Zprávy z tisku
Máme tu další skvělý džob pro právníky
Měli jste lukrativní projekt na výstavbu solární či větrné elektrárny? Počítali jste s garantovanou výkupní cenou a přednostním připojením k síti? Zapomeňte na to. Naše vláda totiž vytáhla do boje proti větrným mlýnům i solárním elektrárnám.
Český systém podpory těchto
obnovitelných zdrojů míří ode zdi ke zdi. Stávající schéma podpory je
příliš velkorysé. To přilákalo investory a rozezlilo konkurenci i
veřejnost. Zatímco si investoři libovali, konkurenti pilně lobovali.
Výsledek? Vláda hodlá změnit podmínky o 180 stupňů. Větrná a sluneční
energie teď budou pro změnu diskriminovány. Takový je život, každý
chvilku tahá pilku.
Investoři se teď bouří. Spoléhali se nejen na zachování stávajícího
systému podpory, ale také na vyšší princip: na energetickou a
ekologickou politiku EU. To od nich ovšem bylo naivní. Česko si totiž
své povinnosti vůči EU vykládá po svém.
Politika EU je přitom jasná: podporovat zdroje především v závislosti
na původu, tedy rozlišovat na ekologické a špinavé, obnovitelné a
neobnovitelné. Náš nový návrh zákona se ale s takovým rozlišením příliš
netrápí. Pro něj je rozhodující úplně jiné kritérium, totiž zda výrobce
kombinuje výrobu tepla a elektřiny. Nehledejte v tom žádnou logiku,
žádná tu není. Kombinovaný výrobce spadne automaticky do kategorie
podporovaných, ať už si spaluje, co chce. Třeba fosilní paliva, tedy
uhlí.
Jinými slovy, podporu, která má patřit obnovitelným zdrojům, hází
návrh zákona do jednoho pytle s podporou kombinovaných výrobců.
Obnovitelné zdroje se tedy budou muset o své výsadní postavení dělit s
výrobci tzv. špinavé elektřiny. Včetně přednostního práva na připojení k
již tak velmi omezené kapacitě sítí. Plánované podíly větrné a solární
energie na mixu obnovitelných zdrojů jsou navíc neadekvátně nízké a
například ve srovnání s biomasou v mnoha ohledech znevýhodněné.
Připravovaný zákon má zavést tak spletitý a nepředvídatelný systém
podpory, že investorům na jejich projekty už nikdo nepůjčí. Poslouží tak
k likvidaci oboru, který vytvořil několik tisíc pracovních míst a který
ročně generuje obrat v řádech desítek miliard korun. Ve vyspělých
zemích EU přitom i v době hospodářské krize zaznamenává výroba elektřiny
z těchto zdrojů trvalý růst.
Pozoruhodné je, že návrh zákona vznikl za účelem implementace
evropské směrnice. Ve skutečnosti ji však neimplementuje, nýbrž porušuje
a staví základní principy evropské energetické a enviromentální
politiky na hlavu. "Qui bono?" chce se mi ptát. První žaloby na ochranu
investic na sebe jistě nedají dlouho čekat. Pro právníky dobré zprávy. A
co pro vás?
Vladimíra Glatzová
advokátka Glatzová & co
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 1.9.10
Poslední změna: 1.9.2010
Počet shlédnutí: 154
Máme tu další skvělý džob pro právníky
Měli jste lukrativní projekt na výstavbu solární či větrné elektrárny? Počítali jste s garantovanou výkupní cenou a přednostním připojením k síti? Zapomeňte na to. Naše vláda totiž vytáhla do boje proti větrným mlýnům i solárním elektrárnám.
Český systém podpory těchto
obnovitelných zdrojů míří ode zdi ke zdi. Stávající schéma podpory je
příliš velkorysé. To přilákalo investory a rozezlilo konkurenci i
veřejnost. Zatímco si investoři libovali, konkurenti pilně lobovali.
Výsledek? Vláda hodlá změnit podmínky o 180 stupňů. Větrná a sluneční
energie teď budou pro změnu diskriminovány. Takový je život, každý
chvilku tahá pilku. Investoři se teď bouří. Spoléhali se nejen na zachování stávajícího
systému podpory, ale také na vyšší princip: na energetickou a
ekologickou politiku EU. To od nich ovšem bylo naivní. Česko si totiž
své povinnosti vůči EU vykládá po svém. Politika EU je přitom jasná: podporovat zdroje především v závislosti
na původu, tedy rozlišovat na ekologické a špinavé, obnovitelné a
neobnovitelné. Náš nový návrh zákona se ale s takovým rozlišením příliš
netrápí. Pro něj je rozhodující úplně jiné kritérium, totiž zda výrobce
kombinuje výrobu tepla a elektřiny. Nehledejte v tom žádnou logiku,
žádná tu není. Kombinovaný výrobce spadne automaticky do kategorie
podporovaných, ať už si spaluje, co chce. Třeba fosilní paliva, tedy
uhlí. Jinými slovy, podporu, která má patřit obnovitelným zdrojům, hází
návrh zákona do jednoho pytle s podporou kombinovaných výrobců.
Obnovitelné zdroje se tedy budou muset o své výsadní postavení dělit s
výrobci tzv. špinavé elektřiny. Včetně přednostního práva na připojení k
již tak velmi omezené kapacitě sítí. Plánované podíly větrné a solární
energie na mixu obnovitelných zdrojů jsou navíc neadekvátně nízké a
například ve srovnání s biomasou v mnoha ohledech znevýhodněné. Připravovaný zákon má zavést tak spletitý a nepředvídatelný systém
podpory, že investorům na jejich projekty už nikdo nepůjčí. Poslouží tak
k likvidaci oboru, který vytvořil několik tisíc pracovních míst a který
ročně generuje obrat v řádech desítek miliard korun. Ve vyspělých
zemích EU přitom i v době hospodářské krize zaznamenává výroba elektřiny
z těchto zdrojů trvalý růst. Pozoruhodné je, že návrh zákona vznikl za účelem implementace
evropské směrnice. Ve skutečnosti ji však neimplementuje, nýbrž porušuje
a staví základní principy evropské energetické a enviromentální
politiky na hlavu. "Qui bono?" chce se mi ptát. První žaloby na ochranu
investic na sebe jistě nedají dlouho čekat. Pro právníky dobré zprávy. A
co pro vás? Zdroj: EnviWeb
Vladimíra Glatzová
advokátka Glatzová & co
Datum uveřejnění: 1.9.10
Poslední změna: 1.9.2010
Počet shlédnutí: 154