EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Bioplynové stanice na zpracování bioodpadů v České republice

V ČR je doposud realizováno pouze několik projektů bioplynových stanic (BPS) zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady (BRO), včetně bioodpadů z komunální sféry. Hlavním důvodem nízkého počtu těchto zařízení v počtu několika ks, oproti zemědělským aplikacím počítajícím se na desítky, lze hledat především v:

  • nerozvinutém sektoru odpadového hospodářství v oblasti biologicky rozložitelných odpadů
  • obtížné vymahatelnosti práva v oblasti odpadového hospodářství, komplikovanému kompetenčnímu rozdělení mezi KÚ a KVS u některých bioodpadů
  • zatím nízkým cenám za zpracování/využití bioodpadů
  • vysokým, více než dvojnásobným investičním nákladům oproti zemědělským bioplynovým stanicím
  • nižší výkupní ceně za vyrobenou elektrickou energii v kategorii AF2
  • omezené dotační podpoře
  • přísným podmínkám v oblasti registrace digestátů jako organických hnojiv

Přitom potenciál produkce BRO charakteru např. trávy z údržby zeleně, odpadů z kuchyní a jídelen, separovaného sběru BRKO od obyvatel apod. je vysoký a pohybuje se v řádech stovek tisíců tun za rok. Tento potenciál zůstává zatím v naprosté většině nevyužit, což nám všem přináší značné ekologické i ekonomické ztráty.

U doposud realizovaných komunálních bioplynových stanic zpracovávajících např. odpady z kuchyní a jídelen, kaly z ČOV, část separovaného sběru BRKO od obyvatel se většinou jedná o zařízení využívající mírně upravenou technologii zemědělských bioplynových stanic, doplněnou některými základními technologiemi pro příjem a zpracování bioodpadů. V následující části uvádíme přehled těch nejvýznamnějších zařízení.

Obr. 1: Bioplynová stanice Kněžice

BPS Kněžice

V provozu je stanice od roku 2006, kapacita cca 5 000 t bioodpadů za rok (bez kejdy). Bioplynová stanice Kněžice je jednoduchou jednostupňovou BPS s přístavbou objektu příjmu bioodpadů. Zařízení bylo realizováno s dotační podporou EU. V zařízení je zpracováno větší množství prasečí kejdy, některé průmyslové odpady, kuchyňské odpady, rostlinný materiál a odpady z výroby bionafty. Komunální bioodpady jsou zpracovány ve zcela minimálním množství.

BPS obsahuje příjmový objekt vybavený příjmovou jímkou na tuhé odpady o objemu cca 4 m3 se šnekovým dopravníkem. Následuje hrubý drtič, detektor kovů a jemný drtič na frakci 12 mm. Materiál je následně veden do hygienizace při teplotě 70 °C po dobu min. 60 minut. Jiná předúprava materiálu není možná. Všechny materiály jsou následně shromažďovány v jedné zásobní jímce 180 m3, ze které jsou dávkovány do fermentoru s objemem 2 000 m3. Příjmový objekt je odsáván na biofiltr. Produkovaný bioplyn je zpracováván v kogenerační jednotce cca 330 kWel. Kapalný odpad a kejda je stáčena přímo do zásobní jímky BPS o obejmu 180 m3. Výstupní digestát je skladován ve 2 skladovacích nádržích 2 x 6000 m3.

BPS Kněžice měla vzhledem k struktuře přijímaných materiálů a aplikaci pouze jednostupňového procesu v minulosti určité problémy se zápachem, které jsou řešeny.

Obr. 2: Bioplynová stanice Úpice

BPS Úpice

V provozu od roku 2008, kapacita cca 6 000 t bioodpadů za rok. BPS Úpice byla rovněž realizována s podporou z fondů EU. Jedná se o menší zařízení umístěné v areálu ČOV Úpice. BPS zpracovává BRKO, kaly a průmyslové bioodpady z regionu. BPS je tvořena provozním objektem – halou, kde jsou umístěny technologie drcení a úpravy odpadů včetně hygienizace. Fermentační systém je tvořen 1 stupňovým procesem prováděném v hlavním fermentoru o objemu cca 1 600 m3, digestát je skladován v samostatné skladovací nádrži.

Bioplyn je využíván v KGJ s instalovaným výkonem 160 kWel. Separace výstupu je prováděna na odstředivce. V areálu BPS je umístěn silážní žlab na uskladnění zelené hmoty.

Určitým problémem provozu je opět předúprava a drcení přijímaných bioodpadů.

Obr. 3: Bioplynová stanice Vysoké Mýto

BPS Vysoké Mýto

Fermentační stanice Vysoké Mýto byla vybudována v období roku 2007 – 2008 za dotační podpory EU. Stanice je určena pro zpracování široké škály bioodpadů charakterů kalů z ČOV, jatečních odpadů, odpadů z kuchyní a jídelen, travních a zemědělských odpadů a separovaného bioodpadu od obyvatel. Množství zpracovaných bioodpadů je projektem stanoveno na 4.650 t za rok.

Stanice se skládá z hlavní provozní budovy, ve které se nachází dvojice příjmových objektů. První oddělený příjmový objekt slouží k příjmu, drcení a hygienizaci odpadů v souladu s nařízení EP č. 1774/2002 a je vybaven podzemní jímkou o objemu 25 m3, dvojicí drtičů a pasterizační jednotkou s kapacitou 30 m3 za den. Vnitřní prostor místnosti je odsáván na biofiltr. Ve vedlejší místnosti se nachází příjem ostatních surovin s podzemní jímkou o objemu 45 m3 s řezacím čerpadlem. Místnost je rovněž ventilována na společný biofiltr.

Fermentace je prováděna ve fermentoru o objemu 1000 m3 a v sériově zapojené vyhnívací nádrži/skladu o objemu 1000 m3, z toho cca 400 m3 tvoří plynová část. Bioplyn je spalován v osazených kogeneračních jednotkách o el. výkonu 2x160 kW. Výstup bioplynové stanice je zpracován na odstředivce, kde se odděluje pevný digestát a kapalná fáze (fugát). Pevný digestát je dopravníkem odváděn do zastřešeného přístřešku pro kontejner. Fugát je přepouštěn do skladovací nádrže k následnému využití jako hnojiva, resp. byl čištěn na ČOV. Pevný digestát je odvážen ke zpracování na kompostárnu.

Součástí stavby je rovněž zastřešený silážní žlab, mostová váha, komunikace a zpevněné plochy, oplocení a havarijní fléra pro likvidaci přebytečného bioplynu.

V rámci provozu stanice se projevují zejména problémy se zabezpečením drcení suroviny na velikost částic 12 mm a se zpracováním separovaného BRKO od obyvatel a to s ohledem na jeho složení a obsah nežádoucích příměsí.

Obr. 4: Bioplynová stanice Přibyšice

BPS Přibyšice

V provozu od roku 2009, jedná se o první BPS využívající kompletně specializovanou technologii pro zpracování bioodpadů. BPS je realizována v rámci skládkového areálu Přibyšice u Benešova. Kapacita zařízení je cca 20.000 t bioodpadů za rok. Investorem BPS je spol. BioServis s.r.o., která je společným podnikem Technických služeb Benešov a spol. IuT Czech.

Zařízení využívá linku úpravy odpadů na principu mechanického třídění odpadu a následnou finální předpravu odpadů specializovanou technologií ADOS. Z této linky je materiál veden do 2 fermentorů speciální konstrukce. Instalovaný výkon je cca 1,4 MWel. Výstupní materiál je odvodňován a následně upravován v halové kompostárně, která je součástí technologie a je realizována v bezprostřední blízkosti BPS. Provozní zkušenosti ze zařízení nejsou doposud známy.

Z výše uvedeného přehledu je patrné, že s výjimkou posledního projektu, zatím v ČR chybí moderní a plně specializované aplikace komunálních bioplynových stanic pro zpracování BRO, včetně BRKO tak, jak je známe např. z Německa, Rakouska a Švédska. Jejich vznik pak závisí především na vývoji v sektoru odpadového hospodářství, podpoře výroby elektrické energie a dotační politice MŽP. Potenciál rozvoje přitom existuje, může se jednat o dalších cca 10 zařízení v následujících cca 5 letech.

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bioplynové stanice na využití bioodpadů
Sušení odpadním teplem z bioplynové stanice
Využití odpadů z bioplynových stanic
Ekonomika bioplynových stanic pro zpracování BRO
Bioplynové stanice jako zařízení na zpracování vedlejších živočišných produktů
Hlavní zásady přípravy výstavby bioplynové stanice
Projekt IMPULS – provoz experimentální bioplynové stanice
Projekt bioplynové stanice
Výskyt a rozklad pesticidů během anaerobní digesce
Netekutá fermentace substrátů ze zemědělské činnosti
Bioplynové stanice – podmínky a možnosti využití tepla
Kotelna na biomasu po deseti letech
Nakládání s bioodpadem v obcích – právní aspekty
Zajímavá provedení bioplynových stanic v zahraničí
Využití pícních plodin pro výrobu bioplynu
Bioplynové stanice na „suchou“ fermentaci – šance pro energetické využití biologicky rozložitelných odpadů (BRO)
První bioplynová stanice pro transformaci netekutých substrátů v ČR
Bioplynová stanice Vejprnice na drůbeží trus

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn

Datum uveřejnění: 11.3.2010
Poslední změna: 9.3.2010
Počet shlédnutí: 7759

Citace tohoto článku:
DVOŘÁČEK, Tomáš: Bioplynové stanice na zpracování bioodpadů v České republice. Biom.cz [online]. 2010-03-11 [cit. 2017-10-22]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynove-stanice-na-zpracovani-bioodpadu-v-ceske-republice>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
11 Mar 2010 12:38 Malek
- pilotní projket Slovensko
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server