Český národní elektrostát a malý fotovoltaický hlavolam

Jak se stalo, že Česká republika aspiruje na status evropské solárněelektrické velmoci? Všude na světě naráží marketing fotovoltaických elektráren na problémy od geografických po psychologické. V Česku je řeší politici. Chcete-li prodat sluneční elektrárnu, lepší čas a místo budete stále ještě hledat stěží.

Čerpat energii ze Slunce je myšlenka stará tisíce let, ovšem ne všechny dobré nápady docházejí všem lidem stejně rychle. Tento konkrétní nápad - převádět pomocí fotovoltaických článků sluneční záření přímo na elektrický proud - se stal na začátku 21. století velkým hitem v západní Evropě a od konce roku 2008 i v Česku.

Dokonce natolik, že podle instalovaného výkonu (na konci roku 2009 to bylo přibližně 200 MW) zaujímá mezi evropskými zeměmi čtvrté místo za Německem, Španělskem a Itálií. To je obdivuhodné. Jak se však stalo, že ekologicky jinak nepříliš nadšení Češi se právě v solárních elektrárnách tak intenzivně angažují?

Nedobrá pověst

Na odpověď je třeba jít trochu zeširoka. Prodávat fotovoltaickou elektrárnu - malou soukromníkovi nebo velkou energetické společnosti - není totéž jako prodat rohlík, kus spotřební elektroniky nebo třeba auto. Výrobci a prodejci těchto zařízení musejí překonávat překážky, jež u mnohých jiných oborů neexistují. Jednoduše řečeno, fotovoltaické elektrárny sice nečoudí, ale zato jsou drahé, nespolehlivé, jejich instalace je složitá technologicky a provoz právně. A pokud mají vůbec nějakou pověst, není příliš dobrá.

Americká nezisková organizace Clean Energy Group, jež se stará o marketing ekologicky prospěšných druhů energie (pozor, status NGO zde může klamat: CE Group je spíš sdružením angažovaných průmyslníků než sbírkou idealistických naivků, jakou si pod tím zařazením někdo může představit), sestrojila studii, v níž tyto překážky identifikovala a systematicky rozčlenila.

Rentabilní ekologie

Jedním z důležitých poznatků studie je, že lidé sice dbají na ekologii, ale jen do té doby, než se začne dotýkat jejich peněženek. Když CEG dělala průzkum mezi potenciálními soukromými klienty, v bohatém státu Oregon měli o fotovoltaicky vyráběnou elektřinu zájem kvůli starosti o životní prostředí (61 procent), zatímco v chudší a konzervativnější Arizoně to bylo jen 23 procent. Šestapadesát procent by o koupi příslušného zařízení uvažovalo kvůli finanční úspoře při provozu.

Úspora ze spotřeby energie však je citelná relativně až za dlouho. Instalace malé elektrárny o výkonu tří až pěti kilowattů, jež může obsloužit jednu domácnost, vyjde v USA zhruba na 20 tisíc dolarů (zhruba 350 tisíc Kč), v Česku se cena blíží půl milionu korun. Většina lidí není dokonce ani ve Spojených státech schopna takovou částku složit najednou.

Studie CEG uvádí příklad z Kalifornie, kde se stále větší podíl domácích slunečních elektráren prodává už jako součást vybavení domu přes realitní kanceláře. Takto se dodávají až pětikilowattová zařízení, ale také třeba jen o výkonu jednoho kilowattu s možností přikoupit další.

"Bohatší segment realitního trhu dokáže vstřebat vyšší cenu s výhledem na budoucí úspory energie," uvádí studie. A co mají dělat ti ostatní, z "chudšího segmentu"? Zde se osvědčuje prodej na splátky.

Návrat do osmi let

"Znamená to, že klient raději splácí 84 měsíčních splátek po 125 dolarech, než by si půjčil 15 tisíc dolarů na sedm let - přestože obojí je úplně přesně totéž." V Česku však tato praxe dosud kořeny nezapustila. "Návratnost té investice je přibližně sedm nebo osm let," řekl energetický expert František Fuksa, který vedl projekt výstavby velké desetimegawattové fotovoltaické elektrárny v západních Čechách.

"Když si budete chtít postavit pětikilowattovou domácí elektrárnu a půjčíte si na ni peníze od banky, zůstanete po dobu splácení stejně v minusu kvůli úrokům," řekl. Je tomu tak i přes přímé státní dotace, jež průměrně čítají těsně pod 200 tisíc korun. "Při tom výpočtu samozřejmě záleží na tom, kolik energie skutečně vygenerujete," říká Fuksa, čímž se dotýká druhé významné brzdy prodeje fotovoltaických elektráren. Tou je nespolehlivost.

"Nedaří se změnit skutečnost, že potenciální klienti o fotovoltaice smýšlejí jako o nespolehlivém zdroji energie," píše zpráva SmartPower pro CEG. Jedním z důvodů takového smýšlení zřejmě bude skutečnost, že sluneční energie je, inu, nespolehlivá. "Každý mrak, každé zatažení oblohy výkon snižuje, třeba až na deset procent," říká Fuksa. "To pak může návratnost významně prodloužit."

Dejte to pod Brno

Členitý povrch a různorodé klimatické podmínky nečiní z České republiky nijak výhodnou polohu pro výstavbu solárních elektráren. Necelých 200 slunečních dnů v roce je průměr, od něhož se jednotlivé regiony značně odchylují. "Nejlepší podmínky jsou na jih od Brna, kde slunce svítí nejvíce," doporučuje Fuksa.

"Kdo si však chce zásobit alternativním zdrojem elektřiny chalupu třeba v Jizerských horách, ať na fotovoltaiku zapomene a raději přemýšlí o větrné turbíně." Konečně posledním faktorem je složitost. Pořídit si na doma elektrárnu a připojit ji k síti (odkud si pak bere energii, pokud se mu jí nedostává, a ve slunnějších časech jí přebytečnou energii naopak prodává) je "jako práce na plný úvazek", cituje server CleanTechnica jednoho rozčarovaného majitele zařízení ze Španělska.

Právě zde je největší rozdíl mezi americkým a českým trhem. Zatímco v USA se firmy snaží dodávat zařízení co možná nejvíc na klíč, v Česku se klient musí stát odborníkem v oboru. "Jedna firma vám prodá panely, nejspíš z Číny nebo Koreje," popisuje vlastní zkušenost Fuksa. "Málokdo nabídne i instalaci. Jiná firma prodává měniče. Kabelové propojení už zvládne leckterá česká firma, ale ještě musíte pořídit konstrukci, která bude panely držet na místě..."

Motivace bez dotace?

Přesto si Češi fotovoltaické elektrárny oblíbili. Do konce roku by podle uzavřených smluv mohlo být v provozu kolem tisíce megawattů. Proč, když tuzemsko nabízí zamračené počasí, nijak výhodné finanční podmínky a kulhající servis? "Důvodem je vysoká státní dotace elektřiny, již fotovoltaické elektrárny prodávají zpět do sítě," podotýká Fuksa.

"Malých individuálních spotřebitelů je několik tisíc, ale největší část trhu staví spekulanti. Jedna kilowatthodina stojí na trhu čtyři koruny, ale stát ji od vás vykoupí za 12,20 nebo 12,25 korun." Stát i proto již další dotace na ekologické zdroje energie zastavil. Trhu s fotovoltaickými elektrárnami se ale v Česku kvůli politickému zkreslení dotacemi daří. Nakolik je to dlouhodobě udržitelný stav, ukáže čas, ale až poté, kdy dotace státu dojdou.

Globální trh s fotovoltaickou energií

Německo ................................................ 40 procent
Japonsko ............................................... 34 procent
Ostatní Asie............................................... 8 procent
Ostatní Evropa.......................................... 5 procent
USA ........................................................... 8 procent
Zbytek světa ........................................... 4 procenta

Zdroj: Strategie

 

Tweet

Datum uveřejnění: 20.7.10
Poslední změna: 20.7.2010
Počet shlédnutí: 200