Expertní systémy na Biom.cz

Jakou potřebuji skladovací kapacitu pro statková hnojiva?

Skladování statkových hnojiv

Podle vyhlášky č. 274/1998 Sb. musí kapacita skladovacích prostor odpovídat skutečné produkci hnoje, popřípadě jiných tuhých statkových hnojiv za 6 měsíců; toto ustanovení se však nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím. Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpokládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky. Potřebné skladovací kapacity na tekutá statková hnojiva však vycházejí z reálných možností jejich aplikace. Je potřeba mít dostatek vhodných ploch, ať již v podniku nebo u smluvních partnerů. Pokud se v současné době plánuje dostavba skladovacích kapacit, je nejvhodnější počítat je na 6 – 7 měsíční produkci kejdy nebo jiných tekutých statkových hnojiv. Tekutá statková hnojiva aplikovaná v optimálním období pak mohou být lépe využita pro výživu rostlin.

Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv ani z ostatních prostor nesmí unikat žádné závadné látky (§ 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách).

Ve zranitelných oblastech musí být kapacita skladovacích prostor dostatečná pro uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení podle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně–klimatické podmínky zranitelné oblasti a pěstované plodiny. Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech je přípustné pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod, a to nejdéle po dobu 9 měsíců. Umístění hnoje na stejném místě je možné opakovat nejdříve po čtyřech letech kultivace půdy v rámci obhospodařování pozemku.

Ze zjištění v praxi vyplývá, že část skladovacích kapacit úplně chybí a další část je buď ve špatném stavebně-technickém stavu nebo již za hranicí své životnosti. Problémy však není nutné vždy řešit novou výstavbou, často mohou pomoci např. tato opatření:

• zvýšení sušiny kejdy (snížení spotřeby technologické vody, oddělení čisté vody od znečištěné apod.),
• využití vzdálenějších nádrží či jímek, např. s využitím potrubní dopravy,
• rekonstrukce betonových jímek s využitím nových materiálů (plasty, fólie apod.),
• zastřešení hnojiště (odstranění problémů s hnojůvkou),
• využití silážních žlabů ke skladování hnoje,
• vhodné střídání plodin z hlediska optimálního rozvozu statkových hnojiv,
• využití technologií faremního zpracování exkrementů (separace kejdy, výroba bioplynu),
• změna technologie ustájení (přechod na hlubokou podestýlku vyřeší problémy s močůvkou).

Postup výpočtu požadovaných minimálních skladovacích kapacit pro průměrnou produkci statkových hnojiv

Příklad pro chov krav:

1. počet dobytčích jednotek po přepočtu dle koeficientu (pokud chybí vlastní údaje): údaje z tabulky 3B vyhlášky č. 274/1998 Sb. (viz tabulka 3)

Počet DJ = Počet kusů x koeficient 1,3

2. skladovací kapacity:

1. hnoje s rozlišením, zda jde o podukci hnoje z hluboké podestýlky, či z produkce chlévské mrvy
2. kejdy s rozlišením, zda je ředěná, či neředěná
3. močůvky s rozlišením, zda je ředěná, či neředěná

Kapacita = počet DJ x koeficient skladovacích ploch

Datum uveřejnění: 7. srpna 2006
Poslední změna: 8. ledna 2008
Počet shlédnutí: 1283

Citace této úlohy:
KLÍR, Jan, SLEJŠKA, Antonín, TLUKA, Petr: Expertní systém pro organické hnojení na zemědělské půdě : Jakou potřebuji skladovací kapacitu pro statková hnojiva?. Biom.cz [online]. 2006-08-07 [cit. 2012-05-26]. Dostupné z WWW: <http://expert.biom.cz/oh-zem.stm>. ISSN: 1801-2655.