Zprávy z tisku
Kompost, to je zahradní směs
Mít s sebou kbelík, tak to po nich seberu," přiznala se žena spěchající do zahrádkářské kolonie s pohledem upřeným k zemi. Na ní se leskly čerstvé koňské "koblížky", o nichž se s mírnou nadsázkou tvrdí, že jsou pro záhony nejlepším hnojivem.
Půda se dá ale obohatit mnoha jinými způsoby.
Jednou z nich je dotace "humusem" z kompostu. A je to jednodušší, než by
se na první pohled zdálo.
Mít vlastní kompost je výhodné hned z několika důvodů. Nejen že se
elegantně zbavíte některých druhů organického odpadu, což v některých
případech znamená nižší platby za odvoz odpadu, ale zároveň si vyrábíte
kvalitní, živinami bohatou prsť. Znamená to, že máte kvalitní hnojivo
nejen na záhony, ale i do květináčů některých pokojových květin.
Základem je pestrá směs biologického materiálu od posečené trávy přes
kuchyňské zbytky jako slupky z brambor až po kávovou sedlinu či použité
čajové pytlíky. Přidat se dají piliny, noviny či papírový karton.
Vyhněte se zbytkům masa a kostí, stejně jako časopisům na křídovém
papíře, jenž se špatně rozkládá.
Většina textilií obsahuje podíl umělé hmoty, což brzdí rozkladné
procesy a komplikuje následné využití kompostu. Určitým nebezpečím je
kompostování právě posečených či vytrhaných plevelů, jako je bršlice
kozí noha nebo pýr. Není na škodu přidat ze začátku trochu zahradní
zeminy. Ta slouží k vázání vody a zároveň je v ní obsažené větší
množství mikroorganismů důležitých pro kvalitní zrání kompostu.
Sucho zabíjí
Příjemný je na kompostu fakt, že žije vlastním životem. Bohatým,
pestrým a takřka neviditelným. Zahrádkář ví, že se na něm živí obrovské
spektrum organismů, houbami počínaje a chvostoskoky či žížalami konče.
Proto je potřeba dodržet optimální fyzikální podmínky.
Organismům, které kompost tvoří a vyrábějí, vadí nejen sucho, během
něhož se některé životní procesy zpomalují až zastavují, ale i přílišné
promokření.
"Správnou vlhkost určíme podle orientační zkoušky. Vezmeme kompost do
ruky a mačkáme tak pevně, jak to jde. Při ideální vlhkosti se nesmí
mezi prsty objevit voda! Při otevření pěsti musí však materiál zůstat ve
formě 'knedlíku,' píše Miroslav Kalina v knize Kompostování a péče o
půdu. Kompost, z něhož se práší, nutně volá po zavlažení. Dalším ze
znaků příliš suchého povrchu je bílá plíseň. Naopak při dlouhodobém
zamokření, jako například při déletrvajících srážkách, hrozí hnití a
zápach.
Povrch kompostu rychleji přesychá, proto je vhodné jednou za čas vzít
do ruky rýč a obsahem kompostéru výrazně zamíchat. Přeházením dochází k
promíchávání různě starých i nestejně velkých částí. Díky provzdušnění
se zajistí lepší rozklad organických částí a navíc je okamžitá a jasná
kontrola nad tím, jak rychle kompost tleje. Zároveň se přehazováním
kompost chladí. V rámci rozkladných procesů vzniká teplo uprostřed
tělesa, což některým organismům škodí a v některých případech hrozí až
samovznícení. Pokud je ale kompost dobře založený, stačí jeho přehození i
jednou za jeden či dva měsíce.
Do sudu
Kompostér je dnes už povětšině plastová, tedy rozkladu odolávající
nádoba s provzdušňovacími otvory. Prodávají se v různých velikostech a
objemech a většina prodejců dokáže odhadnout, jak velký kompostér je pro
vás ideální. Stačí jim sdělit velikost zahrady a co všechno plánujete
"proměnit na humus".
Mnohý šikovný zahrádkář si jej dokáže vyrobit z několika tlustších
prken. Ideální jsou staré europalety. Berte ale v úvahu, že dřevo časem
hnije a občas nastane potřeba některá prkna vyměnit. Při zakládání
kompostovacího prostoru přemýšlejte nad místem uložení. Je vhodné mít
kompost krytý stříškou nebo stíněný korunou stromů. Neprší tak do něj a
zároveň jeho povrch pod přímým sluncem nevysychá.
Zároveň by k němu měl být dobrý přístup, protože prodírat se s
hromadami posečené trávy či nemožnost otočit se při přehazování
substrátu práci s kompostem zbytečně komplikuje. Vypadá to, že mít
vlastní kompost je dáno pouze majitelům zahrad a zahrádek. Ale ani lidé z
panelových sídlišť, kteří chtějí mít vlastní kompost pro pokojovky,
nejsou odsouzeni k nečinnosti.
Vermikompostéry jsou plastové nádoby na chov žížal, jež díky svým
malým rozměrům dají umístit na balkon či využít pro malou zahrádku.
Žížaly zpracovávají běžný kuchyňský odpad a zároveň dávají vhodné
hnojivo s kvalitami srovnatelnými s humusem. Pokud se rozhodnete pro
vermikompostování, podívejte se na web www.veronica.cz, který se zabývá "žížalím kompostováním".
Humus
Jak získat z odpadu živiny
Hlavní zásady správného kompostování
Zásada 1
co do kompostu nepatří
Rozhodně by se vám do něj neměly zamíchat umělé hmoty, sklo, textilie s přídavkem umělých hmot, kosti a skořápky.
Zásada 2
Jak na žížaly
Jsou důležitým půdotvorným živočichem, a tak se vyplatí je po dešti nasbírat a přidat do nového kompostu.
Zásada 3
Když je sucho
Během příliš suchého léta klidně kompost prolijte podle jeho velikosti jedním či několika kbelíky vody.
Zásada 4
Zpracování
Větší kusy, jako jsou větve či papírové krabice, před umístěním do kompostu rozstříhejte/rozřežte na menší části.
Tip na knihu
Informace o kompostování najdete například v knize Miroslava Kaliny s
názvem Kompostování a péče o půdu. Návod, jak sestavit kompostér, pak v
publikaci Komposty, pařeniště, truhlíky - stavba a konstrukce nebo na
webu: www.kompostery.cz.
Miss kompost
MILOŠ KRÁL
architekt zahrad
Jak sestavit kompostér, jak postupovat při jeho zakládání a jak kompost využívat, se dočtete na stránkách www.ekodomov.cz
pod záložkami bioodpad a kompostování - separace bioodapdů v rodinném
domě. Kromě toho zde najdete i informace o soutěži Miss kompost 2010,
kam můžete posílat přihlášky do 31. srpna. Pokud si svého kompostu
ceníte a myslíte si, že má šanci na umístění, s přihláškou neváhejte.
Vyhlášení soutěže proběhne 12. 9. v rámci Biodožínek v areálu Country
Life v Nenačovicích u Berouna.
stačí půl roku
Starost o kompost není náročná a už za půl roku se výsledný produkt dá
využít na záhony a do truhlíků jako směs s vysokým obsahem důležitých
prvků.
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 14.9.10
Poslední změna: 13.9.2010
Počet shlédnutí: 890
Kompost, to je zahradní směs
Mít s sebou kbelík, tak to po nich seberu," přiznala se žena spěchající do zahrádkářské kolonie s pohledem upřeným k zemi. Na ní se leskly čerstvé koňské "koblížky", o nichž se s mírnou nadsázkou tvrdí, že jsou pro záhony nejlepším hnojivem.
Půda se dá ale obohatit mnoha jinými způsoby.
Jednou z nich je dotace "humusem" z kompostu. A je to jednodušší, než by
se na první pohled zdálo. Mít vlastní kompost je výhodné hned z několika důvodů. Nejen že se
elegantně zbavíte některých druhů organického odpadu, což v některých
případech znamená nižší platby za odvoz odpadu, ale zároveň si vyrábíte
kvalitní, živinami bohatou prsť. Znamená to, že máte kvalitní hnojivo
nejen na záhony, ale i do květináčů některých pokojových květin. Základem je pestrá směs biologického materiálu od posečené trávy přes
kuchyňské zbytky jako slupky z brambor až po kávovou sedlinu či použité
čajové pytlíky. Přidat se dají piliny, noviny či papírový karton.
Vyhněte se zbytkům masa a kostí, stejně jako časopisům na křídovém
papíře, jenž se špatně rozkládá. Většina textilií obsahuje podíl umělé hmoty, což brzdí rozkladné
procesy a komplikuje následné využití kompostu. Určitým nebezpečím je
kompostování právě posečených či vytrhaných plevelů, jako je bršlice
kozí noha nebo pýr. Není na škodu přidat ze začátku trochu zahradní
zeminy. Ta slouží k vázání vody a zároveň je v ní obsažené větší
množství mikroorganismů důležitých pro kvalitní zrání kompostu. Příjemný je na kompostu fakt, že žije vlastním životem. Bohatým,
pestrým a takřka neviditelným. Zahrádkář ví, že se na něm živí obrovské
spektrum organismů, houbami počínaje a chvostoskoky či žížalami konče.
Proto je potřeba dodržet optimální fyzikální podmínky. Organismům, které kompost tvoří a vyrábějí, vadí nejen sucho, během
něhož se některé životní procesy zpomalují až zastavují, ale i přílišné
promokření. "Správnou vlhkost určíme podle orientační zkoušky. Vezmeme kompost do
ruky a mačkáme tak pevně, jak to jde. Při ideální vlhkosti se nesmí
mezi prsty objevit voda! Při otevření pěsti musí však materiál zůstat ve
formě 'knedlíku,' píše Miroslav Kalina v knize Kompostování a péče o
půdu. Kompost, z něhož se práší, nutně volá po zavlažení. Dalším ze
znaků příliš suchého povrchu je bílá plíseň. Naopak při dlouhodobém
zamokření, jako například při déletrvajících srážkách, hrozí hnití a
zápach. Povrch kompostu rychleji přesychá, proto je vhodné jednou za čas vzít
do ruky rýč a obsahem kompostéru výrazně zamíchat. Přeházením dochází k
promíchávání různě starých i nestejně velkých částí. Díky provzdušnění
se zajistí lepší rozklad organických částí a navíc je okamžitá a jasná
kontrola nad tím, jak rychle kompost tleje. Zároveň se přehazováním
kompost chladí. V rámci rozkladných procesů vzniká teplo uprostřed
tělesa, což některým organismům škodí a v některých případech hrozí až
samovznícení. Pokud je ale kompost dobře založený, stačí jeho přehození i
jednou za jeden či dva měsíce. Kompostér je dnes už povětšině plastová, tedy rozkladu odolávající
nádoba s provzdušňovacími otvory. Prodávají se v různých velikostech a
objemech a většina prodejců dokáže odhadnout, jak velký kompostér je pro
vás ideální. Stačí jim sdělit velikost zahrady a co všechno plánujete
"proměnit na humus". Mnohý šikovný zahrádkář si jej dokáže vyrobit z několika tlustších
prken. Ideální jsou staré europalety. Berte ale v úvahu, že dřevo časem
hnije a občas nastane potřeba některá prkna vyměnit. Při zakládání
kompostovacího prostoru přemýšlejte nad místem uložení. Je vhodné mít
kompost krytý stříškou nebo stíněný korunou stromů. Neprší tak do něj a
zároveň jeho povrch pod přímým sluncem nevysychá. Zároveň by k němu měl být dobrý přístup, protože prodírat se s
hromadami posečené trávy či nemožnost otočit se při přehazování
substrátu práci s kompostem zbytečně komplikuje. Vypadá to, že mít
vlastní kompost je dáno pouze majitelům zahrad a zahrádek. Ale ani lidé z
panelových sídlišť, kteří chtějí mít vlastní kompost pro pokojovky,
nejsou odsouzeni k nečinnosti. Vermikompostéry jsou plastové nádoby na chov žížal, jež díky svým
malým rozměrům dají umístit na balkon či využít pro malou zahrádku.
Žížaly zpracovávají běžný kuchyňský odpad a zároveň dávají vhodné
hnojivo s kvalitami srovnatelnými s humusem. Pokud se rozhodnete pro
vermikompostování, podívejte se na web www.veronica.cz, který se zabývá "žížalím kompostováním". Jak získat z odpadu živiny co do kompostu nepatří Jak na žížaly Když je sucho Zpracování Informace o kompostování najdete například v knize Miroslava Kaliny s
názvem Kompostování a péče o půdu. Návod, jak sestavit kompostér, pak v
publikaci Komposty, pařeniště, truhlíky - stavba a konstrukce nebo na
webu: www.kompostery.cz. MILOŠ KRÁL Jak sestavit kompostér, jak postupovat při jeho zakládání a jak kompost využívat, se dočtete na stránkách www.ekodomov.cz
pod záložkami bioodpad a kompostování - separace bioodapdů v rodinném
domě. Kromě toho zde najdete i informace o soutěži Miss kompost 2010,
kam můžete posílat přihlášky do 31. srpna. Pokud si svého kompostu
ceníte a myslíte si, že má šanci na umístění, s přihláškou neváhejte.
Vyhlášení soutěže proběhne 12. 9. v rámci Biodožínek v areálu Country
Life v Nenačovicích u Berouna. stačí půl roku Zdroj: EnviWeb Sucho zabíjí
Do sudu
Humus
Hlavní zásady správného kompostováníZásada 1
Rozhodně by se vám do něj neměly zamíchat umělé hmoty, sklo, textilie s přídavkem umělých hmot, kosti a skořápky.Zásada 2
Jsou důležitým půdotvorným živočichem, a tak se vyplatí je po dešti nasbírat a přidat do nového kompostu.Zásada 3
Během příliš suchého léta klidně kompost prolijte podle jeho velikosti jedním či několika kbelíky vody.Zásada 4
Větší kusy, jako jsou větve či papírové krabice, před umístěním do kompostu rozstříhejte/rozřežte na menší části.Tip na knihu
Miss kompost
architekt zahrad
Starost o kompost není náročná a už za půl roku se výsledný produkt dá
využít na záhony a do truhlíků jako směs s vysokým obsahem důležitých
prvků.
Datum uveřejnění: 14.9.10
Poslední změna: 13.9.2010
Počet shlédnutí: 890