Zprávy z tisku
Na jihu Moravy přibývá zahrad bez chemie, mohou získat osvědčení
Na jihu Moravy přibývá zahradníků, kteří ani při kalamitách mšic a slimáků nesahají po chemických postřicích a návnadách. Chtějí si tak vypěstovat zdravé ovoce a zeleninu a mít na zahradě vlastní přírodní oázu. Zastánci metody tvrdí, že i s přemnoženými škůdci si příroda poradí sama, když dostane šanci. Majitelé přírodních zahrad si nyní svůj postup mohou nechat potvrdit oficiálním osvědčením. Plakety vydává Ekologický institut Veronica, dosud je získalo 35 zahradníků, řekla ČTK za institut Veronika Fišerová.
Na jihu Moravy přibývá zahradníků, kteří ani při kalamitách mšic a slimáků nesahají po chemických postřicích a návnadách. Chtějí si tak vypěstovat zdravé ovoce a zeleninu a mít na zahradě vlastní přírodní oázu. Zastánci metody tvrdí, že i s přemnoženými škůdci si příroda poradí sama, když dostane šanci. Majitelé přírodních zahrad si nyní svůj postup mohou nechat potvrdit oficiálním osvědčením. Plakety vydává Ekologický institut Veronica, dosud je získalo 35 zahradníků, řekla ČTK za institut Veronika Fišerová.
Inspirace označovat přírodní zahrady plaketami pochází z Rakouska. K hnutí Natur im Garten (Příroda v zahradě) se tam připojily tisíce majitelů zahrad. Desítky z nich jsou navíc otevřené veřejnosti, aby měla kde se poučit.
Plaketu si její majitel může vystavit například na plot zahrady. Sousedům tak dá najevo, že to, co při pohledu z anglického trávníku za plotem vypadá jako džungle, je záměr. Přírodní zahradníci neryjí půdu, na podzim nehrabou listí, odkvetlé květiny nechávají na záhonech, aby v nich přes zimu mohl zůstávat užitečný hmyz, a v zahradě mají i divoký koutek, kam nikdy nezasahují. Slouží například k rozmnožování dravého hmyzu, který pak v záhonech reguluje populace mšic.
I bez chemie lze přitom podle zastánců metody získat ze zahrady bohatou úrodu. Přírodní zahradníci například vede sebe vysazují mrkev a cibuli, čímž si obě zeleniny navzájem odpuzují své typické škůdce. Proti obávané plísni lze prý zase zakročit preventivně - postříkat rostliny posilujícími bylinnými výluhy.
Plaketu přírodní zahrady uděluje Veronica jen zahradníkům, kteří splní daná kritéria. Základem je zákaz používání umělých minerálních hnojiv, herbicidů, pesticidů, chemických postřiků a rašeliny. V rozvržení stanovišť na zahradě i péči o ni musí majitel splnit deset z 15 kritérií. Na zahradě by například měl mít živý plot z divokých keřů, louku, divoký koutek, listnaté stromy, květiny a kvetoucí trvalky, zeleninové záhony, ovocné stromy a bobulové keře. Má zachytávat a využívat dešťovou vodu, mít kompost a místo okopávání záhony mulčovat, tedy pokrývat organickým materiálem. Přes něj nevyroste plevel, navíc půda tolik nevysychá.
Podle Fišerové se téma, jak budou vypadat zahrady u domů, může zdát jako malé. Není tomu prý však tak. "Jihomoravské zahrady zabírají větší plochu než zdejší přírodní rezervace, pro ochranu přírody tedy mohou být významným prvkem," dodala.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 7.9.11
Poslední změna: 7.9.2011
Počet shlédnutí: 189
Na jihu Moravy přibývá zahrad bez chemie, mohou získat osvědčení
Na jihu Moravy přibývá zahradníků, kteří ani při kalamitách mšic a slimáků nesahají po chemických postřicích a návnadách. Chtějí si tak vypěstovat zdravé ovoce a zeleninu a mít na zahradě vlastní přírodní oázu. Zastánci metody tvrdí, že i s přemnoženými škůdci si příroda poradí sama, když dostane šanci. Majitelé přírodních zahrad si nyní svůj postup mohou nechat potvrdit oficiálním osvědčením. Plakety vydává Ekologický institut Veronica, dosud je získalo 35 zahradníků, řekla ČTK za institut Veronika Fišerová.
Na jihu Moravy přibývá zahradníků, kteří ani při kalamitách mšic a slimáků nesahají po chemických postřicích a návnadách. Chtějí si tak vypěstovat zdravé ovoce a zeleninu a mít na zahradě vlastní přírodní oázu. Zastánci metody tvrdí, že i s přemnoženými škůdci si příroda poradí sama, když dostane šanci. Majitelé přírodních zahrad si nyní svůj postup mohou nechat potvrdit oficiálním osvědčením. Plakety vydává Ekologický institut Veronica, dosud je získalo 35 zahradníků, řekla ČTK za institut Veronika Fišerová.
Inspirace označovat přírodní zahrady plaketami pochází z Rakouska. K hnutí Natur im Garten (Příroda v zahradě) se tam připojily tisíce majitelů zahrad. Desítky z nich jsou navíc otevřené veřejnosti, aby měla kde se poučit.
Plaketu si její majitel může vystavit například na plot zahrady. Sousedům tak dá najevo, že to, co při pohledu z anglického trávníku za plotem vypadá jako džungle, je záměr. Přírodní zahradníci neryjí půdu, na podzim nehrabou listí, odkvetlé květiny nechávají na záhonech, aby v nich přes zimu mohl zůstávat užitečný hmyz, a v zahradě mají i divoký koutek, kam nikdy nezasahují. Slouží například k rozmnožování dravého hmyzu, který pak v záhonech reguluje populace mšic.
I bez chemie lze přitom podle zastánců metody získat ze zahrady bohatou úrodu. Přírodní zahradníci například vede sebe vysazují mrkev a cibuli, čímž si obě zeleniny navzájem odpuzují své typické škůdce. Proti obávané plísni lze prý zase zakročit preventivně - postříkat rostliny posilujícími bylinnými výluhy.
Plaketu přírodní zahrady uděluje Veronica jen zahradníkům, kteří splní daná kritéria. Základem je zákaz používání umělých minerálních hnojiv, herbicidů, pesticidů, chemických postřiků a rašeliny. V rozvržení stanovišť na zahradě i péči o ni musí majitel splnit deset z 15 kritérií. Na zahradě by například měl mít živý plot z divokých keřů, louku, divoký koutek, listnaté stromy, květiny a kvetoucí trvalky, zeleninové záhony, ovocné stromy a bobulové keře. Má zachytávat a využívat dešťovou vodu, mít kompost a místo okopávání záhony mulčovat, tedy pokrývat organickým materiálem. Přes něj nevyroste plevel, navíc půda tolik nevysychá.
Podle Fišerové se téma, jak budou vypadat zahrady u domů, může zdát jako malé. Není tomu prý však tak. "Jihomoravské zahrady zabírají větší plochu než zdejší přírodní rezervace, pro ochranu přírody tedy mohou být významným prvkem," dodala.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 7.9.11
Poslední změna: 7.9.2011
Počet shlédnutí: 189