Zprávy z tisku
Miliardové tendry LČR na lesnické práce od ledna 2011 nezačnou
Vzhledem ke lhůtám v procesu vyhlašování veřejných výběrových řízení, daným zákonem o zadávání veřejných zakázek, nestihne státní podnik Lesy České republiky (LČR) odsoutěžit tendry na lesnické práce do konce letošního roku.
Uvedl to na semináři
„Tendry státního podniku Lesy České republiky (LČR)“, který proběhl 24.
března pod záštitou premiéra Jana Fischera na Úřadu vlády, generální
ředitel LČR Svatopluk Sýkora.
„Jsem přesvědčen, že
se jednotky, které jsou předmětem vyhlášené soutěže, do konce roku
odsoutěžit a předat k práci nestihnou,“ konstatoval ředitel. Současní
smluvní partneři LČR přitom podle Sýkory pro státní lesy podle toho,
jak jsou smlouvy s nimi nastavené, po prvním lednu příštího roku
pracovat nemohou. LČR proto již zadaly právní analýzu, jak po prvním
lednu 2011 v pracích v lesích pokračovat. Řešením by podle Sýkory mohly
být krátkodobé tendry zhruba na období půl roku, jejichž podobu chce
státní podnik konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS). „Mělo by to být nějaké zjednodušené výběrové řízení, nechceme
pokud možno použít takzvaných jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU),
které jsou vnímány jako něco nestandardního,“ podotýká ředitel. Zcela
ale JŘBU nevylučuje, neboť zákon povoluje užít tato řízení ve
výjimečných situacích.
Tendry na lesnické práce
na období příštích deseti let v hodnotě 15,8 miliardy korun pozastavil
svým rozhodnutím z 25. února letošního roku ÚOHS. Podle Kamila
Rudoleckého, místopředsedy antimonopolního úřadu pro řízení sekce
veřejných zakázek, v současné době ohledně tendrů probíhá správní
řízení, o kterém nelze do doby jeho ukončení poskytovat další
informace. Úřad má přitom podle něj na přezkoumání případu dva měsíce,
teoreticky by tedy měl rozhodnout nejpozději do 25. dubna. Jak ale na
semináři Rudolecký potvrdil, v případě tendrů LČR nemusí antimonopolní
úřad rozhodnout ani do tohoto data, neboť jde o složitou kauzu. Do kdy
ÚOHS vydá konečné rozhodnutí, tak není jasné. „To záleží na
informacích, které budeme mít k dispozici a také na spolupráci s LČR a
jejich právními zástupci a zřejmě se také budeme muset obrátit na jiné
subjekty, takže rozhodně nemuhu říci, že 25. dubna je konečné datum,“
konstatoval Rudolecký.
Podle ministra zemědělství
Jakuba Šebesty nicméně i z jednotlivých vystoupení na semináři
vyplynulo, že se většina rozhodujících lesnických firem i zájmových
sdružení podnikatelů v lesním hospodářství k základním principům tendrů
LČR hlásí. Ministr proto podporuje pokračování vyhlášených tendrů
poté, co ÚOHS dokončí správní řízení, které má prozkoumat kritéria pro
výběr účastníků této veřejné soutěže. Podle Šebesty je sice v
podmínkách tendrů „celá řada úskalí a problémů“, k jejich řešení měl
ale podle jeho slov přispět i zmiňovaný seminář. Šebesta také
zdůraznil, že stát nemůže zasahovat do smluvních vztahů mezi malými a
velkými podnikateli v oblasti lesního hospodářství.
Právě diskriminace malých podnikatelů v podmínkách
výběrových řízení je nejčastější výhradou vůči vyhlášené soutěži. To
ale v poukazem na reálnou praxi odmítl mimo jiné Jan Mičánek, generální
ředitel největšího tuzemského podniku, holdingu LESS. Podle jeho slov
velké firmy po získání zakázek od LČR s malými subjekty spolupracují a s
jejich pomocí zakázky také fakticky zajišťují. Jen v loňském roce podle
Mičánka společnost LESS prodala dřevo 500 menším společnostem a
poskytla práci 4 067 firmám. Od kritiky tendrů LČR se distancoval i
prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS) Ivo
Klimša. „Tendry jsou skutečně vypsány v souladu s naším názorem, tedy
dvoukolovým způsobem a na lokalitě „P“ (při pni, kdy si vytěžené dřevo
prodávají smluvní partneři LČR). KLDS tak podle Klimši princip tendrů
podporuje, má ale výhrady ke kvalifikačním kritériím pro postup do
druhého kola výběrových řízení. Podle šéfa KLDS jde zejména o kritéria
zápočtů, referencí, obratů či vlastního jmění a celkovou jejich
metodiku posuzování, která je „zmatečná a v tomto ohledu je výběrové
řízení netransparentní“. V praxi jde zejména o možnost využít ke
splnění daných kritérií subdodavatele (například při splnění výše
obratu), což podle kritiků poskytuje prostor pro účast zahraničních
firem s velkým kapitálem, působících ale mimo oblast dřevozpracujícího
průmyslu. Rizikem má být díky tomu i nadměrný vývoz dřeva z ČR.
LČR ale tvrdí, že vypsané tendry jsou v souladu se
zákonem o zadávání veřejných zakázek, a to i v případě účasti
subdodavatelů. „Zákon v každém případě umožňuje, aby uchazeč o veřejnou
zakázku použil k prokázání potřebné kvalifikace své subdodavatele a
stanovuje pro to zcela jasné podmínky. Zejména musí být mezi takovým
uchazečem a jeho subdodavatelem uzavřena smlouva a subdodavatel se
zároveň musí podílet na té zakázce. Není tedy možné si jako
subdodavatele vzít kohokoli,“ tvrdí i právnička Pavlína Bánová z
advokátní kanceláře Jansta, Kostka s.r.o.
Zdroj: Silvarium
Datum uveřejnění: 25.3.10
Poslední změna: 25.3.2010
Počet shlédnutí: 390
Miliardové tendry LČR na lesnické práce od ledna 2011 nezačnou
Vzhledem ke lhůtám v procesu vyhlašování veřejných výběrových řízení, daným zákonem o zadávání veřejných zakázek, nestihne státní podnik Lesy České republiky (LČR) odsoutěžit tendry na lesnické práce do konce letošního roku.
Uvedl to na semináři
„Tendry státního podniku Lesy České republiky (LČR)“, který proběhl 24.
března pod záštitou premiéra Jana Fischera na Úřadu vlády, generální
ředitel LČR Svatopluk Sýkora. „Jsem přesvědčen, že
se jednotky, které jsou předmětem vyhlášené soutěže, do konce roku
odsoutěžit a předat k práci nestihnou,“ konstatoval ředitel. Současní
smluvní partneři LČR přitom podle Sýkory pro státní lesy podle toho,
jak jsou smlouvy s nimi nastavené, po prvním lednu příštího roku
pracovat nemohou. LČR proto již zadaly právní analýzu, jak po prvním
lednu 2011 v pracích v lesích pokračovat. Řešením by podle Sýkory mohly
být krátkodobé tendry zhruba na období půl roku, jejichž podobu chce
státní podnik konzultovat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
(ÚOHS). „Mělo by to být nějaké zjednodušené výběrové řízení, nechceme
pokud možno použít takzvaných jednacích řízení bez uveřejnění (JŘBU),
které jsou vnímány jako něco nestandardního,“ podotýká ředitel. Zcela
ale JŘBU nevylučuje, neboť zákon povoluje užít tato řízení ve
výjimečných situacích. Tendry na lesnické práce
na období příštích deseti let v hodnotě 15,8 miliardy korun pozastavil
svým rozhodnutím z 25. února letošního roku ÚOHS. Podle Kamila
Rudoleckého, místopředsedy antimonopolního úřadu pro řízení sekce
veřejných zakázek, v současné době ohledně tendrů probíhá správní
řízení, o kterém nelze do doby jeho ukončení poskytovat další
informace. Úřad má přitom podle něj na přezkoumání případu dva měsíce,
teoreticky by tedy měl rozhodnout nejpozději do 25. dubna. Jak ale na
semináři Rudolecký potvrdil, v případě tendrů LČR nemusí antimonopolní
úřad rozhodnout ani do tohoto data, neboť jde o složitou kauzu. Do kdy
ÚOHS vydá konečné rozhodnutí, tak není jasné. „To záleží na
informacích, které budeme mít k dispozici a také na spolupráci s LČR a
jejich právními zástupci a zřejmě se také budeme muset obrátit na jiné
subjekty, takže rozhodně nemuhu říci, že 25. dubna je konečné datum,“
konstatoval Rudolecký. Podle ministra zemědělství
Jakuba Šebesty nicméně i z jednotlivých vystoupení na semináři
vyplynulo, že se většina rozhodujících lesnických firem i zájmových
sdružení podnikatelů v lesním hospodářství k základním principům tendrů
LČR hlásí. Ministr proto podporuje pokračování vyhlášených tendrů
poté, co ÚOHS dokončí správní řízení, které má prozkoumat kritéria pro
výběr účastníků této veřejné soutěže. Podle Šebesty je sice v
podmínkách tendrů „celá řada úskalí a problémů“, k jejich řešení měl
ale podle jeho slov přispět i zmiňovaný seminář. Šebesta také
zdůraznil, že stát nemůže zasahovat do smluvních vztahů mezi malými a
velkými podnikateli v oblasti lesního hospodářství. Právě diskriminace malých podnikatelů v podmínkách
výběrových řízení je nejčastější výhradou vůči vyhlášené soutěži. To
ale v poukazem na reálnou praxi odmítl mimo jiné Jan Mičánek, generální
ředitel největšího tuzemského podniku, holdingu LESS. Podle jeho slov
velké firmy po získání zakázek od LČR s malými subjekty spolupracují a s
jejich pomocí zakázky také fakticky zajišťují. Jen v loňském roce podle
Mičánka společnost LESS prodala dřevo 500 menším společnostem a
poskytla práci 4 067 firmám. Od kritiky tendrů LČR se distancoval i
prezident Konfederace lesnických a dřevozpracujících svazů (KLDS) Ivo
Klimša. „Tendry jsou skutečně vypsány v souladu s naším názorem, tedy
dvoukolovým způsobem a na lokalitě „P“ (při pni, kdy si vytěžené dřevo
prodávají smluvní partneři LČR). KLDS tak podle Klimši princip tendrů
podporuje, má ale výhrady ke kvalifikačním kritériím pro postup do
druhého kola výběrových řízení. Podle šéfa KLDS jde zejména o kritéria
zápočtů, referencí, obratů či vlastního jmění a celkovou jejich
metodiku posuzování, která je „zmatečná a v tomto ohledu je výběrové
řízení netransparentní“. V praxi jde zejména o možnost využít ke
splnění daných kritérií subdodavatele (například při splnění výše
obratu), což podle kritiků poskytuje prostor pro účast zahraničních
firem s velkým kapitálem, působících ale mimo oblast dřevozpracujícího
průmyslu. Rizikem má být díky tomu i nadměrný vývoz dřeva z ČR. LČR ale tvrdí, že vypsané tendry jsou v souladu se
zákonem o zadávání veřejných zakázek, a to i v případě účasti
subdodavatelů. „Zákon v každém případě umožňuje, aby uchazeč o veřejnou
zakázku použil k prokázání potřebné kvalifikace své subdodavatele a
stanovuje pro to zcela jasné podmínky. Zejména musí být mezi takovým
uchazečem a jeho subdodavatelem uzavřena smlouva a subdodavatel se
zároveň musí podílet na té zakázce. Není tedy možné si jako
subdodavatele vzít kohokoli,“ tvrdí i právnička Pavlína Bánová z
advokátní kanceláře Jansta, Kostka s.r.o. Zdroj: Silvarium
Datum uveřejnění: 25.3.10
Poslední změna: 25.3.2010
Počet shlédnutí: 390