Zprávy z tisku

Povinné revize kotlů vyjdou domácnost na 1000 korun co dva roky

Za povinné revize kotlů na tuhá paliva, s nimiž počítá nový zákon o ochraně ovzduší, by lidé měli zaplatit každé dva roky zhruba 700 až 1000 korun. Senátorům z výboru pro veřejnou správu to dnes řekl náměstek ministra životního prostředí Ivo Hlaváč v reakci na jejich obavy, že nové opatření neúměrně zatíží domácnosti.

 
 

Náměstek nicméně revize považuje za "nejmenší možné opatření, jak na kvalitu vytápění v domácnostech tlačit". Zákon počítá také s tím, že za nepodstoupení revize by lidem hrozila pokuta až 20.000 korun. Podle zákona by si lidé museli pořídit také nové kotle, pokud jejich současné nesplňují emisní požadavky. "Nepožadujeme, aby si lidé pořídili Mercedes, ale aby v každé domácnosti byla slušná Fabie, aby se netopilo ve Wartburgu nebo Trabantu," poznamenal Hlaváč.

Výbor schvalování svého stanovisko k novele odložil do příštího týdne, chce mimo jiné počkat na postoj hospodářského výboru. Senátní podvýbor pro energetiku už v úterý doporučil do roku 2016 zachovat poplatky zejména průmyslovým podnikům za znečišťování ovzduší, které chce sněmovna do budoucna zrušit. Ministerstvo životního prostředí stojí naopak o zvýšení poplatků podle původního vládního návrhu nového zákona.

Vládní návrh počítal s tím, že poplatky za znečištění by se měly mezi léty 2017 a 2021 postupně zvyšovat až na 3,5násobek současné sazby. Pak se měly zvednout na dvojnásobek. Poslanci ale pasáž změnili tak, že od roku 2016 by firmy neměly platit za vypouštění oxidu siřičitého, oxidů dusíku a těkavých organických látek, od roku 2022 ani za tuhé znečišťující látky.

Energetický podvýbor navrhl v roce 2016 zvýšit poplatky za emise tuhých znečišťujících látek zhruba o třetinu, přičemž poplatky za vypouštění oxidu siřičitého a oxidů dusíku by se měly do roku 2020 snížit přibližně na polovinu. O výnosy by se měly podělit Státní fond životního prostředí a kraje, které by peníze musely použít na snižování emisí.

Krok sněmovny, který podpořil například Svaz průmyslu, vzbudil nesouhlas ekologických organizací, ostravského zastupitelstva, vědecké rady ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS) i komise Akademie věd pro životní prostředí, která poslanecké rozhodnutí označila za nepřijatelné a neodpovědné.

Zdroj: Ekolist

 


Datum uveřejnění: 7.3.12
Poslední změna: 7.3.2012
Počet shlédnutí: 291