Zprávy z tisku
Cena biomasy rychle roste a spolu s ní zdražuje i teplo
Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností. Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla.
Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli
vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její
spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností.
Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V
některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla.
Biomasa je přitom po vodních elektrárnách jediným obnovitelným
zdrojem, který nemá negativní vliv na přenosovou síť. A i cena
elektřiny, která se z ní vyrobí, je několikrát nižší než ceny elektřiny
ze sluneční energie.
Negativní dopady na ceny tepla potvrzuje i ředitelka Žlutické
teplárenské Pavlína Voláková. Podle ní se vstupní náklady od roku 2002,
kdy teplárnu ve Žluticích otvírali, prakticky ztrojnásobily. "Samozřejmě
to ovlivnilo i ceny dodávaného tepla. Ty vzrostly asi o dvě třetiny na
více než 560 korun za gigajoule," říká Voláková.
A stejný problém mají například i v Hartmanicích. Tam šla cena biomasy jen za poslední dva roky nahoru zhruba o třetinu.
Biomasy je sice ve zmiňovaných regionech zatím dostatek, ceny ale už
letí vzhůru kvůli novému velkému zdroji Plzeňské teplárenské, který byl
spuštěn v roce 2010. "Ten trend je jasný, poptávka všeobecně roste. Nám
díky větší poptávce vzrostly ceny také, zhruba o 30 korun za gigajoule,"
říká ředitel teplárenské společnosti TTS Group Richard Horký. Ta
provozuje moderní teplárnu na biomasu v Třebíči. S růstem cen bojuje
investicemi do zvyšování účinnosti, v jejich případě z 85 na 95 procent.
"Největším problémem je jednoznačně spoluspalování, to je obrovské
plýtvání," myslí si poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Problém
podle něj neřeší ani nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který
včera projednával Senát a nakonec ho vrátil s pozměňovacími návrhy do
Poslanecké sněmovny.
Podle poslance Novotného nic nemění ani fakt, že se v novele hovoří o
konci spoluspalování k roku 2015. "Novela totiž neřeší dostatečně
minimální účinnost, kterou by zdroje měly mít," komentuje Novotný s tím, že velké zdroje tak budou jednoduše dál pálit samotnou biomasu.
Argument mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Vlčka, že
bude možné účinnost omezit vyhláškou, Novotný odmítá jako nedostatečný.
"Ministerstvo by muselo jít proti velkým firmám a ČEZ, to se nikdy
nestane," říká.
Účinnost dnes ve velkých kotlích při spoluspalování často nedosahuje
ani 30 procent. Moderní zdroje, které spolu s elektřinou vyrábějí i
teplo, mohou přitom dosáhnout účinnosti i přes 90 procent. "Je pravda,
že nějakou přesnou strategii, která by otázky účinnosti řešila, bychom
uvítali," potvrzuje i viceprezident Agrární komory Bohumil Belada.
Někteří odborníci kritizují vládu za to, že se nesnaží jednat v
otázce účelového pěstování biomasy, které by její nedostatek vyřešilo a
zajistilo dostatek surovin i pro zmiňované spoluspalování.
"V Česku by se teoreticky dala pěstovat až na 450 tisících
hektarech," říká Belada. V letošním roce to přitom není ani tisíc
hektarů.
Pozitivně je vnímána podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů,
kterou má novela přinést. A to tím, že tlačí výrobce k tomu, aby
nevyráběli jen elektřinu, ale zároveň s elektřinou i teplo. Tím mohou
získat podporu za obě energie.
"Lépe se využije biomasa,
uspoří stát i občané. Pokud bychom tedy postupně snižovali výrobu
samotné elektřiny na úkor výroby elektřiny zároveň s teplem, ušetřila by
se na podporách minimálně miliarda korun ročně," říká předseda sdružení
CZ Biom Jan Habart.
Biomasa v Česku
2,2 %
činí podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny v České republice.
7 MILIONŮ TUN
biomasy se každoročně spálí v Česku na výrobu elektrické energie a tepla.
430 KORUN
latí nyní například v teplárně ve Žluticích za prostorový metr biomasy. Před deseti lety byla cena jen 150 korun.
Co je biomasa:
Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který vzniká z biologicky rozložitelných částí odpadů (dřevní odpad, sláma atd.) nebo zemědělských zbytků, ať už rostlinného, či živočišného původu.
AUTOR: Petr Lukáč
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 12.1.12
Poslední změna: 13.1.2012
Počet shlédnutí: 278
Cena biomasy rychle roste a spolu s ní zdražuje i teplo
Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností. Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla.
Biomasy je stále nedostatek a její ceny kvůli
vysoké poptávce neustále rostou. Podle kritiků je hlavním problémem její
spoluspalování s uhlím ve velkých elektrárnách s nízkou účinností.
Kvůli tomu se pak biomasy nedostává na menší zdroje a domácnosti. V
některých obcích tak razantně rostou ceny elektřiny a tepla. Biomasa je přitom po vodních elektrárnách jediným obnovitelným
zdrojem, který nemá negativní vliv na přenosovou síť. A i cena
elektřiny, která se z ní vyrobí, je několikrát nižší než ceny elektřiny
ze sluneční energie. Negativní dopady na ceny tepla potvrzuje i ředitelka Žlutické
teplárenské Pavlína Voláková. Podle ní se vstupní náklady od roku 2002,
kdy teplárnu ve Žluticích otvírali, prakticky ztrojnásobily. "Samozřejmě
to ovlivnilo i ceny dodávaného tepla. Ty vzrostly asi o dvě třetiny na
více než 560 korun za gigajoule," říká Voláková. A stejný problém mají například i v Hartmanicích. Tam šla cena biomasy jen za poslední dva roky nahoru zhruba o třetinu. Biomasy je sice ve zmiňovaných regionech zatím dostatek, ceny ale už
letí vzhůru kvůli novému velkému zdroji Plzeňské teplárenské, který byl
spuštěn v roce 2010. "Ten trend je jasný, poptávka všeobecně roste. Nám
díky větší poptávce vzrostly ceny také, zhruba o 30 korun za gigajoule,"
říká ředitel teplárenské společnosti TTS Group Richard Horký. Ta
provozuje moderní teplárnu na biomasu v Třebíči. S růstem cen bojuje
investicemi do zvyšování účinnosti, v jejich případě z 85 na 95 procent. "Největším problémem je jednoznačně spoluspalování, to je obrovské
plýtvání," myslí si poslanec za Věci veřejné Josef Novotný. Problém
podle něj neřeší ani nový zákon o podporovaných zdrojích energie, který
včera projednával Senát a nakonec ho vrátil s pozměňovacími návrhy do
Poslanecké sněmovny. Podle poslance Novotného nic nemění ani fakt, že se v novele hovoří o
konci spoluspalování k roku 2015. "Novela totiž neřeší dostatečně
minimální účinnost, kterou by zdroje měly mít," komentuje Novotný s tím, že velké zdroje tak budou jednoduše dál pálit samotnou biomasu. Argument mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Pavla Vlčka, že
bude možné účinnost omezit vyhláškou, Novotný odmítá jako nedostatečný.
"Ministerstvo by muselo jít proti velkým firmám a ČEZ, to se nikdy
nestane," říká. Účinnost dnes ve velkých kotlích při spoluspalování často nedosahuje
ani 30 procent. Moderní zdroje, které spolu s elektřinou vyrábějí i
teplo, mohou přitom dosáhnout účinnosti i přes 90 procent. "Je pravda,
že nějakou přesnou strategii, která by otázky účinnosti řešila, bychom
uvítali," potvrzuje i viceprezident Agrární komory Bohumil Belada. Někteří odborníci kritizují vládu za to, že se nesnaží jednat v
otázce účelového pěstování biomasy, které by její nedostatek vyřešilo a
zajistilo dostatek surovin i pro zmiňované spoluspalování. "V Česku by se teoreticky dala pěstovat až na 450 tisících
hektarech," říká Belada. V letošním roce to přitom není ani tisíc
hektarů. Pozitivně je vnímána podpora výroby tepla z obnovitelných zdrojů,
kterou má novela přinést. A to tím, že tlačí výrobce k tomu, aby
nevyráběli jen elektřinu, ale zároveň s elektřinou i teplo. Tím mohou
získat podporu za obě energie. "Lépe se využije biomasa,
uspoří stát i občané. Pokud bychom tedy postupně snižovali výrobu
samotné elektřiny na úkor výroby elektřiny zároveň s teplem, ušetřila by
se na podporách minimálně miliarda korun ročně," říká předseda sdružení
CZ Biom Jan Habart. 2,2 % 7 MILIONŮ TUN 430 KORUN Co je biomasa: AUTOR: Petr Lukáč
Zdroj: EnviWeb Biomasa v Česku
činí podíl biomasy na celkové výrobě elektřiny v České republice.
biomasy se každoročně spálí v Česku na výrobu elektrické energie a tepla.
latí nyní například v teplárně ve Žluticích za prostorový metr biomasy. Před deseti lety byla cena jen 150 korun.
Jedná se o obnovitelný zdroj energie, který vzniká z biologicky rozložitelných částí odpadů (dřevní odpad, sláma atd.) nebo zemědělských zbytků, ať už rostlinného, či živočišného původu.
AUTOR-WEB: www.ihned.cz
Datum uveřejnění: 12.1.12
Poslední změna: 13.1.2012
Počet shlédnutí: 278