Německo spustilo první komerční park větrných elektráren v Baltu

Německo spustilo svůj první komerční projekt větrných elektráren v Baltském moři. Jednotku s označením Baltic 1 slavnostně otevřela kancléřka Angela Merkelová. Propaguje tak klíčovou technologii na cestě Německa od jaderné energetiky, uvedl operátor větrného parku, společnost EnBW.

Projekt Baltic 1 začal dodávat elektřinu do sítě, dodal operátor. Park s instalovaným výkonem 48,3 megawattu se nachází zhruba 16 kilometrů severně od poloostrova Zingst. Jeho výstavba trvala tři roky a jeho výkon pokryje spotřebu elektřiny v 50 000 domácnostech.

Baltic 1 je pilotním projektem před třemi dalšími větrnými parky, které chce EnBW v Severním a Baltském moři instalovat. Jejich celkový instalovaný výkon má být 1200 megawattů. Následujícím projektem o 288 megawattech bude Baltic 2, dříve označovaný jako Kriegers Flak, a jeho výstavba pravděpodobně začne v příštím roce.

Merkelová dnes uvedla, že zapojením větrného parku Baltic 1 do sítě začíná nová éra výroby elektřiny v Německu. Země se rozhodla postupně upustit od jaderné energetiky, která nyní zajišťuje téměř čtvrtinu elektřiny vyrobené v Německu, a nahradit ji obnovitelnými zdroji energie. V rozhodnutí Německa sehrála podstatnou úlohu havárie jaderné elektrárny Fukušima po březnovém zemětřesení a cunami v Japonsku.

Významný podíl na těchto změnách má představovat elektřina z větrných turbín na volném moři. Mořské větrné parky jsou sice nákladnější na výstavbu, ale výkonnější.

Celkem 21 turbín pro Baltic 1 dodal koncern Siemens. Manažeři strojírenského podniku při spuštění parku uvedli, že jde o významný krok Německa na cestě k energetice z udržitelných zdrojů.

Německá vláda předpokládá, že do roku 2020 bude mít Německo v mořských větrných elektrárnách instalovaný výkon 10 000 MW. Mořské větrné elektrárny dodávají o třetinu více elektřiny než pobřežní, protože vítr je na moři silnější a rychlejší, napsaly agentury Reuters a AP.

Zdroj: Ekolist

Tweet