Etanol jako palivo má i své stinné stránky

Podle nedávno provedené studie Stanfordské univerzity nemusí být etanol přece jen nejzdravějším řešením pro problémy znečištění atmosféry.

Podle nedávné studie Stanfordské univerzity nemusí být etanol přece jen nejzdravějším řešením pro problémy znečištění atmosféry. Počítačový model simuloval kvalitu vzduchu ve Spojených státech v roce 2020, kdy se očekává, že budou dostupná vozidla poháněná etanolem. Mark Z. Jacobson, autor této studie říká, že etanol je podporován jako čisté a obnovitelné palivo, které omezí globální oteplování a znečišťování vzduchu. Ale výsledky studie ukazují, že palivová směs s vysokým podílem etanolu má stejné nebo větší riziko pro zdraví veřejnosti než benzin, který již způsobuje značné škody na zdraví.
Jacobson vysvětluje, že složení směsi chemikálií v emisích vozidel ovlivňuje mnoho faktorů včetně chemických reakcí, teploty, slunečního záření, oblačnosti, větru a srážek. Celkové zdravotní vlivy navíc závisí na vystavení těmto vzdušným chemikáliím, které se mění od regionu k regionu. Tato studie o etanolu je první, která bere v úvahu rozmístění populací a složité interakce prostředí.
Model ve studii testoval dva budoucí scénáře: vozový park poháněný palivem E 85, oblíbenou směsí 85% etanolu a 15% benzinu. Vozy jezdící na směs E 85 omezovaly koncentrace dvou karcinogenních polutantů – benzenu a butadienu, ale zvyšovaly koncentraci dvou karcinogenních látek – formaldehydu a acetaldehydu. Ve výsledku je pravděpodobné, že dávky karcinogenních látek u E 85 jsou podobné jako v případě benzinu.
V některých částech země se ukázalo, že E 85 značně zvýšil koncentraci ozonu. Vdechování ozonu může snižovat kapacitu plic, způsobit zanícení plicní tkáně, zhoršovat astma a poškozovat imunitní systém organismu. V této studii palivo E 85 zvyšovalo mortalitu související s ozonem ve Spojených státech amerických o cca 200 úmrtí za rok ve srovnání s benzinem. Navíc se zde konstatuje, že zhoubné zdravotní účinky by byly stejné, jestliže by etanol byl vyráběn z prosa prutnatého (Panicum virgatum) nebo jakéhokoliv rostlinného produktu.
Existují alternativy, jako například vozidla na bateriový pohon, vozidla „plug-in hybrid“ (hybridní vozidla na elektrický pohon s periodickým dobíjením akumulátorů a spalovacím motorem pro situace, kdy není k dispozici elektrický proud) a vozidla s palivovými články na na vodíkový pohon, jejichž energie může pocházet z větru nebo solární energie. Tato vozidla produkují skutečně netoxické chemikálie nebo skleníkové plyny a mají velmi malý dopad na zemědělskou půdu, na rozdíl od etanolu vyráběného z kukuřice nebo prosa prutnatého, který vyžaduje miliony hektarů zemědělské půdy k masové produkci.
(podle Stanford University press release, 18 April.)
Environment, 2007, vol. 49. č. 5, s. 5 – 6

Zdroj: Agronavigátor

Tweet