nesmí cizinec nějakou dobu v zemi pracovat.

To přispívá k tomu, že migranti hledají uplatnění ve své domovské zemi - ať už v Indonésii, nebo v jiných asijských ekonomikách, které také začínají nabízet lepší pracovní příležitosti.

Výrobcům oleje tudíž nezbývá nic jiného než zvyšovat mzdy. Největší malajský producent Sime Darby v červnu svým zaměstnancům přidá, a tak zvýší náklady na výrobu jedné tuny oleje na 1600 ringgitů (nyní se náklady producentů pohybují od 700 do 1500 ringgitů).

Přesto ale výrobci získají slušné marže, neboť se tuna oleje prodává zhruba za 3200 ringgitů.

Včera však cena futures na palmový olej spadla na své sedmiměsíční minimum 3178 ringgitů kvůli spekulacím, že Indonésie a Malajsie chtějí více zvýšit produkci a poptávka po této komoditě bude nižší.

Odhad produkce

49,2
milionu tun činí předpověď letošní světové produkce palmového oleje podle společnosti Oil World. Oproti roku 2010 to představuje nárůst o 7,2 procenta. Zvýšený odhad srazil včera ceny této komodity na sedmiměsíční minimum 3178 ringgitů za tunu.

Zdroj: EnviWeb

 

Tweet

Datum uveřejnění: 28.6.11
Poslední změna: 28.6.2011
Počet shlédnutí: 232