EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Pěstování invazních rostlin k energetickému využití

Názory na pěstování invazních nepůvodních druhů rostlin za účelem využití jejich energetického potenciálu jsou krajně rozdílné, od jednoznačné podpory k absolutnímu odmítání.

Obr. 1: Invazivní rostliny jsou předmětem výzkumu na celém světě
Problematika ochrany biodiverzity před šířením invazních druhů je předmětem jak mezinárodních úmluv, tak i směrnic Evropské unie, zákonů a dalších právních předpisů nižší právní síly. Svůj názor vyjádřila i Rada Evropské organizace na ochranu rostlin. Možnosti pěstování invazních nepůvodních druhů rostlin v jednotlivých evropských zemích se zásadně liší.

Pěstování rostlin, které jsou schopny nepříznivě ovlivňovat biologickou rozmanitost, je předmětem poměrně rozsáhlé právní úpravy jak na mezinárodní úrovni, tak i na úrovni Evropské unie, která ovlivňuje obsah českých právních předpisů. Důvodem je skutečnost, že snižování druhové rozmanitosti je jedním z největších problémů současné doby. Tento jev je způsoben různými vlivy, mezi něž patří i šíření invazních nepůvodních druhů, které vytlačují druhy původní (i zvláště chráněné). Proto patří regulace introdukce těchto druhů mezi základní hmotně-právní a procedurální pravidla ochrany přírody a péče o biodiverzitu.1

Mezinárodní smlouvy

V souvislosti s negativními dopady šíření invazních druhů bylo přijato několik mezinárodních smluv, z nichž nejvýznamnější jsou:

  • Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin (Řím 1951),
  • Úmluva o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bern 1979),
  • Úmluva o biologické rozmanitosti (Rio de Janeiro 1992), podle níž každá smluvní strana zabrání vysazování, bude regulovat nebo vyhubí nepůvodní invazní druhy, které ohrožují ekosystémy, bude-li to možné a vhodné. Čl. 8 této úmluvy by měl být účinně naplňován prostřednictvím uplatňování principu předběžné opatrnosti (tento princip je vyjádřen v § 13 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů takto: „lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit“). V souvislosti s environmentálním, sociálním nebo ekonomickým nebezpečím, které mohou nepůvodní invazní druhy nebo jejich možné zavlékání či vysazování způsobit, vyplývá, že nedostatek vědeckého poznání nemůže být důvodem pro nepřijetí preventivních opatření proti zavlékání či vysazování potenciálních invazních druhů (blíže Strategie ochrany biologické rozmanitosti ČR, dostupná z: http://www.bioinstitut.cz/documents/Strategie-CR_biodiverzita.pdf).
Obr. 2: Nejvíce diskuzí u nás vyvolává možnost pěstování vysoce výnosové energetické byliny křídlatky (Reynoutria)

Evropské směrnice

Mezi relevantní evropské směrnice patří např. Směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (92/43/EHS), podle níž mají členské státy zajistit, aby záměrné vysazení nepůvodních druhů do volné přírody bylo regulováno, a pokud to považují za nezbytné, mohou takové vysazování zakázat. Významná je i Směrnice Rady 2000/29/ES ze dne 8. května 2000 o ochranných opatřeních proti zavlékání organismů škodlivých rostlinám nebo rostlinným produktům do Společenství a proti jejich rozšiřování na území Společenství.

Právní úprava v České republice

  • Záměrné rozšiřování geograficky nepůvodního druhu rostliny je podle § 5 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, možné jen na základě povolení orgánu ochrany přírody (nehospodaří-li se podle schváleného lesního hospodářského plánu apod.). Jelikož je toto ustanovení součástí tzv. obecné ochrany rostlin a živočichů, u jednotlivých kategorií zvláště chráněných území je zákaz povolování nebo uskutečňování záměrného rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů součástí základních ochranných podmínek těchto území. Povolení orgánů ochrany přírody je nezbytné i pro záměrné rozšiřování křížence druhů rostlin (podle § 5 odst. 5 zákona č. 114/1992 Sb.).
  • Na problematiku šíření invazních nepůvodních druhů se vztahuje i zákon č. 289/1995 Sb. (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a také zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších předpisů. Seznam invazních škodlivých organismů, podléhajících monitoringu, obsahuje prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 215/2008 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů.
  • Pěstováním invazních rostlin k energetickému využití se zabývá i vyhláška č. 482/2005 Sb. o stanovení druhů, způsobů využití a parametrů biomasy při podpoře výroby elektřiny z biomasy, ve znění pozdějších předpisů, kterou Ministerstvo životního prostředí ČR stanoví podle § 12 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), k provedení § 3 odst. 1 a 2 zákona, v § 3 vyhlášky druhy biomasy, které jsou předmětem podpory. Podle třetího odstavce § 3 vyhlášky č. 482/2005 Sb. jsou z této podpory vyloučeny invazní a expanzivní druhy vyšších rostlin (jakož i rostlinná hmota z nich), které narušují funkci ekosystémů a mohou způsobovat hospodářské škody (výjimkou je elektřina vyrobená z rostlinné hmoty vzniklé odstraněním těchto rostlin z jejich stávajících stanovišť z důvodu škodlivosti). Tyto druhy jsou stanoveny v příloze č. 2 vyhlášky č. 482/2005 Sb. Některé druhy jsou označeny hvězdičkou. V poznámce k tabulce je uvedeno, že "druhy označené hvězdičkou jsou předmětem monitoringu rostlinolékařské správy a vyhodnocování rizika podle § 10 zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 626/2004 Sb., a jsou uvedeny jako invazní škodlivé organismy v příloze č. 8 vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve znění pozdějších předpisů." Účelem tohoto omezení je zamezit účelovému pěstování těchto rostlin pro energetické využití, které by výrazně zvýšilo riziko jejich nekontrolovaného rozšíření do krajiny (třebaže některé z nich se již do přírody rozšířily a udržení jejich populace v přijatelné míře stojí nemalé úsilí a finanční prostředky).2 Poznámka k tabulce sdílí stejný režim jako poznámka pod čarou (nemá přímý normativní obsah, je pouze skutečností, která jasně informuje o vůli historického zákonodárce3), a proto zrušení vyhlášky č. 330/2004 Sb. a její nahrazení vyhláškou č. 215/2008 Sb., jejíž příloha č. 8 již některé druhy označené hvězdičkou neobsahuje, nemění význam vyhlášky č. 482/2005 Sb.
  • Kromě výše uvedených právních předpisů se na problematiku omezování šíření nepůvodních invazních organismů se v České republice vztahují i další právní předpisy. 4
Obr. 3: Podle odborníků patří k nepůvodním druhům v ČR i poměrně rozšířená tráva ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius)

Vyjádření Rady EPPO

Česká republika je členem Evropské organizace pro ochranu rostlin (European and Mediterranean Plant Protection Organization - EPPO). Tato organizace vede seznam nebezpečných invazních rostlin ( http://www.eppo.int/INVASIVE_PLANTS/ias_lists.htm), a jelikož jsou některé z nich pěstovány jako obnovitelný zdroj energie, vydala Rada EPPO v září 2007 doporučení, ve kterém varuje před touto rizikovou činností a klade důraz na přijímání preventivních opatření zabraňujících rozšíření invazních nepůvodních rostlin ( http://www.eppo.org/STANDARDS/position_papers/bioenergy.htm).

Pěstování invazních nepůvodních rostlin v Evropě

Možnosti pěstování těchto rostlin se v evropských zemích podstatně liší, což lze doložit na příkladu relevantní německé, švýcarské a slovenské právní úpravy.

  • V Německu je problematika invazních nepůvodních druhů je upravena zejména ve spolkovém zákoně na ochranu přírody (Bundesnaturschutzgesetz - BGBl. I S. 2542). Nepůvodním a invazním druhům se věnuje § 40. Hlavním cílem této úpravy je prevence a snaha o zabránění šíření těchto druhů a souvisejících negativních dopadů na ekosystémy, stanoviště, a druhy původní. Pro zemědělství a lesnictví jsou však stanoveny výjimky, a to i z povinnosti získat povolení k pěstování těchto rostlin (http://dejure.org/gesetze/BnatSchG/40.hml).
  • Švýcarský Spolkový zákon na ochranu přírody (SR 451 Bundesgesetz über den Natur- und Heimatschutz, NHG) sice ve svém článku 23 stanoví výjimky z povinnosti získat povolení pro vysazování nepůvodních druhů mj. i pro zemědělství (http://www.admin.ch/ch/d/sr/451/a23.html), avšak Nařízení o nakládání s organismy (SR 814.911 Verordnung über den Umgang mit Organismen in der Umwelt - Freisetzungsverordnung, FrSV) v článku 15, upravujícím podmínky ochrany lidí, živočichů, životního prostředí a biodiverzity před vetřeleckými druhy v odst. 2 zakazuje nakládání s invazními nepůvodními druhy a rostlinami uvedenými v příloze 2. Výjimkou jsou pouze opatření k jejich potlačování. Pouze ve výjimečných případech a za stanovených podmínek může Spolkový úřad pro životní prostředí (BAFU) povolit výjimku ( http://www.admin.ch/ch/d/sr/814_911/a15.html).
  • Slovenský zákon č. 543/2002 Z.z. o ochrane prírody a krajiny v § 7 (ochrana prirodzeného druhového zloženina ekosystémov), odst. 3, zakazuje invazní druhy mj. pěstovat, přičemž v odst. 8 stanoví, že "Zoznam inváznych druhov a spôsoby ich odstraňovania ustanoví všeobecne záväzný právny predpis, ktorý vydá ministerstvo" ( http://jaspi.justice.gov.sk). Tímto předpisem je vyhláška MŽP SR č. 24/2003 Z.z.

Výzkum pěstování energetických plodin

Oddělení fytoenergetiky Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., vypracovalo mj. Pracovní seznam používaných a potenciálních energetických plodin (http://www.vukoz.cz/sites/File/pracovni_seznam_plodin.html). V tomto seznamu jsou rozlišeny hlavní nebezpečné invazivní druhy, invazivní druhy a nepůvodní druhy.

V roce 2011 byl aktualizován Seznam rostlin vhodných k pěstování za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny ( http://www.vukoz.cz/sites/File/Seznam%20Eplodin%20aktualizace%202011%20XII.htm), v němž jsou označeny rostliny vyžadující souhlas orgánu ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. (nepůvodní druhy), jakož i podmínky, za kterých lze povolit pěstování (tj. které rostliny lze pěstovat pouze mimo zvláště chráněná území).

Závěr

K pěstování (invazních) nepůvodních druhů rostlin je třeba povolení příslušného orgánu ochrany přírody; je třeba dbát na předběžnou opatrnost a zajistit provedení preventivních opatření, která by zabraňovala jejich šíření a ohrožování biodiverzity. Ne všechny evropské země jsou ochotny toto riziko podstupovat; v některých z nich je proto záměrné vysazování invazních nepůvodních druhů buď prakticky vyloučeno, nebo přímo zakázáno. V České republice je tato činnost předmětem výzkumu, který bere zřetel na ochranu přírody a krajiny.

Literatura

  1. Stejskal, V., Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost: právní stav k 1.1.2006. Praha: Linde, 2006, s. 439
  2. Kloz, M. a kol., Využívání obnovitelných zdrojů energie. Právní předpisy s komentářem. Praha: Linde, 2007, s. 200
  3. Tryzna, J., Právní principy a právní argumentace. K vlivu právních principů na právní argumentaci při aplikaci práva. Praha: Auditorium, 2010, s. 138-139
  4. Křivánek, M., Právní úprava problematiky nepůvodních a invazních organismu v České republice a doporučené postupy při omezování jejich šíření [cit. 09.11.2010] dostupné z www: <http://www.sci.muni.cz/bot_zahr/invaznidruhylegislativa.pdf>

Článek byl zveřejněn v časopise Energie 21 (1/2011).

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Podrobnější pohled na nedávnou mediální kauzu okolo topolů
Energetické využívání rychle rostoucích dřevin aneb předávání zkušeností z oboru rychle rostoucích dřevin
Sklizeň vrbových porostů a několik dalších připomínek
Topoly a vrby pro energetiku
Biomasa pro energetické využití a její palivové náklady
Zkušenosti s pěstováním rychle rostoucích dřevin pro vlastní potřebu

Předchozí / následující díl(y):

Pestovanie energetických drevín

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 18.6.2012
Poslední změna: 17.6.2012
Počet shlédnutí: 2971

Citace tohoto článku:
DOLEŽALOVÁ, Helena: Pěstování invazních rostlin k energetickému využití. Biom.cz [online]. 2012-06-18 [cit. 2017-03-27]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/pestovani-invaznich-rostlin-k-energetickemu-vyuziti>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě