EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

ODBORNÉ ČLÁNKY

Bioplynová stanice Vejprnice na drůbeží trus

Bioplyn se vyrábí také z drůbežího trusu

Bioplynová elektrárna (BPE) ve Vejprnicích u Plzně je jedním z pěti nových zařízení o výkonu 500 kW, dodaných firmou Agri Fair, s. r. o., ze Stodu u Plzně. Koncepcí, technologií a provozem se ale od těch ostatních v něčem liší. Hlavní rozdíl je dán využitím netradiční vstupní suroviny:

Obr. 1: Bioplynová elektrárna (BPE) ve Vejprnicích u Plzně

Jde o drůbeží trus, který má specifické vlastnosti a vyžaduje zvláštní podmínky pro dávkování materiálu, a fermentaci a skladování digestátu.

Naše firma Agri Fair, s. r. o, působí na českém trhu již osmnáctým rokem a v posledních třech letech vstoupila do povědomí také jako generální dodavatel bioplynových elektráren. V České republice zastupuje světoznámou německou firmu Biogas Hochreiter GmbH, která patří mezi špičku v oboru. Agri Fair v současné době staví již devátou bioplynovou elektrárnu (BPE) a má tedy s realizací i provozem těchto zařízení bohaté zkušenosti. Kromě toho bylo připraveno již 27 projektů pro stavební povolení.

Každý projekt je svým způsobem jedinečný, neboť je vždy přizpůsoben zákazníkovi, lokalitě i provozním podmínkám.

Spolehlivá koncepce

Zvláštností drůbežího trusu je, z biologického hlediska, vyšší obsah organických látek obsahujících síru. Z technologického hlediska je to obtížnější dávkování a hlavně možný vysoký obsah nerozpustných anorganických látek. Ty tvoří na dně fermentoru usazeniny a proto je nutné dno nádrže častěji čistit, nebo instalovat speciální odpískovací zařízení. Při projektování BPE ve Vejprnicích byly zohledněny vlastnosti této suroviny a byla zvolena spolehlivá koncepce, se kterou má firma Hochreiter již několikaleté zkušenosti.

Stavba BPE ve Vejprnicích byla zahájena v dubnu 2008. Již na počátku roku 2009 proběhlo nastartování kogenerační jednotky a pak postupné zvyšování výkonu až na současných sto procent, tj. 536 kWh. To představuje 4 290 000 kWh ročně. Vlastní spotřeba přitom činí přibližně 5 % vyrobené elektrické energie. Investor, firma Š+L Drůbežárna Vejprnice, s. r. o., zde ročně zpracuje celkem asi 6000 t kukuřičné siláže, 3000 t drůbežího hnoje a asi 1000 t chlévské mrvy.

 
Obr. 2: Shrabovací zařízení Hochreiter
Obr. 4: Bioplynová elektrárna - vyrobený bioplyn se přivádí do kogenerační jednotky
 

Dva typy fermentorů

Hlavní částí technologie je zapuštěný železobetonový fermentor (tzv. kruh v kruhu) o průměru 30 m a hloubce 6 m. V jeho blízkosti je umístěn koncový sklad, který je již dimenzován pro šesti měsíční skladovací kapacitu digestátu. Navíc je zde ale umístěn další fermentor – zapuštěná a zastropená železobetonová jímka o průměru 14 m a hloubce 6 m, která slouží speciálně pro fermentaci drůbežího hnoje. Tato nádrž má vlastní dávkovací zařízení a je vybavena patentovaným systémem shrabování a odstraňování nerozpustných usazenin. Zde probíhá předfermentace a materiál se pak pomocí přepadu samovolně dopravuje do vnějšího kruhu hlavního fermentoru.

To je již zbaven nerozpustných usazenin a promíchá se s materiálem vzniklým z fermentace kukuřičné siláže. V současné době se do hlavního fermentoru dávkuje kukuřičná siláž (18 t/den) a chlévská mrva (3 t/den). Do speciálního fermentoru se denně dávkuje 8 t drůbežího hnoje. Nyní je tento fermentor již plný a z části zfermentovaný materiál se přepouští do hlavního fermentoru.

Dvě dávkovací zařízení

Na BPE jsou umístěna dvě dávkovací zařízení: jedno na drůbeží trus, druhé na kukuřičnou siláž a chlévskou mrvu. Oba dávkovače jsou od německého výrobce Fliegl, kterou na českém trhu rovněž zastupuje firma Agri Fair. Výrobky Fliegl jsou ověřeny praxí a nyní se uplatňují také u bioplynových stanic. Jde například o patentovaný šnekový rozdělovač aplikátoru kejdy, který dobře dávkuje i materiál s obsahem dlouhých stébel.

 
Obr. 3: Bioplynová elektrárna - dávkování fermentoru
Obr. 5: Bioplynová elektrárna - dávkování fermentoru
 

Vzhledem k možnému vyššímu obsahu ligninu ve vstupních surovinách pro BPE se mohou tato ne zcela zfermentovaná stébla vyskytovat i v digestátu a působit problémy při aplikaci na půdu. Systém Fliegl však funguje bez problémů. Přívěsy a návěsy Fliegl výborně poslouží i pro naskladňování silážních žlabů, neboť mají velký objem, možnost stlačení a stabilitou stabilitu při vyskladňování. Hlavní část dávkovacího zařízení tvoří odolná polypropylenová vana, výtlačné čelo a odebírací a dávkovací šneky s velkým průměrem 456 mm. Zařízení mají dlouhou životnost a nízký příkon 0,13 kW na metr krychlový dopraveného materiálu.

Kogenerační jednotka

Oba železobetonové fermentory BPE Hochreiter jsou propojeny nerezovým plynovým potrubím, které vyrobený bioplyn přivádí do prostoru foliového plynojemu a odtud přes vysokotlaké dmychadlo do kogenerační jednotky Deutz o výkonu 536 kW. Zděná kogenerační budova je již dimenzována pro osazení dalšího motoru, neboť v budoucnu se počítá s navýšením výkonu této biostanice. Pro tento účel je již v koncovém skladu vybudován středový sloup, aby bylo možno tuto nádrž změnit na tzv. dofermentor.

Řízení provozu

Veškeré toky materiálů, provozní hodnoty, nastavení a funkce jednotlivých zařízení jsou ovládány přímo z prostoru velínu pomocí vizualizace a dotykové obrazovky. Případné výpadky nebo poruchové stavy informují obsluhu pomocí SMS zprávy na mobilní telefon. Ve standardním provozu je náročnost na obsluhu této bioplynové elektrárny velmi nízká, nejvíce času zabere naplnění obou dávkovacích zařízení, dále je nutno překontrolovat nebo upravit provozní parametry a provést jednoduchou údržbu. To vše trvá jednomu pracovníkovi asi čtyři hodiny denně.

www.agrifair.cz

www.bioplynove-elektrarny.cz

Mapa bioplynových stanic

EZFRFEvropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí

Článek: Tisknout s obrázky | Tisknout bez obrázků | Poslat e-mailem

Související články:

Bioplynová stanice ano/ne *) nehodící se škrtněte
Bioplynové stanice na zpracování bioodpadů v České republice
Trochu jiná bioplynka
Zvyšování efektivity fermentace - nejnovější poznatky ve výzkumu a praxi
Bioplynové elektrárny Agri Fair
Bioplyn z konského hnoja s kukuričnou silážou v procese anaeróbnej kofermentácie

Zobrazit ostatní články v kategorii Bioplyn, Obnovitelné zdroje energie

Datum uveřejnění: 20.5.2009
Poslední změna: 1.9.2009
Počet shlédnutí: 4109

Citace tohoto článku:
SLAVÍK, Josef: Bioplynová stanice Vejprnice na drůbeží trus. Biom.cz [online]. 2009-05-20 [cit. 2017-03-25]. Dostupné z WWW: <http://biom.cz/cz/odborne-clanky/bioplynova-stanice-vejprnice-na-drubezi-trus>. ISSN: 1801-2655.

Komentáře:
16 Sep 2010 19:43 Václav Koza
- Fyzika z měšťanky
ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto ilustrační foto


 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě