EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ZPRÁVY Z TISKU

Energetika třicet let po černobylské havárii: atom zastavila ekonomika, obnovitelné zdroje žene vpřed pokles ceny technologií

Havárie v černobylské elektrárně 26. dubna 1986 byla první klíčovou trhlinou ve vnímání atomové energetiky, která během následujících 30 let vedla ke ztlumení svého dalšího rozvoje. V poklesu zájmu o nové reaktory se však spíše odrazily průtahy při výstavbě elektráren a růst nákladů oproti původním rozpočtům. V posledních deseti letech naopak významně akcelerovaly investice do moderních obnovitelných zdrojů, a to především díky strmému poklesu jejich ceny. Srovnání vývoje jaderné energetiky a obnovitelných zdrojů v uplynulých desetiletích přináší nová publikace Aliance pro energetickou soběstačnost „Kdo chce stavět atom třicet let po Černobylu?“

Podíl jaderné energetiky na celkové světové výrobě elektřiny ještě mírně narůstal. Její vrchol přišel v roce 1996, kdy se v atomových elektrárnách vyrobilo 18 % celosvětové produkce elektřiny. Od té doby je počet reaktorů de facto konstantní a pouze mírně narůstá instalovaná kapacita investicemi do zvýšení výkonu starších typů jaderných elektráren. Dnes se v jaderných elektrárnách vyrobí 11 % světové elektřiny, přičemž dvě třetiny instalovaného výkonu je situováno v pouhých pěti zemích: USA, Francii, Rusku, Jižní Koreji a Číně.

K oživení zájmu o nové jaderné reaktory nepřispěla ani slibovaná takzvaná jaderná renesance, ve které se pokusil nukleární průmysl nabídnout koncepty reaktorů nové generace. Slib zkrácení doby výstavby, snížení investičních nákladů a zvýšení bezpečnosti, který při jejich zveřejnění deklarovat, však vyšel na prázdno,“ komentuje vývoj světové energetiky po černobylské havárii Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost. Aktuální počet rozestavěných reaktorů dosáhl 62 jednotek. Průměrná délka výstavby je téměř osm let. Dvě třetiny z rozestavěných projektů se již potýkají se zpožděním výstavby.

Producenti jaderných technologií nesplnili předpoklad nízkých nákladů. S růstem ceny rozestavěných atomových elektráren se potýká většina dodavatelů,“ říká Martin Sedlák. Symbolem prohry jaderné renesance je např. finský projekt pilotní výstavby moderního reaktoru EPR od společnosti Areva. Reaktor měl původně dodávat elektřinu v roce 2009 a měl stát 3 miliardy eur. V současnosti největší optimisté udávají datum spuštění reaktoru na rok 2018 a konečnou cenu okolo 8,5 miliard eur. Již při spuštění elektrárny bude její provoz tak drahý, že se bez státních dotací a garancí neobejde. „S obdobnými problémy se však potýkají také výstavby reaktorů ve Francii, Británii, USA, Rusku nebo Číně,“ doplňuje Martin Sedlák.

Do popředí se dostávají OZE

Zatímco jaderná energetika je z celosvětového měřítka na ústupu, do popředí se dostávají obnovitelné zdroje energie. Rozšíření výroby větrných a solárních elektráren, ke kterému došlo na začátku tohoto století, vedlo k rychlému snížení nákladů těchto moderních technologií. „Zelená energetika dala možnost vlastnit větrnou turbínu nebo si vyrábět energii ze slunce přímo na střeše domu pomocí solárních panelů domácnostem, městům a malým firmám. Oproti jádru jde navíc o bezpečné zdroje, které se mohou rozvíjet i v zemích třetího světa,“ uvádí k obnovitelným zdrojům Martin Sedlák.

Největšími tahouny solárního sektoru jsou Čína, Německo a Spojené státy americké. I díky neustálému poklesu cen fotovoltaických panelů například v USA přidaly minulý rok nově zapojené projekty na 7,3 GW výkonu do elektrické sítě. Čína byla loni trhem s největším růstem nových solárních instalací, přibylo až 15 GW fotovoltaických elektráren. Celosvětový roční nárůst v roce 2015 dosáhl na 57 GW nových solárních zdrojů, což přehouplo světovou fotovoltaickou kapacitu přes 200 GW instalovaného výkonu.

Úspěch obnovitelných zdrojů se promítá také do nových energetických koncepcí řady států. Například strategie USA spočívá ve snížení emisí v energetice o 32 % do roku 2030 oproti roku 2005 a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů až na 28 % do roku 2030. Dánská vládní strategie počítá s přechodem na 100% obnovitelnou energetiku do roku 2035. Celá ekonomika, tedy například včetně dopravy, by se měla převést na 100% obnovitelnou do poloviny tohoto století. Francouzská vláda chce snížit podíl výroby jaderné energie ze současných 73 % na 50 %. Také v Číně by podle tamní Národní komise pro rozvoj a reformy mohly obnovitelné zdroje vyrábět přes 60 % celkové energie a přes 85 % elektrické energie v zemi k roku 2050.

Česká vláda podporuje jádro, i když hrozí zatížení cenou

Státem, který chce naopak posilovat zastoupení jaderné energetiky, je Česká republika. Přitom samotní Češi jsou proti. Z nedávného průzkumu agentury NMS Market Research totiž vyplynulo, že pětina Čechů nevěří zabezpečení českých jaderných elektráren a skoro tři čtvrtiny lidí si myslí, že by ČR při výrobě energie měla dávat přednost obnovitelným zdrojům energie před té z jádra.

Loni schválená Aktualizace Státní energetické koncepce ale počítá s výstavbou nových reaktorů i přes upozornění, že mohou podstatně zvýšit v budoucnu cenu elektřiny. Podle konzultační společnosti Candole Partners na české spotřebitele elektřiny číhá riziko zatížení ceny, pokud by se podíl jádra zvýšil. Případné rozšíření jaderné elektrárny Temelín o dva další reaktory by mohlo spotřebitele elektřiny přijít na více než 30 miliard eur po dobu 35 let.

Limitem českých jaderných plánů je absence scénářů, které by umožnily spravedlivé porovnání možností jednotlivých zdrojů. Typickým příkladem je posouzení vlivu na životní prostředí pro rozšíření Temelína. V materiálu chybí porovnání s nulovou variantou, tedy případem, že by byl záměr výstavby porovnán s potenciálem zvyšování energetické účinnosti v budovách a průmyslu a s mixem výroby energie z obnovitelných zdrojů,“ uzavírá Martin Sedlák.

Zdroj: Tisková zpráva Aliance pro energetickou soběstačnost 28.4.2016


 

Datum uveřejnění: 28. dubna 2016
Poslední změna: 28. dubna 2016
Počet shlédnutí: 637


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server