Pěstovaná biomasa - významný domácí a obnovitelný zdroj energie

Rychle rostoucí dřeviny prý budou hyzdit krajinu a díky nim podraží potraviny...

Pěstovaná biomasa - významný domácí a obnovitelný zdroj energie

Biomasou rozumíme všechnu hmotu biologického původu. Pro energetické využití přímým spalováním se u nás využívá téměř výhradně dřevní odpad, lesní těžební zbytky a omezeně zbytky ze zemědělské produkce (sláma). Potenciál těchto zdrojů je však již téměř vyčerpán. Jedním z mála zdrojů jak uspokojit rostoucí poptávku tepláren a elektráren a současně splnit naše cíle a mezinárodní závazky, je záměrná produkce biomasy na zemědělské půdě neboli pěstování tzv. lignocelulózních (dřevnatých a slamnatých) energetických plodin jako jsou například topoly, vrby, ozdobnice, lesknice rákosovitá nebo šťovík OK2. Potenciál biomasy (zbytkové i pěstované) je odhadován na 8-15% primárních energetických zdrojů ČR, z čehož potenciál rychle rostoucích dřevin je cca na 0,7-2 % (11 PJ). Produkcí domácí biomasy se Česká republika může alespoň částečně odpoutat od závislosti na omezených zdrojích fosilních paliv tím, že si bude schopna produkovat palivo pro teplárny či elektrárny sama, a bude méně závislá na politicky nestabilních zemích, jak se to ukázalo při krizi s plynem přes Ukrajinu v roce 2008. Navíc budou finanční zdroje za nákup lokální biomasy zůstávat v regionu čímž se na rozdíl od dovážených fosilních paliv posílí místní ekonomika.

Rychle rostoucí dřeviny a japonské topoly - alternativa pro zemědělství

V článcích jsou jako rychle rostoucí dřeviny příp. rychlé topoly zmiňovány pouze takzvané japonské topoly, což je populární název pro 5 klonů hybridního topolu (Populus nigra × P. maximowiczii 'J-101' až 'J-105') původem z Japonska. U nás se z nich pěstuje od 90. let téměř výhradně klon J-105 (příp. J-104). Spektrum dřevin pro produkční porosty (výmladková plantáže) je však mnohem širší a zahrnuje více než dvě desítky klonů a odrůd topolů, vrb domácí i zahraniční provenience. Dalšími dřevinami, které jsou pro záměrnou produkci biomasy (paliva) používány nebo testovány jsou jasan, olše nebo bříza. Japonské topoly jsou v současnosti u nás nejrozšířenější rychle rostoucí dřevina a jsou pěstovány na cca 85% z celkové rozlohy cca 500ha všech rychle rostoucích dřevin. Z toho je mnoho porostů výzkumných, reprodukčních, nebo si je pěstitelé sklízí pro vlastní potřebu. Tudíž, jak je uvedeno v článku MF Dnes, že se u nás s oblibou japonské topoly spalují s hnědým uhlím nemůže být řeč. Do tepláren míří především stěpka z těžebních zbytků v lesích, které rovněž začíná být akutní nedostatek. Rychle rostoucí dřeviny jsou u nás teprve na počátku a jeví se jako velmi perspektivní alternativa pro využití měně produktivní zemědělské půdy, jejíž rozloha je v řádech desetitisíců hektarů. Cíleným pěstováním topolů, vrb a dalších lignocelolózních energetických plodin se především naskýtá možnost diverzifikovat zemědělství, ale také stabilizovat trh s energiemi. Rostoucí poptávka po elektrické energii bez rostoucí produkce z lokálních zdrojů povede k dalšímu zdražování. To samé platí i pro výrobu tepla.

Rychle rostoucí dřeviny potraviny nezdraží

Rychle rostoucí dřeviny prý budou hyzdit krajinu a díky nim podraží potraviny. Pravdou je, že naši pěstitelé mají problém efektivně, za slušné ceny, prodat to co vypěstují na současných plochách. Je však celkem nasnadě se zeptat, zda je autor tak fundovaný, že by uměl určit, co nebo jaká plodina podraží potraviny? Zda jsou to spekulace na potravinových burzách, neúrody v Rusku, rostoucí spotřeba v Číně a Indii, ochranářské bariéry EU nebo jestli to má být řepka olejka, kukuřice snažící se dostat na třetí místo v zemědělských komoditách jako cíleně pěstovaný substrát do bioplynových stanic, nebo žitovec, který se peletuje a spaluje v elektrárnách příp. teplárnách. Rychle rostoucí dřeviny v žádném případě u nás nikdy nevytlačí potravinářskou rostlinnou výrobu, jak píše MF Dnes, a to proto, že se pěstují a budou pěstovat na zemědělské půdě nižší bonity, jako jsou podmáčené pole nebo louky nebo méně úrodná půda v podhorských oblastech s vyššími srážkami. Naopak, jelikož jejich sklizeň probíhá v zimních měsících, je pro zemědělce vhodnou alternativou, jak využít svůj potenciál i v době kdy zaměstnanci a stroje nemají využití.

Rychle rostoucí dřeviny krajinu nezhyzdí

Zakládání i pěstování porostů rychle rostoucích dřevin probíhá v souladu s naším zákonem o ochraně přírody a krajiny, který patří v těchto otázkách mezi jedny z nejpřísnějších v EU. Energetické plodiny jsou na rozdíl od tradičních zemědělských plodin (řepka, kukuřice) před výsadbou posuzovány z hlediska rizik pro přírodu a krajinu (invaznost, krajinný ráz). Co se týká "hyzdění" krajiny, které zmiňuje článek, je potřeba říci, že dosavadní výzkum krajinných funkcí porostů rychle rostoucích dřevin ukazuje spíše na jejich pozitivní přínosy zejména ve srovnání s intenzivně pěstovanými zemědělskými plodinami. Porosty RRD zvyšují diverzitu a biodiverzitu intenzivně obhospodařované krajiny, chrání půdu před erozí, zvyšují v ní obsah humusu a lépe krajinu chladí v letních měsících než travní porosty nebo lány obilnin. Proto jsou porosty RRD využívány jako úkryt mnoha druhům zvěře, ptactva nebo půdních organismů. Pro zlepšení začlenění do krajiny je možno zakládat a pěstovat smíšené plantáže vrb a topolů nebo kolem nich vysázet opláštění z domácích dřevin a keřů.

Rychle rostoucí dřeviny jsou ekonomicky atraktivní místní zdroj

  Samozřejmě je třeba osvětlit i ekonomickou stránku pěstování rychle rostoucích dřevin. Jako jedna z mála komodit se uživí i bez dotací a při ekonomicky vhodně zvolené technologii pěstování a dodávek do odbytiště může být lákavým zdrojem příjmů pro zemědělce, vlastníky pozemků nebo investory. Jen pro příklad, pro menší lokální teplárnu je potřeba cca 40.000 tun štěpky za rok, a to reprezentuje osázená plocha zhruba 1800ha v tříletém sklizňovém cyklu, pokud by měla být 100% zásobena z RRD. Pokud by byl místo biomasy použit fosilní zdroj (hnědé uhlí, plyn) region by byl každý rok ochuzen o desítky milionů korun za jejich nákup. Připravované dotace na zakládání porostů rychle rostoucích dřevin pro hospodařící zemědělské subjekty mají dopomoci k nárůstu pěstební plochy tak, aby mohla být využívána efektivní a tím snížena cena produkované štěpky agrotechnika (např. řezačka upravená pro RRD sklidí za zimu až 600ha). Dotace nemá být podle návrhu poskytována pro nejúrodnější půdy. Co se zdražením pelet týče , tak s tím rychle rostoucí dřeviny zatím nemají mnoho společné, jelikož jako materiál k jejich výrobě je nikdo nezkusil. Pelety jsou v ČR drahé a mnoho výrobců je exportuje hlavně do Rakouska a Německa, a to je element jejich cenového růstu. Samozřejmě surovin k peletování je široká škála, ale ty pelety , které jsou vhodné do většiny kotlů v domácnostech se vyrábějí z pilin či hoblin z bílého dřeva. Na závěr je potřeba říci, že s některými závěry článku je nutno souhlasit jako například, že z hlediska energetické efektivnosti by bylo mnohem výhodnější využívat biomasu lokálně a pro výrobu tepla případně kogeneraci. Rychle rostoucí dřeviny jsou ideální lokálním zdrojem biomasy v zemědělských oblastech, kde existuje poptávka po teple.

Na článku se podíleli:
Ing. Jan Weger, vedoucí oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích (VÚKOZ)
Ing. Jiří Jiránek, iniciátor a odborný garant výzkumných projektů RRD v České republice
Jaroslav Kašpárek, společník firmy pěstujte topoly s.r.o., zabývající se projekty komerčního pěstování RRD

ZDROJ:www.pestujtetopoly.cz

 

Tweet

Datum uveřejnění: 25.12.11
Poslední změna: 26.12.2011
Počet shlédnutí: 291