Nové technologie jako lék proti globální společenské krizi

„Starý pořádek věcí končí, nevyhneme se zavádění novinek“ řekl kníže Haugwitz císařovně Marii Terezii v době, kdy konzervativní Rakousko – Uherské mocnářství se svým feudálním hospodářsko – společenským řádem bylo opakovaně napadáno průmyslovým Pruskem a obíráno o území. Císařovnini rádci kníže Haugwitz a jeho pokračovatel hrabě Kounic (mimochodem oba Češi) proto panovnici navrhli soubor politických a hospodářských reforem dnes známých jako Tereziánské reformy.

„Starý pořádek věcí končí, nevyhneme se zavádění novinek“ řekl kníže Haugwitz císařovně Marii Terezii v době, kdy konzervativní Rakousko – Uherské mocnářství se svým feudálním hospodářsko – společenským řádem bylo opakovaně napadáno průmyslovým Pruskem a  obíráno o území. Císařovnini rádci kníže Haugwitz a jeho pokračovatel hrabě Kounic (mimochodem oba Češi) proto panovnici navrhli soubor politických a hospodářských reforem dnes známých jako Tereziánské reformy. Mezi ně patřilo mj. i založení pevného systému hospodářských úřadů - komerčních a manufakturních kolegií, koncesů atd. – tito předchůdci dnešních hospodářských a profesních komor měli pochopitelně zájem na rozkvětu svých oborů a proto iniciovali import pokročilejších technologií – a to i z nepřátelského Pruska  – vhodných pro manufakturní výrobu. Tyto technologie byly dále zdokonalovány, a založené výroby se stali základními kameny průmyslových oborů, ve kterých Češi po následující dvě století patřili ke světové špičce – textilní, sklářský, kovodělný aj.    
Proč tento malý exkurz do historie? Důvodem není volání po společenských či hospodářských změnách – uvedený příklad je příkladem situace kdy zavádění nových technologií – inovací – vedlo k vyřešení tíživé situace lidského společenství ohrožovaného nepříznivými vnějšími okolnostmi. V naší ukázce bylo touto „okolností“ militarismus Pruska. V současnosti jistě přímé nebezpečí od našich sousedů nehrozí (nepočítáme-li tlak na ekonomiku ze strany levné výroby na východě Evropy a v Asii) jsou tu však další problémy, které mají potenciál ohrozit fungování společnosti. Jeden rozdíl oproti historii lze přeci jen nalézt – většina společenských problémů již není lokálního, ale globálního charakteru.
Světová populace je nucena čelit klimatickým změnám, ztenčujícím se zásobám energetických zdrojů, nestálé hodnotě peněz a ekonomické recesi, populačním úbytkům/explozím, chudobě a migraci obyvatel rozvojového světa atd. Globální charakter těchto „společenských krizí“ má za následek jejich vzájemnou souvislost a negativní ovlivňování. Díky tomu ale existují i faktory, které progres globálních krizí mohou zastavit nebo jejich vývoj zcela zvrátit. Jedním z těchto „léků“ je i inovativní chování firem.
Stejně jako ve zmíněném historickém příkladu i nyní musí vycházet impuls, který inovativní proces nastartuje, z míst které mají potenciál chování hospodářských subjektů ovlivnit. Mezi takové počiny lze řadit i Evropskou komisí založený projekt Enterprise Europe Network, jehož národní představitelé poskytují malým a střední podnikům služby směřující k podpoře jejich inovativního chování.
Firmám je nabízena např. podpora transferu technologií. Jedná se jak o nalezení vhodné technologie ze zahraničí, tak především o nabídku technologií českého původu, které vznikly buď ve firmě nebo výzkumné instituci nebo na základě čistě soukromých aktivit našich vynálezců. Nabídky, resp. poptávky se týkají technologií v různých fázích vývoje, které mohou, ale nemusejí být chráněny některými instrumenty právní ochrany duševního vlastnictví. Poskytováno je i poradenství a informace o vnitřním trhu EU a možnostech zvyšování konkurenceschopnosti podniků, poradenství v oblasti evropské legislativy,  národních předpisů a informace o podmínkách podnikání v jednotlivých zemích. V neposlední řadě je poskytováno i projektové poradenství pro evropské dotační programy.
Služby programu Enterprise Europe Network může využít jakákoliv fyzická či právnická osoba (u firem omezení počtu zaměstnanců 250 osob) a služby v rámci projektu jsou zdarma.
    Na závěr ještě jeden citát „Není větší chyby, než přestat zkoušet“ řekl J.W.Goethe  - takže nejen praktik a konzervativec kníže Haugwitz ale i romantik Goethe věřil v inovace. Tak to asi na tom něco bude.

Ing. Ondřej Šimek
Technologické centrum AV ČR – člen CZ Biom a koordinátor projektu Enterprise Europe Network ČR

Tweet