Novinky

Obsah Alternativní energie 2/2008

 
Titulní strana časopisu Alternativní energie 2/2008
 

Alternativní energie XI. ročník


Číslo 2/2008 vyšlo 21. dubna 2008.
Další číslo vyjde 16. června  2008.


Rozšířené obory: solární energie, větrná energie. energetická náročnost budov, agroenergetika,


Domácnosti mohou žádat o dotaci na ekologické vytápění

Zdeněk Kučera
Státní fond životního prostředí ČR (SFŽP) začal od 25. března přijímat žádosti o investiční podporu instalace kotlů na vytápění (či kogeneraci tepla a elektřiny) s využitím biomasy, solárních systémů pro ohřev užitkové vody nebo pro přitápění, a také pro instalaci tepelných čerpadel. Žádosti bude přijímat až do 31. prosince 2008.
Na podporu ekologického vytápění Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) vyčlenilo částku 100 milionů korun. Podpora u kotlů na biomasu a solárních panelů může dosáhnout až 50 % investičních nákladů, u tepelných čerpadel až 30 % nákladů. Maximální výše podpory může být 50 tisíc korun u kotlů na biomasu a solárních systémů na ohřev vody, u tepelných čerpadel a solárních systémů pro přitápění může dotace dosáhnout až 60 tisíc korun. Současnou podporu bude SFŽP poskytovat pouze na kotle na biomasu nebo tepelná čerpadla včetně příslušenství, která nahrazují původní kotle na pevná fosilní paliva. Cílem je, aby co nejvíce ze 450 000 domácností, které dnes vytápějí uhlím, mohlo přejít na modernější a ekologičtější způsob vytápění. Předpokladem pro přijetí žádosti je mimo jiné i fakt, že systém je již prokazatelně v trvalém provozu, maximálně však 18 měsíců. Podpora se dále vztahuje pouze na akce, jejichž realizace a financování byly zahájeny po 1. lednu 2005.
Podpora na instalaci fotovoltaických článků pro domácnosti byla pro rok 2008 vyřazena.
Instalace fotovoltaických článků je podporována v rámci Operačního programu Životní prostředí, a to v ose 3.1 – Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny. Dotace z OPŽP nejsou určeny pro fyzické osoby.


Kvalita a bezpečnost

Součástí moderního výrobního závodu kotlů značky Protherm ve Skalici (SK) je i vlastní vývojová laboratoř pro konstrukci nových kotlů a zároveň i zdokonalování stávajících.
Proces testů začíná již při vývoji nových typů. Zdejší moderní, zkušební laboratoř, která je vybavena velmi přesným přístrojovým vybavením, srovnatelným s přístroji, kterými disponuje Státní zkušebna v Brně, provádí důkladné testy všech nových typů.
Protherm vyrábí více než 50 různých typů kotlů a modifikací. Toto široké spektrum výroby podléhá pochopitelně požadavkům trhu a tak ve Skalici po několika letech provozu řadových montážních linek přešli během několika posledních měsíců na jiný systém výroby závěsných plynových kotlů a elektrokotlů. Systém se jmenuje One Piece Flow a jeho smyslem je zajistit výrobu, která dokáže rychle zareagovat na změny výrobního programu z hlediska sortimentu i požadovaného množství. Výkon linky lze modulovat počtem nasazených pracovníků na rozdíl od sériové linky, jejíž výkon je pevně dán taktem operací.

Nová FVE Přimda

Zdeněk Kučera, Jindřich Stejskal, Lesní společnosti Přimda
Dalším přírůstkem do české solární ligy bude pravděpodobně první letošní nová fotovoltaická elektrárna na Přimdě. Fotovoltaické panely pokrývají plochu, kterou lesníci dřív používali na uložení dřeva. Provozovatelem a investorem nové elektrárny je Lesní společnost Přimda, a.s., proinvestovaná částka je 48,5 milionů Kč. Instalovaný výkon: 439,650 kWp. Zastavěná plocha 12 hektarů.


Ze španělské La Solany 6.5 megawattů

Zdeněk Kučera
Německá společnost Phoenix Solar uvedla počátkem dubna do běžného provozu svůj dosud největší solární park, který stojí u obce La Solana ve Španělsku. Solární elektrárna je umístěná v oblasti Castilla-La Mancha, zhruba 200 km na jih od Madridu.  Její instalovaný výkon je 6.5 megawattů a prakticky už od konce března napájí ekologickou elektřinou rozvodnu síť společnosti Denisa pro lokální využití. Očekávaný hodinový výkon elektrárny La Solana je 1,580 kilowatthodin. O to se postará 40 320 křišťálových modulů na ploše kolem 21 hektarů, které by měly zajistit roční energetický zisk ve výši kolem 9.8 milionů kWh. Takové množství elektřiny může využívat nějakých 11 000 spotřebitelů La Solany, což je asi 70% obyvatel tohoto španělského města.

Fotovoltaické elektrárny a ochrana před bleskem

Dalibor Šalanský, Luma Plus, Jan Hájek, DeHn + Söhne GmbH + Co. KG
Vzhledem k neustále sílícímu trendu prosazování alternativních a především obnovitelných zdrojů energie je možné se stále častěji setkávat s fotovoltaickými zdroji, které využívají nejdostupnější zdroj energie – Slunce. Z principu fotovoltaických elektráren vyplývá, že FV panely pro svou funkci a pro dosažení co největšího vyrobeného výkonu musí být instalovány v místě s co nejdelší dobou slunečního svitu. Těmito místy jsou fasády a střechy objektů nebo rozsáhlé plochy velkých elektráren o výměře několika stovek čtverečních metrů. Téměř vždy jde o místo, které je ohroženo přímým úderem blesku, neboť sběrná plocha pro určení pravděpodobnosti úderu blesku, zejména u velkých elektráren s výkonem řádově stovek kilowattů, je skutečně velká. Elektrárny jsou navíc postaveny v lokalitě, v jejímž nejbližším okolí není žádný vysoký objekt, který by snad mohl být náhodným jímačem blesku. Situace FV elektráren je z hlediska ochrany před bleskem skutečně nepříznivá, navíc jsou použité komponenty citlivé i na přepětí šířící se distribuční soustavou. Návrhy řešení ochrany před bleskem je možné rozdělit do tří skupin: malé FV elektrárny s panely na střeše rodinného domku, velké FV elektrárny s panely na plochých střechách, fotovoltaické pole – sluneční elektrárna. Pro tyto skupiny jsou rozdílná ochranná řešení.


Energetická návratnost fotovoltaických systémů v podmínkách České republiky

Vašek Wortner
Obnovitelné zdroje energie jsou opředeny mnoha mýty a domněnkami. Jednou z nejrozšířenějších je domněnka, že fotovoltaické elektrárny nikdy nevyprodukují tolik energie, kolik bylo spotřebováno při jejich vlastní výrobě. Všechny výzkumy, které shrnuje tato studie, pracují s konceptem doby energetické návratnosti (energy pay back time, EBPT), což je energetická analogie ekonomické návratnosti. Definuje čas, za který fotovoltaický panel vyrobí tolik energie, kolik bylo potřeba na jeho výrobu.
Autoři této studie se zabývají možností uplatnění fotovoltaiky v budoucím portfoliu technologií málo náročných na uhlík jako budoucího zdroje udržitelné energie. Dospěli k závěru, že fotovoltaická energie je v dobré pozici na to, aby byla součástí tohoto portfolia, zvláště pokud se podaří snížit finanční náklady na výrobu panelů.
V rámci této studie byly také hodnoceny environmentální dopady fotovoltaické výroby energie včetně doby energetické návratnosti. V podmínkách České republiky se podle použitých studií pohybuje v rozmezí 2,6 – 6 let v závislosti na typu použité technologie a typu instalace. Všechny studie dokazují, že doba energetické návratnosti je výrazně kratší než doba životnosti panelů. Fotovoltaické panely vyrobí více energie, než bylo potřeba k jejich vlastní výrobě. Po uplynutí této doby produkují čistý energetický zisk.

Sluneční energie mezinárodně

Dynamický rozvoj technologií využívajících obnovitelné zdroje energie probíhá už řadu let. Logicky vznikají profesní sdružení, která mají za úkol pomáhat poradensky firmám činným v jednotlivých oblastech, poskytovat jim nové technické informace a také podporovat jejich činnost, působit jako odborný poradce v legislativních otázkách a zastupovat je při řadě jednání na státní i evropské úrovni. Tak už více než 50 let funguje Mezinárodní společnost pro sluneční energii (International Solar Energy Society, ISES), jejíž součástí jsou i národní sekce jednotlivých států. Mezi ně patří také Československá společnost pro solární energii (ČSSE), která svou činnost zahájila už v roce 1990.
Na činnost Mezinárodní organizace pro sluneční energii jsme se zeptali pana Prof. Klause Vajena z Institute of Thermal Energy Engineering (Kassel University, www.solar.uni-kassel.de), který je členem představenstva ISES a v současné době je předsedou výboru „Univerzitní vzdělávání“ německé národní sekce ISES (DGS). Dlouhodobě působí jako člen Rady organizace East-West-Science Center v Kasselu, která se zaměřuje na vědeckou a ekonomickou spolupráci mezi státy západní a východní Evropy a společně s profesorkou U. Jordanovou je koordinátorem prvního mezinárodního koordinovaného doktorského studia „Advanced Solar Heating and Cooling for Buildings (SolNet)“.
AE: Jste také členem řady organizačních a vědeckých výborů mezinárodních konferencí o sluneční energii a v letech 2006 -2007 jste byl viceprezidentem ISES v záležitostech členství.
Mohl byste našim čtenářům přiblížit, co je Mezinárodní společnost pro sluneční energii (International Solar Energy Society - ISES) a jaká je její struktura?

KV: Mezinárodní společnost pro sluneční energii, založená v roce 1954, je nevládní, neziskovou organizací akreditovanou OSN pro podporu využití a rozvoje obnovitelných zdrojů energie. ISES se zaměřuje na spojení politiky, vědy, průmyslu a konečných spotřebitelů za účelem zajištění globálně udržitelného rozvoje širším využitím obnovitelných zdrojů. ISES je celosvětovým globálním společenstvím jednotlivců, organizací a společností.
ISES se skládá ze svých jednotlivých členů, národních sekcí (ve více než 50 zemích), představenstva a výkonné rady (řídící orgány ISES), divizí a mezinárodní centrály. Role každého je následující:
člen – základ Společnosti, přijímá a vytváří hodnotné informace,
národní sekce – řídí své členy a organizují činnost ve svých zemích, fungují jako síť v rámci Společnosti,
regionální kanceláře – spojují sekce na daném kontinentě, např. ISES-Europe
divize – radí Společnosti ve specifických tématech z oblasti OZE, jako např. solární tepelná technika nebo v obecných tématech, jako např. vzdělávání,
představenstvo a výkonná rada řídí činnost Společnost,
centrála – koordinuje aktivity, domovská kancelář ISES.
AE: Co je posláním ISES ?
KV: ISES formulovala svou vizi v roce 2006 v dokumentu „Rapid Transition to a Renewable Energy World“ (Rychlý přechod ke světu obnovitelných zdrojů energie). Od té doby jsou zpracovávána základní fakta a formulovány strategie jak tuto vizi naplnit.
Posláním ISES je zajistit vědecky věrohodné a aktuální informace o obnovitelných zdrojích energie a energetické účinnosti a zajistit propojení globálních komunit vědců, akademických pracovníků, praktiků, podnikatelů, politických činitelů a obecné veřejnosti.
Třemi základními hodnotami Společnosti jsou udržitelný rozvoj, vědecké metody a spoluúčast na rozhodování. ISES se zaměřuje na realizaci své vize a svého poslání vědeckou, populární a politickou publikační činností prostřednictvím konferencí, strategických svazků a projektů v rozvinutých a rozvíjejících se zemích.
AE: Jakou činnost zajišťují národní sekce ISES ?
KV: Rolí národních sekcí je být kontaktním a koordinačním centrem pro profesionály a aktivity v oblasti obnovitelných zdrojů v jednotlivých členských zemích. Sekce představují kulturní rozmanitost Společnosti jako mezinárodní organizace a iniciují nové projekty a aktivity založené na znalosti místních podmínek a potřeb. Heslo ISES „Mysli globálně, jednej lokálně“ je založeno na tomto místním porozumění kombinovaném se silnou globální perspektivou mezinárodního hráče. Členství v národní sekci poskytuje informační fórum v rámci místního kontextu dané země. Národní sekce jsou schopné poskytovat lokálně významné informace v místním jazyce pokládaným za důležitý aspekt v šíření a zpřístupnění informací všem, kdo je hledají.
AE: Proč být členem ISES ?
KV: Věda a technika nefunguje bez mezinárodní výměny myšlenek a praktických zkušeností. Proto úspěšní profesionálové chtějí být součástí světového společenství výzkumníků, vědců, techniků, profesionálů z průmyslu a dalších jednotlivců i organizací aktivních v oblasti obnovitelných zdrojů energie. Členové zde získávají přístup k vědecky podloženým informacím prostřednictvím publikační činnosti ISES (časopis Renewable Energy Focus, časopis Solar Energy Journal, ISES Pocket-Books, a další) a mezinárodních konferencí (Solar World Congress, regionální konference, např. Eurosun), které jsou platformou pro komunikaci, dialog a výměnu myšlenek.
AE: Jak se stát členem ISES ?
KV: Členem ISES se může zájemce stát přímo na www.ises.org/join nebo prostřednictvím padesáti národních sekcí v jednotlivých zemích.

V rámci mezinárodní organizace ISES pracuje také od roku 1990 Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) se sídlem v Praze 1, Novotného lávka 5.
 Její hlavní činností je sdružovat stálé či přidružené členy, propagovat aktivity mezinárodní organizace a přenášet aktuální informace prostřednictvím odborných seminářů, využívat médií, organizovat odborné semináře pro projektanty (členy ČSSE), zaměstnance výrobních a obchodních společností, státní správy, auditorů.  ČSSE bude také usilovat o provázanost s obdobnými zahraničními i domácími organizacemi činnými v oblasti energetiky na bázi obnovitelných zdrojů.
Pravidelné informace budou uváděny na webu www.ises-csse.cz a na stránkách Alternativní energie a jeho webu www.alen.cz.


Solární koupaliště Neresnica Zvolen

Jaroslav Peterka
Československá solární historie má počátek v roce 1983 přijetím vládního dokumentu Zásady a základní požadavky směřující k urychlené realizaci využívání sluneční energie v ČSSR.  Pro ověření možností využití sluneční energie jako čistého a stále se obnovujícího zdroje byl v rámci sportovních zařízení zvolen plavecký stadion, kde dochází k velké spotřebě paliva a energie pro ohřev bazénové vody. Cílem experimentální akce, kterou projektově navrhli Ing. arch. Schleger, Ing. arch Liesler a specialisté z pražského Sportprojektu, bylo ověření solárního ohřevu velkého stávajícího plaveckého bazénu Neresnica 50 x 33 m ve Zvolenu ve Slovenské republice. Měly se ověřit klimatické podmínky a použít sluneční kolektory a další technická zařízení tuzemské výroby.  V té době to byly kolektory výrobců ČKD Dukla Praha, OPS Kroměříž, ZSNP Žiar nad Hronom a Elektrosvit Nové Zámky. Další výrobci – Likov Liberec, Inklemo Praha, Koventa Česká Třebová a další zatím prováděli zkoušky a výrobky na trh nedodávali. Nakonec byl zvolen kolektor SALK 275 výrobce ZSNP Žiar nad Hronom.



Biomasa na Techagru

Břetislav Koč
Veletrh zemědělské techniky TECHAGRO nabídl letos návštěvníkům rekordní plochu expozic zemědělské techniky a spolu se současně pořádanými veletrhy SILVA REGINA, který byl věnován problematice lesnictví, a VETEX, zaměřeným na chov hospodářských zvířat, přilákal začátkem dubna tisíce návštěvníků. Samostatně byl v programu veletrhů
i v tématickém soustředění expozic prezentován obor BIOMASA, přesahující do celého spektra výstavní nomenklatury veletrhů.
V Brně byla tato problematika podtržena uspořádáním expozice i samostatným oddílem v katalogu již podruhé. Vlastně – teprve podruhé. Techagro v tom o několik sezón zaspalo za dalšími evropskými veletrhy s podobným zaměřením, především s dánským Agromekem či německou Agrotechnikou… Ani letos přitom nepokrývaly expozice a nabízené technologie celou šíři zvýrazněného oboru biomasa. Převládaly nabídky bioplynových stanic a jejich komponentů a pak energetické využití dřeva, výroba a spalování dřevní štěpky a pelet nejen z pilin, ale také z dalších surovin rostlinného původu.


Z pole (skoro) přímo do nádrže

Břetislav Koč
Výroba kapalných biopaliv pro pohon motorů aut i jiných mechanismů se začíná prosazovat i v ČR. Pro přímé využití k lisování rostlinného oleje se ve středoevropských podmínkách hodí především hojně rozšířené a pěstitelsky zvládnuté olejniny, ozimá řepka a v teplejších a sušších oblastech také slunečnice. Lisování je třeba provádět tzv. „za studena“, bez předchozího náhřevu lisovaných semen, při kterém mohou vznikat fosfolipidy, které by působily nepříznivě na životnost motorů. Používají se nejčastěji šnekové lisy s různými výkony. Vylisovaný olej je následně filtrován a pak už není žádným způsobem dále upravován. Tam, kde to čas dovolí (zejména při lisování ve faremních podmínkách pro vlastní potřebu) může být filtrace nahrazena několikatýdenní sedimentací nečistot na dně skladovacího tanku.


Konopí seté - energetická a průmyslová plodina třetího tisíciletí

Marie Široká, Konopářský svaz ČR
Přebytek zemědělské půdy, která nemá uplatnění pro potravinářské využití z důvodu utlumení produkce potravin, by mohl být využit k pěstování průmyslových a energetických plodin. Jednou z těchto energetických plodin je i konopí seté, Cannabis sativa L., které je zároveň ideální ekologickou plodinou, vhodnou jak pro průmysl a zemědělství, tak i pro alternativní výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů. Konopí seté, tzv. technické konopí, je všestranně využitelná ekologická plodina. Kromě jeho nejznámějšího využití v textilním průmyslu a ve stavebnictví se říká, že dokáže nahradit ropu. Z konopí se dá vyrobit až 25 tisíc stoprocentně recyklovatelných výrobků. Základní využitelnou surovinou je biomasa (vlákno, pazdeří) a semenoStonek obsahuje rostlinnou buničinu - dřevitou část – vhodnou pro výrobu biopaliv – peletek, briket, benzínu, dřevěného uhlí, metanolu i elektřiny. Celulózu i hemicelulózu ve dřeni lze přeměnit na alkoholová paliva – dále pak na metanol, etanol a plynný metan.  Využití dřevité hmoty pro energetiku je velmi efektivní. Ve formě  biopeletek a biobriket je výhřevnost při vlhkosti 9% cca 16,5-18 MJ/kg.

Tuning pro bioplynové stanice

Petr Holub
Především z ekonomických důvodů se u bioplynových stanic stavěly jednofázové fermentory, kde se všechno odehrává v jednom prostředí. To je sice možné, ale celkové využití vstupů není dostačující a doba pobytu je moc dlouhá. Jako ideální model se začíná stále častěji prosazovat dvoufázový proces.  Ten zahrnuje acidogenní fázi, během které jsou produkovány mastné kyseliny a metanogenní fázi, v jejímž průběhu metanogeny přeměňují tyto kyseliny na CO2 a CH4 (metan) ve dvou rozdílných fermentorech. Obrovskou výhodou této technologie je možnost využití levných vstupů, jako je tráva nebo sláma, které se v klasické stanici těžce rozkládají a tvoří plovoucí vrstvy. Výrazně se zvýší energetické zhodnocení bioplynu. Děje se tak prakticky jednotně v kogeneračních jednotkách se spalovacím motorem, u nichž je doprovodným produktem teplo. Návratnost dodatečných investic do vyvedení přebytečného tepla z místa BPS do místa jeho účelného využití (ať už přesunutím kogenerační výrobny a její zásobení bioplynem pomocí plynovodu, či jeho dopravou teplovodem) je několik let. Investoři by se proto měli snažit bioplynové stanice situovat tam, kde lze perspektivně teplo efektivně využít.
www.holub-consulting.de

Palivo budoucnosti a jeho moderní skladování

Jan Pařízek
Dřevné pelety jsou čistě přírodní produkt, vyrábějí se z pilin, nebo z hoblin, ale také ze slámy a dalších účelně pěstovaných energetických plodin. Jejich skladování však vyžaduje suché úložné prostory, protože v nevhodných prostorech mohou opět nabírat vlhkost, začnou se rozpadat zpět do sypkého materiálu a tím se sníží jejich hodnota výhřevnosti. Uložené v igelitových pytlích či v tzv. big. bagech nezajistí dlouhodobě jejich kvalitu, pokud úložné prostory nejsou suché. Ani dokonale izolovaný sklepní prostor proto nemusí splňovat kvalitní úložné podmínky. Jedním řešením je ukládat je v místnostech ve vyšších patrech, ale který objekt tyto podmínky splňuje. Jedním z nejefektivnějších je skladování v podzemních kulových nádržích stejně jako tomu je u topných olejů.

100 MW z větru

Ivo Měšťánek
Společnost ČEZ Obnovitelné zdroje plánuje v následujících 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem 30 miliard korun, z toho zhruba 20 miliard korun bude určeno na výstavbu větrných elektráren. Nejbližší investice jsou už ve stádiu intenzivních příprav. Nejnověji Skupina ČEZ vyhrála tendr na větrný park 13 větrných elektráren o výkonu 26 MW ve Stříbře na Tachovsku. Celkem získala souhlasy obcí na výstavbu 55 větrníků. Dalším plánovaným projektem je větrný park u Dukovan v okolí jaderné elektrárny o 9 – 12 strojích. V plánu jsou i projekty větrných parků o celkovém výkonu 22 - 33 MW v Tavíkovicích a Čermákovicích a 10 – 15 MW na Znojemsku.  Plán celkem zahrnuje 16 strojů s jednotkovým výkonem 2 – 3 MW. Cílem Skupiny ČEZ v oblasti větrné energie je dosáhnout už v roce 2012 hranice 100 MW instalovaných ve větrných elektrárnách, což odpovídá roční výrobě 200 -250 GWh. Do roku 2020 chce Skupina ČEZ mít v ČR ve větrných elektrárnách instalovaný výkon 500 MW.

Pchery se roztočily

Břetislav Koč
V prvních dubnových dnech dodaly větrné elektrárny u obce Pchery na Kladensku v rámci testování a zkušebního provozu první proud do sítě. Dva finské stroje WinWinD – WWD3 se jmenovitým výkonem 2 x 3 MW postavila jako generální dodavatel firma ČKD Blansko Wind, investorem je společnost J&T. Větrné elektrárny u Pcher mají několik priorit: jsou to doposud nejvýkonnější elektrárny u nás, s největším průměrem rotoru (100 metrů), první od finského výrobce v Česku a stojí ze všech našich větrných elektráren nejblíže u Prahy.


První hromadně realizovaný soubor pasivních domů v ČR

Petr Morávek,  Atrea                           
V intravilánu obce Koberovy v Českém ráji vznikl ojedinělý obytný soubor dvanácti rodinných domů a školicího střediska fy Atrea, jako první hromadně realizovaná experimentální výstavba v ČR na bázi úsporné dřevoskeletové konstrukce v energeticky pasivním standardu. Stavební řešení respektuje platné regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj, které stanovují zásady pro výstavbu v daném regionu (tj. na sedlové zastřešení, obdélníkový tvar domů, orientace vstupů z podélné fasády, vypuštění nesmyslných balkonů a loggií, požadavek na přímé výškové propojení přízemí objektu s okolním terénem). Jednotlivé domy se vyznačují jednoduchostí, čistotou a strohostí formy, přímo navazující na charakter tradičních místních staveb regionu Českého ráje (hladké a ucelené plochy střech z šedočerné břidlice, kompaktní plochy dřevěných obkladů, atd.). Domy jsou vybaveny rekuperačními jednotkami pro vytápění a větrání, solárním termickým a fotovoltaickými systémem. 
Realizace projektu obytného souboru KOBEROVY byla oceněna hlavní cenou v 6. ročníku v celostátní soutěže "ENERGETICKÝ PROJEKT 2007" pořádané Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a agenturou ABF.

Technologická optimalizace nízkoenergetických staveb,  konstrukčně-materiálové řešení a volba topného systému

Ing. Arch. Pavel Šmelhaus
Při práci na návrzích budov, od nichž jsou očekávány parametry nízkoenergetického či pasivního domu, řešíme opakovaně podobné otázky a hledáme na ně odpovědi, optimální jak z hlediska technického tak i pohledu ekonomického. Mezi ty hlavní body patří materiálové řešení domu a dimenzování obvodového pláště včetně veškerých funkčních otvorů a následné volby izolačních materiálů. Pro lepší řešení se nabízejí nově objevované dřevostavby. Velmi důležitou kapitolou už v projektu je volba a nastavení topného systému.

Program Concerto? Koncert obnovitelných energií v novostavbách!

Ewald Selvitschka, Erneubare Energie 4/2007, překlad Ján Struška
Již v létě roku 2003 vyhlásila EU program CONCERTO, který má prokázat možnost snížení spotřeby energie z neobnovitelných zdrojů. V rámci tohoto programu je realizován mezinárodní projekt „Energy in minds!“ (Mysleme na energii!), do kterého jsou záměrně zapojena města a místa s rozdílnou geografickou polohou, konkrétně náš jihomoravský Zlín, rakouský Weiz – Gleisdorf, německý Neckarsulm a švédský Falkenberg. Ve Zlíně budou podpořeny zejména aktivity pro zlepšení tepelných vlastností objektů, výstavba nízkoenergetických domů (se spotřebou tepla pod 50 kWh/m2.r), instalace solárních systémů pro ohřev vody a vytápění. 

Konference Akumulace tepla

Jaroslav Peterka
V pražském Karolinu proběhla mezinárodní konference zaměřená na pokročilé způsoby využití akumulace tepla pro soustavy přípravy teplé vody a vytápění v kombinaci s využitím obnovitelných zdrojů energie. Na konferenci, kterou připravilo Technologické centrum AV ČR, přednesli své příspěvky přední evropští odborníci z Dánska, Rakouska, Německa, Turecka a ČR, převážně řešitelé úkolů 26 a 32 Mezinárodní energetické agentury (IEA), která se problémem akumulace zabývá. Problém je v tom, že sluneční energie je zdroj nestabilní, ale přesto nám pro známé výhody stojí  zato tuto energii využívat. Řešení můžeme přirovnat ke koncepcím vodojemů nebo údolních přehrad. Když je něčeho málo, musíme to skladovat a podle potřeby můžeme využívat později. Akumulace solárního tepla je vyřešený nebo dále podrobněji řešitelný problém. Akumulace tepla je úměrná koncepci solární soustavy i konstrukčnímu řešení zásobníku.

Od větru k vodíku

Břetislav Koč
První větrnou elektrárnu na území Evropy sestrojil s vládní podporou 4000 tehdejších dánských korun roku 1891 v osadě Vejen u dánského městečka Askov v centru jutského poloostrova „dánský Edison“ Poul la Cour.  Podoba stavby i rotor této první větrné elektrárny nezapřel inspiraci v podobě klasického větrného mlýna.
Nevýhodou větrné energie je její nepravidelnost. Ani v Dánsku nevane vítr stále a pro překonání bezvětří hledal Poul la Cour už na přelomu 19. a 20. století vhodný způsob akumulace energie. Ač to po více než 100 letech zní takřka neuvěřitelně, našel řešení v akumulaci energie prostřednictvím vodíku, vyráběného elektrolýzou vody stejnosměrným elektrickým proudem z větrné elektrárny. Je více než zadostiučiněním významu Poula la Coura pro vývoj větrné energetiky to, že teprve nedávno dospěla Evropa k oprášení stejné myšlenky – využití elektrické energie z větrných elektráren k výrobě vodíku jako prostředku akumulace energie a k náhradě výkonu „větrníků“ při bezvětří. V severní části pevninské části Dánska leží na podivuhodném geografickém útvaru, poloostrově Thy  na severozápadním pobřeží Jutského poloostrova u města Hurup „Nordisk Folkecenter“ jako neziskové lidové středisko pro výzkum v oboru obnovitelných zdrojů energie.  V areálu střediska byl postaven objekt elektrolýzy vody dvěma zařízeními s výkonem 1,5 a 20 kW a samo středisko využívá vodíkového pohonu u osobního automobilu Ford Focus. V září uplynulého roku byla u areálu centra otevřena první dánská vodíková čerpací stanice, která by se měla stát součástí „vodíkové trasy“ od hranic s Německem přes Dánsko až po Stavanger v Norsku. Na tomto projektu spolupracují tři skandinávské země – Dánsko, Švédsko a Norsko, které vytvořily pod názvem Hydrogen Link síť pracovišť a institucí, zabývajících se výzkumem, vývojem a realizacemi demonstračních projektů pro využití vodíku, především v dopravě.

Tato novinka byla publikována v rámci spolupráce s časopisem Alternativní energie.


 
 

Zdroj (autor): PhDr. Zdeněk Kučera
Web: http://www.alen.cz
Kontaktní e-mail:

Datum uveřejnění: 17.4.08
Poslední změna: 17.4.2008
Počet shlédnutí: 1331