Zprávy z tisku
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit 65 procent uhlí
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit alternativními palivy až 65 procent nakupovaného uhlí. Zhruba 250.000 tun má stále tvořit hnědé uhlí, což je množství, které by se mělo firmě podařit dlouhodobě zajistit. Nedostatek paliva na trhu už silně pociťuje. Zatímco do loňska měl podnik deseti- a patnáctileté smlouvy, od letoška nabízejí důlní firmy pouze roční a teplárna už zkouší více menších dodavatelů. ČTK to řekl Tomáš Drápela, ředitel městské firmy, která loni spálila zhruba 520.000 tun uhlí.
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit alternativními palivy až 65 procent nakupovaného uhlí. Zhruba 250.000 tun má stále tvořit hnědé uhlí, což je množství, které by se mělo firmě podařit dlouhodobě zajistit. Nedostatek paliva na trhu už silně pociťuje. Zatímco do loňska měl podnik deseti- a patnáctileté smlouvy, od letoška nabízejí důlní firmy pouze roční a teplárna už zkouší více menších dodavatelů. ČTK to řekl Tomáš Drápela, ředitel městské firmy, která loni spálila zhruba 520.000 tun uhlí.
Nejméně polovinu potřeb paliva, o 20 procent více než nyní, má tvořit biomasa a další obnovitelná paliva, jako je vysušené pivovarské mláto a kaly z čistírny. "Farmářů cíleně pěstujících biomasu přibývá. Vyplatí se vozit ji z okruhu do 80 kilometrů," dodal Drápela. Nabídka zatím výrazně převyšuje poptávku. Pokud bude biomasy nadále dostatek, předělá firma další uhelné kotle. Podle Drápely ale musí stát přestat v novém zákoně o obnovitelných zdrojích podporovat elektrárny na biomasu, které nevyužívají vyrobené teplo a pouštějí ho bez užitku do vzduchu či do země. Stát by měl podporovat jen výrobu kogenerační "zelené" energie, kterou musí ČEZ vykupovat. "Čekáme na nového ministra zemědělství a chceme prosadit kontrakt s Lesy ČR," dodal.
Dalších 15 procent energie má podnik vyrábět ve spalovně komunálního odpadu, jejíž stavbu připravuje na skládce v Chotíkově. V Plzeňském kraji se nyní produkuje 220.000 tun komunálního odpadu ročně, z toho 100.000 tun by se mělo pálit, což by ušetřilo 80.000 tun uhlí. Kraj nyní vytváří pro spalovnu velkou svozovou oblast.
Teplárna letos v květnu zprovoznila nový kotel na biomasu za 900 milionů Kč, díky němuž může vyrobit z biomasy až 42 procent elektřiny a nyní je schopna spálit do 240.000 tun biomasy. Loni podnik zpracoval 130.000 tun biomasy, dosud ji ale jen "spoluspaloval" s uhlím. Nahradil tím zhruba 100.000 tun uhlí. Letos plánuje spálit až 200.000 tun biomasy.
"Zatím se s uhelnými teplárnami ve všech energetických koncepcích státu počítá," řekl Drápela. Odmítá snahy EU, podpořené údajně lobby producentů a distributorů plynu, převádět centrální zdroje tepla na zemní plyn. Teplo z plynu by podle něj bylo hodně drahé, v Brně jsou ceny dvojnásobné oproti Plzni, kde teplárna zrušila poslední kotle na plyn na Slovanech před pěti lety. Podle něj zatěžuje EU české uhlí stále novými emisními poplatky, tvrdé směrnice začnou platit od roku 2016, nejdéle 2020. "Jednou se ale limity na těžbu uhlí budou muset prolomit," řekl Drápela, i když rodící se vláda už avizovala, že je proti.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.6.10
Poslední změna: 30.6.2010
Počet shlédnutí: 122
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit 65 procent uhlí
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit alternativními palivy až 65 procent nakupovaného uhlí. Zhruba 250.000 tun má stále tvořit hnědé uhlí, což je množství, které by se mělo firmě podařit dlouhodobě zajistit. Nedostatek paliva na trhu už silně pociťuje. Zatímco do loňska měl podnik deseti- a patnáctileté smlouvy, od letoška nabízejí důlní firmy pouze roční a teplárna už zkouší více menších dodavatelů. ČTK to řekl Tomáš Drápela, ředitel městské firmy, která loni spálila zhruba 520.000 tun uhlí.
Do deseti let chce Plzeňská teplárenská nahradit alternativními palivy až 65 procent nakupovaného uhlí. Zhruba 250.000 tun má stále tvořit hnědé uhlí, což je množství, které by se mělo firmě podařit dlouhodobě zajistit. Nedostatek paliva na trhu už silně pociťuje. Zatímco do loňska měl podnik deseti- a patnáctileté smlouvy, od letoška nabízejí důlní firmy pouze roční a teplárna už zkouší více menších dodavatelů. ČTK to řekl Tomáš Drápela, ředitel městské firmy, která loni spálila zhruba 520.000 tun uhlí.
Nejméně polovinu potřeb paliva, o 20 procent více než nyní, má tvořit biomasa a další obnovitelná paliva, jako je vysušené pivovarské mláto a kaly z čistírny. "Farmářů cíleně pěstujících biomasu přibývá. Vyplatí se vozit ji z okruhu do 80 kilometrů," dodal Drápela. Nabídka zatím výrazně převyšuje poptávku. Pokud bude biomasy nadále dostatek, předělá firma další uhelné kotle. Podle Drápely ale musí stát přestat v novém zákoně o obnovitelných zdrojích podporovat elektrárny na biomasu, které nevyužívají vyrobené teplo a pouštějí ho bez užitku do vzduchu či do země. Stát by měl podporovat jen výrobu kogenerační "zelené" energie, kterou musí ČEZ vykupovat. "Čekáme na nového ministra zemědělství a chceme prosadit kontrakt s Lesy ČR," dodal.
Dalších 15 procent energie má podnik vyrábět ve spalovně komunálního odpadu, jejíž stavbu připravuje na skládce v Chotíkově. V Plzeňském kraji se nyní produkuje 220.000 tun komunálního odpadu ročně, z toho 100.000 tun by se mělo pálit, což by ušetřilo 80.000 tun uhlí. Kraj nyní vytváří pro spalovnu velkou svozovou oblast.
Teplárna letos v květnu zprovoznila nový kotel na biomasu za 900 milionů Kč, díky němuž může vyrobit z biomasy až 42 procent elektřiny a nyní je schopna spálit do 240.000 tun biomasy. Loni podnik zpracoval 130.000 tun biomasy, dosud ji ale jen "spoluspaloval" s uhlím. Nahradil tím zhruba 100.000 tun uhlí. Letos plánuje spálit až 200.000 tun biomasy.
"Zatím se s uhelnými teplárnami ve všech energetických koncepcích státu počítá," řekl Drápela. Odmítá snahy EU, podpořené údajně lobby producentů a distributorů plynu, převádět centrální zdroje tepla na zemní plyn. Teplo z plynu by podle něj bylo hodně drahé, v Brně jsou ceny dvojnásobné oproti Plzni, kde teplárna zrušila poslední kotle na plyn na Slovanech před pěti lety. Podle něj zatěžuje EU české uhlí stále novými emisními poplatky, tvrdé směrnice začnou platit od roku 2016, nejdéle 2020. "Jednou se ale limity na těžbu uhlí budou muset prolomit," řekl Drápela, i když rodící se vláda už avizovala, že je proti.
Zdroj: Zpráva ČTK
Datum uveřejnění: 30.6.10
Poslední změna: 30.6.2010
Počet shlédnutí: 122