Pěstitelé řepky zhodnotili sezónu

Rekordních tisíc účastníků a zájemců o nové poznatky v oblasti pěstování řepky a slunečnice se sešlo vloni v Hluku u Uherského Hradiště, aby zhodnotili uplynulou sezónu. Celostátní vyhodnocovací seminář Systému výroby řepky a samostatné jednání Systému výroby slunečnice uspořádali již po šestadvacáté členové Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin. Seminář byl věnován významnému životnímu jubileu prof. Andreje Fábryho.

Při oficiálním zahájení připomněl předseda představenstva Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) František Švadlena, že rok 2009 nebyl výjimečný průběhem počasí, chorob, škůdců ani nákupními cenami. Pěstitelé však dosáhli rekordní sklizně nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Nežádoucím následkem byl spolu s poklesem ceny ropy i postupný pokles nákupní ceny řepkového semene. „Přesto je pěstování ozimé řepky s výjimkou roku 2003 dlouhodobě rentabilní, což nelze říci o žádné jiné zemědělské komoditě,“ zdůraznil.

Počasí řepce nakonec přálo

Podle ředitele SPZO Ing. Martina Volfa nebyl průběh počasí na podzim 2008 dramatický. V severních a východních Čechách způsobil největší problémy při vzcházení porostů řepky teplý srpen a suché září s prudkým ochlazením na 10 – 15 °C. „Následující vývoj počasí naštěstí naše prognózy vysokých zaorávek nepotvrdil,“ oznámil. Letošní zaorávky řepky nakonec dosáhly 2,5 %, což proti situaci v devadesátých letech na úrovni 5 – 10 % značí klesající tendenci zaorávek. V říjnu 2008 se teploty zvedly a řepka vegetovala do 20. listopadu, následně klesly i pod bod mrazu. Řepku mohly ohrozit také teploty kolem – 20 °C v první polovině ledna, které díky předchozímu vydatnému sněžení nakonec nezpůsobily porostům výrazné poškození. Vývoj sezóny pokračoval oteplením s teplotami lehce nad i pod nulou, v únoru a březnu pak teplotami kolem normálu s velmi intenzivními srážkami.
Pro rok 2009 byl zásadní duben. Teploty vyskočily přes 20 °C, tedy 5 °C nad měsíční normál, navíc na území České republiky kromě jihozápadních Čech nikde nepršelo. Řepka přešla velmi rychle z fáze vegetativní do fáze generativní a kolem 18. – 20. 4. začala kvést. „Porosty byly řidší, nízké s malým počtem větví. Sucho nebylo pouze v ČR, ale i v ostatních zemích EU, proto prognózy naznačovaly nižší výnos i produkci oproti předchozímu roku. Výška porostů při květu a dozrávání kolem 120 až 130 cm na optimismu také nepřidala,“ doplnil Ing. Volf.
Po dubnovém extrému přišel teplotně normální květen. Řepka rychle odkvetla a pravidelné srážky signalizovaly, že i přes velmi nízké porosty nedojde k velkým ztrátám. „Všichni s obavami sledovali, zda se uřepky rozvinou houbové choroby jako v nešťastném roce 2008. Srážky byly v období května až července 2009 dokonce vyšší než v předchozím roce, ale vzhledem k poklesu teplot na konci května a června k rozvoji houbových chorob vůbec nedošlo,“ konstatoval. Letos byly teploty pouze do 25 °C, zatímco vloni téměř po dobu třech týdnů převyšovaly 25 °C, což podle Ing. Volfa způsobilo razantní rozvoj houbových chorob. „Srážky v roce 2009 na úrovni 120 – 130 % normálu eliminovaly veškeré vegetační problémy a dosažený průměrný výnos byl nečekaně druhý nejvyšší v historii pěstování řepky v České republice,“ upřesnil.

Druhý nejvyšší výnos

Průběh žní, které začaly v druhé polovině července, značně komplikovaly přívalové deště. Kolem 5000 hektarů řepky zničily kroupy. „S postupující sklizní se prognózy o produkci řepky začaly měnit, ale pokles ceny řepky na světových trzích o 1500 Kč/t nemohl odškodnit ani nečekaně dobrý výnos,“ zdůraznil Ing. Volf. Pěstitelé dosáhli průměrného výnosu ozimé řepky kolem 3,26 t/ha a i přes původně negativní předpovědi byl výnos nakonec vyšší oproti předešlému roku o více než deset procent. Plochy jarní řepky zabíraly přibližně 5000 ha a výnos byl odhadnut na 1,6 t/ha. Průměrný výnos řepky v České republice tedy dosáhl 3,24 t/ha a průměr členů SPZO, kteří ji pěstovali celkem na ploše 153 523 ha, dokonce 3,47 t/ha. Produkce řepky v České republice byla díky těmto výnosům opět rekordní, přičemž se vyšplhala na 1096 milionů tun.
Nejvyšší výnos v rámci všech regionů měla podle odhadu SPZO severní Morava s 3,43 t/ha (členové SPZO sklidili 3,67 t/ha), následovaly východní Čechy a Českomoravská vysočina s 3,39 t/ha. Ředitel SPZO vysvětlil přítomným, že na západě se i přes dostatek srážek projevil handicap méně kvalitních půd a výnosy byly o něco nižší.

Zvítězili Ladoga a Sitro
Na českém trhu bylo v roce 2008 k dispozici celkem 85 odrůd řepky, v roce 2009 Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský zaregistroval řadu nových materiálů a sortiment osiva řepky se rozrostl na 104 odrůd. Členové svazu zaseli v roce 2008 řepku na ploše 156 732 ha. Velké odrůdy zaujímaly podobně jako v roce 2008 přes 58 % pěstitelské plochy ozimé řepky, tedy asi 80 tisíc hektarů. „Do této kategorie s výměrou nad 5000 ha se letos dostalo díky novým a úspěšným hybridům celkem deset odrůd,“ uvedl ředitel SPZO. U liniových odrůd nahradila starší Jesper nová odrůda Ladoga (3,46 t/ha), která se umístila jako nejlepší mezi velkými odrůdami. Druhého nejvyššího výnosu mezi liniovými odrůdami dosáhlo Ontario a za ním následovaly s minimálními rozdíly Digger, Baros a Californium. Počet hybridů se rozšířil o tři nové materiály. Mezi hybridy zvítězil hybrid Sitro (3,87 t/ha), následoval Hornet, Exagone, PR45D03 a Baldur. „Výnosový průměr všech hybridů byl o osm procent vyšší než průměr všech liniových odrůd v této skupině, což po přepočtu představuje vyšší tržby u hybridů o 1767 Kč/ha,“ vypočítal Ing. Volf.
Skupinu středních odrůd s osevní plochou 500 – 5000 ha zastupuje 32 materiálů, které svým počtem výrazně převyšují první skupinu a zabírají 34 % plochy svazu. Ing. Volf uvedl, že jako nejlepší hybrid zabodoval Rohan, druhé místo obsadil Champlain a třetí PR46W31. Nejlepší liniovou odrůdou se stala odrůda Remy, v pořadí druhou Grizzly, dále ES Bourbon, Cadeli, Labrador, Manitoba a ES Nectar.

Životní jubileum

Jedna z nejznámějších osobností zemědělské vědy v oboru rostlinné produkce a praxe pěstování olejnin se letos 17. září dožila devadesáti let. Právě u příležitosti významného životního jubilea prof. Ing. Andreje Fábryho, DrSc. se představenstvo SPZO rozhodlo, že nechá zhotovit Fábryho pamětní medaile SPZO. Tuto medaili obdrží osobnosti, které se významným způsobem podílely na rozvoji výzkumu a pěstování či zpracování řepky v České republice i v zahraničí. První medaile byla udělena na vyhodnocovacím semináři Systému výroby řepky v Hluku samotnému prof. Fábrymu, který se nesmazatelně zapsal do úspěšné historie pěstování této nejvýznamnější olejniny v České republice i na Slovensku. Byl zakladatelem Systému výroby ozimé řepky a Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin v bývalém Československu. Dodnes je aktivním poradcem tohoto svazu, který významným způsobem ovlivňuje úroveň pěstování olejnin na našem území. Stál také u zavedení dvounulových řepek do zemědělské praxe, což umožnilo zařadit řepkový olej mezi nejkvalitnější rostlinné oleje.

Zdroj: Agronavigátor