Zprávy z tisku
Křemíkový "koberec" může zásadně zlevnit fotočlánky
Fotovoltaické elektrárny stále produkují energii mnohonásobně dráž, než klasické tepelné či jaderné elektrárny. Závislost na dotacích by mohl odstranit nový typ článku využívající nanovlákna.
Klasické fotovoltaické články jsou velké
polovodičové součástky nejčastěji vyrobené z křemíkových plátků o
tloušťce 100 - 200 mikrometrů. Problém je, že takové články jsou křehké
a poměrně drahé a na jejich výrobu je potřeba mnoho náročně čištěného
materiálu. Výsledky týmu Harryho Atwatera ze známého amerického
institutu Caltech (California Institute of Technology) nabízejí možnost
snížit množství křemíku potřebného k výrobě fotočlánku až stonásobně.
Vědci staví na již dobře zvládnutých nanotechnologiích. Vytvořili
jakýsi koberec z extrémně tenkých křemíkových vláken. Nitky o průměru
0,5 - 2 mikrometrů dlouhé 30 - 200 mikrometrů pokrývají jen několik
procent povrchu (viz obrázek). Vzniklou strukturu výzkumníci obalili
průhledným polymerem.
Problém s poledním sluncem
Předností tohoto uspořádání je výborná účinnost v případě, když světlo
na článek dopadá v ostrém úhlu. Když však paprsky míří kolmo, značná
část energie se nezachytí. To je samozřejmě velký problém. Kdo by stál
o články, které si neporadí s poledním sluncem?
Tuto slabinu vědci odstranili díky materiálům na bázi oxidu hliníku.
Obohacení průhledného "obalového" polymeru o tuto krystalickou látku
zvyšuje šanci, že se foton odrazí a nakonec s velkou pravděpodobností
skončí v křemíkových nanovlánech. Tam se díky známého fotoelektrickému
jevu jeho energie přemění v proud.
Díky tomuto vylepšení se využije až 85 procent slunečního svitu, tvrdí
Atwater, jehož práci otiskl specializovaný časopis Nature Materials.
Rizika na slibné cestě
Zatím jde jen o první kroky. Efekt byl testován na "nanokoberci" velmi
malých rozměrů a není jisté, zda by se dostavil i v případě, že by byl
zhotoven ve větším měřítku. Vady materiálu jsou totiž při výrobě
solárních buněk velkým problémem.
Fakt, že Atwater a spol. staví na křemíku, jehož průmyslová výroba je
dobře zvládnutá, však může cestu vynálezu do práce urychlit.
"Prostředky, které k výrobě potřebujeme, jsou již běžně používány,"
říká Harry Atwater.
Autor: Luděk Vainert
Datum uveřejnění: 16.2.10
Poslední změna: 16.2.2010
Počet shlédnutí: 169
Křemíkový "koberec" může zásadně zlevnit fotočlánky
Fotovoltaické elektrárny stále produkují energii mnohonásobně dráž, než klasické tepelné či jaderné elektrárny. Závislost na dotacích by mohl odstranit nový typ článku využívající nanovlákna.
Klasické fotovoltaické články jsou velké
polovodičové součástky nejčastěji vyrobené z křemíkových plátků o
tloušťce 100 - 200 mikrometrů. Problém je, že takové články jsou křehké
a poměrně drahé a na jejich výrobu je potřeba mnoho náročně čištěného
materiálu. Výsledky týmu Harryho Atwatera ze známého amerického
institutu Caltech (California Institute of Technology) nabízejí možnost
snížit množství křemíku potřebného k výrobě fotočlánku až stonásobně.
Vědci staví na již dobře zvládnutých nanotechnologiích. Vytvořili
jakýsi koberec z extrémně tenkých křemíkových vláken. Nitky o průměru
0,5 - 2 mikrometrů dlouhé 30 - 200 mikrometrů pokrývají jen několik
procent povrchu (viz obrázek). Vzniklou strukturu výzkumníci obalili
průhledným polymerem.
Problém s poledním sluncem
Předností tohoto uspořádání je výborná účinnost v případě, když světlo
na článek dopadá v ostrém úhlu. Když však paprsky míří kolmo, značná
část energie se nezachytí. To je samozřejmě velký problém. Kdo by stál
o články, které si neporadí s poledním sluncem?
Tuto slabinu vědci odstranili díky materiálům na bázi oxidu hliníku.
Obohacení průhledného "obalového" polymeru o tuto krystalickou látku
zvyšuje šanci, že se foton odrazí a nakonec s velkou pravděpodobností
skončí v křemíkových nanovlánech. Tam se díky známého fotoelektrickému
jevu jeho energie přemění v proud.
Díky tomuto vylepšení se využije až 85 procent slunečního svitu, tvrdí
Atwater, jehož práci otiskl specializovaný časopis Nature Materials.
Rizika na slibné cestě
Zatím jde jen o první kroky. Efekt byl testován na "nanokoberci" velmi
malých rozměrů a není jisté, zda by se dostavil i v případě, že by byl
zhotoven ve větším měřítku. Vady materiálu jsou totiž při výrobě
solárních buněk velkým problémem.
Fakt, že Atwater a spol. staví na křemíku, jehož průmyslová výroba je
dobře zvládnutá, však může cestu vynálezu do práce urychlit.
"Prostředky, které k výrobě potřebujeme, jsou již běžně používány,"
říká Harry Atwater.
Autor: Luděk Vainert
Datum uveřejnění: 16.2.10
Poslední změna: 16.2.2010
Počet shlédnutí: 169