Plzeň má plantáž s japonskými topoly; spálí je městská teplárna

Rychle rostoucí japonské topoly, které spálí v novém kotli na biomasu městská teplárna, pěstuje na svých 15 hektarech město Plzeň. Na údržbu a dosadbu plantáže se 100.000 stromy mezi dálničním tunelem Valík a řekou Úhlavou, které mají městu přinášet výnosy v řádech milionů korun, žádá o dotaci Státní zemědělský intervenční fond. Už loni dostala Plzeň necelých 60.000 korun, letos to má být podobná suma, řekl ČTK městský radní Miloslav Šimák (ČSSD).

První sklizeň bude v zimě 2014. Zajistí ji externí firma, podobně jako zpracovávání klestu ze 4000 hektarů městských lesů. "Životnost plantáže se předpokládá 20 let, poté je rostlina vyčerpaná. Porost bude až pětkrát vytěžen a zpracován na štěpku," uvedl Stanislav Janský z městských lesů Správy veřejného statku města Plzně (SVS). Za pět let vyroste topol do osmi až deseti metrů; samovolně se obnovuje z pařezů. Plantáž založila Plzeň v roce 2009 na zemědělských pozemcích. Dle efektivity první sklizně rozhodne o osázení čtyřech srovnatelných ploch.

"Předběžně už máme dojednáno, že veškerou produkci odkoupí Plzeňská teplárenská. Pro ni bude produkce celé plantáže stačit pouze na 1,5 až dva dny," řekl šéf lesního a vodního hospodářství SVS Richard Havelka. Podle něj jde o měkké listnaté dřevo s výhřevností jako olše, osika i bříza, která ale roste do stejné výše jako japonský topol 20 let. Výnosy budou závislé na aktuálních cenách v době sklizně. Poprvé se mají pohybovat kolem milionu korun. Druhá sklizeň už bude zajímavější, protože se do ní nebudou promítat náklady na výsadbu.

"Jde o pilotní projekt zařazený do sítě výzkumu rychle rostoucích dřevin. Proto je vývoj biodiverzity, růstová dynamika, produkce a vývoje obsahu půdních živin a humusu sledován Výzkumným ústavem pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice," řekl Šimák.

Pro teplárnu, která spálí v kotli přes 300.000 tun biomasy, pěstuje energetické porosty řada firem.

Zdroj: ČTK

Tweet