Hypotetický potenciál biomasy

Rakousko si stanovilo cíl zvýšit podíl obnovitelných energií do roku 2020 na 34 %.

Podpora obnovitelných energií při výrobě elektřiny není podle průzkumu Trends Research Institute příliš atraktivní. Institut pro výzkum trendů a trhu ve své studii o elektrárnách a teplárnách na biomasu zjistil, že v této oblasti není dostatečná jistota investic, do projektů se investuje málo peněz a množství finančních prostředků je každoročně limitované. Za takových rámcových podmínek s velkým rozvojem výroby elektřiny z biomasy nelze počítat. Využití obnovitelných energií je přitom třeba zvýšit ve všech oblastech – v oblasti elektřiny, tepla i pohonných látek, protože je nutno docílit podílu 34 %‚ a snížit tak spotřebu fosilních paliv na 66 %.
Rakouský a evropský svaz pro biomasu vidí lepší potenciály rozvoje obnovitelných energií ve výrobě tepla. Na začátku března 2009 představil Svaz program změn v zásobování teplem. Brožura obsahuje kromě aktuálních údajů o rakouském energetickém systému i návrhy na podporu investic do biogenních topných systémů a vybudování sítí tepla přenášeného na dálku.
Jako biogenní zdroje energie přicházejí v úvahu zejména dřevo, následované senem a slámou a bioplyn z průmyslových a zemědělských odpadů. Protože přes 40 % celkové plochy Rakouska je zalesněné, má dřevo jako biomasa k výrobě tepla dlouhou tradici. Celkové množství dřeva k dispozici činí zhruba 21,7 mil. t. Lesní dřevo s 15 mil. t tvoří kolem 70 % a průmyslové zbytkové dřevo 6 mil. t, tedy přes 27 %. Podíl starého dřeva je poměrně malý, ročně jej vzniká kolem 770 000 t. Jak ukazuje studie brémského Institutu pro průzkum trhu, polovina starého dřeva se vyváží a druhá polovina se z větší části spaluje v rakouských spalovnách odpadu (330 000 t) nebo se látkově či energeticky využívá (100 000 t).
V následujících deseti letech podpoří rakouské ministerstvo pro životní prostředí opatření ke zvýšení získávání tepla ze zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Využívání tepla by se mělo zvýšit ze 7 % na 47 %. Jak vyplývá z „Národního akčního plánu pro biomasu“, mohla by kombinovaná výroba elektřiny a tepla vyprodukovat až 8 terawatthodin užitkového tepla ze 4 terawatthodin elektřiny. Toto množství by v roce 2020 teoreticky mohlo pokrýt 9 % potřeby tepla přenášeného na dálku.
Vedle zhruba 1000 tepláren na biomasu, které zásobují domácnosti teplem přenášeným na dálku, hrají v Rakousku důležitou roli individuální topná zařízení všech velikostí, od kamen až po kotle ústředního topení. Od začátku 80.let bylo nainstalováno přes 100 000 zařízení vytápěných kůrou, štěpky nebo peletami. Celková tepelná kapacita činí kolem 6000 MW.
V uplynulých letech byla tato zařízení často předmětem kritiky, protože překračovala limit pro emise jemného prachu. Podle studie Institutu pro šetrné a udržitelné systémy Technické univerzity ve Štýrském Hradci činí emise anorganických aerosolů, tedy nejjemnějších polétavých částeček při spalování měkkého dřeva 20 mg/Nm³, u tvrdého dřeva 100 mg/Nm³ a u starého dřeva až 200 mg/Nm³. Protože u malých a středních zařízení se koncepce odlučování jemného prachu látkovými filtry a elektrofiltry z ekonomických důvodů nedají použít, doporučuje se využívat paliva s vysokým obsahem aerosolů jako kůru a staré dřevo výhradně ve velkých zařízeních. Malá topná zařízení by měla využívat výhradně měkké dřevo.
Podle plánů rakouské vlády by měla biomasa do roku 2020 pokrývat 45 % spotřeby tepla, 5 % spotřeby elektřiny a 14 % spotřeby pohonných hmot. K tomuto účelu bude potřeba více biomasy. Rakouská energetická agentura vychází z toho, že zhruba 90 % spotřeby může pokrýt dřevo. Jak ukazuje studie Trends Research Institute, možné je i lepší využívání potenciálu starého dřeva, protože jeho část se dosud vyváží. Protože využívání starého dřeva v mnohých elektrárnách na biomasu není povoleno a energetické využívání starého dřeva se málo podporovalo, je pravděpodobné, že v Rakousku vzroste množství starého dřeva spalovaného ve spalovnách. Experti neočekávají vznik elektráren, postavených výhradně na využívání starého dřeva.
RECYCLING magazin, 64, 2009, č. 8, s. 32–33

Tweet