Zprávy z tisku
Fotovoltaické elektrárny: byznys, hobby a problém
Energie ze slunce je populární. Vyvolává velká očekávání i polemiky...
Prudce rostoucí podíl fotovoltaických elektráren
je stimulován vysokými výkupními cenami, které pro tento zdroj každý
rok vyhlašuje a 20 let garantuje Energetický regulační úřad. Podle
zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie může
každý rok snížit ceny nejvýše o 5%. Vznikají velké sluneční farmy,
které již nejsou žádným experimentem, ale zdrojem, schopným dodat za
dobrého světla do sítě megawatty výkonu. Potíž nastane, jakmile pod
sluncem propluje mrak. Během několika sekund klesne výkon elektrárny
třeba i na pouhou desetinu. Elektrickou energii zatím efektivně
skladovat neumíme a tak distributorům nezbývá než udržovat rezervní
kapacity konvenčních zdrojů.
Návratnost velkých investic? 7 až 13 let
Propočty investorů potvrzují návratnost stamilionových investic do
velkých slunečních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 zhruba
za 7-13 let, včetně nákladů na úvěrové financování. To vše díky
mechanismu zaručených cen. Energetici upozorňují na extrémně
nepřiměřený podíl podpory fotovoltaiky ve srovnání s podporou ostatních
obnovitelných zdrojů. Poměrně rychlá a bezproblémová návratnost přitom
zvyšuje spotřebitelům cenu energie nejen díky přerozdělovacímu
mechanismu výkupních cen, ale také kvůli vyvolaným investicím do
rozvodných sítí. Není divu, že se v poslední době hovoří o snížení
výkupních cen energie z fotovoltaiky o cca 4 až 5 Kč/kWh. Energetický
úřad původně zvažoval tento krok již pro rok 2010. Radikální snížení
výkupních cen je však odloženo až na rok 2011. Pro rok 2010 byly
stanoveny ceny ve výši 11,28 Kč pro zelený bonus a 12,25 pro prodej.
Majitel FVE si pro dodávky elektrické energie může zvolit režim
výkupních cen nebo režim "zelených bonusů". V režimu výkupních cen
(prodej) je veškerá vyrobená energie od výrobce vykoupena
provozovatelem regionální distribuční soustavy za předem stanovené
minimální výkupní ceny. V režimu zelených bonusů výrobce obdržel v
podmínkách roku 2009 za veškerou vyrobenou elektřinu zelený bonus ve
výši 11,91 Kč, bez ohledu na to, jestli ji spotřeboval nebo přebytek
dodal do sítě.
Graf č. 1 zachycuje vývoj výkupních cen od r. 2006 do r. 2011 se zvažovaným razantním snížením v r. 2011,

Snižování výkupní ceny - špatná zpráva pro malé investice
Záměr snížit výkupní ceny znamená špatné vyhlídky pro malé instalace
na střechách rodinných domů. Poměr nezbytných investic a produkčních
schopností je zde podstatně nepříznivější než u velkých slunečních
farem a razantní snížení výkupních cen by z jejich výstavby pro
majitele učinilo finanční past. A to by byla škoda. Nekonečná plocha
střech je spící potenciál, který umožňuje instalovat množství drobných
zdrojů přímo v místě, kde lze energii z velké části také spotřebovat, a
to bez velké zátěže rozvodných sítí a bez záborů zemědělské půdy.
Drobné fotovoltaické elektrárny na domech jsou z hlediska podpory
ekologické energetiky zcela jiným typem zdroje, než hektarové farmy
černomodrých panelů a k jejich podpoře by se mělo přistupovat odlišně.
Energetický regulační úřad má povinnost výkupní ceny regulovat tak,
aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a v této lhůtě byl vytvořen
i přiměřený zisk. Téměř všichni drobní výrobci sluneční energie se
shodují v očekávání doby návratnosti od osmi do deseti let. Jedná se
ale pouze o prostou návratnost vynaložené investice, která nebere v
potaz finanční náklady v podobě úroků z úvěrů nebo naopak ušlých úroků
z vlastních prostředků uložených např. na termínovaném vkladu.
S jakou návratností je třeba počítat u malých investic
Následující propočty byly provedeny z reálných údajů o pořízení dvou
běžných střešních fotovoltaických elektráren ve druhé polovině roku
2009 na ploše cca 36 m2 s instalovaným výkonem cca 5 kWp. Plánována je
roční produkce 5069 kWh. Pořizovací cena elektrárny činí pro režim
zelený bonus cca 550 tis. Kč bez DPH, v případě režimu prodej může být
o cca 30 tis. Kč dražší. V režimu zelený bonus lze počítat s tržbami
kolem 60 tis. Kč ročně a v režimu prodej zhruba 65 tis. K tomu lze u
režimu zelený bonus běžné domácnosti přičíst k dobru roční úsporu na
spotřebě elektrické energie cca 8-13 tis. Kč. Režijní náklady vč.
pojištění představují částku kolem 6 tis. Kč ročně.
Výpočty prokázaly výhodnost využití pětiletého daňového osvobození.
V dalším období je třeba optimalizovat využití odpisů a po odepsání
elektrárny za dalších deset let využít paušálních výdajů ve výši 40% z
tržeb. Propočty vycházejí ze stability systému daní a pojistného, což
je ovšem dlouhodobě nereálné.
Zohlednění nezbytných nákladů a ceny peněz dobu návratnosti
podstatně prodlužuje. Graf č. 2 porovnává dobu návratnosti v režimu
zelený bonus. Doba návratnosti, která nebere v úvahu cenu financování
pro rok 2009 činila 8 let a dva měsíce, v roce 2010 po 5% snížení
výkupních cen 8,6 let. Dojde-li ke zvažovanému radikálnímu snížení
zelených bonusů, prodlouží se na necelých 13 let. Při zohlednění ušlých
úroků ze spoření vychází doba návratnosti na téměř 11 let (11,51 let v
roce 2010) a v případě zásadního snížení bonusů, se pak prodlouží až
nad 20 let.
Jestliže bude financována instalace elektrárny z úvěru, posune se
návratnost FVE uvedených do provozu v roce 2009 až nad 14 let. Po
minimálním snížení cen pro rok 2010 překročí doba návratnosti 20 let.
Po extrémním snížení bonusů se vyšplhá dokonce až nad 23 let. To už je
téměř hranice předpokládané životnosti fotovoltaických panelů.

Graf č. 3 znázorňuje obdobné srovnání doby návratnosti v systému
prodeje. V tomto případě činí doba prosté návratnosti 9 let a 9 měsíců
pro FVE uvedené do provozu v roce 2009 a 10,32 let pro soustavy
spuštěné v roce 2010. FVE, které zahájí výrobu v roce 2011 vrátí
investorům výdaje v případě snížení výkupních cen za 17 let.
Vezmeme-li v úvahu náklady na financování elektrárny, návratnost se
v podmínkách roku 2009 posouvá téměř na 14 let, v podmínkách roku 2010
na 14,62 let (při zohlednění ušlých úroků z vkladu) a 17 let (při
zohlednění úroků z úvěru). Po razantním snížení výkupních cen od roku
2011 by takto zvažovaná návratnost dosahovala cca 29 resp. 30 let, což
už je ovšem za hranicí předpokládané životnosti fotovoltaických panelů
(25 let).

Hrozí zastavení výstavby malých slunečních elektráren?
Pokud ERÚ sníží výkupní ceny o plánovaných 30 - 40 % výstavba malých
slunečních elektráren se v roce 2011 zastaví a osloví snad jen ty, kdo
jejich provoz pojmou jako hobby. Razantní snížení cen by ještě zhoršilo
plnění závazku České republiky do konce roku 2010 pokrývat 10 % roční
spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V současné době se
pohybujeme jen kolem 6 %.
Výpočty využité pro tento článek jsou dostupné k prostudování na stránkách společnosti KODAP.
David Pur, student Hospodářské fakulty TU Liberec, Vlastimil Sojka, daňový poradce KODAP s.r.o.- www.kodap.cz
Zdroj: Enviweb
Datum uveřejnění: 10.2.10
Poslední změna: 10.2.2010
Počet shlédnutí: 330
Fotovoltaické elektrárny: byznys, hobby a problém
Energie ze slunce je populární. Vyvolává velká očekávání i polemiky...
Prudce rostoucí podíl fotovoltaických elektráren
je stimulován vysokými výkupními cenami, které pro tento zdroj každý
rok vyhlašuje a 20 let garantuje Energetický regulační úřad. Podle
zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie může
každý rok snížit ceny nejvýše o 5%. Vznikají velké sluneční farmy,
které již nejsou žádným experimentem, ale zdrojem, schopným dodat za
dobrého světla do sítě megawatty výkonu. Potíž nastane, jakmile pod
sluncem propluje mrak. Během několika sekund klesne výkon elektrárny
třeba i na pouhou desetinu. Elektrickou energii zatím efektivně
skladovat neumíme a tak distributorům nezbývá než udržovat rezervní
kapacity konvenčních zdrojů. Propočty investorů potvrzují návratnost stamilionových investic do
velkých slunečních elektráren uvedených do provozu v roce 2010 zhruba
za 7-13 let, včetně nákladů na úvěrové financování. To vše díky
mechanismu zaručených cen. Energetici upozorňují na extrémně
nepřiměřený podíl podpory fotovoltaiky ve srovnání s podporou ostatních
obnovitelných zdrojů. Poměrně rychlá a bezproblémová návratnost přitom
zvyšuje spotřebitelům cenu energie nejen díky přerozdělovacímu
mechanismu výkupních cen, ale také kvůli vyvolaným investicím do
rozvodných sítí. Není divu, že se v poslední době hovoří o snížení
výkupních cen energie z fotovoltaiky o cca 4 až 5 Kč/kWh. Energetický
úřad původně zvažoval tento krok již pro rok 2010. Radikální snížení
výkupních cen je však odloženo až na rok 2011. Pro rok 2010 byly
stanoveny ceny ve výši 11,28 Kč pro zelený bonus a 12,25 pro prodej. Majitel FVE si pro dodávky elektrické energie může zvolit režim
výkupních cen nebo režim "zelených bonusů". V režimu výkupních cen
(prodej) je veškerá vyrobená energie od výrobce vykoupena
provozovatelem regionální distribuční soustavy za předem stanovené
minimální výkupní ceny. V režimu zelených bonusů výrobce obdržel v
podmínkách roku 2009 za veškerou vyrobenou elektřinu zelený bonus ve
výši 11,91 Kč, bez ohledu na to, jestli ji spotřeboval nebo přebytek
dodal do sítě. Graf č. 1 zachycuje vývoj výkupních cen od r. 2006 do r. 2011 se zvažovaným razantním snížením v r. 2011, Záměr snížit výkupní ceny znamená špatné vyhlídky pro malé instalace
na střechách rodinných domů. Poměr nezbytných investic a produkčních
schopností je zde podstatně nepříznivější než u velkých slunečních
farem a razantní snížení výkupních cen by z jejich výstavby pro
majitele učinilo finanční past. A to by byla škoda. Nekonečná plocha
střech je spící potenciál, který umožňuje instalovat množství drobných
zdrojů přímo v místě, kde lze energii z velké části také spotřebovat, a
to bez velké zátěže rozvodných sítí a bez záborů zemědělské půdy.
Drobné fotovoltaické elektrárny na domech jsou z hlediska podpory
ekologické energetiky zcela jiným typem zdroje, než hektarové farmy
černomodrých panelů a k jejich podpoře by se mělo přistupovat odlišně. Energetický regulační úřad má povinnost výkupní ceny regulovat tak,
aby návratnost investic byla nejvýše 15 let a v této lhůtě byl vytvořen
i přiměřený zisk. Téměř všichni drobní výrobci sluneční energie se
shodují v očekávání doby návratnosti od osmi do deseti let. Jedná se
ale pouze o prostou návratnost vynaložené investice, která nebere v
potaz finanční náklady v podobě úroků z úvěrů nebo naopak ušlých úroků
z vlastních prostředků uložených např. na termínovaném vkladu. Následující propočty byly provedeny z reálných údajů o pořízení dvou
běžných střešních fotovoltaických elektráren ve druhé polovině roku
2009 na ploše cca 36 m2 s instalovaným výkonem cca 5 kWp. Plánována je
roční produkce 5069 kWh. Pořizovací cena elektrárny činí pro režim
zelený bonus cca 550 tis. Kč bez DPH, v případě režimu prodej může být
o cca 30 tis. Kč dražší. V režimu zelený bonus lze počítat s tržbami
kolem 60 tis. Kč ročně a v režimu prodej zhruba 65 tis. K tomu lze u
režimu zelený bonus běžné domácnosti přičíst k dobru roční úsporu na
spotřebě elektrické energie cca 8-13 tis. Kč. Režijní náklady vč.
pojištění představují částku kolem 6 tis. Kč ročně. Výpočty prokázaly výhodnost využití pětiletého daňového osvobození.
V dalším období je třeba optimalizovat využití odpisů a po odepsání
elektrárny za dalších deset let využít paušálních výdajů ve výši 40% z
tržeb. Propočty vycházejí ze stability systému daní a pojistného, což
je ovšem dlouhodobě nereálné. Zohlednění nezbytných nákladů a ceny peněz dobu návratnosti
podstatně prodlužuje. Graf č. 2 porovnává dobu návratnosti v režimu
zelený bonus. Doba návratnosti, která nebere v úvahu cenu financování
pro rok 2009 činila 8 let a dva měsíce, v roce 2010 po 5% snížení
výkupních cen 8,6 let. Dojde-li ke zvažovanému radikálnímu snížení
zelených bonusů, prodlouží se na necelých 13 let. Při zohlednění ušlých
úroků ze spoření vychází doba návratnosti na téměř 11 let (11,51 let v
roce 2010) a v případě zásadního snížení bonusů, se pak prodlouží až
nad 20 let. Jestliže bude financována instalace elektrárny z úvěru, posune se
návratnost FVE uvedených do provozu v roce 2009 až nad 14 let. Po
minimálním snížení cen pro rok 2010 překročí doba návratnosti 20 let.
Po extrémním snížení bonusů se vyšplhá dokonce až nad 23 let. To už je
téměř hranice předpokládané životnosti fotovoltaických panelů. Graf č. 3 znázorňuje obdobné srovnání doby návratnosti v systému
prodeje. V tomto případě činí doba prosté návratnosti 9 let a 9 měsíců
pro FVE uvedené do provozu v roce 2009 a 10,32 let pro soustavy
spuštěné v roce 2010. FVE, které zahájí výrobu v roce 2011 vrátí
investorům výdaje v případě snížení výkupních cen za 17 let. Vezmeme-li v úvahu náklady na financování elektrárny, návratnost se
v podmínkách roku 2009 posouvá téměř na 14 let, v podmínkách roku 2010
na 14,62 let (při zohlednění ušlých úroků z vkladu) a 17 let (při
zohlednění úroků z úvěru). Po razantním snížení výkupních cen od roku
2011 by takto zvažovaná návratnost dosahovala cca 29 resp. 30 let, což
už je ovšem za hranicí předpokládané životnosti fotovoltaických panelů
(25 let). Pokud ERÚ sníží výkupní ceny o plánovaných 30 - 40 % výstavba malých
slunečních elektráren se v roce 2011 zastaví a osloví snad jen ty, kdo
jejich provoz pojmou jako hobby. Razantní snížení cen by ještě zhoršilo
plnění závazku České republiky do konce roku 2010 pokrývat 10 % roční
spotřeby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V současné době se
pohybujeme jen kolem 6 %. Výpočty využité pro tento článek jsou dostupné k prostudování na stránkách společnosti KODAP. David Pur, student Hospodářské fakulty TU Liberec, Vlastimil Sojka, daňový poradce KODAP s.r.o.- www.kodap.cz
Zdroj: Enviweb
Návratnost velkých investic? 7 až 13 let

Snižování výkupní ceny - špatná zpráva pro malé investice
S jakou návratností je třeba počítat u malých investic


Hrozí zastavení výstavby malých slunečních elektráren?
Datum uveřejnění: 10.2.10
Poslední změna: 10.2.2010
Počet shlédnutí: 330