Zprávy z tisku
Jaký vliv má zpracování půdy na klima?
Američtí vědci porovnávají množství skleníkových plynů uvolňovaných při redukovaném a klasickém zpracování půdy.
Ministerstvo zemědělství USA provádí
na 32 stanovištích pokusy k redukci skleníkových plynů v zemědělství.
Na stanovišti programu GRACENet (Greenhouse Gas Reduction through
Agricultural Carbon Enhancement) v Minnesotě vědci srovnávali tradiční
zpracování půdy s inovativními technikami a dospěli k překvapivým
výsledkům – nebyly prokázány signifikantní rozdíly mezi klasickou
orebnou technologií a redukovaným zpracováním půdy. A to ani tehdy,
pokud byla aplikována běžná dávka dusíkatého hnojiva.
V Minnesotě probíhají paralelně dvě
pokusné série – k porovnání klasického zpracování půdy za použití
pluhu, hloubkového kultivátoru a přímého výsevu. V dalších pokusech se
srovnává čtyřčlenný sled plodin (kukuřice, sója, pšenice a vojtěška)
s rotací kukuřice/sója, která je v této oblasti obvyklá. Na pokusných
polích stojí kontejner, který zachycuje a měří plyny uvolňované z půdy
(oxid uhličitý, metan a oxidy dusíku). Podle vedoucí výzkumu Jane
Johnsonové je překvapující, že nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi
systémy zpracování půdy a osevními postupy. Ve variantách zpracování
půdy za použití pluhu a za použití kultivátoru sice zpočátku bylo
zaznamenáno uvolnění většího množství plynů do atmosféry, během roku se
však rozdíly vyrovnaly. Množství aplikovaných N-hnojiv mělo překvapivě
nízký vliv na emise oxidů dusíku. Bez ohledu na systém zpracování půdy
bylo uvolňování oxidů dusíku nejvyšší na jaře při tání půdy. Vědci však
připouštějí, že dusík byl aplikován velmi opatrně a hlavně ve správném
termínu. „Ztráty dusíku jsou velmi malé, pokud se dusík dostane tam,
kam má, a to je do rostlin“, objasňuje dr. Johnsonová.
Další pokus v Nebrasce, v němž se
zkoumalo pěstování kukuřice na plochách dříve využívaných k pěstování
trvalých travních porostů, ukázal, že přímý výsev zabránil emisím.
Poté, co na těchto plochách byly travní porosty ošetřeny totálním
herbicidem, byla kukuřice vyseta přímo do travních drnů místo toho, aby
před výsevem nejprve proběhlo zpracování půdy pluhem a kultivátorem a
příprava seťového lůžka.
Vedoucí výzkumu Ron Follett prezentoval výsledky: „K uvolňování CO2
prakticky nedošlo. Zpracování půdy by uvolnilo velké množství
skleníkových plynů, protože travní plochy zde byly od 60.let.
Klimaticky neutrální změna na pěstování kukuřice je významná, protože
stále více farmářů zaorává trvalé travní porosty a přechází na
pěstování kukuřice na výrobu etanolu“.
DLG-Mitteilungen, 2010, č. 1, s. 9
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 12.3.10
Poslední změna: 12.3.2010
Počet shlédnutí: 213
Jaký vliv má zpracování půdy na klima?
Američtí vědci porovnávají množství skleníkových plynů uvolňovaných při redukovaném a klasickém zpracování půdy.
Ministerstvo zemědělství USA provádí
na 32 stanovištích pokusy k redukci skleníkových plynů v zemědělství.
Na stanovišti programu GRACENet (Greenhouse Gas Reduction through
Agricultural Carbon Enhancement) v Minnesotě vědci srovnávali tradiční
zpracování půdy s inovativními technikami a dospěli k překvapivým
výsledkům – nebyly prokázány signifikantní rozdíly mezi klasickou
orebnou technologií a redukovaným zpracováním půdy. A to ani tehdy,
pokud byla aplikována běžná dávka dusíkatého hnojiva.
V Minnesotě probíhají paralelně dvě
pokusné série – k porovnání klasického zpracování půdy za použití
pluhu, hloubkového kultivátoru a přímého výsevu. V dalších pokusech se
srovnává čtyřčlenný sled plodin (kukuřice, sója, pšenice a vojtěška)
s rotací kukuřice/sója, která je v této oblasti obvyklá. Na pokusných
polích stojí kontejner, který zachycuje a měří plyny uvolňované z půdy
(oxid uhličitý, metan a oxidy dusíku). Podle vedoucí výzkumu Jane
Johnsonové je překvapující, že nebyly zjištěny výrazné rozdíly mezi
systémy zpracování půdy a osevními postupy. Ve variantách zpracování
půdy za použití pluhu a za použití kultivátoru sice zpočátku bylo
zaznamenáno uvolnění většího množství plynů do atmosféry, během roku se
však rozdíly vyrovnaly. Množství aplikovaných N-hnojiv mělo překvapivě
nízký vliv na emise oxidů dusíku. Bez ohledu na systém zpracování půdy
bylo uvolňování oxidů dusíku nejvyšší na jaře při tání půdy. Vědci však
připouštějí, že dusík byl aplikován velmi opatrně a hlavně ve správném
termínu. „Ztráty dusíku jsou velmi malé, pokud se dusík dostane tam,
kam má, a to je do rostlin“, objasňuje dr. Johnsonová.
Další pokus v Nebrasce, v němž se
zkoumalo pěstování kukuřice na plochách dříve využívaných k pěstování
trvalých travních porostů, ukázal, že přímý výsev zabránil emisím.
Poté, co na těchto plochách byly travní porosty ošetřeny totálním
herbicidem, byla kukuřice vyseta přímo do travních drnů místo toho, aby
před výsevem nejprve proběhlo zpracování půdy pluhem a kultivátorem a
příprava seťového lůžka.
Vedoucí výzkumu Ron Follett prezentoval výsledky: „K uvolňování CO2
prakticky nedošlo. Zpracování půdy by uvolnilo velké množství
skleníkových plynů, protože travní plochy zde byly od 60.let.
Klimaticky neutrální změna na pěstování kukuřice je významná, protože
stále více farmářů zaorává trvalé travní porosty a přechází na
pěstování kukuřice na výrobu etanolu“.
DLG-Mitteilungen, 2010, č. 1, s. 9
Zdroj: Agronavigátor
Datum uveřejnění: 12.3.10
Poslední změna: 12.3.2010
Počet shlédnutí: 213