LEGISLATIVA

76/2002 Sb.

Zákon o integrované prevenci a omezování znečištění,o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci).

                           76/2002 Sb. 
                              ZÁKON 
                      ze dne 5. února 2002 
         o integrované prevenci a omezování znečištění, 
         o integrovaném registru znečišťování a o změně 
         některých zákonů (zákon o integrované prevenci) 
Změna: 521/2002 Sb. 
Změna: 437/2004 Sb. 
Změna: 695/2004 Sb. 
 
     Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 
 
                           ČÁST PRVNÍ 
 
                             HLAVA I 
                        ÚVODNÍ USTANOVENÍ 
 
                               § 1 
 
                      Účel a předmět zákona 
 
     (1)  Účelem   zákona  je,  v  souladu   s  právem  Evropských 
společenství,1)   dosáhnout   vysoké   úrovně   ochrany  životního 
prostředí  jako  celku,2)  zabezpečit  integrovaný  výkon  veřejné 
správy  při  povolování  provozu  zařízení  a  zřídit a provozovat 
integrovaný registr znečišťování životního prostředí. 
 
     (2) Tento zákon 
a) stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, 
b) upravuje postup při vydávání integrovaného povolení, 
c) zřizuje  integrovaný registr  znečišťování životního prostředí, 
   stanoví způsob shromažďování údajů  o emisích a přenosech látek 
   evidovaných v tomto registru a poskytování údajů z něho, 
d) upravuje   podmínky  pro   propojení  dosavadních  informačních 
   systémů  v oblasti  ochrany životního  prostředí s integrovaným 
   registrem znečišťování životního prostředí, 
e) stanoví působnosti orgánů veřejné správy podle tohoto zákona, 
f) upravuje  systém  výměny   informací  o  nejlepších  dostupných 
   technikách, 
g) stanoví  sankce   za  porušení  povinností   stanovených  tímto 
   zákonem. 
 
     (3) Tento zákon se nevztahuje na 
a) znečištění   způsobené  vniknutím   radioaktivních  látek3)  do 
   životního prostředí, 
b) vypouštění radioaktivních látek do životního prostředí a emisní 
   limity  stanovené  pro  tyto  látky  podle  zvláštního právního 
   předpisu,3) 
c) nakládání s geneticky modifikovanými organismy podle zvláštního 
   právního předpisu.4) 
------------------------------------------------------------------ 
1) Směrnice  Rady  96/61/ES  ze  dne  24.  září 1996 o integrované 
   prevenci a omezování znečištění. 
   Rozhodnutí  Evropské komise  479/2000/EHS ze  dne 17.  července 
   2000  o  implementaci  Evropského  emisního registru znečištění 
   podle článku 15 Směrnice Rady 96/61/EHS  ze dne 24. září 1996 o 
   integrované prevenci a omezování znečištění. 
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších 
   předpisů. 
   Zákon č. 100/2001 Sb., o  posuzování vlivů na životní prostředí 
   a o  změně některých  souvisejících zákonů  (zákon o posuzování 
   vlivů na životní prostředí). 
3) Zákon  č.  18/1997  Sb.,  o  mírovém  využívání jaderné energie 
   a ionizujícího  záření (atomový  zákon)  a  o změně  a doplnění 
   některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
4) Zákon č.  153/2000 Sb., o nakládání  s geneticky modifikovanými 
   organismy a produkty a o změně některých souvisejících zákonů.  
 
                               § 2 
 
                         Základní pojmy 
 
     Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a) zařízením technická  jednotka a technologická  jednotka uvedená 
   v příloze  č.  1  k  tomuto  zákonu  nebo  soubor souvisejících 
   technických   a  technologických   jednotek  nacházejících   se 
   v jednom  provozu,  jestliže  alespoň  jedna  tato  jednotka je 
   uvedena v  příloze č. 1 k  tomuto zákonu a nejde-li  o jednotky 
   používané   k  výzkumu,   vývoji  a   zkoušení  nových  výrobků 
   a procesů; za  zařízení se považují i  další technické jednotky 
   a technologické jednotky nebo jejich soubor neuvedené v příloze 
   č.  1 k  tomuto zákonu,  jestliže provozovatel  zařízení pro ně 
   požádá o vydání integrovaného povolení, 
b) znečištěním  lidskou   činností  přímo  či   nepřímo  způsobené 
   vniknutí  látek,  vibrací,  hluku,   tepla  nebo  jiných  forem 
   neionizujícího záření  do ovzduší, vody  nebo půdy, které  může 
   být  škodlivé   pro  zdraví  člověka  nebo   zvířat  nebo  může 
   nepříznivě ovlivnit kvalitu životního  prostředí nebo může vést 
   ke  škodám  na  hmotném  majetku  nebo  může omezit či zabránit 
   využívání  hodnot  životního  prostředí,  které  jsou  chráněny 
   zvláštními právními předpisy,5) 
c) emisí  vypouštění  látek,  šíření  vibrací  a vyzařování hluku, 
   tepla nebo  jiných forem neionizujícího  záření ze zařízení  do 
   životního prostředí, 
d) emisním limitem nejvýše  přípustné množství znečišťující látky, 
   vibrací, hluku, tepla nebo  jiných forem neionizujícího záření, 
   které lze  vypustit do životního  prostředí ze zařízení,  pokud 
   způsobuje znečištění vyjádřené pomocí 
   1. hmotnostních nebo objemových koncentrací, 
   2. hmotnostních toků znečišťujících látek za jednotku času, 
   3. hmotnostních  množství  znečišťujících  látek  vztažených na 
      jednotku produkce, nebo 
   4. specifických   parametrů,   jako    je   například   hladina 
      akustického výkonu, 
e) přenosem tok látek určených ke skladování, úpravě nebo využití, 
f) nejlepšími dostupnými technikami nejúčinnější a nejpokročilejší 
   stupeň   vývoje   použitých   technologií   a   způsobů  jejich 
   provozování, které  jsou vyvinuty v  měřítku umožňujícím jejich 
   zavedení  v  příslušném   hospodářském  odvětví  za  ekonomicky 
   a technicky   přijatelných  podmínek   s  ohledem   na  náklady 
   a přínosy,  pokud  jsou  provozovateli  zařízení  za  rozumných 
   podmínek  dostupné  a  zároveň  jsou  nejúčinnější v dosahování 
   ochrany životního prostředí jako celku, 
g) standardem   kvality  životního   prostředí  souhrn   požadavků 
   stanovených  na základě  zvláštních právních  předpisů,5) které 
   musí životní prostředí splňovat v daném čase a místě, 
h) integrovaným povolením  rozhodnutí, kterým se  stanoví podmínky 
   k provozu  zařízení,  včetně  provozu  činností přímo spojených 
   s provozem  zařízení   v  místě  a  které   se  vydává  namísto 
   rozhodnutí, stanovisek,  vyjádření a souhlasů  vydávaných podle 
   zvláštních  právních  předpisů   v  oblasti  ochrany  životního 
   prostředí,  ochrany veřejného  zdraví a  v oblasti zemědělství, 
   pokud to tyto předpisy6) umožňují, 
i) integrovaným  registrem znečišťování  životního prostředí (dále 
   jen   "integrovaný   registr   znečišťování")   databáze  údajů 
   o vybraných látkách, jejich přenosech a emisích, 
j) změnou zařízení změna v užívání, způsobu provozu nebo rozšíření 
   zařízení, která může mít účinky  na zdraví člověka nebo životní 
   prostředí, 
k) provozovatelem  zařízení  právnická  osoba  nebo fyzická osoba, 
   která  provozuje  zařízení,  nebo  osoba,  která  žádá o vydání 
   územního rozhodnutí nebo  stavebního povolení, popřípadě jiného 
   obdobného povolení podle zvláštních právních předpisů,7) 
l) uživatelem  registrované  látky  provozovatel  zařízení,  jakož 
   i jiná  právnická  osoba  nebo  fyzická  osoba, která provozuje 
   technickou nebo technologickou jednotku,  v níž je zpracovávána 
   nebo  produkována  látka   evidovaná  v  integrovaném  registru 
   znečišťování. 
------------------------------------------------------------------ 
5) Například  zákon  č.  17/1992  Sb.,  zákon  č.  114/1992 Sb., o 
   ochraně přírody a krajiny,  ve znění pozdějších předpisů, zákon 
   č.  254/2001 Sb.,  o vodách  a o  změně některých zákonů (vodní 
   zákon), zákon č.  258/2000 Sb., o ochraně veřejného  zdraví a o 
   změně  některých  souvisejících  zákonů,  ve  znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon   č.  164/2001  Sb.,   o  přírodních  léčivých 
   zdrojích,  zdrojích  přírodních   minerálních  vod,  přírodních 
   léčebných  lázních a  lázeňských  místech  a o  změně některých 
   souvisejících zákonů (lázeňský zákon). 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
7) Zákon č. 44/1988 Sb., o  ochraně a využití nerostného bohatství 
   (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                            HLAVA II 
                     INTEGROVANÉ ROZHODOVÁNÍ 
 
             Řízení o vydání integrovaného povolení 
 
                               § 3 
 
             Žádost o vydání integrovaného povolení 
 
     (1)  Žádost   o  vydání  integrovaného   povolení  (dále  jen 
"žádost") podává  provozovatel zařízení v  listinné a elektronické 
podobě  u  správního  úřadu,  který  je  místně příslušný k vydání 
integrovaného  povolení,  (dále  jen   "úřad").  Řízení  o  vydání 
integrovaného  povolení  je  zahájeno  dnem,  v  němž  byla žádost 
v listinné podobě doručena úřadu. 
 
     (2) Úřad do 20 dnů ode dne obdržení žádosti ověří, zda žádost 
obsahuje  všechny  předepsané  náležitosti  (§  4).  Jestliže úřad 
nevyzve provozovatele  zařízení v této  lhůtě k doplnění  žádosti, 
platí, že žádost obsahuje všechny předepsané náležitosti. 
 
     (3) Jestliže žádost neobsahuje všechny předepsané náležitosti 
(§ 4),  úřad vyzve provozovatele  zařízení k doplnění  chybějících 
náležitostí žádosti  v přiměřené lhůtě, která  nesmí být delší než 
4 měsíce, a řízení o vydání integrovaného povolení přeruší do doby 
doplnění všech chybějících náležitostí žádosti. 
 
     (4) Nedojde-li  k doplnění žádosti  ve lhůtě stanovené  podle 
odstavce 3, úřad řízení o vydání integrovaného povolení zastaví.  
 
                               § 4 
 
                          Obsah žádosti 
 
     (1) Žádost musí obsahovat 
a) firmu  nebo název,  anebo jméno  a příjmení,  sídlo nebo  místo 
   podnikání,    identifikační   číslo,    pokud   je   přiděleno, 
   a u provozovatele zařízení zapsaného v obchodním rejstříku nebo 
   jiné  evidenci  též  výpis  z  obchodního  rejstříku  nebo jiné 
   evidence,  je-li provozovatelem  zařízení právnická  osoba nebo 
   fyzická osoba, která je podnikatelem, 
b) jméno  a  příjmení,  číslo  občanského  průkazu, není-li vydán, 
   číslo  dokladu,  který  jej   nahrazuje,  trvalý  pobyt,  je-li 
   provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, 
c) popis zařízení a s  ním spojených činností, identifikační údaje 
   o umístění zařízení  (obec, katastrální území,  parcelní číslo, 
   popř.  označení  stavby),  popř.  kategorii  zařízení, pokud je 
   uvedeno v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 
d) stručné shrnutí údajů uvedených v písmenech a) až c) a e) až l) 
   všeobecně srozumitelným způsobem, 
e) popis surovin  a pomocných materiálů, dalších  látek a energií, 
   které se v zařízení používají nebo jsou jím produkovány, 
f) seznam  a popis  zdrojů emisí  a popis  dalších vlivů zařízení, 
   jejich     vlastností,    účinků     na    životní    prostředí 
   a předpokládaného   množství  emisí   do  jednotlivých   složek 
   životního prostředí, 
g) charakteristiku  stavu  území  (zejména  popis stávající imisní 
   situace), kde je nebo má být zařízení umístěno, včetně vymezení 
   základních střetů v území, 
h) popis technologie a dalších technik k předcházení vzniku emisí, 
   a kde  to není  možné, k  omezení emisí  znečišťujících životní 
   prostředí, 
i) popis  dosavadních  nebo  uvažovaných  opatření  k  předcházení 
   vzniku  odpadu,  k  úpravě  nebo  využití  odpadu produkovaného 
   zařízením, 
j) popis   dosavadních  nebo   uvažovaných  opatření   pro  měření 
   a monitorování emisí vypouštěných do životního prostředí, 
k) porovnání  stávajícího nebo  uvažovaného zařízení  s nejlepšími 
   dostupnými technikami, 
l) popis   dalších   plánovaných   opatření   k  zajištění  plnění 
   povinností preventivního charakteru,  jako například hospodárné 
   využívání  energie, předcházení  haváriím8) a  omezování jejich 
   případných  následků, vyloučení  rizik případného  znečišťování 
   životního prostředí  a ohrožování zdraví  člověka pocházejícího 
   ze zařízení po ukončení jeho činnosti v co největší možné míře, 
   popřípadě  i  návrhy   plánů  odpadového  hospodářství,  návrhy 
   bezpečnostního programu prevence závažné havárie a bezpečnostní 
   zprávy   nebo  tyto   dokumenty  již   schválené,  jedná-li  se 
   o zařízení  uvedená  v  příloze  č.  1  k  tomuto  zákonu  nebo 
   vyžadují-li to pro zařízení zvláštní právní předpisy,9) 
m) návrh  závazných podmínek  provozu zařízení  a jeho  zdůvodnění 
   (§ 13), 
n) rozhodnutí, stanoviska, vyjádření a souhlasy, které byly vydány 
   podle zvláštních právních předpisů,10)  a podklady k nim, pokud 
   mohou nahrazovat údaje uvedené v tomto odstavci, 
o) podklady,   které  jsou   vyžadovány  pro   vydání  rozhodnutí, 
   stanovisek,  vyjádření  a  souhlasů  podle  zvláštních právních 
   předpisů6)  a integrované  povolení je  má nahradit,  pokud již 
   nejsou obsaženy v náležitostech uvedených pod písmeny a) až n). 
 
     (2) Úřad  a příslušné správní  úřady jsou povinny  poskytovat 
provozovateli zařízení na jeho  písemnou žádost dostupné informace 
o stavu životního prostředí v území dotčeném provozem zařízení. 
 
     (3)  Prováděcí právní  předpis stanoví  vzor žádosti,  rozsah 
a způsob jejího vyplnění. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
8) Například  § 2  písm.  c)  zákona  č.  353/1999 Sb., o prevenci 
   závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými 
   látkami  a chemickými  přípravky a  o změně  zákona č. 425/1990 
   Sb.,  o  okresních  úřadech,   úpravě  jejich  působnosti  a  o 
   některých  dalších  opatřeních  s  tím  souvisejících, ve znění 
   pozdějších předpisů (zákon o  prevenci závažných havárií), § 40 
   a 41 zákona č. 254/2001 Sb. 
9) Například  část sedmá  zákona č.  185/2001 Sb.,  § 11 zákona č. 
   353/1999 Sb. 
10) Například zákon č. 100/2001 Sb.,  zákon č. 114/1992 Sb., zákon 
    č. 353/1999 Sb.  
 
                               § 5 
 
              Odborná podpora výkonu státní správy 
 
     Ministerstvo  životního  prostředí  zajistí  odbornou podporu 
výkonu    státní   správy    v   oblasti    integrované   prevence 
prostřednictvím  jím  řízené   příspěvkové  organizace  (dále  jen 
"agentura").  Ministerstvo  životního  prostředí  zároveň  rozšíří 
hlavní činnost této organizace v  její zřizovací listině v souladu 
s větou  první  a  rozšíří  její  organizační  uspořádání  o útvar 
integrované prevence.  Agentura se považuje  za odborně způsobilou 
osobu podle § 6.  
 
                               § 6 
 
                     Odborně způsobilá osoba 
 
     (1) Odbornou  způsobilostí se pro účely  tohoto zákona rozumí 
pověření   právnické  osoby   Ministerstvem  životního   prostředí 
k poskytování  odborných vyjádření  podle §  11, a  to zapsáním do 
Seznamu odborně způsobilých osob podle odstavce 2. 
 
     (2)    Ministerstvo    životního    prostředí    po    dohodě 
s Ministerstvem průmyslu a  obchodu nebo Ministerstvem zemědělství 
podle oblasti jejich působnosti zapíše s uvedením věcně vymezeného 
rozsahu odborné  způsobilosti do Seznamu  odborně způsobilých osob 
právnickou  osobu,  která  prokáže  způsobilost  podle odstavce 3, 
(dále jen  "odborně způsobilá osoba").  Seznam odborně způsobilých 
osob  Ministerstvo  životního  prostředí  zveřejňuje  ve  Věstníku 
Ministerstva životního  prostředí a na  portálu veřejné správy.11) 
Na zapsání do Seznamu odborně způsobilých osob není právní nárok. 
 
     (3) Odborná způsobilost právnické osoby podle odstavce 1 musí 
být prokázána podklady, ze kterých vyplývá 
a) dostatečná odborná úroveň, 
b) dostatečné technické, administrativní a organizační zázemí, 
c) nezbytný  počet zaměstnanců  s odbornou  praxí, s odpovídajícím 
   vysokoškolským vzděláním, znalostmi a schopnostmi. 
 
     (4) Odborně  způsobilá osoba má  povinnost vykonávat činnost, 
k níž je pověřena, tak, aby nedošlo ke střetu zájmů, nesmí zejména 
poskytovat vyjádření  podle § 11 u  zařízení, které sama provozuje 
nebo které  provozuje osoba jí  ovládaná nebo ji  ovládající, nebo 
u zařízení, pro které se podílela na vypracování žádosti. 
 
     (5)  Ministerstvo  životního  prostředí  vždy  vymaže odborně 
způsobilou osobu  ze Seznamu odborně způsobilých  osob, pokud tato 
osoba 
a) zanikne, 
b) pozbude odbornou způsobilost podle odstavce 3, nebo 
c) poruší  opakovaně  nebo  závažným  způsobem  povinnost uvedenou 
   v odstavci 4. 
------------------------------------------------------------------ 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.  
 
                               § 7 
 
                        Účastníci řízení 
 
     (1)  Účastníky řízení  o vydání  integrovaného povolení  jsou 
vždy 
a) provozovatel zařízení, 
b) obec, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, 
c) kraj, na jehož území je nebo má být zařízení umístěno, 
d) občanská     sdružení,     obecně     prospěšné    společnosti, 
   zaměstnavatelské   svazy  nebo   hospodářské  komory,   jejichž 
   předmětem  činnosti je  prosazování a  ochrana profesních zájmů 
   nebo  veřejných  zájmů  podle  zvláštních právních předpisů,12) 
   dále  obce  nebo  kraje,  na  jejichž  území může toto zařízení 
   ovlivnit  životní prostředí,  pokud se  jako účastníci  písemně 
   přihlásily úřadu do 30 dnů  ode dne zveřejnění údajů ze žádosti 
   podle § 8. 
 
     (2) Za účastníka řízení se považuje  také ten, kdo by jím byl 
podle zvláštních  právních předpisů,6) není-li  již jeho postavení 
účastníka vymezeno v odstavci 1. 
------------------------------------------------------------------ 
 6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
12) Například zákon  č. 20/1987 Sb.,  o státní památkové  péči, ve 
    znění   pozdějších  předpisů,   zákon  č.   301/1992  Sb.,   o 
    Hospodářské  komoře  České  republiky  a  Agrární komoře České 
    republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 17/1992 Sb.  
 
                               § 8 
 
              Postoupení žádosti a její zveřejnění 
 
     (1) Úřad do 7 dnů ode dne obdržení žádosti obsahující všechny 
předepsané  náležitosti a  v téže  lhůtě ode  dne doplnění neúplné 
žádosti všemi předepsanými náležitostmi zašle žádost k vyjádření 
a) účastníkům řízení,  kromě provozovatele zařízení,  který žádost 
   podal, 
b) příslušným  správním úřadům,  které vykonávají  působnost podle 
   zvláštních  právních  předpisů6)  a  jejichž  správní  akty  se 
   nahrazují vydáním integrovaného povolení, 
c) odborně způsobilé osobě, 
d) státu,  jehož životní  prostředí může  být významně  nepříznivě 
   ovlivněno provozem zařízení, (dále jen "dotčený stát"). 
 
     (2)  Úřad  současně  ve  lhůtě  podle  odstavce  1 na portálu 
veřejné správy,11) na své úřední desce  a na úřední desce obce, na 
jejímž území je nebo má  být zařízení umístěno, zajistí zveřejnění 
stručného shrnutí  údajů podle §  4 odst. 1  písm. d) a  informaci 
o tom,  kdy a  kde lze  do  žádosti  nahlížet, pořizovat  si z  ní 
výpisy, opisy, popřípadě kopie. Úřad  a obec tyto informace vyvěsí 
na portálu veřejné  správy a na svých úředních  deskách na dobu 30 
dnů. V této lhůtě může každý zaslat úřadu své vyjádření k žádosti. 
V pochybnostech se za den zahájení zveřejnění považuje den, v němž 
úřad zveřejnil žádost na portálu veřejné správy.11) 
 
     (3) Úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí dále 
postoupí žádost  dotčenému státu ke  zveřejnění, přičemž postupuje 
v souladu  s mezinárodními  smlouvami, kterými  je Česká republika 
vázána. 
 
     (4) Úřad je povinen  zabezpečit ochranu obchodního tajemství, 
osobních  údajů  a  dalších   údajů  chráněných  podle  zvláštních 
právních  předpisů,13)   pokud  jsou  tyto   údaje  jako  chráněné 
v žádosti označeny.  Takto nelze označit  údaje podle §  4 odst. 1 
písm. a), b), c), d), f) a m). 
------------------------------------------------------------------ 
 6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 
13) Například obchodní  zákoník, zákon č. 101/2000  Sb., o ochraně 
    osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších 
    předpisů.  
 
                               § 9 
 
    Vyjádření příslušných správních úřadů a účastníků řízení 
 
     (1) Příslušný  správní úřad zašle úřadu  nejpozději do 30 dnů 
po obdržení  žádosti své vyjádření,  které musí obsahovat  zejména 
zhodnocení návrhu závazných podmínek k provozu zařízení, popřípadě 
návrh  dalších  závazných  podmínek,  které  navrhuje  zahrnout do 
integrovaného povolení. 
 
     (2)  Vyjádření příslušných  správních úřadů  zasílaných úřadu 
nejsou správními rozhodnutími. 
 
     (3)  Účastníci řízení  mohou  zaslat  úřadu svá  vyjádření ve 
lhůtě uvedené v odstavci 1. 
 
     (4)  Vyjádření podle  odstavců 1  a 3  zaslaná úřadu ve lhůtě 
uvedené  v odstavci  1 je  úřad povinen  zaslat odborně  způsobilé 
osobě nejpozději do 5 dnů ode dne jejich obdržení. 
 
     (5) K  vyjádřením podle odstavce 1  zaslaným po lhůtě uvedené 
v odstavci 1 úřad nepřihlíží.  
 
                              § 10 
 
                    Vyjádření dotčeného státu 
 
     Pokud  dotčený  stát  požádá  o  projednání  svého  vyjádření 
k podané  žádosti, postupuje  úřad ve  spolupráci s  Ministerstvem 
zahraničních věcí  a v souladu s  mezinárodními smlouvami, kterými 
je Česká republika vázána. O  dobu projednávání žádosti s dotčeným 
státem se lhůty pro  vydání integrovaného povolení stanovené tímto 
zákonem prodlužují.  
 
                              § 11 
 
                  Účast odborně způsobilé osoby 
 
     (1)  Zajišťuje-li odborné  vyjádření k  žádosti jiná  odborně 
způsobilá osoba než agentura,  je úřad povinen smluvně zabezpečit, 
aby  tato odborně  způsobilá osoba  postupovala obdobným  způsobem 
a ve lhůtách podle odstavců 2 a 3. 
 
     (2) Agentura  je povinna vypracovat návrh  vyjádření k celému 
obsahu  žádosti   a  k  vyjádřením   příslušných  správních  úřadů 
a účastníků řízení. Dále při vypracování návrhu vyjádření agentura 
přihlédne k  vyjádření veřejnosti a  dotčeného státu, pokud  je od 
úřadu  obdržela.  O  vypracovaném  návrhu  vyjádření  je  agentura 
povinna neprodleně  provozovatele zařízení uvědomit  a tento návrh 
vyjádření s  ním projednat, projeví-li provozovatel  zařízení o to 
zájem  do  5  dnů  ode  dne  uvědomění,  a  podle  výsledku tohoto 
projednání vypracovat své vyjádření. 
 
     (3) Agentura své vyjádření vypracované podle odstavce 2 zašle 
úřadu v  elektronické i v listinné  podobě do 75 dnů  ode dne, kdy 
žádost obdržela. 
 
     (4) Úřad vyjádření odborně způsobilé osoby neprodleně po jeho 
obdržení zveřejní po dobu 30 dnů  na své úřední desce a na portálu 
veřejné správy.11) 
------------------------------------------------------------------ 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.  
 
                              § 12 
 
                     Ústní jednání o žádosti 
 
     Úřad do  5 dnů ode  dne obdržení vyjádření  odborně způsobilé 
osoby nařídí k projednání žádosti ústní jednání. K ústnímu jednání 
přizve  kromě  účastníků  řízení   též  odborně  způsobilou  osobu 
a příslušné správní úřady.  
 
                              § 13 
 
                      Rozhodnutí o žádosti 
 
     (1)   Úřad  o   žádosti  provozovatele   zařízení  o   vydání 
integrovaného  povolení  rozhodne  ve  lhůtě  do  45  dnů  ode dne 
obdržení  vyjádření  odborně   způsobilé  osoby.  Ve  složitějších 
případech  tuto lhůtu  odvolací orgán  (orgán příslušný rozhodnout 
o rozkladu) prodlouží o 45 dnů. 
 
     (2) Pokud  po projednání žádosti  podle § 12  úřad zjistí, že 
záměr  provozovatele  zařízení  uvedený  v  jeho žádosti nesplňuje 
požadavky tohoto  zákona a zvláštních právních  předpisů6) nebo že 
závazné podmínky  navržené pro provoz zařízení  jsou z technických 
důvodů  nesplnitelné,  žádost   o  vydání  integrovaného  povolení 
zamítne. 
 
     (3)  Nejsou-li  dány  důvody   pro  zamítnutí  žádosti  podle 
odstavce  2, úřad  na  podkladě  výsledků projednání  žádosti vydá 
integrované povolení, které kromě obecných náležitostí stanovených 
správním řádem obsahuje: 
a) firmu  nebo název,  anebo jméno  a příjmení,  sídlo nebo  místo 
   podnikání,  identifikační  číslo,  pokud  je  přiděleno,  je-li 
   provozovatelem  zařízení  právnická  osoba  nebo fyzická osoba, 
   která je podnikatelem, 
b) jméno  a  příjmení,  číslo  občanského  průkazu, není-li vydán, 
   číslo  dokladu,  který  jej   nahrazuje,  trvalý  pobyt,  je-li 
   provozovatelem zařízení fyzická osoba, která není podnikatelem, 
c) popis  zařízení a  s ním  spojených činností  a popis  umístění 
   zařízení, 
d) podmínky  provozu zařízení  a s  ním přímo  spojených činností, 
   dále  postupy a  opatření zabezpečující  plnění těchto podmínek 
   (dále jen "závazné podmínky provozu"). 
 
     (4) V závazných podmínkách provozu  podle odstavce 3 písm. d) 
úřad stanoví 
a) emisní limity (§ 14), 
b) opatření  k  vyloučení  rizik  možného  znečišťování  životního 
   prostředí a ohrožování zdraví člověka pocházejících ze zařízení 
   po ukončení jeho činnosti, pokud  k takovému riziku či ohrožení 
   zdraví člověka může dojít, 
c) podmínky  zajišťující   ochranu  zdraví  člověka   a  životního 
   prostředí při nakládání s odpady, 
d) podmínky zajišťující  ochranu zdraví člověka,  zvířat a ochranu 
   životního  prostředí,  zejména  ochranu  ovzduší,  půdy,  lesa, 
   podzemních a povrchových vod, přírody a krajiny, 
e) další  zvláštní  podmínky  ochrany  zdraví  člověka a životního 
   prostředí,  které úřad  shledá nezbytnými  s ohledem  na místní 
   podmínky  životního  prostředí   a  technickou  charakteristiku 
   zařízení, 
f) podmínky pro hospodárné využívání surovin a energie, 
g) opatření   pro  předcházení   haváriím8)  a   omezování  jejich 
   případných následků, 
h) postupy  nebo   opatření  pro  provoz   týkajících  se  situací 
   odlišných  od  podmínek   běžného  provozu  (například  uvedení 
   zařízení  do  provozu,  poruchy  zařízení, krátkodobá přerušení 
   a definitivní  ukončení  provozu  zařízení),  při  kterých může 
   vzniknout  nebezpečí ohrožení  životního prostředí  nebo zdraví 
   člověka, 
i) způsob  monitorování  emisí  a  přenosů,  případně  technických 
   opatření,  včetně  specifikace  metodiky  měření,  včetně  jeho 
   frekvence, vedení záznamů o monitorování, 
j) opatření  k minimalizaci  dálkového přemisťování  znečištění či 
   znečištění  překračujícího hranice  států a  k zajištění vysoké 
   úrovně ochrany životního prostředí jako celku, 
k) postup  vyhodnocování  plnění  podmínek  integrovaného povolení 
   včetně povinnosti  předkládat úřadu údaje  požadované k ověření 
   shody s integrovaným povolením. 
 
     (5)    Součástí   odůvodnění    integrovaného   povolení   je 
i vypořádání  připomínek  k   žádosti  obsažených  ve  vyjádřeních 
podaných podle § 8 až 11, a to v plném rozsahu. Úřad je povinen do 
integrovaného  povolení  zahrnout  podmínky  uvedené  ve vyjádření 
(stanovisku) příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, které se 
dotýkají zájmů chráněných podle zákona o ochraně veřejného zdraví. 
Úřad  je  povinen  zahrnout  do  integrovaného  povolení požadavky 
k ochraně  životního prostředí  uvedené ve  stanovisku k posouzení 
vlivů na životní prostředí  podle zvláštního právního předpisu,14) 
pokud  jsou  v  něm  uvedené,  nebo  v integrovaném povolení uvede 
důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen zčásti. 
 
     (6)  Závazné podmínky  provozu uložené  úřadem podle odstavce 
4 musí vždy zahrnovat podmínky, postupy a opatření, které by jinak 
byly  stanoveny na  základě zvláštních  právních předpisů,6) podle 
kterých   by   byla   vydána   rozhodnutí,  stanoviska,  vyjádření 
a souhlasy, které se nahrazují integrovaným povolením. 
 
     (7)  Ministerstvo  životního  prostředí  zašle  odvolání nebo 
rozklad proti rozhodnutí o žádosti k vydání integrovaného povolení 
včetně  tohoto  rozhodnutí  Ministerstvu  průmyslu  a obchodu nebo 
Ministerstvu   zemědělství   podle   oblasti   jejich   působnosti 
a Ministerstvu  zdravotnictví k  posouzení, zda  došlo k pochybení 
při použití nejlepších dostupných  technik při stanovení závazných 
podmínek provozu. Tyto ústřední správní úřady zašlou své vyjádření 
do 15 dnů  ode dne obdržení odvolání nebo  rozkladu proti vydanému 
rozhodnutí.   Ministerstvo   životního   prostředí   nebo  ministr 
životního prostředí při vydání rozhodnutí o odvolání nebo rozkladu 
z těchto vyjádření vychází. 
 
     (8) Rozhodnutí podle odstavce 2 nebo  3 úřad do 5 dnů ode dne 
nabytí  právní moci  po dobu  60 dnů  zveřejní na  portálu veřejné 
správy11)  a na  své úřední  desce zveřejní  informaci o  tom, kdy 
a kde lze do rozhodnutí nahlédnout. 
 
     (9) Kraj  je povinen zaslat  Ministerstvu životního prostředí 
tato  rozhodnutí  do  7  dnů  ode  dne  nabytí  právní moci těchto 
rozhodnutí. 
------------------------------------------------------------------ 
 6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší před 
    znečišťujícími látkami (zákon o  ovzduší), ve znění pozdějších 
    předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č.  334/1992 Sb., 
    o ochraně  zemědělského  půdního  fondu,  ve  znění pozdějších 
    předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č.  185/2001 Sb., 
    o odpadech  a  o  změně  některých  dalších  zákonů,  zákon č. 
    289/1995 Sb., o lesích a  o změně a doplnění některých zákonů, 
    ve znění pozdějších předpisů, zákon  č. 164/2001 Sb., zákon č. 
    166/1999  Sb.,   o  veterinární  péči  a   o  změně  některých 
    souvisejících zákonů (veterinární  zákon), ve znění pozdějších 
    předpisů. 
 8) Například  § 2 písm.  c) zákona  č. 353/1999  Sb., o  prevenci 
    závažných    havárií   způsobených    vybranými   nebezpečnými 
    chemickými látkami a chemickými přípravky  a o změně zákona č. 
    425/1990  Sb., o  okresních úřadech,  úpravě jejich působnosti 
    a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění 
    pozdějších  předpisů  (zákon  o  prevenci  závažných havárií), 
    § 40 a 41 zákona č. 254/2001 Sb. 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 
14) Zákon č. 100/2001 Sb.  
 
           Způsob stanovení závazných podmínek provozu 
 
                              § 14 
 
     (1) Úřad stanoví emisní limity pro znečišťující látky uvedené 
v příloze č. 2 k tomuto zákonu, pokud jsou ze zařízení vypouštěny, 
a další  emisní  limity,  které  se  stanovují  na  základě jiných 
právních předpisů.6) Úřad může též stanovit emisní limity pro jiné 
skupiny nebo kategorie znečišťujících látek, vibrací, hluku, tepla 
nebo  jiných  forem  neionizujícího   záření.  Vztahují-li  se  na 
zařízení ustanovení zvláštního právního předpisu,14a) úřad stanoví 
emisní  limity  pro  tyto  skleníkové  plyny  jen  tehdy, je-li to 
nezbytné k zabránění závažného znečišťování v místě provozu. 
 
     (2) Emisní  limity pro látky, vibrace,  hluk, teplo nebo jiné 
formy neionizujícího záření se vztahují obvykle k místu, kde emise 
vycházejí  ze  zařízení.  V   případě  výpustí  odpadních  vod  do 
kanalizace úřad při určování  emisního limitu příslušného zařízení 
může  přihlédnout k  čisticímu  efektu  čistírny odpadních  vod za 
předpokladu,  že je  zaručena rovnocenná  úroveň ochrany životního 
prostředí jako celku2) a že výsledkem není vyšší úroveň znečištění 
životního prostředí. 
 
     (3)  Při   stanovení  závazných  podmínek   provozu,  zejména 
emisních  limitů,  úřad  vychází  z  použití nejlepších dostupných 
technik  na základě  hledisek uvedených  v příloze  č. 3  k tomuto 
zákonu  se zřetelem  k technickým  charakteristikám zařízení, jeho 
umístění  a místním  podmínkám životního  prostředí, aniž  by však 
předepisoval  použití  jakékoli  konkrétní  metody či technologie. 
Takto  stanovené  emisní  limity  nesmí  být  mírnější  než emisní 
limity, které  by jinak byly  stanoveny podle zvláštních  právních 
předpisů.6) 
 
     (4)  Úřad může  stanovit výjimky  z emisních  limitů na  dobu 
nejdéle šest  měsíců, jestliže provozovatel  zařízení v této  době 
plánuje  uskutečnit   opatření  (například  uvedení   zařízení  do 
provozu,  krátkodobé přerušení  nebo definitivní  ukončení provozu 
zařízení) vedoucí ke snížení znečištění. 
------------------------------------------------------------------ 
2) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších 
   předpisů. 
   Zákon č. 100/2001 Sb., o  posuzování vlivů na životní prostředí 
   a o  změně některých  souvisejících zákonů  (zákon o posuzování 
   vlivů na životní prostředí). 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č.  334/1992  Sb., 
   o ochraně  zemědělského  půdního  fondu,  ve  znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č.  185/2001  Sb., 
   o odpadech  a  o  změně  některých  dalších  zákonů,  zákon  č. 
   289/1995 Sb., o  lesích a o změně a  doplnění některých zákonů, 
   ve znění  pozdějších předpisů, zákon č.  164/2001 Sb., zákon č. 
   166/1999  Sb.,   o  veterinární  péči   a  o  změně   některých 
   souvisejících zákonů  (veterinární zákon), ve  znění pozdějších 
   předpisů. 
14a) Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami 
     na emise skleníkových plynů a o změně některých zákonů. 
 
                              § 15 
 
     (1)  Úřad  v   integrovaném  povolení  stanoví  provozovateli 
zařízení, který nemůže dosáhnout  s použitím nejlepších dostupných 
technik standard kvality životního prostředí, povinnost uskutečnit 
dodatečné   podmínky  ke   splnění  standardu   kvality  životního 
prostředí, například podmínky omezující  provoz zařízení v určitou 
denní dobu. 
 
     (2) Úřad  stanoví v integrovaném  povolení v případě,  kdy je 
standard kvality životního prostředí mírnější, než jsou požadavky, 
které se  obvykle dosahují s použitím  nejlepší dostupné techniky, 
závazné  podmínky  provozu  tak,  aby  odpovídaly možnosti použití 
nejlepších dostupných technik. 
 
     (3)  Úřad může  v případě,  že některý  z požadavků standardu 
kvality životního  prostředí lze v místních  podmínkách splnit jen 
tehdy,  dojde-li k  nedodržení jiného  požadavku standardu kvality 
životního  prostředí,  zohlednit  tuto  skutečnost  v integrovaném 
povolení  za předpokladu,  že  bude  dosaženo účelu  tohoto zákona 
podle § 1.  
 
                              § 16 
 
           Základní povinnosti provozovatele zařízení 
 
     (1) Provozovatel zařízení je povinen 
a) provozovat zařízení v souladu  s integrovaným povolením vydaným 
   podle tohoto zákona, 
b) ohlásit úřadu plánovanou změnu zařízení, 
c) spolupracovat  s  příslušnými   správními  úřady  při  kontrole 
   dodržování podmínek integrovaného povolení, 
d) neprodleně  hlásit  úřadu  všechny  mimořádné  situace, havárie 
   zařízení a  havarijní úniky8) znečišťujících  látek ze zařízení 
   do životního prostředí, 
e) vést  evidenci  údajů  o   plnění  závazných  podmínek  provozu 
   integrovaného  povolení,  a  to  způsobem  a  formou stanovenou 
   prováděcím právním předpisem. 
 
     (2)  Provozovatel zařízení  nesmí bez  platného integrovaného 
povolení zařízení  provozovat. Tím nejsou dotčena  ustanovení § 42 
až 44. 
------------------------------------------------------------------ 
8) Například  § 2  písm.  c)  zákona  č.  353/1999 Sb., o prevenci 
   závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými 
   látkami  a chemickými  přípravky a  o změně  zákona č. 425/1990 
   Sb.,   o   okresních    úřadech,   úpravě   jejich   působnosti 
   a o některých dalších opatřeních  s tím souvisejících, ve znění 
   pozdějších předpisů (zákon o  prevenci závažných havárií), § 40 
   a 41 zákona č. 254/2001 Sb.  
 
     Přechod, kontrola, změna a zánik integrovaného povolení 
 
                              § 17 
 
                 Přechod integrovaného povolení 
 
     Práva  a povinnosti  z integrovaného  povolení přecházejí  na 
právního nástupce  provozovatele zařízení a jsou  pro něj závazné. 
Právní nástupce je povinen  oznámit přechod integrovaného povolení 
úřadu  do 10  dnů ode   dne účinnosti  převodu nebo  přechodu práv 
a povinností podle zvláštního právního předpisu.13) 
------------------------------------------------------------------ 
13) Například obchodní  zákoník, zákon č. 101/2000  Sb., o ochraně 
    osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších 
    předpisů.  
 
                              § 18 
 
                            Kontrola 
 
     (1) Úřad  provede ve spolupráci s  příslušným orgánem ochrany 
veřejného zdraví  a agenturou alespoň každých  8 let kontrolu, zda 
nedošlo   ke  změně   okolností,   které   mohou  vést   ke  změně 
integrovaného povolení. 
 
     (2)  Dále úřad  ve  spolupráci  s příslušným  orgánem ochrany 
veřejného zdraví a agenturou vždy zkontroluje integrované povolení 
anebo provoz zařízení, 
a) má-li   za  to,   že  došlo   k  závažnému   porušení  podmínek 
   integrovaného  povolení nebo,  že zařízení  je provozováno  bez 
   platného integrovaného povolení, 
b) ohlásí-li  mu provozovatel  zařízení plánovanou  změnu zařízení 
   podle § 16 odst. 1 písm. b), 
c) došlo-li  k takové  změně v  nejlepších dostupných  technikách, 
   která  umožní   významné  snížení  emisí   bez  vynaložení  pro 
   provozovatele zařízení ekonomicky  neúnosných nákladů na jejich 
   zavedení, 
d) zjistí-li,  že   provozní  bezpečnost  procesu   nebo  činnosti 
   zařízení vyžaduje, aby bylo použito jiné techniky, 
e) vyžaduje-li  to změna  emisních limitů  nebo standardů  kvality 
   životního  prostředí  provedená   na  základě  jiných  právních 
   předpisů,6) nebo 
f) je-li  znečištění   životního  prostředí  v   důsledku  provozu 
   zařízení  tak značné,  že významně  přesahuje standard  kvality 
   životního  prostředí a  nelze se  k němu  přiblížit jinak,  než 
   změnou závazných podmínek provozu zařízení. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 19 
 
     (1) Výsledky  kontroly provedené podle §  18 úřad projedná do 
15 dnů od ukončení kontroly s provozovatelem zařízení. 
 
     (2) Na podkladě závěrů z projednání kontroly je úřad oprávněn 
a) uložit  provozovateli   zařízení  provést  v   přiměřené  lhůtě 
   stanovené úřadem opatření k nápravě, 
b) vyzvat  provozovatele  zařízení  v  přiměřené  lhůtě  stanovené 
   úřadem k podání žádosti o změnu integrovaného povolení, přičemž 
   může  stanovit,  které  náležitosti  obsahu  žádosti  (§  4) se 
   nevyžadují, nebo 
c) vydat  provozovateli  zařízení  rozhodnutí  o zastavení provozu 
   zařízení nebo jeho části; 
nepostupuje-li úřad podle písmen a)  až c), potvrdí soulad provozu 
zařízení s integrovaným povolením. 
 
     (3) Zjistí-li  úřad, že v provozu  zařízení došlo k podstatné 
změně,  vyzve  provozovatele  zařízení  k  podání  žádosti o změnu 
integrovaného povolení podle odstavce  2 písm. b). Zjistí-li úřad, 
že v provozu zařízení došlo  k podstatné změně v důsledku porušení 
podmínek  integrovaného  povolení,  vyzve  provozovatele  zařízení 
k podání žádosti  o změnu integrovaného povolení  podle odstavce 2 
písm. b)  nebo vydá rozhodnutí  o zastavení provozu  zařízení nebo 
jeho části podle odstavce 2  písm. c). Podstatnou změnou se rozumí 
každá  změna, která  může mít  významný negativní  vliv na životní 
prostředí nebo  na zdraví člověka.  Změna, která byla  nebo má být 
předmětem  posuzování  vlivů  záměru  na  životní  prostředí podle 
zvláštního  právního předpisu,14)  se vždy  považuje za podstatnou 
změnu. 
 
     (4)  Úřad  může  též  vydat  rozhodnutí  o  zastavení provozu 
zařízení nebo jeho části, nepodá-li provozovatel zařízení ve lhůtě 
podle odstavce 2 písm. b) žádost o změnu integrovaného povolení. 
 
     (5) Při postupu  podle odstavců 3 a 4  může úřad stanovit, že 
odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Rozhodnutím 
o zastavení  provozu   zařízení  nebo  jeho   části  není  dotčena 
vykonatelnost  podmínek integrovaného  povolení uvedených  v §  13 
odst. 4 písm. b). 
 
     (6)  Při   rozhodování  podle  odstavců  2   až  4  musí  být 
přihlédnuto  k požadavkům  na ochranu  veřejného zdraví stanoveným 
krajským hygienikem. 
------------------------------------------------------------------ 
14) Zákon č. 100/2001 Sb.  
 
                              § 20 
 
                  Zánik integrovaného povolení 
 
     Integrované povolení zaniká při 
a) zániku provozovatele zařízení bez právního nástupce, 
b) ukončení  provozu  zařízení  poté,  co  byly  splněny  podmínky 
   integrovaného  povolení spojené  s ukončením  provozu zařízení, 
   nebo 
c) nevyužívání integrovaného  povolení bez vážného  důvodu po dobu 
   delší 8 let.  
 
                            HLAVA III 
                INTEGROVANÝ REGISTR ZNEČIŠŤOVÁNÍ 
 
                              § 21 
 
           Zřízení integrovaného registru znečišťování 
 
     Ministerstvo   životního   prostředí   zřizuje   a   spravuje 
integrovaný registr znečišťování jako veřejně přístupný informační 
systém veřejné správy.11) 
------------------------------------------------------------------ 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů.  
 
                              § 22 
 
                      Ohlašovací povinnost 
 
     (1)  Uživatel registrované  látky je  pro účely shromažďování 
údajů  do  integrovaného  registru  znečišťování  povinen zjistit, 
vyhodnotit  a  Ministerstvu   životního  prostředí  ohlásit  emise 
a přenosy látek uvedených v  prováděcím právním předpise, pokud je 
jejich  vyráběné nebo  použité  množství  nebo množství  v emisích 
anebo přenosech  vyšší nebo shodné s  množstvím stanoveným v tomto 
prováděcím právním předpise (dále jen "ohlašovaná látka"). 
 
     (2)   Uživatel   registrované   látky   je   povinen  ohlásit 
Ministerstvu   životního   prostředí   údaje   podle   odstavce  1 
a provozovatel  zařízení  dále  údaje  o  výsledcích  monitorování 
uloženého  integrovaným povolením  do  15.  února běžného  roku za 
předchozí  kalendářní  rok  v  listinné  a  v elektronické podobě. 
Způsob  zjišťování  a  vyhodnocování  ohlašovaných  látek a způsob 
a formu  ohlašování   stanoví  prováděcí  právní   předpis.  První 
ohlašovací  povinnost  provozovatel  zařízení  a ostatní uživatelé 
registrované látky splní k 15. únoru 2005. 
 
     (3)  Při  ohlašování  údajů  podle  odstavce  1  má  uživatel 
registrované  látky  právo  označit  údaj  obsahující identifikaci 
ohlašované   látky  za   předmět  obchodního   tajemství,  přičemž 
ustanovení zvláštních  právních předpisů nejsou  tímto dotčena.15) 
Tento údaj  může Ministerstvo životního  prostředí dále poskytnout 
na vyžádání pouze správním úřadům. Za předmět obchodního tajemství 
nelze označit  identifikaci a množství ohlašované  látky v emisích 
do  ovzduší,  vody  a  půdy.  Údaj  označený za obchodní tajemství 
Ministerstvo životního  prostředí zveřejňuje pod  označením skupin 
znečišťujících látek,  do nichž ohlašovaná  látka patří, uvedených 
v seznamu  znečišťujících  látek  stanoveném  v prováděcím právním 
předpisu. 
 
     (4) Ministerstvo životního prostředí může na žádost uživatele 
registrované látky prodloužit lhůtu podle odstavce 2, nejdéle však 
o 60 dnů. 
------------------------------------------------------------------ 
15) Například  zákon  č.  123/1998  Sb.,  o  právu  na informace o 
    životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb.  
 
                              § 23 
 
     Pokud uživatel registrované  látky splní ohlašovací povinnost 
podle  §  22  tohoto  zákona,  není  povinen  hlásit  stejné údaje 
zahrnuté  do ohlašovací  povinnosti dalším  správním úřadům  podle 
zvláštních právních předpisů.16) 
------------------------------------------------------------------ 
16) Například  zákon  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a 
    chemických přípravcích a o  změně některých dalších zákonů, ve 
    znění  pozdějších předpisů,  zákon č.  185/2001 Sb.,  zákon č. 
    309/1991 Sb.  
 
                              § 24 
 
     (1)  Každý, kdo  na základě  zvláštních právních  předpisů16) 
vede   evidenci  v   oblasti  životního   prostředí,  je   povinen 
spolupracovat  s Ministerstvem  životního prostředí  při propojení 
této evidence  s integrovaným registrem  znečišťování podle tohoto 
zákona. 
 
     (2) Vláda může nařízením stanovit způsob vedení integrovaného 
registru  znečišťování  a  dalších  evidencí  tak,  aby zajišťoval 
jednotu informačního systému v oblasti životního prostředí. 
------------------------------------------------------------------ 
16) Například  zákon  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a 
    chemických přípravcích a o  změně některých dalších zákonů, ve 
    znění  pozdějších předpisů,  zákon č.  185/2001 Sb.,  zákon č. 
    309/1991 Sb.  
 
                              § 25 
 
                         Vedení evidence 
 
     (1)  Uživatel  registrované   látky  vede  evidenci  podkladů 
nezbytných  pro splnění  ohlašovací povinnosti  podle §  22. Formu 
a způsob vedení evidence stanoví prováděcí právní předpis. Do této 
evidence  se  u  zařízení  zahrnují  též  údaje  o plnění podmínek 
vyplývajících  z integrovaného  povolení. Pro  tuto evidenci mohou 
být  využity  shodné  údaje  evidované  podle  zvláštních právních 
předpisů.16) 
 
     (2) Uživatel registrované látky  je povinen uchovávat veškeré 
údaje   ohlašované   do    integrovaného   registru   znečišťování 
a dokumentaci, na  jejímž základě byly  tyto údaje zpracovány,  po 
dobu 5 let.  Po uplynutí této lhůty se  postupuje podle zvláštních 
právních předpisů.17) 
------------------------------------------------------------------ 
16) Například  zákon  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a 
    chemických přípravcích a o  změně některých dalších zákonů, ve 
    znění  pozdějších předpisů,  zákon č.  185/2001 Sb.,  zákon č. 
    309/1991 Sb. 
17) Zákon  č. 97/1974  Sb.,  o  archivnictví, ve  znění pozdějších 
    předpisů.  
 
                              § 26 
 
    Zveřejňování údajů z integrovaného registru znečišťování 
 
     (1)   Ministerstvo  životního   prostředí  zveřejňuje   údaje 
ohlašované  do  integrovaného  registru  znečišťování  do 30. září 
běžného  roku  za  předchozí  kalendářní  rok  na  portálu veřejné 
správy.11)  Ministerstvo životního  prostředí každoročně publikuje 
v listinné  podobě nebo  v elektronické  podobě informace  vybrané 
a zpracované  na  základě   údajů  ohlašovaných  do  integrovaného 
registru znečišťování. 
 
     (2) Ministerstvo  životního prostředí zpřístupňuje  a předává 
údaje  z  integrovaného  registru  znečišťování  ostatním správním 
úřadům. 
 
     (3)  Ministerstvo životního  prostředí zabezpečuje  předávání 
údajů   z   integrovaného    registru   znečišťování   v   souladu 
s mezinárodními závazky.18) 
------------------------------------------------------------------ 
11) § 2 písm. r) zákona č.  365/2000 Sb., o informačních systémech 
    veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. 
18) Například   rozhodnutí   Evropské    komise   479/2000/EHS   o 
    implementaci  Evropského  emisního  registru  znečištění podle 
    článku  15 Směrnice  Rady  96/61/ES  o integrované  prevenci a 
    omezování znečištění.  
 
                            HLAVA IV 
   SYSTÉM VÝMĚNY INFORMACÍ O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH 
 
                              § 27 
 
     (1)   Systém   výměny   informací   o  nejlepších  dostupných 
technikách zahrnuje: 
a) sledování  vývoje  nejlepších   dostupných  technik  obsažených 
   v dokumentech  vydávaných Evropskými  společenstvími (dále  jen 
   "dokumenty   Evropských  společenství")   a  sledování   vývoje 
   nejlepších dostupných technik v České republice, 
b) zajišťování   autorizovaných   překladů   dokumentů  Evropských 
   společenství, jejich zveřejňování a výklad, 
c) předávání   a  zveřejňování   informací  o   vývoji  nejlepších 
   dostupných technik a zveřejňování seznamu zařízení, 
d) hodnocení aplikace nejlepších dostupných technik podle hledisek 
   uvedených v příloze č. 3 k tomuto zákonu, zejména v rámci 
   1. podmínek    stanovených    v    pravomocných   integrovaných 
      povoleních, 
   2. plnění ohlašovacích povinností podle hlavy III, 
   3. výsledků provedených kontrol, 
e) předávání  výsledků  hodnocení   podle  písmene  d)  příslušným 
   správním úřadům a příslušným orgánům Evropských společenství. 
 
     (2) Systém výměny informací zabezpečuje Ministerstvo průmyslu 
a obchodu  ve  spolupráci  s  Ministerstvem  životního  prostředí, 
Ministerstvem  zemědělství,  Českou  inspekcí  životního prostředí 
(dále jen "inspekce"), kraji a agenturou. 
 
     (3)  Způsob  a  rozsah  zabezpečení  systému výměny informací 
o nejlepších dostupných technikách stanoví vláda nařízením.  
 
                             HLAVA V 
                       VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY 
 
                              § 28 
 
     Státní správu podle tohoto zákona vykonávají 
a) Ministerstvo životního prostředí, 
b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, 
c) Ministerstvo zemědělství, 
d) Ministerstvo zdravotnictví, 
e) kraje, 
f) inspekce, 
g) krajský hygienik.19) 
------------------------------------------------------------------ 
19) § 81 zákona č. 258/2000 Sb.  
 
                              § 29 
 
                Ministerstvo životního prostředí 
 
     Ministerstvo životního prostředí 
a) vykonává  vrchní státní  dozor  a  je ústředním  orgánem státní 
   správy podle tohoto zákona, 
b) rozhoduje  o  žádosti  o   vydání  integrovaného  povolení  pro 
   zařízení,  jehož  provoz   může  významně  nepříznivě  ovlivnit 
   životní prostředí dotčeného státu, 
c) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím kraje, 
d) rozhoduje o odvoláních proti rozhodnutím inspekce, 
e) provádí kontrolu integrovaného povolení anebo provozu zařízení, 
   jehož   provoz  může   významně  nepříznivě   ovlivnit  životní 
   prostředí dotčeného  státu, a podle tohoto  zákona postupuje na 
   základě výsledků kontroly, 
f) zabezpečuje z  hlediska vlivů nejlepších  dostupných technik na 
   životní  prostředí  a  v   oblasti,  která  není  v  působnosti 
   Ministerstva průmyslu a  obchodu, Ministerstva zemědělství nebo 
   Ministerstva   zdravotnictví,   sledování   vývoje   nejlepších 
   dostupných   technik   obsažených   v   dokumentech  Evropských 
   společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, 
   jejich  zveřejňování  a  výklad  a  předává  informace o vývoji 
   nejlepších dostupných technik, 
g) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných 
   technik, 
h) předává  výsledky  hodnocení   aplikace  nejlepších  dostupných 
   technik  příslušným   správním  úřadům  a   příslušným  orgánům 
   Evropských společenství, 
i) zřizuje a spravuje integrovaný registr znečišťování, 
j) provádí metodickou činnost v oblasti vymezené tímto zákonem, 
k) plní  úkoly  vyplývající  ze  vztahu  k Evropským společenstvím 
   v oblasti  vymezené  tímto  zákonem,  podává  zprávy  o  plnění 
   příslušných   směrnic  Evropských   společenství  a  koordinuje 
   převzetí  a zavádění  práva Evropských  společenství v  oblasti 
   vymezené tímto zákonem.  
 
                              § 30 
 
                 Ministerstvo průmyslu a obchodu 
 
     Ministerstvo průmyslu a obchodu 
a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších 
   dostupných  technik pro  kategorie zařízení  1, 2,  3, 4 a 6.1, 
   6.2, 6.3,  6.7 a 6.8  uvedené v příloze  č. 1 k  tomuto zákonu, 
   sledování  těchto technik  obsažených v  dokumentech Evropských 
   společenství, zajišťuje autorizované překlady těchto dokumentů, 
   zveřejňuje  tyto   dokumenty,  včetně  svého   výkladu  k  nim, 
   a poskytuje informace o vývoji nejlepších dostupných technik, 
b) vyjadřuje se  v oblasti své působnosti  [písmeno a)] k odvolání 
   nebo   k  rozkladu   proti  rozhodnutí   o  žádosti   o  vydání 
   integrovaného povolení, 
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných 
   technik, 
d) zabezpečuje  systém  výměny  informací  o nejlepších dostupných 
   technikách.  
 
                              § 31 
 
                    Ministerstvo zemědělství 
 
     Ministerstvo zemědělství 
a) zabezpečuje v oblasti své působnosti, tj. z hlediska nejlepších 
   dostupných  technik  pro  kategorie  zařízení  6.4,  6.5  a 6.6 
   uvedené  v  příloze  č.  1  k  tomuto  zákonu, sledování těchto 
   technik  obsažených  v   dokumentech  Evropských  společenství, 
   zajišťuje  autorizované překlady  těchto dokumentů,  zveřejňuje 
   tyto  dokumenty,  včetně  svého  výkladu  k  nim,  a  poskytuje 
   informace o vývoji nejlepších dostupných technik, 
b) vyjadřuje se  v oblasti své působnosti  [písmeno a)] k odvolání 
   nebo   k  rozkladu   proti  rozhodnutí   o  žádosti   o  vydání 
   integrovaného povolení, 
c) hodnotí v oblasti své působnosti aplikaci nejlepších dostupných 
   technik.  
 
                              § 32 
 
                   Ministerstvo zdravotnictví 
 
     Ministerstvo  zdravotnictví   se  vyjadřuje  v   oblasti  své 
působnosti k  odvolání nebo k rozkladu  proti rozhodnutí o žádosti 
o vydání integrovaného povolení.  
 
                              § 33 
 
                              Kraj 
 
     Kraj v přenesené působnosti 
a) rozhoduje o žádosti o  vydání integrovaného povolení s výjimkou 
   zařízení,  jehož  provoz   může  významně  nepříznivě  ovlivnit 
   životní prostředí dotčeného státu, 
b) provádí kontrolu integrovaného  povolení anebo provozu zařízení 
   s výjimkou  zařízení,  jehož  provoz  může  významně nepříznivě 
   ovlivnit životní prostředí dotčeného státu, 
c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 2 a 3, 
d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty, 
e) vyzývá  provozovatele  zařízení  k   podání  žádosti  o  vydání 
   integrovaného povolení podle § 42, 
f) hodnotí  aplikaci  nejlepších   dostupných  technik  a  předává 
   informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.  
 
                              § 34 
 
               Česká inspekce životního prostředí 
 
     Inspekce 
a) kontroluje  plnění  povinností  stanovených  tímto zákonem nebo 
   integrovaným povolením s výjimkou kontroly podle § 18, 
b) omezuje nebo  zastavuje provoz zařízení nebo  jeho části, pokud 
   by jeho  dalším provozem nastalo  nebo hrozí závažné  poškození 
   životního prostředí nebo značné materiální škody, 
c) ukládá pokuty podle § 37 odst. 1 až 5, 
d) rozhoduje o přerušení nebo zastavení řízení o uložení pokuty, 
e) předává kraji výsledky z  provedených kontrol, pokud na základě 
   těchto  kontrol  zjistí  porušení  povinností,  za které ukládá 
   pokuty kraj, 
f) hodnotí  aplikaci  nejlepších   dostupných  technik  a  předává 
   informace o jejich vývoji příslušným správním úřadům.  
 
                              § 35 
 
                        Krajský hygienik 
 
     (1) Krajský hygienik 
a) stanovuje  v  řízení  o  vydání  integrovaného povolení závazné 
   podmínky  provozu  zdroje  hluku  nebo  vibrací, jestliže nelze 
   dodržet hygienické limity, 
b) kontroluje  z  hlediska  ochrany  veřejného  zdraví  v  termínu 
   projednaném  s  inspekcí  nebo  v  případě  postupu  podle § 18 
   v termínu  projednaném  s  úřadem  integrované  povolení  anebo 
   provoz zařízení, 
c) omezuje nebo  zastavuje provoz zařízení nebo  jeho části, pokud 
   by jeho  dalším provozem nastalo  nebo hrozí závažné  poškození 
   zdraví člověka, 
d) ukládá pokuty podle § 37 odst. 3 a 6. 
 
     (2) Za  podmínek podle zvláštního  právního předpisu20) mohou 
kontrolní   zjištění  provádět   zaměstnanci  krajské   hygienické 
stanice. 
------------------------------------------------------------------ 
20) § 87 a 88 zákona č. 258/2000 Sb.  
 
                              § 36 
 
     (1)   Inspektoři   inspekce,   pověření   zaměstnanci  kraje, 
Ministerstva životního  prostředí a krajský  hygienik při kontrole 
podle tohoto zákona jsou oprávněni 
a) vstupovat v nezbytně nutném rozsahu na dotčené nemovitosti nebo 
   do dotčených nemovitostí, 
b) požadovat  potřebné údaje,  doklady a  ústní, popřípadě písemná 
   vysvětlení týkající se předmětu kontroly podle tohoto zákona, 
c) nařídit či  provést zkoušky a  odebírání vzorků, měření  emisí, 
   průtoků a podobně, 
d) pořizovat a evidovat dokumentaci. 
 
     (2)   Inspektoři   inspekce,   pověření   zaměstnanci  kraje, 
Ministerstva životního  prostředí a krajský  hygienik při kontrole 
podle tohoto zákona jsou povinni 
a) prokázat se průkazem opravňujícím k výkonu kontroly, 
b) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech,  o kterých se dozvěděli 
   v souvislosti   s   výkonem   kontroly;   povinnost  poskytnout 
   informace  o  životním   prostředí  podle  zvláštního  právního 
   předpisu není tímto dotčena,15) 
c) dodržovat  bezpečnostní  a  další  předpisy  upravující činnost 
   provozovatele  zařízení;  toto   ustanovení  se  nevztahuje  na 
   omezení práva vykonat kontrolu, 
d) pořizovat protokol o provedených zkouškách a odběrech vzorků. 
 
     (3)   Inspektoři   inspekce,   pověření   zaměstnanci  kraje, 
Ministerstva  životního  prostředí  a  krajský  hygienik  jsou při 
kontrole  podle  tohoto  zákona  povinni  vzájemně  se  informovat 
o výsledcích  kontroly  a  uložených  opatřeních  a jsou oprávněni 
vyžádat   si  předložení   informace  o   výsledku  kontroly   též 
v elektronické podobě. 
 
     (4)  Provozovatel  zařízení  je  povinen  umožnit inspektorům 
inspekce,  pověřeným  zaměstnancům  kraje,  Ministerstva životního 
prostředí  a krajskému  hygienikovi při  provádění kontroly  podle 
tohoto zákona vstup na dotčené  nemovitosti, odebírání vzorků a je 
povinen poskytovat jim součinnost. 
 
     (5)  Na výkon  práv a  povinností podle  odstavců 1  až 3  se 
nevztahuje zvláštní právní předpis.21) 
------------------------------------------------------------------ 
15) Například  zákon  č.  123/1998  Sb.,  o  právu  na informace o 
    životním prostředí, ve znění zákona č. 132/2000 Sb. 
21) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších 
    předpisů.  
 
                            HLAVA VI 
                             POKUTY 
 
                              § 37 
 
     (1)  Pokutu  do  výše  500 000  Kč  inspekce  uloží uživateli 
registrované látky, jestliže: 
a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 22, 
b) nedoplní  ve stanovené  lhůtě chybějící  údaje do integrovaného 
   registru znečišťování, nebo 
c) uvede při  plnění ohlašovací povinnosti  podle § 22  nepravdivé 
   údaje. 
 
     (2)  Pokutu do  výše  1 000 000  Kč kraj  uloží provozovateli 
zařízení nebo inspekce uloží  provozovateli zařízení, jehož provoz 
může  významně  nepříznivě  ovlivnit  životní  prostředí dotčeného 
státu, jestliže 
a) nesplní ohlašovací povinnost podle § 16 odst. 1 písm. b) a d), 
b) uvede  nepravdivé údaje  v žádosti  podle §  4, které mohou mít 
   vliv na rozhodnutí o integrovaném povolení, nebo 
c) nepodá žádost o změnu integrovaného povolení ve lhůtě stanovené 
   úřadem podle § 19 odst. 2 písm. b). 
 
     (3)  Pokutu do  výše 2 000 000  Kč uloží  kraj, inspekce nebo 
krajský   hygienik,   jestliže   provozovatel   zařízení  nesplnil 
povinnost  podle §  16 odst.  1 písm.  c), a  to tím, že neumožnil 
inspektorům  inspekce, pověřeným  zaměstnancům kraje, Ministerstva 
životního prostředí a zaměstnancům  krajské hygienické stanice při 
kontrole  podle  tohoto  zákona   vstup  na  dotčené  nemovitosti, 
odebírání  vzorků a  neposkytl  jim  součinnost. Pokutu  uloží ten 
orgán  státní  správy,   kterému  nebyla  prokazatelně  poskytnuta 
spolupráce; v případě, že tato  povinnost nebyla splněna vůči více 
orgánům státní správy, uloží pokutu inspekce. 
 
     (4) Pokutu do výše  4 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli 
zařízení, jestliže  provozuje zařízení bez  platného integrovaného 
povolení nebo neplní podmínky integrovaného povolení. 
 
     (5) Pokutu do výše  7 000 000 Kč inspekce uloží provozovateli 
zařízení, jestliže 
a) neplněním  podmínek  integrovaného  povolení  nebo provozováním 
   zařízení  bez  platného  integrovaného  povolení  ohrozil  nebo 
   ohrožuje životní prostředí, 
b) neplněním  podmínek  integrovaného  povolení  nebo provozováním 
   zařízení  bez  platného  integrovaného  povolení  poškodil nebo 
   poškozuje životní prostředí, 
c) nesplní ve  stanovené lhůtě opatření  k nápravě nebo  nezastaví 
   provoz zařízení nebo jeho části podle § 19, nebo 
d) neomezí  nebo nezastaví  provoz zařízení  na základě rozhodnutí 
   podle § 34 písm. b). 
 
     (6)  Pokutu  do  výše  7 000 000  Kč  krajský  hygienik uloží 
provozovateli zařízení, jestliže: 
a) neplněním  podmínek  integrovaného  povolení  nebo provozováním 
   zařízení  bez  platného  integrovaného  povolení  ohrozil  nebo 
   ohrožuje zdraví člověka, 
b) neplněním  podmínek  integrovaného  povolení  nebo provozováním 
   zařízení  bez  platného  integrovaného  povolení  poškodil nebo 
   poškozuje zdraví člověka, nebo 
c) neomezí  nebo nezastaví  provoz zařízení  na základě rozhodnutí 
   vydaného podle § 35 odst. 1 písm. c).  
 
                              § 38 
 
     (1) Při rozhodování o výši pokuty inspekce, kraj nebo krajský 
hygienik přihlíží  zejména k závažnosti  porušení povinnosti, době 
trvání  protiprávního stavu,  ke vzniklým  nebo hrozícím škodlivým 
následkům  v oblasti  životního  prostředí  nebo v  oblasti zdraví 
člověka  a   k  výši  pokut   ukládaných  podle  jiných   právních 
předpisů6) za porušení obdobných povinností. 
 
     (2) Dojde-li v  době do uplynutí 2 let  ode dne nabytí právní 
moci rozhodnutí  o uložení pokuty  k opětovnému porušení  stejných 
povinností, za které již byla  uložena pokuta, inspekce, kraj nebo 
krajský hygienik uloží pokutu až do výše dvojnásobku horní hranice 
sazby. 
 
     (3) Řízení o  uložení pokuty lze zahájit pouze  do 1 roku ode 
dne, kdy se  inspekce, kraj nebo krajský hygienik  dověděli o tom, 
že provozovatel zařízení nebo  uživatel registrované látky porušil 
stanovenou  povinnost,  nejpozději  však  do  3  let  ode dne, kdy 
k porušení povinnosti došlo. 
 
     (4) Je-li porušena povinnost vyplývající z tohoto zákona nebo 
z integrovaného  povolení   a  současně  ze   zvláštního  právního 
předpisu,6) uloží se pokuta pouze podle tohoto zákona. 
 
     (5)  Za porušení  povinností stanovených  tímto zákonem  nebo 
integrovaným  povolením  nelze   uložit  pokutu  podle  zvláštních 
právních předpisů.6) 
------------------------------------------------------------------ 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 39 
 
     (1) Inspekce, kraj nebo  krajský hygienik na podkladě žádosti 
provozovatele  zařízení  rozhodne  o  zastavení  řízení  o uložení 
pokuty podle tohoto zákona, jsou-li splněny tyto podmínky: 
a) provozovatel  zařízení  zajistil  odstranění  následků porušení 
   povinnosti, 
b) provozovatel zařízení přijal opatření zamezující dalšímu trvání 
   nebo obnově protiprávního stavu, a 
c) uložení pokuty by vzhledem  k opatřením učiněným provozovatelem 
   zařízení vedlo k nepřiměřené tvrdosti. 
 
     (2)  Z  důvodu  provádění  opatření  podle  odstavce  1 písm. 
a) a b) může inspekce, kraj nebo krajský hygienik řízení o uložení 
pokuty na žádost provozovatele zařízení  přerušit, a to nejdéle na 
dobu 1 roku.  
 
                              § 40 
 
                          Výnos z pokut 
 
     Pokuty uložené  inspekcí jsou z  50 % příjmem  Státního fondu 
životního  prostředí České  republiky a  z 50  % příjmem  rozpočtu 
kraje a jsou vybírány a  vymáhány příslušným finančním úřadem. Při 
vybírání a vymáhání uložených  pokut se postupuje podle zvláštního 
právního předpisu.22) Pokuty uložené  krajem vybírá a vymáhá kraj, 
výnos z pokut je příjmem kraje. Vybírání, vymáhání a výnos z pokut 
uložených krajským hygienikem se  řídí zákonem o ochraně veřejného 
zdraví.23) 
------------------------------------------------------------------ 
22) Zákon  č. 337/1992  Sb., o  správě daní  a poplatků,  ve znění 
    pozdějších předpisů. 
23) § 93 odst. 4 a 5 zákona č. 258/2000 Sb.  
 
                              § 41 
 
     Inspekce  je   povinna  neprodleně  po   nabytí  právní  moci 
rozhodnutí  o  uložení  pokuty  podle  tohoto  zákona  zaslat toto 
rozhodnutí příslušnému finančnímu úřadu.  
 
                            HLAVA VII 
          PŘECHODNÁ, ZÁVĚREČNÁ A ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ 
 
                      Přechodná ustanovení 
 
                              § 42 
 
     Provozovatel  zařízení,  pro  které  podal  žádost o stavební 
povolení podle  zvláštního právního předpisu24) do  30. října 1999 
a které  uvedl do  provozu do  30. října  2000, pokud  má v úmyslu 
provozovat  toto  zařízení  po  30.  říjnu  2007,  je  povinen mít 
integrované povolení k tomuto datu. 
------------------------------------------------------------------ 
24) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu 
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 43 
 
     Provozovatel zařízení, které 
a) uvedl  do  provozu  do   dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona 
   a jestliže se zároveň nejedná o zařízení uvedené v § 42, 
b) neuvedl do  provozu do dne nabytí  účinnosti tohoto zákona, pro 
   které  však  bylo  vydáno  stavební  povolení  podle zvláštního 
   právního předpisu,24) 
podá  do 3  měsíců ode  dne nabytí  účinnosti tohoto  zákona úřadu 
žádost o vydání integrovaného povolení. 
------------------------------------------------------------------ 
24) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu 
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 44 
 
     (1)  Provozovatelé  zařízení  podle  §  42  a 43 jsou povinni 
v žádosti   podle  §   4  předložit   seznam  všech   pravomocných 
rozhodnutí,  stanovisek,  vyjádření  a  souhlasů,  které  mají být 
nahrazeny integrovaným  povolením, pokud byly  pro zařízení vydány 
podle jiných právních předpisů.6) 
 
     (2)  Úřad v  integrovaném povolení   podle §  13 odst.  3 pro 
zařízení podle § 42 a 43  uvede výrok o zrušení všech pravomocných 
rozhodnutí,  stanovisek, vyjádření  a souhlasů  nebo jejich částí, 
které se nahrazují integrovaným povolením. 
 
     (3)  Do dne,  kdy vstoupí  v platnost  smlouva o  přistoupení 
České republiky k  Evropské unii, mohou vyjádření podle  § 8 odst. 
2 zasílat  pouze fyzické  osoby s  trvalým pobytem  na území České 
republiky nebo právnické osoby se sídlem na území České republiky. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před 
   znečišťujícími látkami  (zákon o ovzduší),  ve znění pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č. 334/1992 Sb., o 
   ochraně  zemědělského   půdního  fondu,  ve   znění  pozdějších 
   předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č. 185/2001 Sb., o 
   odpadech a o změně některých  dalších zákonů, zákon č. 289/1995 
   Sb., o lesích  a o změně a doplnění  některých zákonů, ve znění 
   pozdějších předpisů,  zákon č. 164/2001 Sb.,  zákon č. 166/1999 
   Sb.,  o  veterinární  péči  a  o  změně některých souvisejících 
   zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                      Závěrečná ustanovení 
 
                              § 45 
 
     Stavební povolení  podle zvláštního právního  předpisu24) pro 
zařízení [§ 2 písm. a)] nelze vydat bez pravomocného integrovaného 
povolení.  Provozovatel zařízení,  který podal  žádost o  stavební 
povolení  do  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona a jestliže do 
tohoto data nebylo pro toto  zařízení vydáno stavební povolení, je 
povinen  doložit  integrované  povolení   současně  s  návrhem  na 
zahájení kolaudačního řízení. 
------------------------------------------------------------------ 
24) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu 
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 46 
 
     (1) Rozhodnutí, stanoviska, vyjádření  a souhlasy, které byly 
podle  zvláštních právních  předpisů6) vydány  nebo nabyly  právní 
moci před nabytím právní  moci územního rozhodnutí nebo rozhodnutí 
o stanovení   dobývacího   prostoru   podle   zvláštního  právního 
předpisu,7) se integrovaným povolením nenahrazují. 
 
     (2)  Při  vydání  integrovaného  povolení  po vydání územního 
rozhodnutí nebo rozhodnutí o  stanovení dobývacího prostoru7) úřad 
vychází  též  z  rozhodnutí,  stanovisek,  vyjádření  a  souhlasů, 
vydaných  podle  zvláštních  právních  předpisů,6)  které  tvořily 
podklad pro tato rozhodnutí. 
 
     (3) Povinnosti  vyplývající z ustanovení  zvláštních právních 
předpisů6)   a   správních   aktů,   které   integrované  povolení 
nezahrnuje, zůstávají integrovaným povolením nedotčeny. 
 
     (4) Pokud  tento zákon nebo předpisy  vydané k jeho provedení 
nestanoví   jinak,   postupuje   se   podle   zvláštních  právních 
předpisů.6) 
 
     (5)  V řízení  o  změně  integrovaného povolení  se postupuje 
podle § 3 až 15. 
 
     (6) Pokud  tento zákon výslovně nestanoví  jinak, vztahuje se 
na řízení podle tohoto zákona správní řád.25) Na § 6 se nevztahuje 
správní řád. 
 
     (7)  Zpracování osobních  údajů podle  tohoto zákona  se řídí 
zákonem o ochraně osobních údajů.26) 
------------------------------------------------------------------ 
 6) Například  zákon  č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší před 
    znečišťujícími látkami (zákon o  ovzduší), ve znění pozdějších 
    předpisů,  zákon  č.  114/1992  Sb.,  zákon  č.  334/1992 Sb., 
    o ochraně  zemědělského  půdního  fondu,  ve  znění pozdějších 
    předpisů,  zákon  č.  254/2001  Sb.,  zákon  č.  185/2001 Sb., 
    o odpadech  a  o  změně  některých  dalších  zákonů,  zákon č. 
    289/1995 Sb., o lesích a  o změně a doplnění některých zákonů, 
    ve znění pozdějších předpisů, zákon  č. 164/2001 Sb., zákon č. 
    166/1999  Sb.,   o  veterinární  péči  a   o  změně  některých 
    souvisejících zákonů (veterinární  zákon), ve znění pozdějších 
    předpisů. 
 7) Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství 
    (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
25) Zákon  č. 71/1967  Sb., o  správním řízení  (správní řád),  ve 
    znění pozdějších předpisů. 
26) Zákon č. 101/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  
 
   
 
                              § 47 
 
         Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů 
 
     (1) Vláda vydá nařízení k provedení §  22 odst. 1 až 3 a § 27 
odst. 3. 
 
     (2) Vláda může vydat nařízení k provedení § 24 odst. 2. 
 
     (3)   Ministerstvo   životního    prostředí   vydá   vyhlášku 
k provedení § 4 odst. 3 a § 25 odst. 1.  
 
                           ČÁST DRUHÁ 
                      Změna zákona o vodách 
 
                              § 48 
 
     V zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů 
(vodní zákon), se v § 126 doplňuje odstavec 5, který zní: 
     "(5) Rozhodnutí vydaná podle § 8 odst.  1, § 16 odst. 1, § 17 
odst. 1, §  36, 37, § 39 odst.  2 písm. a) a vyjádření  podle § 18 
odst. 1 se nevydají podle  tohoto zákona, pokud je jejich vydávání 
nahrazeno postupem v řízení  o vydání integrovaného povolení podle 
zákona   o   integrované    prevenci   a   omezování   znečištění, 
o integrovaném  registru znečišťování  a o  změně některých zákonů 
(zákon o  integrované prevenci). Ostatní  ustanovení tohoto zákona 
tím nejsou dotčena.".  
 
                           ČÁST TŘETÍ 
        Změna zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 
 
                              § 49 
 
     V  zákoně č.  334/1992  Sb.,  o ochraně  zemědělského půdního 
fondu,  ve znění  zákona č.   10/1993 Sb.,  zákona č.  98/1999 Sb. 
a zákona č.  132/2000 Sb., se  v § 23  doplňuje odstavec 5,  který 
zní: 
     "(5) Souhlasy  uvedené v § 7  odst. 2 a 3,  § 8 odst. 3,  § 9 
odst.  1 a  6 se  nevydají podle  tohoto zákona,  pokud je  jejich 
vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení 
podle  zákona  o  integrované  prevenci  a  omezování  znečištění, 
o integrovaném  registru znečišťování  a o  změně některých zákonů 
(zákon o  integrované prevenci). Ostatní  ustanovení tohoto zákona 
tím nejsou dotčena.".  
 
                           ČÁST ČTVRTÁ 
                      Změna zákona o lesích 
 
                              § 50 
 
     V  zákoně č.  289/1995 Sb.,  o lesích  a o  změně a  doplnění 
některých zákonů  (lesní zákon), ve znění  zákona č. 238/1999 Sb., 
zákona č. 67/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., se v § 58 doplňuje 
odstavec 4, který zní: 
     "(4) Souhlas   k   rozhodnutím,   která   se  dotýkají  zájmů 
chráněných lesním zákonem podle § 14  odst. 2, rozhodnutí o odnětí 
pozemků  určených k  plnění funkcí  lesa nebo  o omezení využívání 
pozemků pro  plnění funkcí lesa  podle § 16  odst. 1 a  rozhodnutí 
o změně  nebo zrušení  rozhodnutí o  odnětí pozemku  plnění funkcí 
lesa nebo o omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa podle 
§ 16  odst. 4,  se nevydají  podle tohoto  zákona, pokud je jejich 
vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení 
podle  zákona  o  integrované  prevenci  a  omezování  znečištění, 
o integrovaném  registru znečišťování  a o  změně některých zákonů 
(zákon o  integrované prevenci). Ostatní  ustanovení tohoto zákona 
tím nejsou dotčena.".  
 
                           ČÁST PÁTÁ 
                             zrušena 
 
                              § 51 
 
                             zrušen 
 
 
                           ČÁST ŠESTÁ 
            Změna zákona o ochraně přírody a krajiny 
 
                              § 52 
 
     V  zákoně č.  114/1992 Sb.,  o ochraně  přírody a krajiny, ve 
znění zákona  č. 347/1992 Sb.,  zákona č. 289/1995  Sb., zákona č. 
3/1997 Sb., zákona č. 16/1997  Sb., zákona č. 123/1998 Sb., zákona 
č. 161/1999 Sb., zákona č. 238/1999  Sb. a zákona č. 132/2000 Sb., 
se v § 90 za odstavec 4 vkládá nový odstavec 5, který zní: 
     "(5) Povolení  ke  kácení  dřevin  podle  §  8  nebo  souhlas 
k činnosti,  která by  mohla snížit  krajinný ráz  podle §  12, se 
nevydají  podle tohoto  zákona, pokud  je jejich  vydání nahrazeno 
postupem  v řízení  o vydání  integrovaného povolení  podle zákona 
o integrované  prevenci  a  omezování  znečištění,  o integrovaném 
registru   znečišťování  a   o  změně   některých  zákonů   (zákon 
o integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto  zákona tím 
nejsou dotčena.". 
 
Dosavadní odstavce 5 až 11 se označují jako odstavce 6 až 12.  
 
                           ČÁST SEDMÁ 
                     Změna zákona o odpadech 
 
                              § 53 
 
     V  zákoně č.  185/2001 Sb.,  o odpadech  a o  změně některých 
dalších zákonů,  se v § 82  dosavadní text označuje  jako odstavec 
1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: 
     "(2) Souhlas k provozování zařízení podle  § 14 odst. 1, § 16 
odst. 3 a vyjádření podle § 79  odst. 5 písm. b) až e) se nevydají 
podle  tohoto zákona,  pokud je  jejich vydání  nahrazeno postupem 
v řízení   o   vydání    integrovaného   povolení   podle   zákona 
o integrované  prevenci  a  omezování  znečištění,  o integrovaném 
registru   znečišťování  a   o  změně   některých  zákonů   (zákon 
o integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto  zákona tím 
nejsou dotčena.".  
 
                            ČÁST OSMÁ 
                     Změna lázeňského zákona 
 
                              § 54 
 
     V  zákoně č.  164/2001 Sb.,  o přírodních  léčivých zdrojích, 
zdrojích přírodních minerálních  vod, přírodních léčebných lázních 
a lázeňských  místech  a  o  změně  některých souvisejících zákonů 
(lázeňský zákon), se v § 37 doplňuje odstavec 5, který zní: 
     "(5) V  ochranných pásmech  a  na  území lázeňského  místa se 
souhlas      ministerstva     podle      odstavce     2      písm. 
a), c),  d), e), f)  a h) a  podle odstavce 3  nevydá podle tohoto 
zákona, pokud je jeho vydání  nahrazeno postupem v řízení o vydání 
integrovaného  povolení   podle  zákona  o   integrované  prevenci 
a omezování  znečištění,  o   integrovaném  registru  znečišťování 
a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). Ostatní 
ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena.".  
 
                           ČÁST DEVÁTÁ 
                 Změna zákona o veterinární péči 
 
                              § 55 
 
     V  zákoně  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči a o změně 
některých  souvisejících  zákonů  (veterinární  zákon),  ve  znění 
zákona  č.  29/2000  Sb.,  zákona  č.  154/2000  Sb.  a  zákona č. 
102/2001 Sb., se za § 77 vkládá nový § 77a, který zní: 
 
                             "§ 77a 
 
     Povolení  státní  veterinární  správy  vydávané k provozování 
asanačního podniku  podle § 48  písm. l) a  závazný posudek orgánu 
veterinární  správy  vydávaný  jako  podklad  v územním, stavebním 
a kolaudačním řízení,  které se týká  staveb a zařízení,  jež jsou 
určeny  k  chovu  zvířat,  k  zacházení  se  živočišnými  produkty 
a krmivy  nebo k  ukládání, sběru,  svozu, neškodnému odstraňování 
a dalšímu  zpracování  konfiskátů  živočišného  původu, pokud jsou 
tyto činnosti vykonávány podnikatelským  způsobem, jakož i staveb, 
které  budou používány  jako útulek  pro zvířata,  podle §  56, se 
nevydají  podle tohoto  zákona, pokud  je jejich  vydání nahrazeno 
postupem  v řízení  o vydání  integrovaného povolení  podle zákona 
o integrované  prevenci  a  omezování  znečištění,  o integrovaném 
registru   znečišťování  a   o  změně   některých  zákonů   (zákon 
o integrované  prevenci).  Ostatní  ustanovení  tohoto  zákona tím 
nejsou dotčena.".  
 
                           ČÁST DESÁTÁ 
             Změna zákona o ochraně veřejného zdraví 
 
                              § 56 
 
     V  zákoně  č.  258/2000   Sb.,  o  ochraně  veřejného  zdraví 
a o  změně  některých  souvisejících  zákonů,  ve  znění zákona č. 
254/2001 Sb. a zákona č. 274/2001 Sb., se v § 81 doplňuje odstavec 
3, který zní: 
     "(3) Krajskému  hygienikovi  dále  náleží  oprávnění stanovit 
závazné podmínky provozu zdroje hluku nebo vibrací, jestliže nelze 
dodržet hygienické limity a jde-li  o provoz zařízení podle zákona 
o integrované  prevenci  a  omezování  znečištění,  o integrovaném 
registru   znečišťování  a   o  změně   některých  zákonů   (zákon 
o integrované  prevenci).  V  tomto  případě  se nevydává povolení 
podle § 31 odst. 1.".  
 
                         ČÁST JEDENÁCTÁ 
               Změna zákona o správních poplatcích 
 
                              § 57 
 
     V zákoně  č. 368/1992 Sb.,  o správních poplatcích,  ve znění 
zákona č.  10/1993 Sb., zákona  č. 72/1994 Sb.,  zákona č. 85/1994 
Sb.,  zákona č.  273/1994 Sb.,  zákona č.  36/1995 Sb.,  zákona č. 
118/1995  Sb., zákona  č. 160/1995  Sb., zákona  č. 301/1995  Sb., 
zákona  č.  151/1997  Sb.,  zákona  č.  305/1997  Sb.,  zákona  č. 
149/1998  Sb., zákona  č. 157/1998  Sb., zákona  č. 167/1998  Sb., 
zákona č. 63/1999 Sb., zákona  č. 166/1999 Sb., zákona č. 167/1999 
Sb.,  zákona č.  223/1999 Sb.,  zákona č.  326/1999 Sb., zákona č. 
352/1999  Sb., zákona  č. 357/1999  Sb., zákona  č. 360/1999  Sb., 
zákona č. 363/1999 Sb., zákona  č. 62/2000 Sb., zákona č. 117/2000 
Sb.,  zákona č.  133/2000 Sb.,  zákona č.  151/2000 Sb., zákona č. 
153/2000  Sb., zákona  č. 154/2000  Sb., zákona  č. 156/2000  Sb., 
zákona  č.  158/2000  Sb.,  zákona  č.  227/2000  Sb.,  zákona  č. 
241/2000  Sb., zákona  č. 242/2000  Sb., zákona  č. 307/2000  Sb., 
zákona  č.  365/2000  Sb.,  zákona  č.  140/2001  Sb.  a zákona č. 
231/2001 Sb., v sazebníku  správních poplatků, který tvoří přílohu 
zákona č. 368/1992 Sb., se  za položku 131c doplňuje položka 131d, 
která zní: 
 
"Položka 131d 
a) Podání žádosti o integrované povolení k zařízení 
   uvedenému v příloze č. 1 zákona o integrované 
   prevenci                                            Kč 30 000,- 
b) Vydání rozhodnutí o změně integrovaného povolení 
   při podstatné změně zařízení uvedeného v příloze 
   č. 1 zákona o integrované prevenci                  Kč 10 000,- 
c) Vydání integrovaného povolení nebo jeho změny při 
   podstatné změně zařízení neuvedeného v příloze č. 
   1 zákona o integrované prevenci                     Kč  5 000,- 
 
                            Zmocnění: 
 
Správní  orgán upustí  od vybrání  poplatku, je-li  žádost o změnu 
integrovaného  povolení podána  na jeho  výzvu podle  § 19 odst. 2 
písm. b) zákona o integrované prevenci. 
 
                            Poznámky: 
 
1. Správní orgán vybere poplatky podle  písmene a) této položky za 
   podání žádosti o integrované povolení k provozu zařízení, která 
   jsou  uvedena v  příloze č.  1 zákona  o integrované  prevenci, 
   a podle písmene  b) této položky, vydává-li  rozhodnutí o změně 
   integrovaného povolení  při podstatné změně  zařízení uvedeného 
   v příloze č. 1 zákona o integrované prevenci. 
2. Správní orgán  vybere poplatek podle  písmene c) této  položky, 
   vydává-li integrované  povolení k provozu  zařízení neuvedeného 
   v příloze č.  1 zákona o  integrované prevenci, nebo  vydává-li 
   rozhodnutí o  změně integrovaného povolení  při podstatné změně 
   zařízení  neuvedeného  v  příloze  č.  1  zákona  o integrované 
   prevenci.".  
 
                          ČÁST DVANÁCTÁ 
                            ÚČINNOST 
 
                              § 58 
 
     Tento zákon  nabývá účinnosti dnem 1.  ledna 2003, s výjimkou 
ustanovení § 5 a 6, která nabývají účinnosti dnem vyhlášení. 
 
                           Klaus v. r. 
                           Havel v. r. 
                           Zeman v. r.  
 
   
 
                              Příl.1 
 
                       Kategorie zařízení 
 
Energetika 
 
1.1. Spalovací zařízení  o jmenovitém tepelném  příkonu větším než 
     50 M3. 
1.2. Rafinerie minerálních olejů a plynu. 
1.3. Koksovací pece. 
1.4. Zařízení na zplynování a zkapalňování uhlí. 
 
Výroba a zpracování kovů 
 
2.1. Zařízení  na  pražení  nebo  slinování  kovové  rudy  (včetně 
     sirníkové rudy). 
2.2. Zařízení na  výrobu surového železa  nebo oceli (z  prvotních 
     nebo  druhotných  surovin),   včetně  kontinuálního  lití,  o 
     kapacitě větší než 2,5 t za hodinu. 
2.3. Zařízení na zpracování železných kovů 
     a) válcovny za tepla  o kapacitě větší než 20  t surové oceli 
        za hodinu, 
     b) kovárny  s buchary  o energii   větší než  50 kJ  na jeden 
        buchar, kde spotřeba tepelné energie je větší než 20 MW, 
     c) nanášení   ochranných  povlaků   z  roztavených   kovů  se 
        zpracovávaným množstvím větším než  2 tuny surové oceli za 
        hodinu. 
2.4. Slévárny železných  kovů o výrobní kapacitě  větší než 20 tun 
     denně. 
2.5. Zařízení 
     a) na  výrobu surových  neželezných kovů  z rudy, koncentrátů 
        nebo  druhotných surovin  metalurgickými, chemickými  nebo 
        elektrolytickými postupy, 
     b) na tavení, včetně slévání slitin, neželezných kovů, včetně 
        přetavovaných produktů (rafinace, výroba odlitků apod.), o 
        kapacitě tavení větší než 4 t  denně u olova a kadmia nebo 
        20t denně u všech ostatních kovů, 
2.6. Zařízení  na  povrchovou  úpravu  kovů  a  plastů  s použitím 
     elektrolytických nebo  chemických postupů, je-li  obsah lázní 
     větší než 30 m3. 
 
Zpracování nerostů 
 
3.1. Zařízení na  výrobu cementového slínku  v rotačních pecích  o 
     výrobní kapacitě větší než 500t  denně nebo na výrobu vápna v 
     rotačních pecích o výrobní kapacitě větší než 50 t denně nebo 
     v jiných pecích o výrobní kapacitě větších než 50 t denně. 
3.2. Zařízení  na  výrobu  azbestu  a  produktů  na  bázi azbestu, 
     produkce výrobků s obsahem azbestu. 
3.3. Zařízení na výrobu skla, včetně skleněných vláken, o kapacitě 
     tavení větší než 20 t denně. 
3.4. Zařízení  na  tavení   nerostných  materiálů,  včetně  výroby 
     nerostných vláken, o kapacitě tavení větší než 20 t denně. 
3.5. Zařízení na  výrobu keramických výrobků  vypalováním, zejména 
     krytinových tašek, cihel,  žáruvzdorných tvárnic, obkládaček, 
     kameniny nebo  porcelánu, o výrobní  kapacitě větší než  75 t 
     denně  anebo o  kapacitě pecí  větší než  4 m3  a s  hustotou 
     vsázky větší než 300 kg/m3. 
 
Chemický průmysl 
 
     U  kategorií zařízení  uvedených  v  této části  se "výrobou" 
rozumí  výroba  v  průmyslovém  měřítku  pomocí chemických reakcí, 
podle výčtu v oddílech 4.1 až 4.6. 
 
4.1. Chemická zařízení na výrobu základních organických chemických 
     látek, jako jsou 
     a) jednoduché  uhlovodíky (lineární  nebo cyklické,  nasycené 
        nebo nenasycené, alifatické nebo aromatické), 
     b) organické  sloučeniny  obsahující  kyslík  jako  alkoholy, 
        aldehydy,  ketony, karboxylové  kyseliny, estery, acetáty, 
        ethery, peroxidy, epoxidové pryskyřice, 
     c) organické sloučeniny síry, 
     d) organické   sloučeniny   dusíku,    jako   aminy,   amidy, 
        nitroderiváty, nitrily, kyanatany, isokyanatany, 
     e) organické sloučeniny fosforu, 
     f) halogenderiváty uhlovodíků, 
     g) organokovové sloučeniny, 
     h) základní   plastické   hmoty   (na   bázi  syntetických  a 
        přírodních polymerů), 
     i) syntetické kaučuky, 
     j) barviva a pigmenty, 
     k) povrchově aktivní látky. 
4.2. Chemická   zařízení   na   výrobu   základních  anorganických 
     chemických látek, jako jsou: 
     a) plyny,  jako čpavek,  chlor nebo  chlorovodík, fluor  nebo 
        fluorovodík, oxidy uhlíku,  sloučeniny síry, oxidy dusíku, 
        vodík, oxid siřičitý, karbonylchlorid, 
     b) kyseliny, jako kyselina chromová, kyselina fluorovodíková, 
        kyselina    fosforečná,    kyselina    dusičná,   kyselina 
        chlorovodíková, kyselina sírová, oleum, kyselina siřičitá, 
     c) zásady, jako hydroxid  amonný, hydroxid draselný, hydroxid 
        sodný, 
     d) soli, jako chlorid  amonný, chlorečnan draselný, uhličitan 
        draselný, uhličitan sodný, perboritan, dusičnan stříbrný, 
     e) nekovy,  oxidy kovů  či jiné  anorganické sloučeniny, jako 
        karbid vápníku, křemík, karbid křemíku. 
4.3. Chemická zařízení na výrobu hnojiv  na bázi fosforu, dusíku a 
     draslíku (jednoduchých nebo směsných). 
4.4. Chemická zařízení na výrobu  základních prostředků na ochranu 
     rostlin a biocidů. 
4.5. Zařízení  využívající  chemické  nebo  biologické  procesy  k 
     výrobě základních farmaceutických produktů. 
4.6. Chemická zařízení na výrobu výbušnin. 
 
Nakládání s odpady 
 
5.1. Zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a 
     zařízení  k nakládání  s  odpadními,  oleji, vždy  o kapacitě 
     větší než 10 t denně. 
5.2. Zařízení na spalování komunálního odpadu o kapacitě větší než 
     3 t za hodinu. 
5.3. Zařízení  na  zneškodňování   odpadu  neklasifikovaného  jako 
     nebezpečný odpad o kapacitě větší než 50 t denně. 
5.4. Skládky,  které  přijímají  více  než  10  t  denně nebo mají 
     celkovou  kapacitu větší  než 25  000 t,  s výjimkou  skládek 
     inertního odpadu. 
 
Ostatní zařízení 
 
6.1. Průmyslové závody na výrobu 
     a) buničiny ze dřeva nebo jiných vláknitých materiálů, 
     b) papíru a lepenky, o výrobní kapacitě větší než 20 t denně. 
6.2. Závody na předúpravu (operace  jako praní, bělení, mercerace) 
     nebo  barvení  vláken  či  textilií,  jejichž  zpracovatelská 
     kapacita je větší než 10 t denně. 
6.3. Závody na  vydělávání kůží a  kožešin, jejichž zpracovatelská 
     kapacita je větší než 12 t hotových výrobků denně. 
6.4. a) jatka o kapacitě porážky větší než 50 t denně, 
     b) zařízení na úpravu a  zpracování za účelem výroby potravin 
        nebo krmiv 
     - z živočišných  surovin   (jiných  než  mléka),   o  výrobní 
       kapacitě větší než 75 t hotových výrobků denně, 
     - z rostlinných surovin,  o výrobní kapacitě větší  než 300 t 
       hotových výrobků denně (v průměru za čtvrtletí), 
     c) zařízení  na  úpravu  a  zpracování  mléka,  kde  množství 
        odebíraného mléka je  větší než 200 t denně  (v průměru za 
        rok). 
6.5. Zařízení na  zneškodňování nebo zhodnocování  zvířecích těl a 
     živočišného  odpadu  o  kapacitě  zpracování  větší  než 10 t 
     denně. 
6.6. Zařízení  intenzivního  chovu   drůbeže  nebo  prasat  mající 
     prostor pro více než 
     a) 40 000 kusů drůbeže, 
     b) 2 000 kusů prasat na porážku (nad 30 kg), nebo 
     c) 750 kusů prasnic. 
6.7. Zařízení pro  povrchovou úpravu látek,  předmětů nebo výrobků 
     používající   organická  rozpouštědla,   zejména  provádějící 
     apreturu, potiskování,  pokovování, odmašťování, nepromokavou 
     úpravu, úpravu  rozměrů, barvení, čištění  nebo impregnaci, o 
     spotřebě organického rozpouštědla větší  než 150 kg za hodinu 
     nebo větší než 200 t za rok. 
6.8. Zařízení na  výrobu uhlíku (vysokoteplotní  karbonizací uhlí) 
     nebo elektrografitu vypalováním či grafitizací. 
 
Poznámka: Uváděné prahové hodnoty jsou  obecně udávány ve vztahu k 
projektovaným výrobním kapacitám  anebo jinému parametru zařízení. 
Jestliže tentýž  provozovatel zařízení provozuje  více zařízení ve 
stejném  místě,  která  spadají  pod  totéž  označení  podle shora 
uvedeného  výčtu,  pak  se  kapacity  výstupů  z  těchto  zařízení 
sčítají.  
 
                              Příl.2 
 
      Seznam hlavních znečišťujících látek pro stanovování 
                         emisních limitů 
 
OVZDUŠÍ 
 
 1. Oxid siřičitý a jiné sloučeniny síry. 
 2. Oxidy dusíku a jiné sloučeniny dusíku. 
 3. Oxid uhelnatý. 
 4. Těkavé organické sloučeniny. 
 5. Kovy a jejich sloučeniny. 
 6. Prach. 
 7. Azbest (suspendované částice, vlákna). 
 8. Chlor a jeho sloučeniny. 
 9. Fluor a jeho sloučeniny. 
10. Arzen a jeho sloučeniny. 
11. Kyanidy. 
12. Látky a  přípravky, u kterých  bylo prokázáno, že  při přenosu 
    vzduchem  mají   karcinogenní  nebo  mutagenní   účinky  anebo 
    vlastnosti, které mohou ovlivnit reprodukci. 
13. Polychlorované dibenzodioxiny a polychlorované dibenzofurany. 
 
VODA 
 
 1. Organické sloučeniny  halogenů a látky, které  mohou ve vodném 
    prostředí tyto sloučeniny vytvářet. 
 2. Organické sloučeniny fosforu. 
 3. Organické sloučeniny cínu. 
 4. Látky  a  přípravky,  u  nichž  bylo  prokázáno,  že ve vodním 
    prostředí nebo při přenosu vodním prostředím mají karcinogenní 
    nebo  mutagenní účinky  nebo vlastnosti,  které mohou ovlivnit 
    reprodukci. 
 5. Persistentní  uhlovodíky  a  persistentní  a bioakumulovatelné 
    toxické organické látky. 
 6. Kyanidy. 
 7. Kovy a jejich sloučeniny. 
 8. Arzen a jeho sloučeniny. 
 9. Biocidy a prostředky na ochranu rostlin. 
10. Materiály v suspenzi. 
11. Látky,  které přispívají  k eutrofizaci  (zejména dusičnany  a 
    fosforečnany). 
12. Látky mající  nepříznivý vliv na  kyslíkovou bilanci (a  mohou 
    být měřeny  pomocí BSK -  biologická spotřeba kyslíku,  CHSK - 
    chemická spotřeba kyslíku atd.).  
 
                              Příl.3 
 
       Hlediska pro určování nejlepších dostupných technik 
 
     Hlediska, která musí úřad  při určování nejlepších dostupných 
technik  buď obecně,  anebo v  určitých případech,  se zřetelem  k 
očekávaným nákladům a přínosům  plánovaného opatření a se zřetelem 
k principům prevence a předběžné opatrnosti, zohlednit jsou: 
 1. Použití nízkoodpadové technologie. 
 2. Použití látek méně nebezpečných. 
 3. Podpora zhodnocování a recyklace látek, které vznikají nebo se 
    používají  v  technologickém  procesu,  případně  zhodnocování 
    a recyklace odpadu. 
 4. Srovnatelné  procesy, zařízení  či provozní  metody, které již 
    byly úspěšně vyzkoušeny v průmyslovém měřítku. 
 5. Technický   pokrok  a   změny  vědeckých   poznatků  a  jejich 
    interpretaci. 
 6. Charakter, účinky a množství příslušných emisí. 
 7. Datum uvedení nových nebo existujících zařízení do provozu. 
 8. Doba potřebná k zavedení nejlepší dostupné techniky. 
 9. Spotřeba   a   druh    surovin   (včetně   vody)   používaných 
    v technologickém procesu a jejich energetická účinnost. 
10. Požadavek  prevence  nebo  omezení  celkových  odpadů emisí na 
    životní prostředí a rizik s nimi spojených na minimum. 
11. Požadavek prevence havárií a  minimalizace jejich následků pro 
    životní prostředí. 
12. Informace  o  stavu  a  vývoji  nejlepších  dostupných technik 
    a jejich  monitorování  zveřejňované   Evropskou  komisí  nebo 
    mezinárodními organizacemi.  

 

Datum uveřejnění: 4. února 2002 Poslední změna: 4. března 2005 Počet shlédnutí: 5944