Konec jádra v Německu zdraží proud a změní energetický mix Evropy

Rozhodnutí německé vlády odstavit do roku 2022 všechny jaderné elektrárny v zemi trh vesměs očekával a nemělo by tedy mít v nejbližší době výrazný dopad na obchodování s elektřinou. Z dlouhodobého hlediska ale tento krok povede k růstu cen elektřiny a ovlivní skladbu energetických zdrojů v mnoha evropských zemích, míní odborníci, které ČTK oslovila. Zdražení elektřiny se kvůli německému odklonu od jádra obávají podnikatelé.

Podle analytika Marka Hatlapatky ze společnosti Cyrrus přetrvají na trzích vyšší ceny elektřiny, které by mohly růst i nad 60 eur za megawatthodinu. "Tuto situaci většina českých domácností pocítí již příští rok, kdy lze očekávat zdražení elektřiny pro domácnosti v řádu procent," uvedl Hatlapatka. Podle předběžných odhadů Energetického regulačního úřadu by elektřina pro domácnosti v příštím roce mohla zdražit o 3,6 procenta až šest procent.

Obavy z růstu cen elektřiny mají po rozhodnutí německé vlády členové Unie malých a středních podniků. Její předseda David Šeich upozornil, že i bez změn v Německu musejí podnikatelé počítat s nárůstem cen v příštím roce v řádu několika procent kvůli rozvoji solární energetiky. "Případné zdražení elektřiny a s ním spojené navyšování nákladů pro podnikatele pochopitelně povede k nárůstu koncových cen produktů, což pocítí všichni obyvatelé," dodal.

Hatlapatka považuje pro další roky za důležitý vývoj rovnováhy mezi výkonem a strukturou výrobních zdrojů ve střední Evropě. "Na jedné straně se nyní v Evropě staví poměrně dost zdrojů, především plynových a moderních uhelných, takže výpadek německých jaderných zdrojů by neměl být problém nahradit, ale zaplacenou cenou bude dražší elektřina a případně i nižší spolehlivost dodávek," uvedl Hatlapatka. V důsledku vyřazení německého jádra zdraží také uhlí a plyn.

Výroba v nukleárních elektrárnách je výrazně levnější než v uhelných a především plynových zdrojích. Je také stabilnější, než je tomu u většiny obnovitelných zdrojů. "Pokud chce Evropa skutečně jadernou energetiku zavrhnout, musí vrhnout veškeré úsilí na investice do účinnosti a spolehlivosti obnovitelných zdrojů, což je ovšem stále běh na dlouhou trať. Do té doby na tuto politiku doplatíme vyššími cenami elektřiny," dodal Hatlapatka.

Analytik společnosti BH Securities Petr Hlinomaz čeká citelný dopad německého rozhodnutí do cen elektřiny v roce 2013, kdy budou energetické společnosti muset mimo jiné nakupovat emisní povolenky. "Do té doby se může do určité míry měnit i struktura a instalovaný výkon výrobních zdrojů, což může ovlivňovat aktuální bilanci poptávky a nabídky; v pokles poptávky ale příliš nevěřím," poznamenal Hlinomaz.

Podle mluvčího české energetické společnosti ČEZ Ladislava Kříže nebude Česko německé jaderné elektrárny nahrazovat vývozem. "Výroba v ČR může velmi mírně vzrůst, ale rozhodně nelze počítat s tím, že bychom vývozem nahradili německé jaderné elektrárny. Žádné elektrárny neplánujeme stavět pro vývoz elektřiny. Můžeme obchodně uplatnit eventuálně dočasný přebytek," uvedl Kříž. Podle podmínek na německém trhu ČEZ zváží uplatnění nové uhelné elektrárny u německého uhelného dolu Mibrag, dodal Kříž. Mluvčí ČEZ také upozornil, že odstavení německého jádra přinese více škodlivých emisí z uhelných elektráren a zvýší se tím cena emisních povolenek.

Ekologická organizace Greenpeace odstavení německých jaderných elektráren vítá. "Je to skvělá zpráva nejen pro Německo, ale i pro Českou republiku. Pokud se rozhodli svojí závislost na neobnovitelných zdrojích odstranit naši mnohem větší sousedi, proč bychom to neměli dokázat i my? No ano, jeden důvod samozřejmě existuje: v Německu nevládne ČEZ," reagoval vedoucí energetické a klimatické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský.

Akcie společnosti ČEZ dnes na burze v Praze posílily o 0,43 procenta na 934,00 korun. Cena elektřiny s dodáním na příští rok na lipské burze dopoledne vzrostla o necelé procento.

Zdroj: Ekolist

Tweet