EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Fytoenergetika ve Státní energetické koncepci ČR

Usnesením vlády č. 211 z 10. března 2004 byla přijata Státní energetická koncepce, jedna ze základních součástí hospodářské politiky ČR. K jejím hlavním prioritám patří nezávislost a bezpečnost zásobování energií a udržitelný rozvoj. Mezi cíli s velmi vysokou prioritou je rozvoj užití obnovitelných zdrojů energie (dále OZE) pro výrobu elektřiny a tepla. Tento příspěvek chce upozornit na potřebu hlubšího a realistického posouzení současných podmínek pro rozvoj fytoenergetiky a uvést několik doporučení, která by mohla pomoci skutečnému využití fytomasy, a tím i biomasy na vnitřním energetickém trhu ČR.

Obnovitelné zdroje energie a cíle Státní energetické koncepce ČR

OZE jsou v současné době fenoménem, který je celosvětově chápán jako jeden z prostředků snižování zátěže životního prostředí a také jako stále významnější segment energetických bilancí. Souhrnně jsou těmito zdroji nefosilní přírodní zdroje energie - větrná energie, sluneční energie a energie vody, biomasy, skládkového plynu a okolního prostředí (zejména geotermální).

Připomeňme si, že Státní energetická politika ČR z března letošního roku stanovuje tyto cíle:

  • V roce 2005 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 5 až 6 %.
  • V roce 2030 dosáhnout podílu OZE na struktuře primárních energetických zdrojů 15 až 16 %.
  • Zajistit podmínky pro naplnění národního indikativního cíle v užití OZE - dosažení podílu těchto zdrojů energie na hrubé spotřebě elektřiny ve výši 5 až 6 % v roce 2005.
  • Vytvářet podmínky pro větší uplatnění OZE stanovením a plněním národního indikativního cíle ve výrobě elektřiny z těchto zdrojů - dosažení 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé spotřebě elektřiny v roce 2010.

Významnou částí OZE je biomasa, tj. biologicky rozložitelná část výrobků, odpadů a zbytků ze zemědělství, lesnictví a souvisejících průmyslových odvětví, dále zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a také biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu. K nejčastěji používaným druhům biomasy patří dřevo a dřevní odpad, sláma obilovin a olejnin, bioplyn, kapalná biopaliva a energetické rostliny pěstované pro energetické účely.

Cíleným pěstováním energetických rostlin pro výrobu tuhých, tekutých a plynných biopaliv se zabývá fytoenergetika, obor, který má za sebou více než desetileté období výzkumu a poloprovozního a provozního ověřování v praxi. V dalším textu se pokusíme odhadnout nároky, jaké budou kladeny na fytoenergetiku při jejím uplatnění v naplňování cílů Státní energetické koncepce ČR.

Podíl obnovitelných zdrojů na trhu s elektřinou a teplem

Abychom si uvědomili, jakou roli ve Státní energetické koncepci hrají OZE při výrobě elektřiny a při centralizované výrobě tepla, je na obr. 1 graficky znázorněn očekávaný růst jejich podílů na obou těchto výrobách.

Obr. 1: Podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na brutto výrobě elektřiny a na centralizované výrobě tepla

Graf na obr. 2 ukazuje vývoj celkové spotřeby OZE na výrobu elektřiny a tepla a dále poměr podílů těchto zdrojů zvlášť na brutto výrobě elektřiny a na výrobě tepla z CZT. Z grafu je zřejmý výraznější a dynamičtější rozvoj uplatnění obnovitelných zdrojů energie ve výrobě centralizovaného tepla, tedy na trzích spíše obecního a regionálního významu, než ve výrobě elektřiny dodávané do elektrických sítí.

Obr. 2: Celková spotřeba obnovitelnch zdrojů na brutto výrobu elektřiny a centralizovanou výrobu tepla

Dostupný a využitelný potenciál biomasy

Jaké nároky vlastně klade Státní energetická koncepce na dodávky energie v biomase? Seriózní stanovení dostupného a využitelného potenciálu této energie není jednoduché. Při srovnávání údajů získaných z různých zdrojů informací často narážíme na nejednotnost v terminologii i v metodologii. Použijme terminologii Národního programu hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

Dostupný potenciál je technický potenciál daného zdroje, při jehož využití jsou brány v úvahy administrativní, legislativní, ekologická a další omezení (využití zdroje pro jiné než energetické účely - využití půdy pro zemědělské účely).

Ekonomický potenciál je definován jako využití současných zdrojů a výstavba nových technologií za dnešních podmínek podpory při použití ekonomických kritérií: limitní doba návratnosti 8 let a u malých vodních elektráren 16 let (v úvahu je brána podstatně delší doba technické životnosti těchto zařízení v porovnání s ostatními zdroji).

Podíl biomasy na celkové spotřebě OZE v roce 2000 představoval 66,9 %, tj. 17,4 PJ z celkové spotřeby 26 PJ. V roce 2010 se (podle údajů CZ Biom, Českého sdružení pro biomasu) očekává podíl biomasy na celkové spotřebě OZE 81,7 %. Dále se očekává, že biomasa (především fytomasa) bude mít postupem času hlavní podíl na využití OZE pro výrobu tepla a elektřiny, a to až 85 % v roce 2030.

Nároky fytoenergetiky na pěstební plochy lze odhadnout na základě údajů specializovaných pracovišť zabývajících se rozvojem využití jednotlivých druhů biomasy a jejich podílu na celkovém množství energie dodávané z těchto zdrojů. V článku jsou použity údaje CZ Biom.

Větší uplatnění fytomasy v energetice bude mít samozřejmě dopad na zemědělství a na lesnictví stejně jako na objem výroby potřebných technologií pro pěstování, zpracování a energetické využití této hmoty. Ze systémového pohledu je určitou nejistotou těchto zdrojů energie - zvláště v počátcích jejich širšího využití - vliv klimatických a agrotechnických podmínek na množství "vypěstované energie".

Trh s biomasou v současnosti

Požadavky na energii z biomasy jsou v současnosti kryty různými druhy biomasy. Více než 140 provozovaných výtopen a tepláren využívá především tzv. zbytkovou biomasu z lesnické, dřevozpracující, zemědělské a potravinářské výroby a z komunálních odpadů a bioplyn.


Pozornost investorů, výrobců biomasy a provozovatelů výtopen a tepláren je nyní soustředěna na aktuální dostupnost biomasy, zejména v souvislosti se společným spalováním především zbytkové (reziduální) biomasy a uhlí.

Podle odhadů CZ Biom bude již v roce 2010 podíl cíleného pěstování rostlin pro energetiku tvořit přibližně 47 % z celkové nabídky dostupného potenciálu energie z biomasy:

Tabulka 1: Dostupný potenciál biomasy v ČR v roce 2010

Druh biomasy % PJ
dřevo a dřevní odpad 24,8 33,1
sláma obilovin a olejnin 11,8 15,7
energetické rostliny 47,2 63
bioplyn 16,3 21,8
celkem 100,0 133,6

Současný stav fytoenergetiky a trhu s biomasou lze stručně shrnout do těchto bodů:

  • Přestože současný celkový technický potenciál zbytkové biomasy jako vedlejšího produktu výroby je vysoký, obchodování s biomasou se týká zejména dřevních odpadů (štěpky, piliny).
  • Potenciál zbytkové biomasy bude z větší části stagnovat nebo bude brzy vyčerpán.
  • Využití potenciálu cíleně pěstované biomasy (fytomasy) bude spojeno s vyšší cenou energie v palivu, než je tomu u zbytkové biomasy.
  • Současné obchodování s biomasou je velmi nestabilní. Na nerozvinutém trhu může každé mimořádné zvýšení poptávky po této energii způsobit problémy v zajištění dostatečného množství biomasy a ovlivnit konkurenceschopnost její ceny s ostatními palivy. Skokové porušení rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou této energie pak může způsobit i nepřijatelný nárůst cen tepla pro konečné spotřebitele a cen nabízené elektřiny.
  • Využití pěstované biomasy je omezováno i dalšími překážkami, založenými například na neopodstatněných argumentech odvolávajících se na ochranu přírody.
  • Nebyla zcela rozptýlena nedůvěra výrobců fytomasy v toto odvětví energetiky.
  • Naplňování cílů stanovených Smlouvou o přistoupení k EU bude muset být spojeno také s rozvojem fytoenergetiky a trhu s fytomasou, který bude součástí vnitřního energetického trhu ČR.

Fytoenergetika a cíle Státní energetické koncepce ČR

Struktura potenciálu biomasy

V tomto příspěvku vycházím z odhadu energetického potenciálu jednotlivých druhů biomasy v ČR v roce 2010 podle tabulky 1.

Očekávání

Státní energetická koncepce uvádí spotřebu energie v biomase 121 PJ v roce 2010 a 242 PJ v roce 2030.

Potenciál v biomase, který uvádí CZ Biom, lze uplatnit na pěstebních plochách o rozloze až 405 tisíc ha zemědělské orné půdy (což je asi polovina plochy zemědělské půdy, která u nás není potřebná pro zemědělskou výrobu) a na antropogenních plochách z rekultivací důlních výsypek o rozloze 45 tisíc ha. V roce 2010 by bylo možné získat z plochy 450 tisíc ha celkem 63 PJ.

Poptávka po energii z biomasy, vycházející ze schválené Státní energetické koncepce ČR, by měla být v případě fytomasy spojena s predikcí časového vývoje nároků fytoenergetiky na využití zemědělské půdy.

Kromě vyřešení uvedených problémů s rozvojem trhu s biomasou je třeba zajistit, aby plochy zemědělské půdy, které jsou nyní k dispozici, byly opravdu využity, a to v požadované rozloze a ve správném čase.

Energetické rostliny pro fytoenergetiku

Dosavadní zdroje tepla a elektřiny spalující biomasu využívají především zbytkovou biomasu, například dřevní štěpky. Protože potenciál této formy biomasy je omezený, je nutné rozvíjet pěstování rostlin pro energetické účely - fytomasy. Po hledání nejvhodnějších rostlin, výzkumu a praktickém ověřování se na základě získaných zkušeností pro fytoenergetiku nejvíce osvědčily rychle rostoucí dřeviny a energetické byliny.

Rychle rostoucí dřeviny. Sazenice (řízky) pro vysazování na produkčních (výmladkových) plantážích jsou pěstovány na tzv. reprodukčních plantážích topolů a vrb. Na produkčních plantážích jsou vysazovány ručně. Zemědělská půda musí být pro tyto účely vyňata ze zemědělského půdního fondu. V současné době jsou v ČR rychle rostoucí dřeviny osázeny na 30 až 40 ha produkčních plantáží. Výroba fytomasy tímto způsobem je ve stadiu výzkumu (5 ha) nebo maximálně poloprovozních zkoušek.

Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích (VÚKOZ) uvádí kromě své plantáže o rozloze 5 ha dalších devět zdrojů ověřeného výsadbového materiálu - řízků. Těchto deset pěstitelů sadby může poskytnout ročně celkem asi 230 tisíc řízků. Při potřebné sadbě 10 tisíc řízků na 1 ha produkční plantáže je roční nárůst plochy osázené rychle rostoucími dřevinami v ČR přibližně 23 ha.

Rychle rostoucí dřeviny mohou být sklízeny pro energetické potřeby v obmýtích vždy po třech až pěti letech, poprvé tedy po třech až pěti letech po založení plantáže. Životnost produkční plantáže je 15 až 20 let. U produkčních plantáží o ploše větší než 10 ha je nutná speciální sklízecí technika, která u nás zatím není k dispozici.

Pěstitelé odhadují, že plantáže rychle rostoucích dřevin výrazněji ovlivní podíl na celkové tuzemské spotřebě prvotních energetických zdrojů až v příštích 20 až 25 letech.

Očekává se, že přínosem pěstování rychle rostoucích dřevin bude:

  • vytváření nových pracovních míst, především ve specializovaných výrobních společnostech; péče o plantáže je náročnější na pracovní síly (asi 1,5 pracovníka na 10 ha) než pěstování energetických bylin, olejnin a stébelnin (asi 0,1 pracovníka na 10 ha);
  • tvorba krajiny v místech, kde jsou podmínky vhodné pro růst vrb a topolů (na březích vodotečí a v zátopových oblastech).

Energetické byliny. Největší výzkumné a především provozní zkušenosti (ve srovnání s ostatními energetickými bylinami a s rychle rostoucími dřevinami) jsou se šťovíkem UTEUŠA. Osivo se získává běžnými agrotechnickými postupy. Pro osetí 1 ha produkční plantáže (pole) je potřeba 5 kg semena. Používá se běžná zemědělská technika. V současné době je osivo této plodiny k dispozici pro rozlohu asi 10 tisíc ha (podle jeho výrobce, společnosti Fitmin, a. s.).

První provozní plantáž o rozloze 30 ha byla založena již v roce 2000. Nyní je v ČR tato plodina zaseta přibližně na 650 ha zemědělské půdy. Může být sklízena každoročně od druhého roku po založení plantáže. Plantáž nemusí být vyňata ze zemědělského půdního fondu. Životnost plantáže je asi 10 let, při dobrých půdních podmínkách i více.

Pěstování šťovíku UTEUŠA znamená:

  • použití běžných agrotechnických postupů a běžné zemědělské techniky;
  • možnost každoroční sklizně fytomasy;
  • možnost výrazněji zvýšit podíl fytomasy na spotřebě primárních zdrojů ČR již do roku 2010 a naplnění cílů ČR;
  • tvorbu nových pracovních míst;
  • možnost využívat při pěstování a sklizni běžnou techniku, protože jde o běžnou zemědělskou plodinu, která nevyžaduje zvláštní péči ani specializaci pracovníků, takže její pěstování zvládnou i individuální zemědělci;
  • možnost využít plodinu nejen energeticky, ale i jako krmivo v zemědělské výrobě a při výrobě bioplynu;
  • hospodárné využití půdního fondu ČR.

Pěstební plochy

V současnosti není v ČR využíváno asi 900 tisíc ha zemědělské půdy (orné půdy, luk a pastvin) a z toho asi 450 tisíc ha orné půdy lze využít pro pěstování energetických rostlin.

Po provedených výzkumech a praktickém ověřování sadby a osiva v podmínkách ČR vzniklo již několik produkčních plantáží. V roce 2000 bylo založeno přibližně 45 ha plantáží energetických rostlin, z toho asi 30 ha pro pěstování šťovíku UTEUŠA a asi 15 ha pro pěstování rychle rostoucích dřevin. V roce 2004 bylo celkem 690 ha plantáží energetických rostlin, z toho 650 ha pro pěstování šťovíku UTEUŠA a 40 ha pro pěstování rychle rostoucích dřevin.

Například jen pro pokrytí potřeby energie především pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v teplárnách a v kogeneračních zařízeních by podle Státní energetické koncepce ČR bylo třeba postupně osít a osázet pěstební plochy o rozloze uvedené v grafu na obr. 3. Předpokladem (pro zjednodušení) je průměrná výhřevnost pěstované fytomasy 12 MJ/kg (což je nejblíže dřevní hmotě) a průměrný roční výnos energetických rostlin 10 t/ha.

Obr. 3: Předpokládaná rozloha ploch potřebných k pěstování fytomasy pro kogenerační jednotky a elektrárny (pro výrobu tepla a elektřiny)

Vzhledem k blízkosti roku 2010 a k současné úrovni státní podpory přípravy a realizace nezbytných opatření předpokládáme, že celá rozloha 450 tisíc ha zemědělské půdy, která se fytoenergetice nabízí již k roku 2010, bude pravděpodobně využita až k roku 2030. Urychlení využití celé rozlohy závisí na tom, jaké podmínky budou pro rozvoj tohoto odvětví v nejbližší době vytvořeny.

Výsledky více než desetileté práce pěstitelů energetických rostlin a praktické zkušenosti zemědělců a provozovatelů zdrojů tepla a elektřiny vyústily ve zpracování agrotechnických postupů výroby fytomasy a Normativů zemědělských výrobních technologií, nutných pro rozvoj fytoenergetiky.

Model využití fytomasy pro zdroj elektřiny a tepla, srovnávací analýza

Výchozí podmínky a bilance v čase

Pro lepší pochopení procesu "výroby energie z energetických rostlin" jsem se pokusil na základě dostupných informací od pěstitelů a Normativu zemědělských výrobních technologií Ústavu zemědělských a potravinářských technologií modelovat proces "toku energie" z produkčních plantáží. Byla zvolena celková rozloha 10 ha s cílem posoudit energetickou bilanci zdroje elektřiny a tepla a stanovit jeho odpovídající velikost.

Srovnání je provedeno pro již existující energetický zdroj, který má být upraven na spalování fytomasy (podobně jako tomu bylo u většiny kotelen, výtopen a tepláren na biomasu v ČR).

Počet a celková rozloha plantáží byly zvoleny tak, aby výnosy fytomasy co nejdříve odpovídaly každoroční potřebě energetického zdroje a aby energie v palivu plně zajistila energetickou soběstačnost provozovatele zdroje tepla a elektřiny.

U rychle rostoucích dřevin byla plocha fiktivní plantáže ideálně rozdělena na čtyři části po 2,5 ha, pro čtyřletá obmýtí (sekání vždy po čtyřech letech). Výsadba a sklizně každé čtvrtiny plantáže by probíhaly tak, aby při postupném dorůstání dřevin a obmýtích byl zajištěn pokud možno plynulý přísun paliva do energetického zdroje. Z tohoto pohledu je volba rozlohy a doba založení každé z částí plantáží v praxi velmi důležitá.

Plocha produkčních plantáží pro pěstování rychle rostoucích dřevin musí být vyňata ze zemědělského půdního fondu.

U šťovíku UTEUŠA je rozloha jedné produkční plantáže stejná - 10 ha. Před jejím "dožitím" bude na jiném vhodném poli pěstitele založena nová plantáž o stejné rozloze. Původní produkční plantáž může být v následujícím roce využita pro pěstování jiné zemědělské plodiny.

Plocha fiktivní plantáže o rozloze 10 ha by v obou případech mohla poskytnout teplo v palivu kolem 1600 GJ za rok. Rozloha produkční plantáže byla pro tento příklad zvolena 10 ha proto, aby bylo možné použít hodnoty výnosů rychle rostoucích dřevin uvedené v modelovém projektu VÚKOZ Průhonice [1]. U šťovíku UTEUŠA byly použity hodnoty výnosů uváděné v obchodních nabídkách společnosti Fitmin.

Hodnoty pro ilustrativní příklad projektu jsou idealizované, skutečné vstupní hodnoty budou v praxi ovlivněny zejména klimatickou situací v místě plantáží, bonitou půdy, kvalitou sadby a osiva, dodržováním agrotechnických schémat a způsobem sklizně.

Ekonomické hodnocení

Důležitou součástí každého projektu je samozřejmě související ekonomické srovnání. V případě rychle rostoucích dřevin je v současnosti k dispozici jen modelový propočet ceny biomasy z produkční (výmladkové) plantáže těchto rostlin o rozloze 5 ha [2]. Zde byla minimální cena 1 t rychle rostoucích dřevin při vlhkosti 30 % stanovena na 1.950 Kč, se zahrnutím státní pomoci při krytí nákladů na založení plantáže a pěstování rychle rostoucích dřevin dotacemi ve výši 50.000 Kč/ha.

Podle ekonomického hodnocení výsledků provozu produkčních plantáží šťovíku UTEUŠA v roce 2003 jsou náklady na založení plantáže (bez dotací) přibližně 10.000 Kč/ha a v dalších letech se očekávají náklady 7.000 až 8.000 Kč/ha. Cena energie v palivu je podle společnosti Fitmin nižší než 100 Kč/GJ a cena biomasy se pohybuje od 900 do 1.500 Kč/t, podle druhu sklizně a vzdálenosti od kotelny. Z tohoto porovnání je zřejmé, že pěstování bylin (v tomto případě šťovíku UTEUŠA) je pro pěstitele ekonomicky příznivější než pěstování rychle rostoucích dřevin.

Je samozřejmě nutné vždy případ od případu provádět podrobnější ekonomické srovnání při zahrnutí všech stálých a proměnných nákladů na pěstování a sklizeň u obou energetických rostlin za dobu životnosti plantáží a s ohledem na klimatické a půdní podmínky odpovídající zvolené lokalitě a na dopravní vzdálenosti.

Ze srovnání "toků energie z plantáží", znázorněných na obr. 4 a obr. 5, je patrný využitelný potenciál pro zdroj energie ("palivo celkem z plantáže a skladu") a jeho změny v čase.

Obr. 4: Bilance fytomasy pro energetický zdroj spalující rychle rostoucí dřeviny (roční energie v palivu 1662 GJ, rozloha plantáží celkem 10 ha, očekávané výnosy podle VÚKOZ 9,5 až 20 t/ha, průměr 15 t/ha, výhřevnost 12,5 MJ/kg)
Obr. 5: Bilance fytomasy pro energetický zdroj spalující šťovík UTEUŠA (roční energie v palivu 1523 GJ, rozloha plantáže 10 ha, výnosy 8 až 12 t/ha, průměr 10 t/ha, výhřevnost 16 MJ/kg)

Implikace ze srovnání v čase

Uvedený model nabízí k zobecnění tyto závěry a náměty:

  • Zatímco u rychle rostoucích dřevin je možné plně pokrýt potřebu energie až při druhém obmýtí, tj. asi za 8 až 9 let, u šťovíku UTEUŠA je plné pokrytí potřeby energie možné již ve druhém roce po založení plantáže. V případě rychle rostoucích dřevin musí být počáteční nedostatek vlastního fytopaliva pokryt nákupem zbytkové biomasy nebo jiným palivem, například uhlím.
  • U rychle rostoucích dřevin je nutné počítat nejprve s nedostatkem fytomasy a od druhého obmýtí s rychle rostoucími výnosy. V průběhu životnosti plantáže výrazně roste přebytek, který bude možné nabídnout na trhu s biomasou (pokud dřeviny nebudou pěstovány především pro tento trh). Počáteční nedostatek paliva v době do druhého obmýtí může výhodně pokrýt kombinace rychle rostoucích dřevin a šťovíku UTEUŠA.
  • V případě nového energetického zdroje lze počáteční nedostatek paliva samozřejmě obejít tak, že se zdroj postaví až v době dostatku paliva z produkční plantáže; ten ale nastane až po uplynutí přibližně třetiny doby její životnosti.
  • Doporučuji investovat do fytoenergetiky až po provedení energetických bilancí současných i nových výtopen a tepláren, po optimalizaci počtu ploch a rozlohy plantáží plánovaných pro pěstování energetických bylin a dřevin a po odborně zpracovaném odhadu "toku energie z plantáží" po dobu jejich životnosti.
  • Přísun paliva do skladů s palivem i do teplárny nebo výtopny může být u šťovíku UTEUŠA plynulý v průběhu celé životnosti plantáže. Velikost skladu může být zvolena právě podle množství potřebného paliva, pokud přebytky paliva nebudou pěstová­ny i pro trh s biomasou (podobně jako u rychle rostoucích dřevin).
  • Šťovík UTEUŠA může pěstitel využít nejen energeticky, ale i jako krmivo a může ho pěstovat na různých agrotechnicky vyhovujících pěstebních plochách ve svém majetku. Jeho pěstování není vázáno na jednu lokalitu, vyňatou ze zemědělského půdního fondu.
  • Pěstování obou rostlin má své výhody a nevýhody a při plánování rozvoje fytoeneregtiky v regionu nebo v obci (například při zpracování územní energetické koncepce) je vždy nutné zpracovat i krajinné studie se zakomponováním ploch optimálních pro pěstování té či oné energetické rostliny.
  • V územních a energetických koncepcích a v akčních plánech obcí, měst, regionů i celé ČR musí být při energetických bilancích odborně a realisticky vyhodnocena role fytoenergetiky.

Uvedený modelový příklad měl přiblížit problematiku pěstování fytomasy a upozornit na potřebu důkladné a odborné přípravy každého projektu fytoenergetiky ze strany zemědělských odborníků při současném komplexním energetickém a ekonomickém zhodnocení záměru.

Respektování procesů spojených s výrobou fytomasy přispěje ke stanovení reálných a realizovatelných cílů na obecní, regionální i národní úrovni.

Shrnutí a doporučení

Podpora státu, měřená finančními prostředky vloženými do rozvoje OZE v letech 1994 až 2003, byla dosud spíše symbolická, asi 2 % celkových nákladů vložených v této době do energetiky.

Rozvoj pěstování fytomasy a trhu s ní je (podle zahraničních zkušeností s rychle rostoucími dřevinami) proces trvající 10 až 15 let. V té době, která se zdá být dlouhá, je nutné ověřovat legislativní, organizační, technickoekonomické a finanční nástroje.

V případě fytoenergetiky je nutné dokonale poznat a optimálně využít agrotechniku pěstování vybraných druhů rostlin. Při zavádění nových, u nás dosud provozně ne zcela vyzkoušených postupů bude hrát významnou roli osvětová a poradenská činnost.

Požadavek vytvoření trhu s biomasou trvá již několik let, jak dokumentují četná vyjádření pracovišť zabývajících se touto problematikou (Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze-Ruzyni a Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích).

Pro rozvoj fytoenergetiky a rozvoj trhu s fytomasou (biomasou) uvádím několik doporučení:

  • Energie z biomasy by se měla využívat především k vytápění obcí, zejména tam, kde není zaveden zemní plyn. Rozhodování o využití biomasy musí zahrnovat také logistiku a ekonomické propočty a musí mu předcházet i dobře uvážená volba mezi centrálním a lokálním vytápěním biomasou, zejména u obcí a menších měst s rozptýlenou zástavbou. Neuvážený přechod pouze na centralizované zásobování teplem může být neekonomický.
  • V rámci ČR je třeba pečlivě vyhodnotit provoz stávajících energetických zdrojů využívajících biomasu pro výrobu tepla a elektřiny a zhodnotit současný trh s biomasou.
  • Pro úspěšné zavádění biomasy (fytomasy) jako paliva je třeba iniciovat další vývoj levných ekologicky a energeticky efektivních kotlů pro vytápění rodinných domků s minimální obsluhou a stejným komfortem, jako mají kotle na zemní plyn, s cílem dosáhnout nižších nebo srovnatelných investičních a provozních nákladů. Je třeba se připravit na to, že budoucí investiční podpora v této oblasti bude poskytována na kombinované zdroje obnovitelné energie. Technologie zdrojů centralizovaného a decentralizovaného zásobování teplem využívajících biomasu musejí být připravovány pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla vždy podle poptávky po teple a až po ekonomickém posouzení celého projektu, od výroby nebo nákupu fytomasy až po cenu tepla a elektřiny nabízenou zákazníkům.
  • Otázku výroby, zpracování a dodávky biomasy na trh by bylo možné řešit pomocí regionálních sdružení, podniků, které odborně a technologicky zajišťují celý proces od dodávky sadby nebo osiva přes vysazení nebo osev, sklizeň a distribuci až po využití (prodej) biomasy, tak jak je tomu například ve Švédsku nebo v některých rakouských spolkových zemích. Tyto společnosti by v případě rychle rostoucích dřevin mohly být pověřeny také rušením plantáží a jejich navracením k původnímu zemědělskému využití, protože budou mít k dispozici speciální mechanizaci a odborné znalosti. Byly by vybaveny licencemi na výrobu sadeb a osiv a licencemi na pěstování rychle rostoucích dřevin (včetně likvidací plantáží) a bylin. Pěstební postupy musejí být v souladu s aktuálním zákonem o oběhu osiva a sadby.
  • Cena osiva a sadby stejně jako cena poskytovaných služeb by zpočátku byla regulována, podobně jako je to na trhu s teplem, zemním plynem a elektřinou, aby umožnila konkurenceschopnou cenu tepla a elektřiny vyrobené z biomasy (fytomasy). Po určité době by byla regulace odstraněna.

Závěry

Obecně

Pro rozvoj fytoenergetiky bylo dosud v ČR uděláno velmi mnoho práce, ve výzkumu i v praxi.

  • Lze aplikovat některé zkušenosti získané v zemích EU, kde je využívání biomasy pro energetické účely ověřováno již řadu let.
  • Pěstební plochy nejsou omezením pro rozvoj fytoenergetiky. Je jich dostatek.
  • Podpora, legislativní i finanční, je nutnou podmínkou pro využití potenciálů pěstebních ploch, dosažených výsledků a zkušeností. Po vybudování trhu s biomasou (fytomasou) nebude potřeba.
  • Není reálné dosažení 8% podílu OZE na hrubé spotřebě elektřiny v ČR v roce 2010, nebudou-li přijata účinná a především systémová opatření.

Konkrétně

Aby se přiblížilo naplnění indikativních cílů ČR do roku 2010, je nutné:

  • podpořit legislativními i finančními prostředky zejména ty v oblasti produkce biomasy, které rychle zajistí "tok energie z plantáží" do tepláren, elektráren, bioplynových stanic a výroben tekutých biopaliv; podle našeho názoru by státní podpora biomasy měla mít tyto priority: pěstování a zpracování energetických bylin, využití zbytkové biomasy (dřevní štěpky a pilin), výroba bioplynu ze zbytkové biomasy, odpadů a energetických bylin, výroba tekutých biopaliv z cíleně pěstované i zbytkové fytomasy, pěstování a zpracování rychle rostoucích dřevin;
  • využít pro fytoenergetiku alespoň 135 tisíc ha volné orné zemědělské půdy (do roku 2010) z dostupných 450 tisíc ha;
  • pěstovat cíleně především energetické byliny, které zaručují potřebný "tok energie z plantáží" již druhým rokem po založení plantáže; byliny nepotřebují speciální zemědělskou techniku a agrotechnické postupy pro pěstování a sklizeň a jsou mnohem méně náročné na lidskou práci; jejich pěstování a sklizeň jsou ekonomičtější ve srovnání s rychle rostoucími dřevinami;
  • využívat energetické byliny i jako krmivo a také jako hmotu pro výrobu bioplynu;
  • finančně a legislativně podpořit rekonstrukce, vývoj a výrobu zařízení pro výrobu a zpracování biomasy i pro její ekonomické a ekologické spalování v lokálních, obecních a regionálních zdrojích tepla a elektřiny.

Literatura

  1. KNÁPEK, J., VAŠÍČEK, J., HAVLÍČKOVÁ, K.: Modelový projekt zásobování obce teplem na bázi biomasy, VÚKOZ, Lesnická práce, 2003, č. 8.
  2. HAVLÍČKOVÁ, K. a kol.: Cena paliva z výmladkové plantáže rychle rostoucích dřevin, Alternativní energie, 2003, č. 5.

Tento článek vyšel v časopisu ENERGETIKA, 54, 2004, č. 6, s. 196-200. Na Biom.cz je uveřejněn se souhlasem redakce.


Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Aktuality z oblasti podpory využívání obnovitelných zdrojů
Podpora pěstování energetických bylin v souvislosti s ekologickým významem využívání biomasy
Dotace ze SFŽP i pro biomasu
Jak jsme usilovali o dotace na pěstování energetických bylin
Tisková zpráva OECD vyzývá k podpoře biomasy
Stanovisko CZ Biom ke společnému spalování biomasy a uhlí a k dalším ustanovením návrhu zákona o podpoře energie z obnovitelných zdrojů
Náklady a potenciál využití biomasy v České republice
Biomasa - bilance a podmínky využití v ČR
V očekávání konečného návrhu státní energetické koncepce
Podpora státu ve využívání biomasy k zásobování energií
Nejnovější zkušenosti s pěstováním energetického šťovíku - Uteuša
Šťovík Uteuša - plodina perspektivní pro fytoenergetiku
Využití biomasy pro lokální a centrální vytápění
Evropské trendy v bioenergetice
Podpora zelené elektřiny v ČR - environmentální daně, garantované ceny nebo kvóty?

Zobrazit ostatní články v kategorii Pěstování biomasy

Datum uveřejnění: 28.6.2004
Poslední změna: 25.6.2004
Počet shlédnutí: 7744

Citace tohoto článku:
ZELENÝ, Vladimír: Fytoenergetika ve Státní energetické koncepci ČR. Biom.cz [online]. 2004-06-28 [cit. 2014-04-25]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/fytoenergetika-ve-statni-energeticke-koncepci-cr>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  U čtyř domů 1201/3, 140 00 Praha 4,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: redakce@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
ctusi Treti ruka energieplus Česká peleta Energetický Management TZB-info - internetový portál pro stavebnictví, úspory energií a technická zařízení budov Lesnická práce Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení Portál Energetika EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Ekolist po drátě