Zprávy z tisku
Německo přepne na zelenou energii
Německá vláda včera schválila přesné termíny ukončení provozu svých jaderných elektráren. Od roku 2022 by mělo být Německo bezjaderné. A nejen to, Německo se má do čtyřiceti let spoléhat téměř výhradně na obnovitelné zdroje energie.
Německý kabinet proto včera schválil desítku
zákonů, které má do 8. července projednat parlament. Cena elektrické
energie v Německu, a také v Česku, které je s Německem silně propojeno,
se kvůli plánům německého kabinetu může až zdvojnásobit, jak nedávno
řekl HN Wim Furthmann, odborník na energetiku z Royal Bank of Scotland.
Kromě zákazníků přitom může na konec jaderné energetiky doplatit i životní prostředí.
Ceny vzrostou o polovinu
Podle včera přijatých návrhů má být v roce 2050 dosažen konečný cíl -
80 procent spotřeby elektrické energie mají pokrývat obnovitelné
zdroje. Pro obnovitelnou energii se uvolní na trhu prostor tím, že
Německo postupně odstaví jaderné elektrárny, které teď zásobují přes 23
procent německého trhu.
Ani tak ale nebude ekonomické vyrábět elektrickou energii z
obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z uhlí nebo zemního plynu je
levnější. Navíc jsou tu dovozy levné jaderné energie z Česka a Francie.
Německé ministerstvo životního prostředí proto včera navrhlo, aby
výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů zůstaly vysoké nebo
rostly. Podle ministerstva tak domácnostem mezi léty 2016 a 2018
vzrostou výdaje na ekologickou elektřinu téměř o polovinu. Celkově bude stát podpora obnovitelných energií Německo v letech 2012-2030 šest miliard eur.
Proti tomu protestují zástupci německého průmyslu, kteří se bojí zdražení německých výrobků.
Značná část obnovitelné energie se má navíc vyrábět z větru v
Severním moři. Podle včerejšího prohlášení německého ministra dopravy a
stavebnictví Petra Ramsauera tam do roku 2020 vyrostou "větrníky" s
výkonem 25 gigawattů. Ty by mohly nahradit většinu ze 17 odpojených
jaderných elektráren s celkovým výkonem zhruba 27 megawattů.
K tomu ale bude potřeba zároveň asi 313krát znásobit výkon německých
přečerpávacích elektráren pro případ, že vítr nebude třeba deset dní
foukat, varoval Fritz Vahrenholt, šéf společnosti RWE Innogy vyrábějící
energii z obnovitelných zdrojů.
Uzavírané jaderné elektrárny však leží na jihu Německa a u
francouzských hranic. Tyto oblasti nemají dostatečné propojení se
severním pobřežím Německa.
Německá energetická agentura odhaduje, že je třeba vybudovat 3600
kilometrů vedení velmi vysokého napětí mezi severem a jihem země.
Jeho budování ale zdržuje posuzování vlivu staveb na životní
prostředí, vyvlastňování pozemků a odpor ekologů. Německá vláda chce
nyní novým zákonem zrychlit plánování a stavbu takového vedení z
obvyklých deseti let na tři.
Budované obří větrné elektrárny, které dosahují výšky jako katedrála v
Kolíně nad Rýnem, však mají zatím technické problémy. Německá asociace
větrné energie už oznámila, že momentálně se firmy soustředí spíše na
vylepšování současných větrných elektráren. Ty ovšem podle jejích údajů
nahradí výkon zhruba tří jaderných elektráren. Německo jich ovšem má
sedmnáct a hodlá odstavit všechny.
Šancí je zemní plyn
Nezbude tak, alespoň na čas, než zvýšit v Německu výrobu elektrické
energie z plynových elektráren. Ostatně, Mezinárodní agentura pro
energii (IEA) právě včera zveřejnila svoji studii, podle které ve světě
nahradí propad produkce elektrické energie z jádra právě plyn. Nobuo
Tanaka, šéf IEA, ovšem zároveň varoval, že "i když je zemní plyn
nejčistší fosilní palivo,
je to stále ještě fosilní palivo." Jinak řečeno, plynové zdroje sice
vypouštějí do ovzduší jen polovinu skleníkových plynů oproti uhelným
elektrárnám, ale jaderné elektrárny vůbec neznečišťují ovzduší. Plyn
není všelék na životní prostředí, varoval Tanaka.
Podle britského deníku Guardian už začaly plynařské společnosti
lobbovat na evropské úrovni za uznání plynu jako alternativního
"zeleného paliva".
AUTOR: Marek Hudema
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 8.6.11
Poslední změna: 8.6.2011
Počet shlédnutí: 202
Německo přepne na zelenou energii
Německá vláda včera schválila přesné termíny ukončení provozu svých jaderných elektráren. Od roku 2022 by mělo být Německo bezjaderné. A nejen to, Německo se má do čtyřiceti let spoléhat téměř výhradně na obnovitelné zdroje energie.
Německý kabinet proto včera schválil desítku
zákonů, které má do 8. července projednat parlament. Cena elektrické
energie v Německu, a také v Česku, které je s Německem silně propojeno,
se kvůli plánům německého kabinetu může až zdvojnásobit, jak nedávno
řekl HN Wim Furthmann, odborník na energetiku z Royal Bank of Scotland.
Kromě zákazníků přitom může na konec jaderné energetiky doplatit i životní prostředí. Podle včera přijatých návrhů má být v roce 2050 dosažen konečný cíl -
80 procent spotřeby elektrické energie mají pokrývat obnovitelné
zdroje. Pro obnovitelnou energii se uvolní na trhu prostor tím, že
Německo postupně odstaví jaderné elektrárny, které teď zásobují přes 23
procent německého trhu. Ani tak ale nebude ekonomické vyrábět elektrickou energii z
obnovitelných zdrojů. Výroba elektřiny z uhlí nebo zemního plynu je
levnější. Navíc jsou tu dovozy levné jaderné energie z Česka a Francie. Německé ministerstvo životního prostředí proto včera navrhlo, aby
výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů zůstaly vysoké nebo
rostly. Podle ministerstva tak domácnostem mezi léty 2016 a 2018
vzrostou výdaje na ekologickou elektřinu téměř o polovinu. Celkově bude stát podpora obnovitelných energií Německo v letech 2012-2030 šest miliard eur. Proti tomu protestují zástupci německého průmyslu, kteří se bojí zdražení německých výrobků. Značná část obnovitelné energie se má navíc vyrábět z větru v
Severním moři. Podle včerejšího prohlášení německého ministra dopravy a
stavebnictví Petra Ramsauera tam do roku 2020 vyrostou "větrníky" s
výkonem 25 gigawattů. Ty by mohly nahradit většinu ze 17 odpojených
jaderných elektráren s celkovým výkonem zhruba 27 megawattů. K tomu ale bude potřeba zároveň asi 313krát znásobit výkon německých
přečerpávacích elektráren pro případ, že vítr nebude třeba deset dní
foukat, varoval Fritz Vahrenholt, šéf společnosti RWE Innogy vyrábějící
energii z obnovitelných zdrojů. Uzavírané jaderné elektrárny však leží na jihu Německa a u
francouzských hranic. Tyto oblasti nemají dostatečné propojení se
severním pobřežím Německa. Německá energetická agentura odhaduje, že je třeba vybudovat 3600
kilometrů vedení velmi vysokého napětí mezi severem a jihem země. Jeho budování ale zdržuje posuzování vlivu staveb na životní
prostředí, vyvlastňování pozemků a odpor ekologů. Německá vláda chce
nyní novým zákonem zrychlit plánování a stavbu takového vedení z
obvyklých deseti let na tři. Budované obří větrné elektrárny, které dosahují výšky jako katedrála v
Kolíně nad Rýnem, však mají zatím technické problémy. Německá asociace
větrné energie už oznámila, že momentálně se firmy soustředí spíše na
vylepšování současných větrných elektráren. Ty ovšem podle jejích údajů
nahradí výkon zhruba tří jaderných elektráren. Německo jich ovšem má
sedmnáct a hodlá odstavit všechny. Nezbude tak, alespoň na čas, než zvýšit v Německu výrobu elektrické
energie z plynových elektráren. Ostatně, Mezinárodní agentura pro
energii (IEA) právě včera zveřejnila svoji studii, podle které ve světě
nahradí propad produkce elektrické energie z jádra právě plyn. Nobuo
Tanaka, šéf IEA, ovšem zároveň varoval, že "i když je zemní plyn
nejčistší fosilní palivo,
je to stále ještě fosilní palivo." Jinak řečeno, plynové zdroje sice
vypouštějí do ovzduší jen polovinu skleníkových plynů oproti uhelným
elektrárnám, ale jaderné elektrárny vůbec neznečišťují ovzduší. Plyn
není všelék na životní prostředí, varoval Tanaka. Podle britského deníku Guardian už začaly plynařské společnosti
lobbovat na evropské úrovni za uznání plynu jako alternativního
"zeleného paliva". AUTOR: Marek HudemaCeny vzrostou o polovinu
Šancí je zemní plyn
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 8.6.11
Poslední změna: 8.6.2011
Počet shlédnutí: 202