Energetické využívání čistírenských kalů v Evropě

Studie podává zprávu o rámcových podmínkách a aktuální situaci zneškodňování kalů v 22 evropských zemích. Předpovídá rovněž vývoj trhu do roku 2020 ve třech scénářích.

Ve studii „Energetické využívání čistírenských kalů v Evropě do roku 2020“ podává Institut pro výzkum trendů a trhu zprávu o přehledu rámcových podmínek a aktuální situace zneškodňování kalů v 22 evropských zemích. Studie porovnává a analyzuje náklady na různé alternativy zneškodňování kalů, vyhodnocuje výhody a nevýhody a uvádí požadavky na stávající a nové účastníky trhu. Předpovídá rovněž vývoj trhu podle druhu kalů a jejich původu do roku 2020 ve třech scénářích.
Základní poznatek studie spočívá v tom, že energetické využívání čistírenských kalů na evropském trhu opět získává na významu. Je realizováno zejména jako společné spalování v uhelných elektrárnách a spalovnách odpadů nebo jako samostatné spalování ve speciálních spalovnách kalů.
Ve střední Evropě (v Německu, Rakousku a Švýcarsku) je energetické využívání již hlavním způsobem zneškodňování čistírenských kalů a jejich látkové využívání v zemědělství ustupuje do pozadí, především z důvodu klesající akceptace. Potravinářský průmysl stále častěji požaduje od výrobců, aby nevyužívali kaly k hnojení. V Německu a Rakousku se energeticky využívá již polovina čistírenských kalů. Ve Švýcarsku se od podzimu 2008 spalují veškeré čistírenské kaly, protože jejich využívání v zemědělství je až na výjimky zakázáno.
V severoevropských zemích (Dánsku, Švédsku, Finsku a Norsku) jsou způsoby zneškodňování kalů naopak velmi různorodé a ani v budoucnu se neočekává vývoj směrem k jejich sjednocení. Pouze vývoj v Dánsku připomíná vývoj ve střední Evropě – Dánsko má v plánu ukončit aplikaci čistírenských kalů do půdy. Šanci na trhu dostávají výrobci speciálních spaloven. Zrušení a snížení daní ze spalování kalů v roce 2010 dá podnět k jejich častějšímu tepelnému využívání.
Na rozdíl od střední a severní Evropy jsou hlavními způsoby zneškodňování a využívání čistírenských kalů ve východní Evropě doposud skládkování a využívání v zemědělství. I přes investice EU do infrastruktury zneškodňování odpadních vod tvořilo energetické využití kalů v roce 2008 v průměru méně než 1 %.
V Polsku se očekává nárůst společného spalování kalů ve spalovnách odpadů, ale povolovací řízení brzdí byrokratické překážky na úřadech a problémy s akceptací ze strany obyvatelstva. Vzhledem k přísné ekologické legislativě EU lze očekávat, že střednědobě se bude v zemědělství využívat méně kalů.
V následujících deseti letech vzroste výskyt komunálních kalů nejvíce v zemích východní a jižní Evropy. Levné využívání kalů v zemědělství bude stále více nahrazováno drahým spalováním, čímž se zvýší i tržní objem v oblasti zneškodňování kalů. Na společném evropském trhu vzroste podíl spalování čistírenských kalů o 50 % v porovnání s rokem 2007.
Současný systém zneškodňování komunálních kalů považují účastníci trhu za téměř dokonalý. Novela platné směrnice o čistírenských kalech se plánuje nejdříve v roce 2010 a evropský trh by mohla ovlivnit teprve v letech 2014/2015. Právě ve východní Evropě jsou dosud velké potenciály tepelného využívání čistírenských kalů, protože zde teprve probíhá přizpůsobení legislativě EU.
UmweltMagazin, 40, 2010, č. 4–5, s. 40–42
EKO VIS MŽP. Informační zpravodaj, 20, 2010, č. 4, s. 39–40

Tweet