Zprávy z tisku
Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval Moskevský energetický institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra směny.
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský
europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s
bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval
Moskevský energetický
institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy
zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na
Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra
směny. V rozhovoru, který uveřejnil ruský jaderný portál Atominfo.ru,
se vyjádřil k mnoha tématům včetně současné energetické politiky EU a
hlavnímu evergreenu bulharské energetiky - stavbě jaderné elektrárny
Belene. Jeho názor může být pro nás velmi zajímavý z toho důvodu, že
situace v Bulharsku je v něčem velmi podobná české. Země má jednu
sovětskou jadernou elektrárnu se šesti bloky (Kozloduj), která za
několik let podobně jako Dukovany odslouží 40 let a bude se rozhodovat o
její budoucnosti. Krátce před pádem socialistického bloku zahájila země
stavbu jaderné elektrárny Belene, která však (na rozdíl od českého
Temelína) nebyla dokončena. Bulharská vláda pak znovu zahájila jednání o
její dostavbě, výběrové řízení vyhrál ruský Atomstrojexport, ale nová
vláda Bojka Borisova, která nastoupila v roce 2009, prohlásila, že
provede revizi všech dohod, uzavřených vládou předchozí, a jednání s ASE
se kvůli tomu protáhlo, poté přišel další odklad kvůli Fukušimě a
soudní spory. Zatím je projekt JE Belene na mrtvém bodě a podle
bulharských politiků zůstane zmrazen do doby, než se jim podaří
"přesvědčit veřejnost o jeho bezpečnosti".
Evropská unie o jaderných objektech nerozhoduje
Jaderná energetika je v Evropském parlamentu považována za jeden z hlavních zdrojů, který dnes přispívá ke snižování emisí oxidu uhličitého a v budoucnu může sehrát důležitou roli v úplné dekarbonizaci energetiky.
Tento postoj je zachycen jak v plánech Evropské unie na rozvoj
energetického sektoru, který má Evropský parlament připravený do roku
2050, tak i v dlouhodobém programu snižování emisí skleníkových plynů. V
těchto dokumentech, které jsou už z podstaty věci strategické a
dlouhodobé, ale nenajdete zmínku o konkrétních projektech, jako je
například jaderná elektrárna Belene. Evropský parlament o Belene
nediskutuje, protože rozhodnutí o struktuře energetického sektoru jsou
zcela v režii jednotlivých členských zemí, nikoliv Evropské unie. Dále
na:http://atominfo.cz/2012/02/bulharsky-europoslanec-a-jaderny-inzenyr-vladimir-urucev-budoucnost-jaderne-a-zelene-energetiky-je-spolecna/
Atominfo.cz
Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 11.4.12
Poslední změna: 11.4.2012
Počet shlédnutí: 253
Bulharský europoslanec a jaderný inženýr Vladimir Uručev: Budoucnost jaderné a zelené energetiky je společná
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval Moskevský energetický institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra směny.
Vladimir Uručev (nar. 1954) je bulharský
europoslanec, který celou svoji dřívější pracovní kariéru spojil s
bulharskou jadernou elektrárnou Kozloduj. V roce 1981 absolvoval
Moskevský energetický
institut se specializací na jadernou energetiku a do roku 2007, kdy
zahájil svou politickou kariéru v Evropském parlamentu, pracoval na
Kozloduji v nejrůznějších funkcích včetně operátora a vedoucího inženýra
směny. V rozhovoru, který uveřejnil ruský jaderný portál Atominfo.ru,
se vyjádřil k mnoha tématům včetně současné energetické politiky EU a
hlavnímu evergreenu bulharské energetiky - stavbě jaderné elektrárny
Belene. Jeho názor může být pro nás velmi zajímavý z toho důvodu, že
situace v Bulharsku je v něčem velmi podobná české. Země má jednu
sovětskou jadernou elektrárnu se šesti bloky (Kozloduj), která za
několik let podobně jako Dukovany odslouží 40 let a bude se rozhodovat o
její budoucnosti. Krátce před pádem socialistického bloku zahájila země
stavbu jaderné elektrárny Belene, která však (na rozdíl od českého
Temelína) nebyla dokončena. Bulharská vláda pak znovu zahájila jednání o
její dostavbě, výběrové řízení vyhrál ruský Atomstrojexport, ale nová
vláda Bojka Borisova, která nastoupila v roce 2009, prohlásila, že
provede revizi všech dohod, uzavřených vládou předchozí, a jednání s ASE
se kvůli tomu protáhlo, poté přišel další odklad kvůli Fukušimě a
soudní spory. Zatím je projekt JE Belene na mrtvém bodě a podle
bulharských politiků zůstane zmrazen do doby, než se jim podaří
"přesvědčit veřejnost o jeho bezpečnosti". Evropská unie o jaderných objektech nerozhoduje Jaderná energetika je v Evropském parlamentu považována za jeden z hlavních zdrojů, který dnes přispívá ke snižování emisí oxidu uhličitého a v budoucnu může sehrát důležitou roli v úplné dekarbonizaci energetiky. Tento postoj je zachycen jak v plánech Evropské unie na rozvoj
energetického sektoru, který má Evropský parlament připravený do roku
2050, tak i v dlouhodobém programu snižování emisí skleníkových plynů. V
těchto dokumentech, které jsou už z podstaty věci strategické a
dlouhodobé, ale nenajdete zmínku o konkrétních projektech, jako je
například jaderná elektrárna Belene. Evropský parlament o Belene
nediskutuje, protože rozhodnutí o struktuře energetického sektoru jsou
zcela v režii jednotlivých členských zemí, nikoliv Evropské unie. Dále
na:http://atominfo.cz/2012/02/bulharsky-europoslanec-a-jaderny-inzenyr-vladimir-urucev-budoucnost-jaderne-a-zelene-energetiky-je-spolecna/ Atominfo.cz Zdroj: EnviWeb
Datum uveřejnění: 11.4.12
Poslední změna: 11.4.2012
Počet shlédnutí: 253