Bioplynové stanice se bez kukuřice neobejdou

4. listopadu se v plně zaplněném sále ve Větrném Jeníkově konal odborný seminář o kukuřici a bioplynu pořádaný MZLU Brno, JČU České Budějovice a firmou KWS. Prakticky všichni přednášející se shodli, že zemědělské bioplynové stanice se bez kukuřice neobejdou. Firma KWS šlechtí úspěšně speciální hybridy pro bioplyn jako jediná firma na světě.

V úvodu vystoupil rektor MZLU Brno Prof. Hlušek. Pokusil se shrnout tíživou situaci v zemědělství. Přečetl i několik úryvků z novinových článků posledního týdne. Řada novinářů v nich odsoudila zemědělce, že si neváží mléka od krav, když je vylévali na protest proti nízkým nákupním cenám mléka v Evropě. Zabrousil i v jednom článku na názor, že proč vlastně zemědělci mléko se ztrátou vyrábějí, že je lepší ho dovézt a pole zatravnit a udržovat ho třeba pro "rekreační" jízdy na čtyřkolkách? V této souvislosti vyzvedl snahu progresivních podniků s tímto stavem bojovat třeba i formou výstavby a provozování bioplynových stanic, kde je ekonomický výtěžek garantován danou výkupní cenou 1 kWh od regulačního úřadu. Tímto se stávají dobře provozované bioplynové stanice i pilířem pro přežití firmy, pokud např. mléko je po několik měsíců či let ztrátové.

Dále Prof. Groda z téže univerzity přiblížil účastníkům ekonomiku u vybraných tří bioplynek v ČR. Dále shrnul nové rakouské poznatky z biplynek. Rovněž zdůraznil, že od roku 2009 se díky Zákonu o obnovitelných zdrojích v ČR, který mimo jiné garantuje minimální cenu 1 kWh z obnovitelných zdrojů, se "raketově" zvýšil počet zemědělských bioplynek na 22. Pouze během roku 2010 by měl vzrůst na 60. V té souvislosti Dr. Prokeš, jednatel KWS Osiva, uvedl úvahu, že z pohledu "volné" půdy by počet bioplynek mohl během několika let stoupnout na 500 ks při průměrném výkonu 500 kW/stanici.

Jednou z nejzajímavějších příspěvků bylo vystoupení Dr. Andrease von Felde, vedoucího výzkumu energetických plodin v centru KWS v Einbecku. Kromě popisu a shrnutí jednotlivých energetických plodin se zaměřil zvláště na kukuřici, neboť právě ta je nejlepších a nejekonomičtějším substrátem v současnosti. Proto firma KWS se od roku 2002 intenzívně zabývá i šlechtěním kukuřice na bioplyn. Hlavní rozdíl hybridu pro bioplyn oproti kukuřici pro skot je větší podíl stonků a listů a naopak nižší podíl zrna či škrobu (viz. Tabulka).

Hybrid	Užití	Podíl jednotlivých částí kukuřice na výnose v %
		zrno	listy	vřeteno	stonek
Gavott	Siláž dojnice FAO 270	50	10	13	26
Mikado	Siláž bioplyn FAO 300	35	16	16	32
Doge	Siláž bioplyn FAO 700 Itálie	23	20	17	39

Důvodem je fakt, že se ze zrna vyprodukuje zhruba o 20% méně bioplynu než ze zelených částí rostliny. Na druhou stranu určitý podíl zrna či škrobu na výnose hmoty je potřebný i z důvodu, aby při požadované sušině hmoty 30-33% při silážování netekly silážní šťávy. To je o to důležitější, že při sklizni na bioplyn se zkracuje řezanka na 3-8 mm, ale současně musí být rostlina zelená, aby byla "stravitelná" co největším výtěžkem bioplynu. Dále uvedl zajímavá fakta. V SRN je pěstováno cca 300 000 ha kukuřice na bioplyn a podíl hybridů KWS je okolo 50%. Dále rovněž uvedl jednoduchý propočet, kdy při výnosu 20 tun sušiny (60 t hmoty/ha) u speciálního hybridu KWS Atletico je výtěžek v přepočtu 20 000 kWh na 1 ha, což odpovídá hrubým tržbám přes 80 000 Kč /ha! Vysokou kvalitu hybridu Atletico na bioplyn doplnil i doc. Diviš z pokusů z JČU v Českých Budějovicích, kdy hybrid Atletico vyprodukoval o zhruba 20% více bioplynu než konkurenční hybridy určená na siláž skotu.

Andreas von Felde rovněž představil cíle šlechtění energetických kukuřic KWS. V současné době mají vyšlechtěno kolem 20 speciálních hybridů. Jejich výnosový potenciál se v provozu dle podmínek pohybuje na úrovni 20-22 t sušiny /ha. Za 5-10 let by měly šlechtitelské brány opustit hybridy s provozním potenciálem 25-30 t sušiny/ha. Současně se zaměřují na větší stabilizaci výnosů v sušších podmínkách.

Další velice zájímavou a praktickou přednáškou bylo vystoupení doc. Lošáka z MZLU Brno na téma: Vlastnosti a využití digestátu z bioplynových stanic. Přítomní dostali velice podrobný a praktický návod jak postupovat při rozborování digestátu a vedení evidence z pohledu správné zemědělské praxe včetně posledních aktualizací. O tomto tématu blíže v následujících článcích.

Na závěr odborného semináře shrnula ing. Románková přehled a výsledky hybridů KWS ověřených a vyšlechtěných na bioplyn. Z těch hlavních jmenujme: Atletico (FAO 280), KWS 5133 Eco (FAO 250), Cingaro (FAO 230), Touran (FAO 260), KWS1393 (FAO 390), Kovadis (FAO 410).

Zdroj: www.zea.cz

 

Tweet

Datum uveřejnění: 21.11.09
Poslední změna: 21.11.2009
Počet shlédnutí: 294