Kdo tvrdí, že Hnědého uhlí bude málo, tak blafuje

Daniel Křetínský, generální ředitel Energetického a průmyslového holdingu

Kolem českých tepláren a nedostatku uhlí s nimi spojeným je v posledních týdnech horko. Jediný, kdo však zůstává chladný, je Daniel Křetínský a jeho Energetický a průmyslový holding (EPH). V rozhovoru s HN tvrdí, že hlavním problémem českého teplárenství je druhá největší těžařská firma v Česku Czech Coal, která se podle Křetínského chová jako žádná jiná hnědouhelná společnost v Evropě. Šéfovi EPH primárně vadí, že Czech Coal spekuluje s cenou uhlí na trhu, čímž ohrožuje existenci centrálního zásobování teplem. Situaci prý vyhrocuje i ministerstvo průmyslu a obchodu. Jejich výpočtům Křetínský nerozumí. EPH je ale zatím podle Křetínského v pohodě a do roku 2015 nebude mít s nedostatkem uhlí problém. Jestli se do té doby situace na českém trhu s hnědým uhlím nevyřeší, bude muset jeden z jejich energetických nebo tepelných zdrojů přejít na plyn.

HN: V roce 2009 jste měli tržby přes 40 miliard. Jak dopadl váš holding v loňském roce?

Výkazy EPH za rok 2009 nepopisují reálnou výkonnost firem, které jsou dnes součástí holdingu, protože k jejich začleňování docházelo v závěru roku 2009 a v průběhu roku 2010. Reálné výsledky by vedly k hodnotě tržeb asi 42 miliard, aktiv 65 miliard a EBITDA přibližně 9 miliard korun. Čísla za rok 2010 v tuto chvíli ještě nemáme, ale budou mírně nižší v důsledku výměny podílu v Pražské energetice za podíl v holdingu Pražská teplárenská.

HN: Jsou loňské výsledky z vašeho pohledu dramaticky ovlivněny krizí?

Dopad tam nesporně je a projevuje se nižší cenou elektřiny. Pokud by nevznikla krize, na trzích bude vyšší cena elektřiny, což samozřejmě příznivě ovlivní naše výsledky. Na druhou stranu celkový dopad krize je na nás relativně menší, protože výroba elektřiny tvoří menšinu naší provozní výkonnosti. Dalšími pilíři jsou výroba a distribuce tepla, těžba uhlí a strojírenské obory. EPH je záměrně stavěn tak, aby u něj neexistovala přílišná závislost na ceně elektřiny.

Jestli bude pokračovat trend prudkého růstu ceny elektřiny, který začal v uplynulých dnech v souvislosti s Japonskem, bude to mít pozitivní vliv na vaše výsledky v následujících dvou letech?

Situace v Japonsku člověka nemůže těšit, ale obchodně na ni musíme reagovat. V průběhu minulého úterý a středy jsme prodali poměrně významné objemy na příští rok a na zbytek tohoto roku. Tam je nesporně pozitivní dopad, protože cena elektřiny po tragickém víkendu v Japonsku stoupla řádově o 20 procent. Na uzavřených obchodech to je asi 12 milionů eur navíc pro EPH.

Jak vnímáte vyostřenou situaci na trhu s českým uhlím?

Hlavním aktuálním problémem na trhu s uhlím je neochota Czech Coalu uzavírat kontrakty pro období po roce 2012. To je objektivní fakt, který mohu doložit. V Česku se bude letos těžit zhruba 46 milionů tun hnědého uhlí, z nichž je veškeré uhlí ze Severočeských dolů a Sokolovské uhelné dlouhodobě kontrahováno. Takže otázka volného uhlí se týká pouze Czech Coalu. Tato společnost dnes těží 14,5 milionu tun a v případě neprolomení limitů sníží těžbu na zhruba jedenáct milionů tun. Po roce 2012 má však kontrahováno jen 2,4 milionu tun a po roce 2015 už jen 0,6 milionu tun. Czech Coal teď drží 8,5 až dvanáct milionů tun nekontrahovaného uhlí, které odmítá prodat zákazníkům, kteří ho potřebují. Je to psychologická válka, protože stejně jako zákazníci potřebují Czech Coal, tak Czech Coal potřebuje zákazníky. Existuje ovšem jeden zákazník, který se v tom vztahu bez Czech Coalu obejde. A tím je ČEZ. Dokonce se dá říct, že pokud nebude ČEZ vůči Czech Coalu dobrovolně vstřícný, bude mít C zech Coal obrovský problém.

V jakém smyslu musí být ČEZ vůči Czech Coalu vstřícný?

Czech Coal odmítl respektovat dlouhodobou smlouvu, kterou má uzavřenou s ČEZ do konce příštího roku. Takže po roce 2012 mezi nimi neexistuje žádný smluvní vztah. Přitom Czech Coal nemá absolutně žádnou alternativu, kam uhlí v takovém objemu umístit v případě, že by ČEZ jejich uhlí neodebíral. To by pro mostecké těžaře znamenalo ekonomickou katastrofu, zatímco ČEZ by utrpěl jen omezené škody. ČEZ v současné době nemá právní povinnost uhlí od Czech Coalu odebírat.

Hnědé uhlí za cenu černého je nesmyslCzech Coal ale uhlí prodávat chce. Jen ho nabízí draho, což argumentuje tím, že ho chce nabízet stále levněji než uhelné alternativy.

Pokud Czech Coal mluví o jiných alternativních zdrojích, mluví pravděpodobně o černém uhlí. Znamená to, že chce hnědé uhlí, které patří státu, těží se povrchově a zatěžuje životní prostředí, prodávat za cenu produktu, který hrabe OKD tisíc metrů pod zemí ze slojí vysokých půldruhého metru. To neexistuje nikde v Evropě, a jestli to dovolí český stát, tak budeme raritou. Pokud by Czech Coal zdražil hnědé uhlí někam blízko úrovně uhlí černého, tak se nikdy nedohodne se zákazníky, kteří vyrábějí elektřinu. Včetně ČEZ, protože čím víc by jejich zákazník vyrobil, tím víc by prodělal. Variabilní náklady na výrobu elektřiny v režimu kondenzace by totiž byly vyšší, než je prodejní cena elektřiny. Hnědé uhlí je za tyto ceny neprodejné, protože podepsat takovou cenu může jenom šílenec nebo kriminálník, což nikdo na energickém trhu není. Za tuto cenu partnera nenajdou.

Je tu ale stále možnost prodat uhlí teplárnám.

To by znamenalo, že teplárny, které dnes mají dva ekonomické pilíře života - samostatnou čili kondenzační výrobu elektřiny a kogenerační výrobu elektřiny a tepla - by zrušily pilíř výroby elektřiny. Kromě toho by se dramaticky zvýšily variabilní náklady na výrobu tepla, což je uhlí. Pak se prakticky stane, že se vám cena tepla zvýší dvojnásobně. V regionech, kde jsou spotřebitelé zvyklí na cenu okolo 350-400 korun, budete účtovat 600 korun a systémy centrálního zásobování teplem (CZT) postupně zemřou. Nejsem neliberálně orientovaný, ale není možné, aby stát dopustil existenci těžební společnosti, která bude pracovat s marží 95 procent na státním majetku. To je absurdita. Celý postup může být ze strany Czech Coalu také jen taktika, kdy chce tvrzením o ceně sedmdesát korun za gigajoule jen vytvářet tlak a potom udělat kompromis na úrovni 45 korun, což by pro ně byl i tak mimořádný úspěch.

Spolumajitel Czech Coalu Pavel Tykač vzkázal, že pokud se nepřistoupí na jejich cenové podmínky, klidně nechá uhlí v dole. Věříte mu?

Jeho prohlášení je nesmyslné. Ve chvíli, kdy se uhlí nechá v dole, je třeba rozlišit dvě situace. Buď bude udržovat aparát Czech Coalu a bude připraven obnovit těžbu, až se zvýší poptávka. Potom to ale pro ně znamená, že za údržbu zaplatí ročně pět miliard korun. Nebo propustí horníky a opustí těžební technologii. Pak jim ale vznikne povinnost rekultivovat důl. A ten už nikdo nikdy neotevře. Nehledě na to, že je to v rozporu s podmínkami jejich činnosti schválené báňským úřadem. Ze strany Czech Coalu se proto jedná o povrchní marketing. To není realita a jsem si naprosto jistý, že to vedení Czech Coalu ví.

Je podle vás v České republice hnědého uhlí nedostatek?

Z hlediska objemu těžby existují dva milníky. Jedním je období let 2012-2013, kdy má dojít k prvnímu úbytku uhlí řádově o 2,5 milionu tun, o které Czech Coal sníží těžbu v dole ČSA v důsledku neprolomení limitů. Stále je to ale směšná situace oproti tomu, co se děje dnes, kdy Czech Coal vědomě nekontrahuje asi deset milionů tun uhlí. Druhý problém souvisí se Sokolovskou uhelnou, kde aktuální těžební problémy vedly ke snížení produkce asi o dva miliony tun. Do určité míry nějaký nedostatek uhlí existuje, protože celková spotřeba hnědého uhlí je o málo větší než to, co má Czech Coal neprodáno. Na druhou stranu, ČEZ i teplárny mají prostor optimalizovat svůj výrobní diagram a neprovozovat uhelné zdroje v režimu plného vytížení, což by vedlo k poklesu spotřeby uhlí. Navíc další spotřebitel hnědého uhlí Unipetrol uzavírá jeden ze svých zdrojů. Pokud proběhne tato racionalizace na straně tepláren i ČEZ, bude uhlí relativně dost nebo jeho nedostatek bude jen velmi malý.

Ministerstvo průmyslu a obchodu by tuto situaci rádo změnilo regulací ceny a způsobem dodání hnědého uhlí. Souhlasíte, aby k takové regulaci došlo?

Stát má dvě možnosti. Buď bude jako dosud pasivně přihlížet tomu, jak se tu hazarduje s poměrně důležitým segmentem života obyvatel i fungováním průmyslu či státních institucí, anebo se k tomu nějakým způsobem postaví. Princip rozdělení uhlí z Vršan má logiku. Uhlí je opravdu ve vlastnictví státu a je součástí nerostného bohatství, které má být využíváno ve veřejném zájmu. Snaha ministerstva životního prostředí řešit tento problém je po dlouhé době alespoň nějakým projevem zájmu o tak důležitou oblast života. Všechny ostatní orgány tuto skutečnost ignorovaly. Jediným zásahem z poslední doby byla darovací daň na emisní povolenky, čímž stát ohrozil modernizaci a transformaci tepláren.

I ministr Kocourek ale v souvislosti s Vršany přiznal, že bude legislativně složité přinutit Czech Coal, komu a za kolik mají své uhlí dodávat.

Stát musí problematiku uhlí a tepláren začít nějak řešit, protože v důsledku extrémního chování jednoho subjektu tady vzniká velmi obtížná situace, která ohrožuje bezpečnost státu, včetně vytápění Prahy, a základní zájmy Česka. Nástrojů, jak to stát může řešit, je mnoho. Může přijmout zvláštní zákon, může přistoupit k cenové regulaci podle zákona o cenách nebo může dospět k závěru, že regulace prostřednictvím procesů EIA je správná. Viděli jsme, že stát na některé problémy umí reagovat velmi flexibilním způsobem. Například ve chvíli, kdy vznikl problém fotovoltaik, vyřešil ho stát asi za měsíc.

Vám by se hodilo, kdyby stát vršanské uhlí pro teplárny uvolnil? Na Vršanech vám stojí teplárna United Energy.

My pro United Energy do Komořan uhlí z Vršan nepotřebujeme. Samozřejmě bychom mohli uvažovat o celkových řešeních, ale ne našich problémů. Zájmem našeho holdingu je prodloužit kontrakt v Opatovicích. Pak nám extrémně záleží na tom, aby se našlo řešení pro Prahu, které intenzivně hledáme společně s ČEZ.

Má vůbec EPH dost uhlí pro své teplárenské a energetické zdroje?

Do roku 2015 jsme bez problémů. Po roce 2015 už bychom museli situaci řešit jinak. Už bychom totiž nemohli paralelně provozovat Plzeňskou energetiku, Elektrárny Opatovice a United Energy na české hnědé uhlí. Nejpravděpodobnějším řešením by byl přechod jednoho zdroje na zemní plyn.

Je podle vás potřeba prolomit těžební limity?

Je energeticky rozumné využít uhlí za limity. Současně je ale nesmyslné se tvářit, že to rozhoduje o bytí a nebytí českého teplárenství a že to má zásadní dopad na koncepci české energetiky. Ve chvíli, kdy je hnědé uhlí významně spojeno s teplárenstvím, pak je dodatečná těžba za limity za přijatelných cenových podmínek obhajitelná, protože lze ukázat, co to znamená pro obyvatele a veřejný zájem. Na jedné straně sice vzniká znečištění, na druhé straně je dodáváno levné teplo z ekologických systémů centrálního zásobování teplem. Pokud by však uhlí mělo být využito jen pro výrobu elektřiny, jde pouze o dodatečný profit těžaře a případně výrobce elektřiny, který podle mého soudu těžko odůvodní přesídlování obyvatel a pokračování těžby za limity.

Máme zájem o Plzeňskou teplárenskou

Plzeňské teplárenské před pár lety skončil kontrakt na dodávku uhlí a od té doby je v krizi. Říká, že je na prodej a vás vnímá jako potenciálního kupce. Máte zájem?

Plzeňskou teplárenskou vnímáme jako naše přátelské sousedy a dávalo by pro nás smysl spojit systém do jednoho a vytvořit společný systém Plzeňské teplárenské a Plzeňské energetiky. To je nabídka, kterou předkládáme městu Plzni. Plzeňská teplárenská je jednou z nejlépe řízených a nejlépe modernizovaných tepláren v zemi. Je tam ale potřeba rychle přemýšlet nad tím, jak bude vypadat budoucnost teplárenství.

Jak by ona budoucnost plzeňského teplárenství mohla podle vás vypadat?

V úvahu připadá použití části našich uhelných kvót a jejich přesunutí do Plzně za cenu ekonomických ztrát na úrovni EPH. Jinými slovy omezíme spotřebu ve svých zdrojích, které dodáme Plzni. Jako první musí samozřejmě probíhat debata se stabilním dodavatelem uhlí do Plzně - Sokolovskou uhelnou - o tom, kolik uhlí je schopná do Plzně dodávat. Sokolovské uhlí je první, které musí do Plzně. Případný zbytek bychom dodali my.

Další možností je přechod na plyn. V této souvislosti ale šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela říká, že by přechod na plyn zaplevelil Plzeň komíny. Je tento scénář reálný?

V tom má Tomáš Drápela naprostou pravdu. V rámci centrálního zásobování teplem máte mimo město zdroj s vysokým komínem a díky tomu, že je to větší energetický zdroj, pracuje s vyšší účinností, tedy ekologičtěji. Tyto přísně regulované emise vypouštíte do vysokých vrstev atmosféry, a tedy mimo město. Když ho nahradíte lokálními výtopnami, tak znečistíte životní prostředí v celém městě. Rozbití CZT by byla ekologická a ekonomická katastrofa. Kdybyste v Praze vypnuli dodávky tepla z mělnického Energotransu a všem nařídili, ať si pořídí bojlery do bytů, tak se vám dramaticky zhorší životní prostředí. Jako jednu z alternativ pro Plzeň považuji vybudování velké paroplynové elektrárny mimo Plzeň tak, aby zplodiny nešly do Plzně, ale byl zachován systém CZT, do kterého bude dodáváno teplo z moderního paroplynu.

Czech Coal by ale mohl mít o Plzeň také zájem. Co by jejich případný vstup do Plzně pro teplárnu znamenal?

Kdyby Czech Coal nabídl Plzni uhlí za běžnou tržní cenu, je to dobrá zpráva. Naopak pokud by chtěl dodávat za extrémní cenu, o které dnes hovoří, znamenalo by to konec teplárenství v Plzni.

Co je to EPH

Co všechno vlastní

Energetický a průmyslový holding zahrnuje více než 20 podniků působících v oblasti výroby elektřiny a tepla, obchodu s elektřinou, energetických montáží a dalších souvisejících oborů. Do holdingu patří rovněž výroba autobusů a firmy z potravinářského průmyslu.

Akcionářská struktura

EPH má tři akcionáře. Čtyřicet procent vlastní společně skupina PPF a Partners, 40 procent investiční skupina J&T a zbylých 20 procent má Daniel Křetínský.

Poslední akvizice

V lednu pod sebe holding začlenil elektrárnu Opatovice a Elektrizaci železnic Praha. Zároveň získal i společnost NPTH, která drží necelých 49 procent ve společnosti Pražská teplárenská.

42 miliard korun
Byly přibližné tržby Energetického a průmyslového holdingu za rok 2009. Loni byly výsledky mírně nižší.

9 miliard korun
Tvořily přibližně zisky holdingu EPH v roce 2009 před započtením úroků, daní a odpisů.

Hnědé uhlí za ceny, které požaduje Czech Coal, je neprodatelné. Přistoupit na ně může jenom šílenec nebo kriminálník. A to nikdo na energetickém trhu není.

DANIEL KŘETÍNSKÝ (35)
Vystudoval Právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2003 se stal partnerem investiční skupiny J&T. Dnes je generálním ředitelem a pětinovým akcionářem EPH. A také předsedou představenstva fotbalového klubu AC Sparta Praha.

AUTOR: Nikita Poljakov
AUTOR-WEB: www.ihned.cz

 

Tweet

Datum uveřejnění: 28.3.11
Poslední změna: 28.3.2011
Počet shlédnutí: 449