EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

LEGISLATIVA

50/1976 Sb.

Zákon o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

        

50/1976 Sb.
                              ZÁKON
                      ze dne 27. dubna 1976
      o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)



Změna: 137/1982 Sb.


Změna: 103/1990 Sb.


Změna: 425/1990 Sb.


Změna: 519/1991 Sb.


Změna: 262/1992 Sb.


Změna: 262/1992 Sb. (část)


Změna: 43/1994 Sb.


Změna: 19/1997 Sb.


Změna: 83/1998 Sb.


Změna: 96/2000 Sb.


Změna: 151/2000 Sb.


Změna: 95/2000 Sb., 132/2000 Sb., 239/2000 Sb.


Změna: 59/2001 Sb.


Změna: 254/2001 Sb.


Změna: 405/2002 Sb.


Změna: 422/2002 Sb.


Změna: 320/2002 Sb.


Změna: 218/2004 Sb.


Změna: 300/2004 Sb.


Změna: 437/2004 Sb.


Změna: 127/2005 Sb.

     Federální shromáždění  Československé socialistické republiky
se usneslo na tomto zákoně:


ČÁST PRVNÍ
                        Územní plánování

ODDÍL 1
                 Cíle a úkoly územního plánování

§ 1

     (1)  Územní  plánování  soustavně  a  komplexně  řeší funkční
využití  území, stanoví  zásady jeho  organizace a  věcně a časově
koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území.

     (2) Územní   plánování  vytváří   předpoklady  k  zabezpečení
trvalého  souladu  všech  přírodních,  civilizačních  a kulturních
hodnot v  území, zejména se  zřetelem na péči  o životní prostředí
a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší.

§ 2

     (1) Územní plánování zahrnuje tyto úkoly a činnosti:

 a) stanoví limity využití území,
 b) reguluje funkční a prostorové uspořádání území,
 c) určuje nutné asanační,  rekonstrukční nebo rekultivační zásahy
    do území a stanoví způsob jeho dalšího využití,
 d) vymezuje  chráněná  území,  chráněné  objekty,  oblasti  klidu
    a ochranná pásma,  pokud nevznikají podle  zvláštních předpisů
    jinak,   a   zabezpečuje   ochranu   všech  chráněných  území,
    chráněných objektů, oblastí klidu a ochranných pásem,
 e) určuje  zásady  a  podmínky  pro  věcnou  a časovou koordinaci
    místně soustředěné výstavby jednoho nebo více stavebníků,
 f) posuzuje  a hodnotí  územně technické  důsledky připravovaných
    staveb a  jiných opatření v  území a navrhuje  nezbytný rozsah
    staveb a opatření, které podmiňují jejich plné využití,
 g) řeší umístění  staveb, stanoví územně  technické, urbanistické
    a architektonické   zásady   pro   jejich   projektové  řešení
    a realizaci,
 h) navrhuje využití  zdrojů a rezerv  území pro jeho  společensky
    nejefektivnější urbanistický rozvoj,
 i) vytváří  podklady  pro  tvorbu koncepcí výstavby a technického
    vybavení území,
 j) navrhuje pořadí výstavby a využití území,

k) navrhuje  územně  technická  a  organizační  opatření nezbytná
    k dosažení optimálního uspořádání a využití území,
 l) vymezuje území dotčená požadavky ochrany obyvatelstva.

     (2) Územní   plánování   vychází   z   poznatků   přírodních,
technických a  společenských věd, z  vlastních průzkumů a  rozborů
řešeného území, jakož i z  dalších podkladů, které byly pro řešené
území zpracovány.

     (3) Základními   nástroji  územního   plánování  jsou  územně
plánovací   podklady,  územně   plánovací  dokumentace   a  územní
rozhodnutí.

ODDÍL 2
                    Územně plánovací podklady

§ 3

Druhy územně plánovacích podkladů

     (1) Územně plánovací  podklady slouží zejména  pro zpracování
nebo   změnu  územně   plánovací  dokumentace,   a  není-li   tato
dokumentace  zpracována, pro  územní rozhodování  a pro  sledování
vývoje a vyhodnocování stavu a možností rozvoje území.

     (2) Územně plánovací podklady tvoří
a) urbanistická studie, která  řeší územně technické, urbanistické
   a architektonické podmínky využití území,
b) územní  generel, který  řeší podrobně  otázky územního  rozvoje
   jednotlivých složek osídlení a krajiny,
c) územní prognóza, která slouží k prověření možností dlouhodobého
   rozvoje území  na základě rozboru  územně technických podmínek,
   stavu     životního     prostředí     území,     demografických
   a sociologických  podkladů a  ekonomických předpokladů  rozvoje
   území,
d) územně  technické  podklady,   kterými  jsou  účelově  zaměřené
   a soustavně  doplňované soubory  údajů charakterizujících  stav
   a podmínky území.

§ 4

                             zrušen

§ 5

                             zrušen

§ 6

                             zrušen

§ 7

                             zrušen

ODDÍL 3
                  Územně plánovací dokumentace

§ 8

                         nadpis vypuštěn

     Územně plánovací dokumentaci tvoří
a) územní plán velkého územního celku,
b) územní plán obce,
c) regulační plán.

§ 9

               Územní plán velkého územního celku

     (1) Územní  plán  velkého  územního  celku stanoví uspořádání
a limity řešeného území, vymezí  významné rozvojové plochy, hlavní
koridory  dopravy  a   technické  infrastruktury,  územní  systémy
ekologické stability a další území speciálních zájmů.

     (2) Územní  plán  velkého  územního  celku  se zpracovává pro
vymezené území více obcí, popřípadě okresů.

§ 10

                        Územní plán obce

     (1) Územní  plán  obce  stanoví  urbanistickou koncepci, řeší
přípustné, nepřípustné, případně  podmíněné funkční využití ploch,
jejich  uspořádání,  určuje  základní  regulaci  území  a vymezuje
hranice zastavitelného území obce. V územním plánu obce se vyznačí
hranice současně zastavěného území obce.

     (2) Územní plán  obce se zpracovává pro  celé území obce nebo
po dohodě schvalujících orgánů společně  pro území více obcí; může
být  zpracován  pro  vymezenou  část  území  hlavního  města Prahy
a územně členěných statutárních měst.

§ 11

                         Regulační plán

     (1) Regulační  plán  stanoví   využití  jednotlivých  pozemků
a určuje  regulační  prvky  plošného  a  prostorového  uspořádání.
V případě,  že pro  řešené území  není schválen  územní plán obce,
stanoví regulační  plán hranice zastavitelného území  a vyznačí se
hranice současně zastavěného území obce.

     (2) Regulační plán se zpracovává pro část území obce nebo pro
celé    území    obce    s    jednoznačnými   územně   technickými
a urbanistickými podmínkami.


ODDÍL 3a
                    Orgány územního plánování

§ 12

                         nadpis vypuštěn

     Orgány územního plánování jsou
a) obce,
b) kraje,
c) Ministerstvo pro místní rozvoj,
d) Ministerstvo obrany.


§ 13

                         nadpis vypuštěn

     Obec  pořizuje  v  přenesené  působnosti  územní  plán  obce,
regulační plány a územně plánovací podklady.



§ 14


                         nadpis vypuštěn

     (1) Obecní  úřad  obce  s  rozšířenou  působností pořizuje na
žádost obce  územní plán obce,  regulační plán a  územně plánovací
podklady.

     (2) Krajský úřad
a) vykonává  působnost nadřízeného  orgánu územního  plánování pro
   obce,
b) pořizuje územní plány velkých územních celků,
c) pořizuje územně plánovací podklady nezbytné pro svoji činnost.
	  

     (3) Ministerstvo pro místní rozvoj
a) pořizuje územně plánovací podklady  nezbytné pro svoji činnost;
   územně technické podklady pravidelně  prověřující stav a záměry
   uspořádání území pořizuje pro celé území České republiky,
b) vykonává  působnost nadřízeného  orgánu územního  plánování pro
   hlavní město Prahu a pro kraje.
	  

§ 15

                         nadpis vypuštěn

     

     Ministerstvo   obrany  pořizuje   územně  plánovací  podklady
a územně plánovací dokumentaci na území vojenských újezdů.




ODDÍL 4
             Pořizování územně plánovací dokumentace

                         nadpis vypuštěn

§ 16
zrušen

§ 17

     (1) Orgány územního  plánování jsou povinny  pořizovat územně
plánovací dokumentaci v souladu s potřebami rozvoje území.

     (2) O   pořízení  územně   plánovací  dokumentace   rozhoduje
z vlastního  nebo jiného  podnětu  ten  orgán, který  je příslušný
k jejímu schválení.



§ 18
zrušen

  
§ 19


Náklady pořízení


     Náklady  spojené  s  pořízením  územně  plánovací dokumentace
a územně  plánovacích  podkladů  hradí  orgán  územního plánování,
který  je pořizuje,  nebo obec,  na jejíž  žádost jsou pořizovány.
Orgán územního plánování však může požadovat částečnou nebo úplnou
úhradu  nákladů  na  pořízení  územně  plánovací  dokumentace nebo
územně  plánovacích podkladů  od fyzických  nebo právnických osob,
jejichž výhradní potřebou bylo pořízení vyvoláno.

§ 20

                             Zadání

     
     (1) Orgán územního plánování, který pořizuje územně plánovací
dokumentaci,  (dále jen  "pořizovatel") navrhne  její hlavní  cíle
a požadavky pro  její vypracování v zadání  na základě přípravných
prací,   vyhodnocení   dokumentů   zpracovaných   pro  dané  území
a průzkumů a rozborů území.

     (2) Místo a  den projednávání návrhu  zadání územně plánovací
dokumentace  oznámí pořizovatel  veřejnou vyhláškou.  Návrh zadání
územně  plánovací dokumentace  musí být  vystaven u  pořizovatele,
popřípadě na dalších ve vyhlášce  uvedených místech po dobu 30 dnů
k veřejnému nahlédnutí. Do 15 dnů od posledního dne vystavení může
každý uplatnit své podněty.

     (3) Návrh  zadání zašle  pořizovatel dotčeným  orgánům státní
správy vždy jednotlivě.  Tyto orgány do 30 dnů  po obdržení návrhu
uplatní svá  stanoviska. Ke stanoviskům  podaným po této  lhůtě se
nepřihlíží.  Návrh  zadání  musí  být  s  dotčenými  orgány státní
správy,  které  uplatnily  svá   stanoviska  ve  stanovené  lhůtě,
dohodnut.

     (4) S návrhem zadání územně plánovací dokumentace pořizovatel
vždy seznámí orgány územního  plánování sousedních územních obvodů
a na  základě  jejich  požadavků  je  informuje  o  dalším průběhu
pořizování územně plánovací dokumentace.

     (5) Návrh zadání územního plánu  velkého územního celku zašle
pořizovatel vždy  jednotlivě dotčeným orgánům  územního plánování,
které mohou do 30 dnů po obdržení podat své připomínky.

     (6) Návrh  zadání  územně   plánovací  dokumentace  musí  být
projednán s nadřízeným orgánem územního plánování.

     (7) Návrh zadání  schvaluje ten orgán,  který bude schvalovat
územně plánovací dokumentaci.


Projednávání

§ 21


                             Koncept

     (1) Na   základě   schváleného    zadání   územně   plánovací
dokumentace zajistí pořizovatel  zpracování konceptu řešení územně
plánovací dokumentace.

     (2) Koncept  řešení se  projednává na  veřejném jednání. Jeho
součástí  je  odborný  výklad,  který  zajistí  pořizovatel. Místo
a dobu  konání  veřejného   jednání  pořizovatel  oznámí  veřejnou
vyhláškou nejméně  30 dnů předem a  zajistí, aby byl v  této lhůtě
koncept  řešení vystaven  k veřejnému  nahlédnutí. Dotčené  orgány
státní  správy  a  nadřízený  orgán  územního  plánování  vyrozumí
pořizovatel o veřejném jednání ve  stejné lhůtě jednotlivě a vyzve
je,  aby  sdělily  svá  stanoviska  nejpozději  do  30 dnů ode dne
veřejného  jednání.  Ve  stejné  lhůtě  může  každý  uplatnit  své
připomínky. Ke stanoviskům a připomínkám  podaným po této lhůtě se
nepřihlíží.

     (3) Oznámení  o  veřejném  jednání  při projednávání konceptu
řešení  územního plánu  velkého územního  celku zašle  pořizovatel
každému dotčenému orgánu územního  plánování, který může podat své
námitky do 30 dnů ode dne veřejného jednání.

     (4) Vlastníci  pozemků a  staveb, jejichž  práva jsou dotčena
konceptem řešení regulačního plánu,  územního plánu obce a veřejně
prospěšnými  stavbami,  které  jsou  vymezeny  v  konceptu  řešení
územního plánu velkého územního celku,  mohou podat své námitky do
30  dnů  od  veřejného  jednání.  K  námitkám podaným po uvedených
lhůtách se nepřihlíží.

     (5) Na základě  výsledků projednání konceptu  řešení zpracuje
pořizovatel  souborné  stanovisko  s  pokyny  pro dokončení návrhu
územně   plánovací   dokumentace.   Souborné   stanovisko  dohodne
s dotčenými  orgány státní  správy, které  uplatnily stanoviska ve
stanovené  lhůtě.  Pořizovatel  je  předloží  spolu  s  vyjádřením
nadřízeného  orgánu  územního  plánování   ke  schválení  (§  26).
Součástí  souborného  stanoviska  je  návrh  rozhodnutí o podaných
námitkách. Obcím  a vlastníkům, kteří  podali včas námitky,  sdělí
pořizovatel do 30 dnů od  schválení souborného stanoviska, že bylo
námitkám  vyhověno,  nebo  důvody,  pro  které  námitkám  vyhověno
nebylo.

     (6) Od  zpracování   konceptu  řešení  územního   plánu  obce
a regulačního plánu  může být na návrh  pořizovatele při schválení
zadání  upuštěno,  jestliže  bylo  řešení  prověřeno urbanistickou
studií projednanou  podle odstavců 2  a 4. Od  zpracování konceptu
řešení  územního plánu  velkého územního  celku může  být na návrh
pořizovatele při  schválení zadání upuštěno,  jestliže řešení bylo
prověřeno územní  prognózou projednanou podle  odstavců 2, 3  a 4.
Zadání  musí   splňovat  v  těchto   případech  funkce  souborného
stanoviska podle odstavce 5.

§ 22

                              Návrh

     (1) Návrh  územně  plánovací  dokumentace  musí  být vystaven
u pořizovatele, popřípadě  na dalších určených místech  po dobu 30
dnů  k  veřejnému  nahlédnutí,  což  oznámí  pořizovatel  veřejnou
vyhláškou. Ve lhůtě  do 15 dnů od posledního  dne vystavení návrhu
může každý uplatnit své připomínky.

     (2) O vystavení  návrhu vyrozumí pořizovatel  písemně dotčené
orgány  státní správy  vždy jednotlivě  nejméně 15  dnů přede dnem
vystavení. Tyto orgány mohou uplatnit  do 15 dnů od posledního dne
vystavení   návrhu   své   stanovisko.   Návrh   územně  plánovací
dokumentace pořizovatel dohodne s  dotčenými orgány státní správy,
které uplatnily stanoviska ve  stanovené lhůtě. Při řešení rozporů
se postupuje podle § 136.

     (3) Oznámení  o  vystavení   návrhu  územního  plánu  velkého
územního celku zašle pořizovatel každému dotčenému orgánu územního
plánování  15 dnů  přede  dnem  vystavení. Dotčený  orgán územního
plánování   může  uplatnit   námitky  k   návrhu  nebo   nesouhlas
s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení do 30 dnů od
posledního  dne  vystavení.

     (4) K   návrhu   regulačního   plánu,   územního  plánu  obce
a k vymezení  veřejně prospěšných staveb  v návrhu územního  plánu
velkého územního celku mohou  vlastníci dotčených pozemků a staveb
uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo
nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení.

     (5) Pokud dotčené orgány státní správy nesdělí své stanovisko
ve lhůtě  podle odstavce 2,  vyzve je pořizovatel  ke splnění této
povinnosti.  Pokud  ani  do  15  dnů  po  doručení  výzvy neobdrží
pořizovatel stanovisko  dotčeného orgánu státní  správy, platí, že
proti návrhu územně plánovací dokumentace nemá námitek.

§ 23

     (1) Pořizovatel   předloží    schvalujícímu   orgánu   zprávu
o projednání  územně  plánovací  dokumentace  spolu s vyhodnocením
všech  stanovisek   a  připomínek  a   s  návrhem  na   rozhodnutí
o námitkách a o nesouhlasech s vyřízením námitek.

     

     (2) Dotčeným orgánům  územního plánování a  vlastníkům, kteří
uplatnili  námitky  k  návrhu  územně  plánovací  dokumentace nebo
nesouhlas s  vyřízením svých námitek podaných  ke konceptu řešení,
sdělí pořizovatel  do 30 dnů  po schválení, že  jim bylo vyhověno,
nebo důvody, pro které jim vyhověno nebylo.

§ 24
 zrušen

§ 25
 
     (1) Návrh   územně   plánovací   dokumentace   posuzuje  před
schválením  nadřízený  orgán  územního   plánování  s  ohledem  na
uplatnění  zájmů přesahujících  území kraje  nebo obce, koordinaci
využívání navazujících  území a z  hlediska souladu obsahu  návrhu
a postupu  při  jeho  projednání  s  tímto  zákonem  a s ostatními
právními předpisy1) včetně prověření souladu
a) územního plánu obce s územním plánem velkého územního celku,
b) regulačního  plánu s  územním plánem  obce a  s územním  plánem
   velkého územního celku.


(2) Výsledek   posouzení  sdělí   nadřízený  orgán   územního
plánování pořizovateli do 30 dnů.  V případě, že shledá nedostatky
z hledisek   uvedených  v   odstavci  1,   lze  územně   plánovací
dokumentaci  schválit  teprve  na  základě  potvrzení  nadřízeného
orgánu  územního  plánování,  že  zjištěné  nedostatky pořizovatel
odstranil.

     (3) Pokud  nadřízený orgán  nesdělí své  stanovisko ve  lhůtě
uvedené  v  odstavci  2,   platí,  že  s  posuzovanou  dokumentací
souhlasí.



ODDÍL 5
            Schvalování územně plánovací dokumentace

§ 26

     (1) Územní  plány  velkých  územních   celků  pro  svá  území
schvaluje kraj.


     (2) Územní  plány  obcí  a  regulační  plány  pro  svá  území
schvaluje obec.

     (3) Územně plánovací  dokumentaci na území  vojenských újezdů
schvaluje Ministerstvo obrany.

     (4) Vláda  si   může  vyhradit  schválení   územně  plánovací
dokumentace uvedené v odstavci 3.


§ 27
zrušen

§ 28

     Na  projednávání a  schvalování územně  plánovací dokumentace
a územně  plánovacích  podkladů   se  nevztahují  obecné  předpisy
o správním řízení.



ODDÍL 6
             Závaznost územně plánovací dokumentace

§ 29

     (1) Územně  plánovací dokumentace  obsahuje závazné  a směrné
části  řešení.  Závazné  jsou  základní  zásady  uspořádání  území
a limity  jeho využití,  vyjádřené v  regulativech; ostatní  části
řešení jsou směrné.

     (2) Schvalující orgán  vymezí závaznou část  územně plánovací
dokumentace  včetně  veřejně  prospěšných  staveb,  pro  které lze
pozemky,  stavby a  práva k  nim vyvlastnit  [§ 108  odst. 2 písm.
a) a odst. 3].


     (3) Závaznou část územně plánovací  dokumentace a její změny,
které schvaluje kraj nebo  obec v samostatné působnosti, vyhlašují
jejich  orgány  obecně  závaznou  vyhláškou.  Závazná  část územně
plánovací  dokumentace   je  závazným  podkladem   pro  zpracování
a schvalování  navazující  územně   plánovací  dokumentace  a  pro
rozhodování v území.



§ 30

     Orgán  územního  plánování,  který  je  příslušný  k pořízení
územně plánovací dokumentace, soustavně  sleduje, zda se nezměnily
podmínky,  na základě  kterých byla  územně plánovací  dokumentace
schválena.  Dojde-li  ke  změně  těchto  podmínek,  orgán územního
plánování pořídí  změnu územně plánovací  dokumentace. Přitom musí
brát  zřetel  na  využití  dosud  vymezeného zastavitelného území.
Orgán územního  plánování je povinen uvést  do souladu územní plán
obce s  následně schváleným územním plánem  velkého územního celku
nebo  regulační plán  s  následně  schváleným územním  plánem obce
a územním  plánem  velkého  územního   celku.  Do  té  doby  nelze
rozhodovat   podle   těch   částí   navazující   územně  plánovací
dokumentace,  které jsou  v rozporu  s následně  schválenou územně
plánovací dokumentací.



§ 31


(1) Změnu   závazné   části   územně   plánovací  dokumentace
schvaluje orgán, který je  příslušný ke schválení územně plánovací
dokumentace.

     

     (2) Na   návrh  pořizovatele   schvalující  orgán   schvaluje
pořízení   změn  územně   plánovací  dokumentace,   jejich  zadání
a stanoví  postup při  jejich pořízení.  V odůvodněných  případech
může spojit zpracování a projednání  konceptu řešení a návrhu změn
územně plánovací  dokumentace. Na obsah zadání,  konceptu a návrhu
změn   územně  plánovací   dokumentace  stejně   jako  na   jejich
projednávání  se přiměřeně  vztahují ustanovení  § 20  až 29. Před
schválením změn  územně plánovací dokumentace  si pořizovatel vždy
vyžádá stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování.

   (3) O  úpravě  směrné   části  územně  plánovací  dokumentace
rozhoduje  orgán,   který  je  příslušný   tuto  územně  plánovací
dokumentaci pořídit.



§ 31a

     (1) V  případě vzniku záplav  může orgán územního  plánování,
který  je  příslušný  ke  schválení  územně plánovací dokumentace,
zrušit  územně plánovací  dokumentaci pro  území dotčené záplavami
(dále  jen  "vymezené  dotčené  území").  Orgán územního plánování
současně rozhodne  o pořízení změny  územně plánovací dokumentace,
která  ve vymezeném  dotčeném území  zohlední důsledky  záplav. Na
zrušení územně plánovací dokumentace pro vymezené dotčené území se
ustanovení § 31 odst. 2 nepoužije.

     (2)  Pokud nadřízený  orgán územního  plánování má  za to, že
orgán územního  plánování, který je příslušný  ke schválení územně
plánovací  dokumentace,   měl  podle  odstavce   1  zrušit  územně
plánovací dokumentaci,  a neučinil tak,  vyzve jej, aby  do 30 dnů
územně plánovací dokumentaci zrušil  a současně rozhodl o pořízení
její změny. Pokud tak orgán územního plánování, který je příslušný
ke  schválení  územně  plánovací   dokumentace,  v  uvedené  lhůtě
neučiní,  nadřízený  orgán   územního  plánování  platnost  územně
plánovací  dokumentace pozastaví.  Na základě  toho orgán územního
plánování,  který  je  příslušný  ke  schválení  územně  plánovací
dokumentace, neprodleně rozhodne o pořízení změny územně plánovací
dokumentace.


ODDÍL 7
                          Územní řízení

§ 32


Umísťování staveb, využívání území a ochrana
                    důležitých zájmů v území

     (1) Umísťovat stavby,  měnit využití území a chránit důležité
zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí, kterým je
 a) rozhodnutí o umístění stavby,
 b) rozhodnutí o využití území,
 c) rozhodnutí o chráněném území nebo o ochranném pásmu,
 d) rozhodnutí o stavební uzávěře,
 e) rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
	  

     (2) Územní rozhodnutí nevyžadují
a) stavební úpravy a udržovací práce,
b) drobné stavby,
c) stavby umísťované v  uzavřených prostorech existujících staveb,
   pokud   se  nemění   vnější  půdorysné   ohraničení  a  výškové
   uspořádání prostoru,
d) informační, reklamní a propagační zařízení,
e) dělení  nebo  scelování  pozemků,  pokud  podmínky  pro ně jsou
   stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením.

     (3) Územní  řízení  o  umístění  jednoduché  stavby nebo její
přístavby  či nástavby  a  staveb  rozvodů inženýrských  sítí může
stavební  úřad  sloučit  se  stavebním  řízením  v  případech, kdy
podmínky  umístění jsou  vzhledem k  poměrům v  území jednoznačné;
u jiných staveb a jejich změn  lze tak postupovat jen tehdy, je-li
pro dané území schválen územní  plán zóny nebo územní projekt zóny
anebo regulační plán.


§ 33


Příslušnost

     (1) K územnímu řízení je příslušný stavební úřad.

     (2) Je-li  k  územnímu  řízení,  kterým  se vydává rozhodnutí
o využití  území  nebo  o  chráněném  území  či o ochranném pásmu,
příslušný podle  zvláštních předpisů jiný orgán  státní správy než
orgán uvedený  v odstavci 1, dohodne  tento orgán návrh rozhodnutí
nebo opatření se stavebním úřadem.

     (3) Obec  a kraj  může chráněné  území nebo  stavební uzávěru
vyhlásit nařízením obce nebo nařízením kraje.

§ 34


Účastníci územního řízení

     (1) Účastníkem územního řízení o  umístění stavby a o využití
území je  navrhovatel a dále  osoby, jejichž vlastnická  nebo jiná
práva k  pozemkům nebo stavbám na  nich, včetně sousedních pozemků
a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena.

     (2) Účastníky   územního  řízení   o  chráněném   území  nebo
o ochranném pásmu,  o stavební uzávěře  a o dělení  nebo scelování
pozemků  jsou navrhovatel  a osoby,  jejichž vlastnická  nebo jiná
práva k pozemkům nebo stavbám  na nich mohou být rozhodnutím přímo
dotčena.

     (3) Účastníkem  každého územního řízení  je obec. Účastníkem
územního řízení  je dále ten,  komu zvláštní zákon  toto postavení
přiznává;1b)  to  neplatí  v  případech,  kdy  se  postupuje podle
§ 137a.


     (4) Účastníky    územního   řízení    nejsou   nájemci   bytů
a nebytových prostor.


Zahájení územního řízení

§ 35


(1) Územní  řízení se  zahajuje na  písemný návrh  účastníka,
z podnětu stavebního úřadu nebo jiného orgánu státní správy. Návrh
se  doloží dokumentací  stanovenou prováděcími  předpisy k  tomuto
zákonu,   popřípadě  doklady   stanovenými  zvláštními   předpisy.
V návrhu  se  uvede  seznam  osob,  které  přicházejí v úvahu jako
účastníci řízení a jsou navrhovateli známé.

     (2) Pokud navrhovaná  stavba nebo jiné opatření  v území bude
svými  negativními  vlivy  překračovat  limitní  hodnoty stanovené
právními  předpisy,  předloží  navrhovatel  též  návrh  na  vydání
rozhodnutí o ochranném pásmu.

     (3) Neposkytuje-li  předložený návrh  dostatečný podklad  pro
posouzení umístění navrhované stavby  nebo jiného opatření v území
(§ 32),  zejména vlivů na  životní prostředí, vyzve  stavební úřad
navrhovatele,  aby  návrh  v  přiměřené  lhůtě,  maximálně však 12
měsíců, doplnil potřebnými údaji nebo podklady, a upozorní jej, že
jinak  územní  řízení  zastaví.  Nedoplní-li  navrhovatel návrh na
vydání  územního  rozhodnutí  požadovaným  způsobem  ve  stanovené
lhůtě,  stavební úřad  územní  řízení  zastaví. Lhůtu  o přerušení
územního řízení nelze prodloužit dalším rozhodnutím.

§ 36

     (1) Stavební  úřad oznámí  zahájení územního  řízení dotčeným
orgánům  státní správy  a všem  známým účastníkům  a nařídí  ústní
jednání spojené zpravidla s místním  šetřením. Místo a den ústního
jednání,  případně  místního  šetření  sdělí  stavební  úřad  jeho
účastníkům nejméně 15 dnů  předem. Současně upozorní účastníky, že
své  námitky a  připomínky  mohou  uplatnit nejpozději  při ústním
jednání, jinak že k nim nebude přihlédnuto.

     (2) Od ústního jednání může  stavební úřad upustit v případě,
že je pro území zpracována územně plánovací dokumentace, na jejímž
základě je  možno posoudit návrh  na územní rozhodnutí.  Upustí-li
stavební  úřad  od  ústního  jednání,  určí  lhůtu, do které mohou
účastníci uplatnit  námitky, a upozorní  je, že k  později podaným
námitkám nebude  přihlédnuto; tato lhůta  nesmí být kratší  než 15
dnů.

     (3) Dotčené  orgány  státní  správy  sdělí  svá stanoviska ve
stejné  lhůtě,  v  níž  mohou  uplatnit  své  připomínky a námitky
účastníci  územního řízení.  Potřebuje-li některý  z orgánů státní
správy pro řádné posouzení návrhu delší dobu, stavební úřad k jeho
žádosti stanovenou lhůtu před jejím uplynutím přiměřeně prodlouží.
Pokud dotčený  orgán státní správy,  jehož rozhodnutí či  opatření
vyžadované  zvláštním   předpisem  bylo  k   návrhu  získáno  před
oznámením  zahájení  územního  řízení,  nesdělí  ve stanovené nebo
prodloužené lhůtě  stanovisko k návrhu,  platí, že z  hlediska jím
sledovaných veřejných zájmů se stavbou  či jiným opatřením v území
souhlasí.

     (4) Zahájení územního  řízení o umístění  liniové stavby nebo
v odůvodněných  případech  též  stavby  zvlášť  rozsáhlé  s velkým
počtem účastníků řízení, jakož i  územního řízení o využití území,
o chráněném  území  a  ochranném  pásmu  nebo  o stavební uzávěře,
týká-li  se  rozsáhlého  území,  oznámí  stavební  úřad účastníkům
územního řízení veřejnou vyhláškou.  Stavební úřad oznámí zahájení
územního řízení  veřejnou vyhláškou i  v případě, že  mu účastníci
řízení nebo jejich pobyt nejsou známi.


Podklady územního rozhodnutí

§ 37

     (1) Podkladem  pro  vydání   územního  rozhodnutí  je  územně
plánovací  dokumentace.  Nebyla-li  pro  území  zpracována  územně
plánovací   dokumentace,  opatří   stavební  úřad   jiné  podklady
v rozsahu  nezbytném  pro   územní  rozhodnutí,  například  územně
plánovací podklady, skutečnosti zjištěné  vlastním průzkumem a při
místním šetření.


(2) Stavební  úřad v  územním řízení  posoudí návrh především
z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření
v území a jeho důsledků; přezkoumá  návrh a jeho soulad s podklady
podle odstavce 1 a předchozími  rozhodnutími o území, posoudí, zda
vyhovuje  obecným  technickým  požadavkům  na  výstavbu  a obecným
technickým  požadavkům  zabezpečujícím  užívání  staveb  osobami s
omezenou  schopností pohybu  a orientace,1a)  popřípadě předpisům,
které stanoví podmínky hygienické, protipožární, bezpečnosti práce
a technických zařízení, dopravní, ochrany přírody, péče o kulturní
památky, ochrany zemědělského půdního fondu, lesního půdního fondu
apod., pokud posouzení nepřísluší jiným orgánům.

     (3) Stavební  úřad v  územním řízení  zajistí vzájemný soulad
předložených    stanovisek   dotčených    orgánů   státní   správy
vyžadovaných  zvláštními  předpisy  a  posoudí vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky. S dotčenými orgány státní správy, jejichž
rozhodnutí  nebo  opatření  k  podanému  návrhu  byla získána před
oznámením zahájení územního řízení, omezí stavební úřad projednání
návrhu podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

§ 38
    

     Jestliže  nemá  navrhovatel  k  pozemku  vlastnické nebo jiné
právo,  lze bez  souhlasu vlastníka  územní rozhodnutí  o umístění
stavby nebo  rozhodnutí o využití území  vydat jen tehdy, jestliže
je  možno pro  navrhovaný účel  pozemek vyvlastnit, nebo má-li  se
navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.

§ 38a

     S územním řízením se spojují, pokud to nevylučuje povaha věci
nebo  nestanoví-li zvláštní  předpisy jinak,  i jiná  řízení nutná
k umístění stavby nebo k určení využití území.


Územní rozhodnutí

§ 39

     V   územním  rozhodnutí   vymezí  stavební   úřad  území  pro
navrhovaný  účel  a  stanoví  podmínky  k  ochraně veřejných zájmů
v území; jimi  zabezpečí zejména soulad  s cíli a  záměry územního
plánování,   včetně  architektonických   a  urbanistických  hodnot
v území, věcnou a časovou  koordinaci jednotlivých staveb a jiných
opatření v území, požadavky k ochraně zdraví a životního prostředí
a rozhodne o  námitkách účastníků řízení. V  rozhodnutí o umístění
stavby  si stavební  úřad může  v odůvodněných  případech vyhradit
předložení  podrobnějších  podkladů,  projektové  dokumentace nebo
její  části; podle  nich může  stanovit dodatečně  další podmínky,
které musí být zahrnuty do stavebního povolení.

§ 40
   

(1) Rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území
platí  dva roky  ode dne,  kdy nabylo  právní moci,  nestanovil-li
stavební úřad v odůvodněných případech delší lhůtu; nepozbývá však
platnost,  pokud byla  v těchto  lhůtách podána  žádost o stavební
povolení nebo  povolení k terénním  úpravám a pracím  podle tohoto
zákona (§ 71 odst.  1), nebo bylo-li započato s  využitím území ke
stanovenému  účelu.  Rozhodnutí  o  umístění  stavby  a rozhodnutí
o využití území  pozbývá platnosti též  dnem, kdy bylo  stavebnímu
úřadu doručeno  oznámení navrhovatele nebo  jeho právního nástupce
o tom, že upustil od záměru, k němuž se rozhodnutí vztahuje.

     (2) Dobu   platnosti  rozhodnutí   o  chráněném   území  nebo
o ochranném pásmu,  jakož i rozhodnutí o  stavební uzávěře stanoví
stavební  úřad. Jestliže  nelze platnost  rozhodnutí předem časově
omezit,  rozhodne   stavební  úřad  o   ukončení  jeho  platnosti,
zanikne-li účel, pro který bylo územní rozhodnutí vydáno.
        

     (3) Dobu  platnosti  územního  rozhodnutí  může stavební úřad
prodloužit  na   žádost  navrhovatele,  pokud   byla  podána  před
uplynutím lhůty.

     (4) Územní rozhodnutí  je závazné i pro  právní nástupce jeho
navrhovatele a ostatních účastníků územního řízení.


§ 41


Změna územního rozhodnutí

     (1) Stavební úřad může z podnětu navrhovatele nahradit územní
rozhodnutí,  které je  v právní  moci, novým  územním rozhodnutím,
jestliže  se  změnila  územně   plánovací  dokumentace  nebo  jiné
podklady pro územní rozhodnutí nebo  podmínky v území. Za stejných
okolností  může stavební  úřad nahradit  územní rozhodnutí,  které
vydal z vlastního podnětu.

     (2) Stavební úřad projedná návrh na změnu územního rozhodnutí
s účastníky řízení v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká jejich
práv,  právem  chráněných  zájmů  nebo  povinností,  a s dotčenými
orgány  státní správy  v rozsahu,  v jakém  se změna  dotýká zájmů
chráněných těmito orgány podle zvláštních předpisů.

     (3) Stavební  úřad  může  z  rozhodnutí  o  chráněném  území,
o ochranném pásmu  a o stavební  uzávěře v odůvodněných  případech
a po dohodě  s dotčenými orgány  státní správy povolit  výjimku ze
stavebního zákazu nebo z omezení některých činností v území.


§ 42


Oznámení územního rozhodnutí

     (1) Územní   rozhodnutí  se   účastníkům  oznamuje  doručením
písemného vyhotovení.



(2) Veřejnou vyhláškou se oznámí územní rozhodnutí o umístění
liniové stavby,  a v odůvodněných případech  též o umístění stavby
zvlášť   rozsáhlé,  s   velkým  počtem   účastníků  řízení,  jakož
i rozhodnutí o  využití území, rozhodnutí  o chráněném území  nebo
o ochranném  pásmu a  rozhodnutí  o  stavební uzávěře,  týká-li se
rozsáhlého   území.   Doručení   se   provede  vyvěšením  územního
rozhodnutí po dobu 15 dnů  způsobem v místě obvyklým. Poslední den
této lhůty je dnem doručení.


     (3) Odkladný účinek odvolání  proti územnímu rozhodnutí nelze
vyloučit.


ČÁST DRUHÁ
                          Stavební řád


ODDÍL 1
                     Oprávnění k projektové
                     a inženýrské činnosti a
                       k provádění staveb

§ 43


                             zrušen

§ 44


Oprávnění k provádění staveb

(1) Stavbu  a její  změnu může  provádět jen  právnická osoba
nebo   fyzická  osoba   oprávněná  k   provádění  stavebních  nebo
montážních  prací  jako  předmětu  své  činnosti  podle zvláštních
předpisů;2)  při  provádění  stavby  musí  být zabezpečeno odborné
vedení realizace stavby [§ 46a odst. 1 a § 46a odst. 3 písm. b)].

     (2) Jednoduché  stavby  a  jejich  změny,  s  výjimkou staveb
uvedených v § 139b odst. 5 písm.  b), c) a d), včetně jejich změn,
může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže zabezpečí
odborné vedení jejich realizace oprávněnou  osobou [§ 46a odst. 1,
odst. 3 písm. b)].

     (3) Jednoduché  stavby  uvedené  v   §  139b  odst.  5  písm.
b), c) a d), drobné stavby,  změny těchto staveb a udržovací práce
na stavbě může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí, jestliže
zabezpečí  odborný dozor  nad prováděním  stavby osobou,  která má
odborné vysokoškolské nebo  středoškolské vzdělání stavebního nebo
architektonického směru  a alespoň tři  roky praxe v  oboru, (dále
jen "kvalifikovaná osoba"), pokud sám není odborně způsobilý dozor
provádět.

ODDÍL 2
                 Zvláštní způsobilost k některým
                      činnostem ve výstavbě

§ 45
zrušen

§ 46
zrušen

§ 46a

                  Vybrané činnosti ve výstavbě

     (1) Vybrané  činnosti,  jejichž  výsledek  ovlivňuje  ochranu
veřejných  zájmů  ve  výstavbě  (dále  jen  "vybrané  činnosti  ve
výstavbě"),  mohou vykonávat  pouze fyzické  osoby, které  získaly
oprávnění k výkonu těchto činností podle zvláštního předpisu.2a)

     (2) Právnické  osoby  mohou  vykonávat  vybrané  činnosti  ve
výstavbě,  jen  pokud  zabezpečí  jejich  výkon  osobami uvedenými
v odstavci 1.

     (3) Za vybrané činnosti se pro účely tohoto zákona považují
a) projektová   činnost,  kterou   se  rozumí   zpracování  územně
   plánovací dokumentace a dále  zpracování dokumentace staveb pro
   vydání  územního  rozhodnutí   a  stavebního  povolení,  včetně
   statických a dynamických výpočtů  konstrukcí staveb. S výjimkou
   staveb  pro bydlení,  staveb  podzemních,  opěrných zdí  a změn
   těchto  staveb  se  za  vybrané  činnosti nepovažuje zpracování
   dokumentace  drobných  staveb  a  jednoduchých  staveb a jejich
   změn; dokumentaci těchto staveb zpracovává kvalifikovaná osoba,
b) vedení   realizace   staveb,   s   výjimkou   vedení  realizace
   jednoduchých  staveb   uvedených  v  §   139b  odst.  5   písm.
   b), c) a d), drobných staveb a změn těchto staveb.

     (4) Osoby, jejichž odborná  způsobilost byla ověřena,2a) jsou
povinny při své odborné činnosti chránit veřejné zájmy.

§ 46b

     (1) Osoba vykonávající činnost uvedenou v § 46a odst. 3 písm.
a)  (dále   jen  "projektant")  odpovídá   za  správnost,  úplnost
a proveditelnost   zpracované  projektové   dokumentace.  Statický
výpočet   musí   být   zpracován   v   takové   formě,   aby   byl
kontrolovatelný.  Projektant  odpovídá   za  správnost  a  úplnost
zpracování  konceptu   a  návrhu  územně   plánovací  dokumentace.
Projektant  je   povinen  přizvat  ke   zpracování  dílčích  částí
projektové  dokumentace další  oprávněné projektanty  s příslušnou
specializací,   není-li   způsobilý   některou   část   projektové
dokumentace zpracovat sám.

     (2) Osoba, která vede realizaci stavby, je v rozsahu předmětu
svého  podnikání  (činnosti)  odpovědná  za  řádné provedení prací
v souladu  s dokumentací  ověřenou stavebním  úřadem ve  stavebním
řízení,  za  dodržení  podmínek  stavebního  povolení,  povinností
k ochraně života  a zdraví osob a  bezpečnosti práce vyplývajících
z ostatních právních předpisů. Nemá-li osoba, která vede realizaci
stavby,   pro   jednotlivé   druhy   prací   odbornou  způsobilost
v příslušném  oboru, je  povinna přizvat  jinou odborně způsobilou
osobu.2a)


ODDÍL 3
                       Výrobky pro stavbu

§ 47

     (1) Pro  stavbu  mohou  být  navrženy  a  použity  jen takové
výrobky a  konstrukce, jejichž vlastnosti  z hlediska způsobilosti
stavby  pro  navržený  účel   zaručují,  že  stavba  při  správném
provedení a  běžné údržbě po dobu  předpokládané existence splňuje
požadavky na mechanickou pevnost  a stabilitu, požární bezpečnost,
hygienu,  ochranu  zdraví  a  životního  prostředí, bezpečnost při
užívání  (včetně  užívání  osobami  s  omezenou  schopností pohybu
a orientace), ochranu  proti hluku a  na úsporu energie  a ochranu
tepla.

     (2) Vlastnosti výrobků  pro stavbu mající  rozhodující význam
pro  výslednou kvalitu  stavby musí  být ověřeny  podle zvláštních
předpisů3) z hledisek uvedených v odstavci 1.

§ 48
zrušen

§ 49
zrušen

§ 50
zrušen

§ 51

zrušen
     

§ 52
zrušen

§ 53
zrušen

ODDÍL 4
       Povolování staveb, změn staveb a udržovacích prací


Stavby, jejich změny a udržovací práce

§ 54

     Stavby, jejich  změny a udržovací  práce na nich lze provádět
jen podle stavebního povolení  nebo na základě ohlášení stavebnímu
úřadu.


§ 55

(1) Stavební   povolení  se   vyžaduje,  pokud   tento zákon
a prováděcí předpisy k němu nebo zvláštní předpisy nestanoví jinak,
u staveb  všeho druhu  bez  zřetele  na jejich  stavebně technické
provedení, účel  a dobu trvání; stavební  povolení se vyžaduje též
u změn dokončených staveb.

(2) Ohlášení stavebnímu úřadu postačí
a) u drobných staveb,
b) u stavebních úprav, kterými se nemění vzhled stavby, nezasahuje
   se  do  nosných  konstrukcí  stavby,  nemění  se způsob užívání
   stavby.

     (3) Ohlášení  stavebnímu  úřadu   vyžadují  udržovací  práce,
jejichž  provedení  by  mohlo  ovlivnit  stabilitu stavby, požární
bezpečnost stavby,  její vzhled nebo životní  prostředí, a všechny
udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou.


§ 56

     Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje
 a) u důlních   děl,  důlních   staveb  pod   povrchem  a   staveb
    v povrchových lomech a  skrývkách, pokud podléhají schvalování
    a    dozoru   orgánů  státní   báňské  správy   podle  horních
    předpisů,
 
 
 b) u nadzemních a  podzemních vedení telekomunikační  sítě včetně
    opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek, s výjimkou
    nosných   konstrukcí  anténních   systémů  (včetně   anténních
    systémů) o celkové výšce nad 15 m,
 c) u krátkodobých  přenosných  zařízení,  jako  prodejní  stánky,
    konstrukce  a  zařízení  pro  slavnostní  výzdobu  a osvětlení
    budov,
 d) u scénických staveb pro film a televizi,
 e) u geodetických dřevěných a  přenosných měřických věží, signálů
    a pyramid,
 f) u konstrukcí chmelnic a vinic,
 
 g) u stavebních  úprav  elektrických  vedení  bez  omezení napětí
    a stavebních    úprav   nadzemních    a   podzemních    vedení
    telekomunikační sítě, pokud se nemění jejich trasa,
 
 
 h) u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
 
 i) u udržovacích  prací, u  nichž není  předepsáno ohlášení podle
    § 55 odst. 3,
 j) u staveb do  20 m2 zastavěné  plochy a 4  m výšky, pokud  jsou
    součástí nebo příslušenstvím vedení telekomunikační sítě,
 k) u nosných  konstrukcí  anténních   systémů  (včetně  anténních
    systémů) do celkové výšky 15 m.


§         57


Ohlášení stavebnímu úřadu

     (1) Stavebník  [§ 139 písm. d)]  drobných staveb,  stavebních
úprav a udržovacích prací uvedených v §  55 odst. 2 a 3 je povinen
jejich provedení předem písemně ohlásit stavebnímu úřadu. Stavební
úřad může  stanovit, že ohlášenou drobnou  stavbu, stavební úpravu
nebo  udržovací  práce  lze  provést  jen  na  základě  stavebního
povolení.

     (2) Ohlášenou  drobnou  stavbu,  stavební  úpravu a udržovací
práce  může stavebník  provést  jen  na základě  písemného sdělení
stavebního úřadu,  že proti jejich  provedení nemá námitek.  Pokud
toto  sdělení  nebude  stavebníkovi  oznámeno  do  30  dnů ode dne
ohlášení anebo  stavební úřad v téže  lhůtě nestanoví, že ohlášená
drobná  stavba,   stavební  úprava  či   udržovací  práce  podléhá
stavebnímu povolení, může ji stavebník provést.

(3) Za den ohlášení se považuje den, kdy ohlášení bylo podáno
u stavebního úřadu.

(4) Mají-li  být  prováděny  stavební  úpravy  nebo udržovací
práce  na stavbě,  která je  kulturní památkou,  přiloží stavebník
k jejich  ohlášení  stavebnímu   úřadu  stanovisko  orgánu  státní
památkové  péče.  Totéž  se  týká  objektů  na územích vyhlášených
ochranných pásem a chráněných území podle příslušného zákona.3a)

§ 58


Žádost o stavební povolení

     (1) Žádost   o   stavební   povolení   spolu   s  předepsanou
dokumentací podává stavebník u stavebního úřadu.

     (2) Stavebník  musí prokázat,  že je  vlastníkem pozemku nebo
stavby  anebo že  má k  pozemku či  stavbě jiné  právo, které  jej
opravňuje  zřídit  na  pozemku  požadovanou  stavbu, provést změnu
stavby anebo udržovací práce na ní.

     (3) Jde-li  o stavební úpravu, nástavbu  nebo udržovací práce
na  stavbě, může  být  stavebníkem  právnická nebo  fyzická osoba,
která  je  nájemcem  stavby,  předloží-li  o  tom  písemnou dohodu
s vlastníkem stavby.

(4) Stavebník  podzemních staveb  podléhajících tomuto zákonu
neprokazuje vlastnické nebo jiné právo k pozemku či stavbě na něm,
jde-li o stavby, které funkčně  ani svou konstrukcí nesouvisejí se
stavbami  na pozemku  ani s  provozem  na  něm a  které ani  jinak
nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.

     (5) Žádá-li  stavebník  o  povolení  stavby,  která má zčásti
spočívat  na  stavbě  ve  vlastnictví  jiné  osoby,  musí připojit
k žádosti  o povolení  stavby písemnou  smlouvu o  zřízení věcného
břemene uzavřenou s vlastníkem stavby, na jejíž části má spočívat;
totéž  platí  i  v  případech,  kdy  se  obě  stavby mají provádět
současně.

§ 59


Účastníci stavebního řízení

     (1) Účastníky stavebního řízení jsou
a) stavebník,
b) osoby,  které  mají  vlastnická  nebo  jiná  práva  k  pozemkům
   a stavbám na nich, včetně osob, které mají vlastnická nebo jiná
   práva  k sousedním  pozemkům a  stavbám na  nich, a  tato práva
   mohou být stavebním povolením přímo dotčena,

c) další osoby, kterým zvláštní  zákon toto postavení přiznává,1b)
   nejedná-li se o stavební řízení vedené podle § 137a odst. 3.

     (2) U staveb  prováděných svépomocí je  účastníkem stavebního
řízení  též osoba,  která na  návrh stavebníka  bude odborně  vést
realizaci stavby nebo vykonávat odborný dozor (§ 44 odst. 2 a 3).

     (3) Stavební úřad  může ke stavebnímu  řízení přizvat i  jiné
osoby, zejména  projektanta a zhotovitele  stavby; ty však  nejsou
účastníky stavebního řízení.

     (4) Účastníky   stavebního   řízení   nejsou   nájemci   bytů
a nebytových prostor.


Stavební řízení

§ 60

     (1) Neposkytuje-li  předložená  žádost  o  stavební povolení,
zejména dokumentace,  dostatečný podklad pro  posouzení navrhované
stavby nebo udržovacích prací na  ní, nebo nejsou-li v dokumentaci
dodrženy  podmínky   územního  rozhodnutí,  vyzve   stavební  úřad
stavebníka, aby žádost v přiměřené lhůtě doplnil, popřípadě aby ji
uvedl do souladu s podmínkami územního rozhodnutí, a upozorní jej,
že jinak stavební řízení zastaví.

     (2) Stavební   úřad   zastaví   stavební   řízení,   jestliže
dokumentace   nebyla  zpracována   oprávněnou  osobou,   popřípadě
stavebník  nedoplnil žádost  ve lhůtě  stanovené podle  odstavce 1
nebo  neuvedl   dokumentaci  do  souladu   s  podmínkami  územního
rozhodnutí.

     (3) Stavební  úřad  zastaví  též  stavební  řízení, nebude-li
dokumentace  stavby zajišťovat  podmínky pro  její užívání osobami
s omezenou   schopností   pohybu   a   orientace 1a)  a  nebude-li
dokumentace ve lhůtě podle § 60 odst. 1 doplněna.

§ 61


(1) Stavební úřad oznámí  zahájení stavebního řízení dotčeným
orgánům  státní správy  a všem  známým účastníkům  a nařídí  ústní
jednání spojené  s místním šetřením.  Současně upozorní účastníky,
že své námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto.  K připomínkám a námitkám, které byly
nebo mohly  být uplatněny v  územním řízení nebo  při projednávání
regulačního  plánu,  jakož  i  územního  plánu  zóny nebo územního
projektu zóny, se nepřihlíží.

     (2) Od  místního šetření,  popřípadě též  od ústního jednání,
může  stavební  úřad  upustit,   jsou-li  mu  dobře  známy  poměry
staveniště  a žádost  poskytuje dostatečný  podklad pro  posouzení
navrhované stavby.

(3) Stavební  úřad  oznámí   účastníkům  zahájení  stavebního
řízení  nejméně 7  dní  před  konáním místního  šetření, popřípadě
ústního jednání. Upustí-li stavební  úřad od ústního jednání, určí
do  kdy  mohou  účastníci  uplatnit  námitky,  a  upozorní  je, že
k později podaným námitkám nebude  přihlédnuto; určená lhůta nesmí
být kratší než sedm dní.

     (4) U  liniových  staveb  nebo  v  odůvodněných případech též
u staveb  zvlášť  rozsáhlých,  s  velkým  počtem účastníků řízení,
stavební  úřad  uvědomí  účastníky  o  zahájení  stavebního řízení
veřejnou vyhláškou  nejméně 15 dní před  konáním místního šetření,
popřípadě  ústního jednání,  a  nekoná-li  se ústní  jednání, před
uplynutím lhůty stanovené podle odstavce 3.

     (5) Obec a dotčené orgány státní správy uvědomí stavební úřad
vždy jednotlivě. Dotčené orgány jsou povinny sdělit své stanovisko
ve  stejné lhůtě,  ve které  mohou uplatnit  své námitky účastníci
řízení.

     (6) Pokud dotčený orgán státní  správy, jehož rozhodnutí nebo
opatření   vyžadované  zvláštním   předpisem  bylo   k  projektové
dokumentaci připojené  k žádosti o stavební  povolení získáno před
oznámením zahájení  stavebního řízení, nesdělí  ve stanovené lhůtě
stanovisko  k   navrhované  stavbě,  platí,  že   z  hlediska  jím
sledovaných veřejných zájmů se stavbou souhlasí.

§ 62

     (1) Ve stavebním řízení stavební úřad přezkoumá zejména, zda
 a) dokumentace splňuje podmínky územního rozhodnutí,

b) dokumentace    splňuje    požadavky    týkající  se  veřejných
    zájmů, především  ochrany životního prostředí,  ochrany zdraví
    a života, a odpovídá obecným technickým požadavkům na výstavbu
    a zvláštnímu předpisu,1a)
 c) je  zajištěna   komplexnost  a  plynulost   výstavby,  zda  je
    zajištěno  včasné  vybudování   technického,  občanského  nebo
    jiného vybavení potřebného k řádnému užívání,
 
 d) bude  stavba  prováděna   oprávněnou  právnickou  osobou  nebo
    fyzickou osobou podnikající podle zvláštních předpisů nebo zda
    je u staveb  a prací na  nich, které budou  provádět právnické
    osoby nebo fyzické osoby podnikající podle zvláštních předpisů
    samy pro sebe nebo které budou prováděny svépomocí (§ 44 odst.
    2 a 3),  zajištěno odborné vedení  a provádění stavby  nebo je
    zajištěn odborný dozor.


     (2) Má-li být stavba užívána jako provozovna, zkoumá stavební
úřad z hledisek uvedených v odstavci 1 písm. b) i účinky budoucího
provozu;  technicko-ekonomickou  úroveň  projektu  technologického
zařízení nepřezkoumává.

     (3) Stavební úřad ve stavebním řízení zajistí vzájemný soulad
předložených    stanovisek   dotčených    orgánů   státní   správy
vyžadovaných  zvláštními  předpisy  a  posoudí vyjádření účastníků
řízení a jejich námitky.

     (4) Jestliže by  uskutečněním nebo užíváním  stavby mohly být
ohroženy  zájmy  chráněné  stavebním  zákonem,  předpisy  vydanými
k jeho  provedení  a  zvláštními  předpisy,  stavební  úřad žádost
o stavební povolení zamítne.

§ 63

zrušen


§ 64

     (1) S orgány státní správy  a s účastníky, jejichž stanoviska
a vyjádření  k dokumentaci  předložené při  stavebním řízení  byla
opatřena  před  jeho  zahájením,  omezí  stavební  úřad projednání
žádosti podle míry, v jaké byly jejich požadavky splněny.

     (2) Stavební řízení  o liniových stavbách,  k nimž byla  před
stavebním  řízením  opatřena  kladná  vyjádření  účastníků řízení,
omezí  stavební úřad  v  části  trasy, která  probíhá nezastavěným
územím,  na zajištění  souladu stanovisek  dotčených orgánů státní
správy  a  na  zjištění,  zda  žádost  odpovídá podmínkám územního
rozhodnutí.


§ 65

     Se stavebním  řízením se spojují, pokud  to nevylučuje povaha
věci  nebo nestanoví-li  zvláštní  předpisy  jinak, i  jiná řízení
nutná k uskutečnění stavby.

Stavební povolení

§         66

     Ve stavebním povolení stanoví  stavební úřad závazné podmínky
pro provedení  a užívání stavby  a rozhodne o  námitkách účastníků
řízení.  Stavební  úřad  zabezpečí  stanovenými podmínkami zejména
ochranu  veřejných  zájmů  při  výstavbě  a  při  užívání  stavby,
komplexnost  stavby,  dodržení  obecných  technických požadavků na
výstavbu,   popřípadě   jiných   předpisů   a  technických  norem,
a dodržení  požadavků stanovených  dotčenými orgány  státní správy
, především  vyloučení  nebo  omezení  negativních  účinků  stavby
a jejího užívání na životní prostředí.



§ 67

     Stavební  povolení pozbývá  platnost, jestliže  stavba nebyla
zahájena  do  dvou  let  ode  dne,  kdy  nabylo právní moci, pokud
stavební  úřad v  odůvodněných případech  nestanovil pro  zahájení
stavby delší lhůtu.


§ 68

     (1) Stavební  úřad může  na žádost  stavebníka v odůvodněných
případech povolit změnu stavby ještě před jejím dokončením.

     (2) V  rozsahu,   v  jakém  se  změna   dotýká  práv,  právem
chráněných  zájmů  nebo  povinností  účastníků  stavebního řízení,
jakož i zájmů chráněných  dotčenými orgány státní správy, projedná
stavební  úřad žádost  a vydá  rozhodnutí, jímž  buď změnu  stavby
povolí,  přičemž  rozhodne  i  o  případných  námitkách  účastníků
a stanoví  podle  potřeby  další  závazné  podmínky,  nebo  žádost
zamítne.  Na  řízení  o  změně  se  vztahují  přiměřeně ustanovení
o stavebním řízení.

(3) Závaznou podmínkou podle předchozího odstavce je u staveb
občanského  vybavení  v  částech  určených  pro užívání veřejností
zajištění  přístupu   a  užívání  osobám   s  omezenou  schopností
pohybu a orientace.1a)


§ 69

     (1) Stavební  povolení   a  rozhodnutí  o   prodloužení  jeho
platnosti  se  oznámí  stejným  způsobem  jako zahájení stavebního
řízení a vyrozumění o ústním jednání; tato rozhodnutí, týkající se
jednoduchých  a  drobných  staveb,  se  oznámí  též orgánům státní
správy, které si vyhradily posouzení dokumentace.

     (2) Oznamuje-li  se  stavební  povolení  veřejnou  vyhláškou,
vyvěsí  se  stavební  povolení  po  dobu  15  dnů způsobem v místě
obvyklým. Poslední den této lhůty je dnem doručení.


§ 70

     Stavební povolení  a rozhodnutí o  prodloužení jeho platnosti
jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.

ODDÍL 5

                Terénní úpravy, práce a zařízení

§ 71


     (1) Povolení stavebního  úřadu vyžadují, pokud  k tomu nejsou
příslušny podle  zvláštních předpisů jiné  orgány, terénní úpravy,
kterými se  podstatně mění vzhled  prostředí nebo odtokové  poměry
a dále  též těžební  a jim   podobné a  s nimi  související práce,
nejedná-li se o činnost  prováděnou hornickým způsobem.4) Povolení
se nevydává,  jestliže stavební úřad v  územním rozhodnutí od jeho
vydání upustil.

     (2) Ohlášení  stavebnímu úřadu  vyžadují informační, reklamní
a propagační zařízení (dále jen "zařízení")  o ploše větší než 0,6
m2, která jsou umísťována na  pozemku nebo stavbě a jsou viditelná
z veřejných prostorů. Zařízení v  obvodu dráhy4a) podléhá souhlasu
speciálního stavebního úřadu.

     (3) Umísťování   reklamních   a   propagačních   zařízení  na
stavbách, které  jsou kulturní památkou, a  v jejich prostorech je
možné pouze se souhlasem příslušného orgánu památkové péče.

     (4) Ohlášené  zařízení lze  provést jen  na základě písemného
sdělení stavebního  úřadu, že proti  jeho provedení nemá  námitek.
Stavební  úřad  může  stanovit,  že  zařízení  lze  provést jen na
základě povolení;  má-li být zařízení  umístěno v ochranném  pásmu
pozemní komunikace, stavební úřad stanoví, že zařízení lze provést
jen na základě povolení.

     (5) Ohlášení  se nevyžaduje  u označení  budov státních  nebo
samosprávných  orgánů   a  jiných  veřejných   institucí,  veřejně
prospěšných  staveb,   u  návěstí  v   zájmu  veřejné  bezpečnosti
a pořádku, u  uličních, požárních, dopravních  a vodohospodářských
značek,  u označení  zvláště chráněných  území, geodetických bodů,
veřejných telefonních automatů, hovoren a stanic apod. Ohlášení se
nevyžaduje též u označení budov  právnických osob a fyzických osob
podnikajících podle zvláštních předpisů.

     (6) Obec může obecně závaznou  vyhláškou vydanou v samostatné
působnosti stanovit své požadavky  pro umísťování zařízení ve svém
územním obvodu z hlediska místních podmínek.

§ 72

     K podání žádosti o povolení  nebo k ohlášení terénních úprav,
prací  a zařízení  podle §  71 je  oprávněn vlastník  pozemku nebo
stavby anebo  ten, kdo prokáže  jiné právo k  použití pozemku nebo
stavby pro požadovaný účel.

§ 73
   

     Na řízení o povolení terénních  úprav, prací a zařízení podle
§ 71 odst. 1 a 4 se vztahují přiměřeně ustanovení oddílu 4.



§ 74

zrušen


ODDÍL 6
                        Vytyčování staveb

§ 75

     (1) Před   zahájením  stavby,   přístavby,  terénních   úprav
a těžebních  prací  na  povrchu  musí  stavebník zajistit vytyčení
prostorové polohy  odborně způsobilými osobami.  Výsledky vytyčení
musí být ověřeny úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry.8)


     (2) Způsob vytyčení prostorové polohy jednoduchých a drobných
staveb,  terénních  úprav  a  těžebních  prací  na povrchu stanoví
obecně závazný právní předpis.

     (3) Vytyčování   se   provádí   podle   vytyčovacích  výkresů
v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením.


ODDÍL 7
                         Užívání staveb


Kolaudace staveb

§ 76

     (1) Dokončenou   stavbu,   popřípadě   její   část   schopnou
samostatného užívání nebo tu část  stavby, na které byla provedena
změna nebo udržovací  práce (dále v oddílu 7  jen "stavba"), pokud
tyto  stavby  vyžadovaly  stavební  povolení,  lze  užívat  jen na
základě kolaudačního rozhodnutí.

     (2) Dokončené  terénní  úpravy,  těžební  a  jim podobné nebo
s nimi   související   práce,   jakož   i   informační,   reklamní
a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to stavební
úřad stanovil při jejich povolení.

§ 77

     Kolaudační řízení provádí stavební úřad, který vydal stavební
povolení nebo  povolil terénní úpravy, těžební  a jim podobné nebo
s nimi   související   práce,   jakož   i   informační,   reklamní
a propagační zařízení.


§ 78

     (1) Účastníky kolaudačního řízení jsou
a) stavebník,
b) vlastník stavby,
c) uživatel (provozovatel), je-li v době zahájení řízení znám,
d) vlastník  pozemku, na  kterém je  kolaudovaná stavba  umístěna,
   pokud  jeho vlastnické  právo může  být kolaudačním rozhodnutím
   přímo dotčeno.


     (2) Sloučí-li  stavební  úřad  s  kolaudačním  řízením řízení
o změně  dokumentace ověřené  ve stavebním  řízení, jsou účastníky
řízení i ti  účastníci stavebního řízení, jichž by  se změna mohla
dotknout.


§ 79

     (1) Kolaudační řízení se zahajuje  na návrh stavebníka. Návrh
může podat i budoucí uživatel (provozovatel), musí však stavebnímu
úřadu předložit písemnou dohodu se stavebníkem o užívání stavby.

     (2) Návrh  na kolaudaci  stavby se  podává písemně.  V návrhu
musí být uveden předpokládaný termín dokončení stavby.


§ 80

(1) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům
státní  správy zahájení  kolaudačního  řízení  nejméně 7  dnů před
ústním jednáním  spojeným s místním  šetřením. U liniových  staveb
s velkým počtem  účastníků řízení stavební  úřad uvědomí účastníky
o zahájení kolaudačního  řízení veřejnou vyhláškou  nejméně 15 dní
před konáním místního šetření.

     (2) V  oznámení  o   zahájení  kolaudačního  řízení  upozorní
stavební úřad účastníky a dotčené orgány státní správy, že námitky
a stanoviska mohou  uplatnit nejpozději při  ústním jednání, jinak
že k nim nebude přihlédnuto.

(3) Je-li  to účelné,  přizve stavební  úřad ke  kolaudačnímu
řízení projektanta, popřípadě zhotovitele stavby.


§ 81

     (1) V  kolaudačním řízení  stavební úřad  zejména zkoumá, zda
byla stavba  provedena podle dokumentace  ověřené stavebním úřadem
ve  stavebním  řízení  a  zda  byly  dodrženy  podmínky  stanovené
v územním  rozhodnutí a  ve stavebním  povolení. Dále  zkoumá, zda
skutečné  provedení  stavby  nebo  její  užívání  nebude ohrožovat
veřejné zájmy, především z hlediska  ochrany života a zdraví osob,
životního prostředí, bezpečnosti práce a technických zařízení.

     (2) Dojde-li  během   provádění  stavby  ke   změně  státních
technických  norem nebo  jiných technických  předpisů, podle nichž
byla  zpracována projektová  dokumentace, přihlíží  k nim stavební
úřad jen  tehdy, pokud se  jejich ustanovení vztahují  i na stavby
projektované a prováděné před jejich účinností.

     (3) Zjistí-li stavební úřad při  kolaudačním řízení na stavbě
závady bránící jejímu užívání,  zejména nejsou-li splněny podmínky
územního  rozhodnutí a  stavebního povolení  k zabezpečení užívání
staveb  osobami  s  omezenou  schopností  pohybu  a  orientace,1a)
stanoví lhůtu pro jejich odstranění a přeruší řízení.

     (4) S  kolaudačním řízením  může být  spojeno řízení  o změně
stavby (§  68), pokud se skutečné  provedení podstatně neodchyluje
od dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení.


§ 82

     (1) Kolaudačním   rozhodnutím  se   povoluje  užívání  stavby
k určenému účelu,  a je-li to  zapotřebí, stanoví se  podmínky pro
užívání stavby.

     (2) V  kolaudačním  rozhodnutí  může  stavební  úřad stanovit
podmínky vyplývající z obecných technických požadavků na výstavbu,
        
odstranění   drobných  nedostatků   skutečného  provedení   stavby
zjištěných  při  kolaudačním  řízení   a  určit  přiměřenou  lhůtu
k jejich  odstranění.  Může  tak  učinit  pouze  v případě, že jde
o nedostatky, které neohrožují zdraví  a bezpečnost osob a nebrání
ve  svém souhrnu  řádnému a  nerušenému užívání  stavby k určenému
účelu; jinak kolaudační rozhodnutí nevydá.

     (3) Má-li být  stavba užívána jako  provozovna, je kolaudační
rozhodnutí   zároveň  osvědčením,   že  provozovna   je  způsobilá
k provozu.

     (4) Kolaudační  rozhodnutí se oznámí  stejným způsobem, jakým
bylo oznámeno zahájení kolaudačního řízení.

§ 83

     Stavební úřad může na  žádost stavebníka vydat časově omezené
povolení  k  předčasnému  užívání   stavby  i  před  jejím  úplným
dokončením, pokud  to nemá podstatný  vliv na uživatelnost  stavby
a předčasné užívání neohrožuje bezpečnost a zdraví osob. Stavebník
musí k  žádosti připojit dohodu se  zhotovitelem stavby obsahující
sjednané  podmínky předčasného  užívání. Nejpozději  do 15  dnů po
dokončení stavby je stavebník  nebo budoucí uživatel povinen podat
stavebnímu úřadu návrh na kolaudaci stavby.

§ 84

     U staveb  právnických osob nebo  fyzických osob podnikajících
podle  zvláštních  předpisů,  kde  komplexní  vyzkoušení  přechází
plynule do zkušebního provozu, může být zkušební provoz zahájen se
souhlasem stavebního  úřadu před vydáním  kolaudačního rozhodnutí.
Je-li pro posouzení způsobilosti  stavby k užívání třeba zhodnotit
průběh  zkušebního  provozu  nebo  jeho  časového  úseku, rozhodne
stavební  úřad   v  dohodě  s   dotčenými  orgány  státní   správy
o prozatímním užívání  stavby ke zkušebnímu provozu  a stanoví pro
něj podmínky.  Po ukončení a  vyhodnocení zkušebního provozu  nebo
jeho časového  úseku vydá stavební  úřad na návrh  stavebníka nebo
uživatele stavby kolaudační rozhodnutí.

§ 85


Změna v užívání stavby

     (1) Stavbu  lze užívat  jen  k  účelu určenému  v kolaudačním
rozhodnutí,  popřípadě  ve  stavebním  povolení.  Změny ve způsobu
užívání  stavby,  v  jejím  provozním  zařízení,  ve  způsobu nebo
podstatném  rozšíření výroby,  popřípadě činnosti,  která by mohla
ohrozit zdraví a život nebo  životní prostředí, jsou přípustné jen
na základě  rozhodnutí stavebního úřadu o  změně v užívání stavby;
na řízení se vztahují přiměřeně ustanovení § 76 až 84.

     (2) Změnu  v  užívání  stavby,  která  je  spojena  se změnou
stavby,  projedná stavební  úřad ve  stavebním řízení  a po  jejím
dokončení provede kolaudaci změny stavby.

     (3) Změna  v užívání  stavby  nemůže  být povolena,  pokud je
v rozporu se závaznou částí územně plánovací dokumentace.


ODDÍL 8
                     Údržba staveb a jejich
                          odstraňování

§ 86


Údržba stavby

     (1) Vlastník  stavby  je  v  souladu  s  dokumentací ověřenou
stavebním  úřadem  a  s  rozhodnutím  stavebního  úřadu  (stavební
povolení, kolaudační rozhodnutí) povinen  udržovat stavbu v dobrém
stavebním   stavu,   tak   aby   nevznikalo   nebezpečí  požárních
a hygienických závad,  aby nedocházelo k  jejímu znehodnocení nebo
ohrožení  jejího  vzhledu  a  aby  se  co nejvíce prodloužila její
uživatelnost.

     (2) Neprovádí-li  vlastník  řádně   údržbu  stavby,  může  mu
stavební  úřad  nařídit,  aby  v  určené  lhůtě  a  za stanovených
podmínek zjednal nápravu. Uživatelé bytů a nebytových prostor jsou
povinni umožnit provedení nařízené údržby stavby.

     (3) Ustanovení odstavců  1 a 2 platí  přiměřeně i pro terénní
úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.


§ 87


Nezbytné úpravy


     (1) Vyžaduje-li  to  veřejný  zájem  z  důvodů  hygienických,
bezpečnostních,   požárních,    provozních,   ohrožení   životního
prostředí a estetických, nařídí stavební úřad provedení nezbytných
úprav  na  stavbě  vlastníku  stavby  nebo  na  stavebním  pozemku
vlastníku tohoto pozemku. Nařízené  úpravy je vlastník stavby nebo
pozemku povinen provést na svůj náklad.

     (2) Ustanovení  odstavce  1  platí  přiměřeně  i  pro terénní
úpravy, práce a zařízení podle tohoto zákona.

     (3) Nevyžaduje-li  nezbytná  úprava,  která  má být nařízena,
dokumentaci  nebo  jiné  podklady,  uloží  stavební úřad vlastníku
stavby nebo stavebního pozemku  provedení úpravy a stanoví rozsah,
způsob, podmínky a lhůtu jejich provedení.

     (4) Vyžaduje-li  provedení nezbytné  úpravy dokumentaci  nebo
jiné   podklady,  uloží   stavební  úřad   vlastníku  stavby  nebo
stavebního pozemku jejich předložení ve stanovené lhůtě a rozsahu;
nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad potřebnou
dokumentaci  nebo   jiné  podklady  na  jeho   náklad.  Po  jejich
předložení  (opatření)  stavební   úřad  nařídí  nezbytnou  úpravu
a stanoví  podmínky a  lhůtu  jejího  provedení. Stavbu  nebo její
část, ve které byly dokončeny nařízené nezbytné úpravy, lze užívat
jen  na základě  kolaudačního rozhodnutí,  pokud stavební  úřad od
jejich kolaudace neupustil.


Odstraňování staveb

§ 88

     (1) Stavební  úřad  nařídí  vlastníku  stavby  nebo  zařízení		 
odstranění
a) závadné  stavby ohrožující  život nebo  zdraví osob,  pokud ji
    nelze hospodárně opravit,
 b) stavby  nebo  zařízení  postavené  bez  stavebního povolení či
    ohlášení nebo v rozporu s  ním. Odstranění stavby se nenařídí,
    pokud  stavebník prokáže,  že stavba  je v  souladu s veřejným
    zájmem, zejména s územně  plánovací dokumentací, cíli a záměry
    územního   plánování,   obecnými   technickými   požadavky  na
    výstavbu, technickými  požadavky na stavby  a zájmy chráněnými
    zvláštními předpisy a jestliže stavebník v řízení o odstranění
    stavby  podá  žádost  o  její  dodatečné  povolení  a předloží
    podklady a  doklady vyžádané stavebním úřadem  v jím stanovené
    lhůtě a v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení,
 c) stavby, k níž bylo stavební povolení zrušeno (§ 102 odst. 4),
 d) dočasné stavby,  u níž uplynula  stanovená doba jejího  trvání
    nebo pominul účel, pro který byla zřízena.

     (2) Zjistí-li stavební  úřad v průběhu  stavebního řízení, že
stavba již  byla zahájena bez stavebního  povolení, řízení zastaví
a bude postupovat podle odstavce 1 písm. b).

     (3) Podá-li stavebník proti  rozhodnutí o odstranění zařízení
vydanému podle § 88 odst.  1 písm. b) odvolání, předmětné zařízení
nemůže  být  provozováno  a  reklamy  budou  odstraněny nebo zcela
zakryty  tak, aby  nebyly viditelné.  Nesplní-li majitel  zařízení
tuto povinnost, vykoná ji stavební úřad na náklady vlastníka sám.

     (4) K  odstranění  stavby,  pokud  nebylo  nařízeno, je třeba
povolení stavebního úřadu. O povolení může žádat vlastník stavby.

     (5) Povolení  stavebního  úřadu  se  nevyžaduje  k odstranění
zařízení  staveniště, jehož  dočasnost byla  omezena ve  stavebním
povolení  na   dobu  trvání  výstavby,   a  k  odstranění   staveb
a zařízení, jež nepodléhají stavebnímu povolení. U drobných staveb
[§ 55  odst. 2 písm. a)],  informačních, reklamních a propagačních
zařízení postačí ohlášení lhůty, do kdy budou odstraněny.

     (6) Vlastník zařízení staveniště projedná předem se stavebním
úřadem  možnost dalšího  využití zařízení  staveniště, jestliže po
dokončení  výstavby  je  možné  využít  je  pro  jiné účely. Podle
výsledku projednání  buď předloží stavebnímu úřadu  návrh na změnu
účelu užívání, popřípadě stavební úpravy, nebo zařízení staveniště
po dokončení výstavby odstraní.



§ 89

     (1) Náklady na odstranění stavby nese její vlastník. Stavební
úřad  může rozhodnout,  že část  skutečných nákladů  na odstranění
stavby uhradí vlastník podle míry své odpovědnosti za stav stavby,
a zbylá část se uhradí z prostředků na státní stavební příspěvek.

     (2) Vlastník odstraňované  stavby odpovídá za  škodu vzniklou
na sousedních stavbách nebo  pozemku, pokud nebyla vyvolána jejich
závadným  stavem. Náklady  zabezpečovacích prací,  které je  nutno
souběžně provést  pro závadný stav sousední  stavby, nese vlastník
této stavby.


§ 90

     (1) Řízení o  odstranění stavby provádí  stavební úřad, který
by byl příslušný vydat pro stavbu stavební povolení.

     (2) V rozhodnutí,  jímž se nařizuje  nebo povoluje odstranění
stavby,  stanoví  stavební  úřad  podmínky  pro zajištění nezbytné
dokumentace   odstraňované  stavby,   pro  odborné   vedení  prací
a bezpečnosti  včetně okolních  staveb, dále  podmínky vyplývající
z obecných  technických  požadavků  na  výstavbu  a  podmínky  pro
archivování dokumentace.

     (3) Jestliže o odstranění stavby  rozhodl soud, stavební úřad
stanoví pouze podmínky podle odstavce 2.


§ 91

     Jsou-li závadným stavem  stavby bezprostředně ohroženy životy
osob a není-li možno stavbu zachovat, může stavební úřad výjimečně
vydat  ústní příkaz  k odstranění  stavby a  zabezpečit odstranění
stavby bez projednání s vlastníky stavby. Stavební úřad nejpozději
do 3 dnů oznámí písemně  rozhodnutí vlastníku stavby a důvody, pro
které byl příkaz vydán, a  rozhodne o úhradě nákladů na odstranění
stavby.


§ 92

     (1) Rozhoduje-li   stavební  úřad   o  odstranění   památkově
chráněné  stavby,  opatří  si  předem  souhlas  příslušného orgánu
státní  památkové péče.  Obdobně si  stavební úřad  opatří souhlas
orgánu uvedeného  ve zvláštních předpisech, je-li  to v nich přímo
stanoveno.

     (2) Ustanovení  odstavce 1  se nevztahuje  na vydání  příkazu
k odstranění stavby podle § 91;  stavební úřad však oznámí orgánům
uvedeným  v  odstavci  1  důvody,  které  vedly  k  vydání příkazu
k odstranění   stavby,   pokud    možno   ještě   před   započetím
odstraňovacích prací.


§ 93

     (1) Stavební  úřad zjednoduší  postup podle  § 88  až 92  při
odstraňování provedených  změn staveb, terénních  úprav, těžebních
a jim   podobných   nebo   s   nimi   souvisejících  prací,  jakož
i informačních, reklamních a propagačních zařízení.

     (2) Stavební úřad nařídí  odstranění informačních, reklamních
a propagačních  zařízení, jestliže  splnila účel,  pro který  byla
povolena,  nebo pro  opotřebení přestala  sloužit původnímu účelu.
Stavební   úřad   nařídí   odstranění   takových  zařízení  jejich
zřizovateli,  popřípadě   jeho  právnímu  nástupci,   nebo  jejich
uživateli;  nelze-li je  zjistit, nařídí  odstranění tomu,  kdo má
vlastnické nebo jiné  právo ke stavbě nebo pozemku,  na nichž bylo
zařízení umístěno.


§ 94


Nařízení zabezpečovacích prací

     (1) Ohrožuje-li  stavba svým  stavem život  nebo zdraví osob,
popřípadě   značné   národohospodářské   nebo   kulturní  hodnoty,
a není-li  nezbytné stavbu  ihned odstranit,  nařídí stavební úřad
provedení neodkladných zabezpečovacích prací vlastníku stavby.

     (2) Hrozí-li  nebezpečí z  prodlení a  nezajistí-li provedení
zabezpečovacích prací vlastník stavby, stavební úřad ve spolupráci
s obcí zajistí jejich okamžité provedení prostřednictvím právnické
osoby  nebo fyzické  osoby podnikající  podle zvláštních předpisů,
která  je k  provedení prací  odborně vybavena;  takové osobě může
stavební úřad provedení prací nařídit.

     (3) Neodkladné  zabezpečovací  práce  a  odstranění stavby se
provádějí  na náklad  vlastníka stavby.  Zajistí-li stavební  úřad
provedení  prací podle  odstavce 2,  uhradí náklady  s tím spojené
a vymáhá jejich zaplacení na vlastníku stavby obec.

     (4) Ustanovení  odstavců   1  až  3   se  použijí  přiměřeně,
nařizují-li  se  zabezpečovací  práce  pro  terénní  úpravy, práce
a zařízení podle tohoto zákona.

§ 95


Státní stavební příspěvek

     (1) Stavební   úřad  může   poskytnout  vlastníku  stavebního
pozemku nebo  stavby na jeho  žádost státní stavební  příspěvek ke
krytí   účelně  vynaložených   nákladů  na   provedení  nařízených
nezbytných  úprav, zabezpečovacích  prací nebo  odstranění stavby,
pokud  byly nařízeny  výlučně ve  veřejném zájmu  a pokud  důvodem
takového nařízení nebylo  porušení povinností vlastníka stavebního
pozemku nebo stavby.

     (2) Stavební  úřad  si  vyhradí  vrácení příspěvku, popřípadě
jeho části, pro případ, že dojde k úplatnému převodu stavby, která
byla provedenými pracemi zhodnocena.

     (3) Státní   stavební  příspěvek   podle  odstavce   1  nelze
poskytnout,  je-li  možno  zajistit  úhradu  nákladů  na provedení
nařízených nezbytných úprav podle jiných právních předpisů.


§ 96


Vyklizení stavby

(1) Je-li stavba  v takovém stavu,  že bezprostředně ohrožuje
život  nebo zdraví  osob, nařídí  stavební úřad  uživatelům stavby
její  vyklizení; odvolání  proti rozhodnutí  nemá odkladný účinek.

     (2) Rozhodnutí  o  vyklizení  stavby  podle  odstavce  1  lze
oznámit  ústně;  písemné  vyhotovení  tohoto  rozhodnutí  musí být
doručeno neprodleně.

     (3) Stavební  úřad  také  nařídí  vyklizení  stavby, je-li to
nutno  k provedení  neodkladných zabezpečovacích  prací, které sám
nařídil.

     (4) Jde-li o  stavbu obsahující byty,  vyrozumí stavební úřad
obec. Při  zajištění bytové náhrady  se postupuje přiměřeně  podle
zvláštního předpisu.8a)

§ 96a

     Rozhodnutí stavebního  úřadu vydaná podle  § 85, 86,  87, 88,
94 a 96 jsou závazná i pro právní nástupce účastníků řízení.


§ 97

Účastníci řízení
  

     (1) Účastníky řízení podle § 85  až 96 jsou osoby, které mají
vlastnická nebo  jiná práva k  pozemkům a stavbám  na nich, včetně
sousedních  pozemků  a  staveb  na  nich,  a jejichž práva, právem
chráněné  zájmy  nebo  povinnosti   mohou  být  rozhodnutím  přímo
dotčeny,  a dále  osoby, které  na návrh  stavebníka budou odborně
vést  realizaci stavby  nebo vykonávat  odborný dozor  (§ 44 odst.
2 a 3).

     (2) Uživatelé  jednotlivých  bytů  a  nebytových prostor jsou
účastníky  řízení   jen  tehdy,  jestliže   jejich  užívací  práva
k pozemkům nebo  stavbě mohou být přímo  dotčena opatřeními, která
mají být v řízení podle odstavce 1 stavebním úřadem nařízena.

     

     (3) Účastníkem řízení je i právnická osoba nebo fyzická osoba
podnikající podle zvláštních  předpisů, popřípadě její organizační
složka, která bude provádět neodkladné zabezpečovací práce.


ODDÍL 9
                     Státní stavební dohled

§ 98

     Státní  stavební  dohled  zajišťuje  ochranu veřejných zájmů,
jakož  i práv  a právem  chráněných zájmů  právnických a fyzických
osob, vyplývajících  z tohoto zákona,  z předpisů vydaných  k jeho
provedení, ze zvláštních předpisů, z územně plánovací dokumentace,
z územních  rozhodnutí,  z  provádění   stavby  nebo  její  změny,
z vlastností  stavby  při  jejím   užívání,  z  odstranění  stavby
a z  provádění  terénních  úprav,  prací  a  zařízení podle tohoto
zákona.

§ 99

     Orgány státního stavebního dohledu jsou pověření pracovníci
 a) stavebního úřadu,
 
 b) obcí,  které nejsou  stavebními úřady,  při výkonu  působnosti
    podle § 122  a 124, a jiných orgánů  státní správy oprávněných
    zvláštními    předpisy   dozírat    na   provádění,    užívání
    a odstraňování staveb v mezích těchto předpisů.

§ 100

     (1) Stavebník,  oprávněná  osoba   či  právnická  osoba  nebo
fyzická  osoba podnikající  podle zvláštních  předpisů provádějící
nebo odstraňující stavbu, jakož i vlastník stavby, jsou povinni
a) umožnit orgánům  státního stavebního dohledu  a jimi přizvaným
    znalcům vstupovat na staveniště a  do stavby, nahlížet do její
    dokumentace a vytvářet předpoklady k výkonu dohledu,
 b) neprodleně  ohlásit stavebnímu  úřadu závady  na stavbě, které
    ohrožují  její bezpečnost,  životy či  zdraví osob  nebo mohou
    způsobit značné národohospodářské škody.

     (2) Při realizaci  staveb a jejich  změn musí být  na stavbě,
popřípadě  na staveništi  k dispozici  dokumentace stavby  ověřená
stavebním  úřadem  v  řízení  o  jejím  povolení a všechny doklady
týkající  se prováděné  stavby nebo  její změny,  popřípadě jejich
kopie.  Stavebník  je  povinen  před  zahájením  stavby umístit na
viditelném místě  u vstupu na staveniště  štítek o povolení stavby
se  stanovenými identifikačními  údaji a  ponechat jej  tam až  do
kolaudace stavby.  Rozsáhlé stavby se mohou  označit jiným vhodným
způsobem (např. tabulí) s uvedením údajů ze štítku.

     (3) Při realizaci  staveb a jejich  změn, jejichž stavebníkem
nebo   zhotovitelem  je   právnická  osoba   nebo  fyzická   osoba
podnikající  podle zvláštních  předpisů, musí  být veden  stavební
deník. Při  realizaci ostatních staveb  a jejich změn  musí být na
stavbě,  popřípadě na  staveništi veden  alespoň jednoduchý záznam
o stavbě. Stavební  deník a jednoduchý záznam  o stavbě je povinen
vést zhotovitel stavby. Stavebník  má právo nahlížet do stavebního
deníku a k záznamům v něm uvedeným připojovat svá stanoviska.

     (4) Vedle osob  uvedených v odstavci  3 mají oprávnění  činit
záznamy do  stavebního deníku nebo  jednoduchého záznamu o  stavbě
též  orgány  státního  stavebního  dohledu  (§  99),  osoba určená
k odbornému vedení realizace stavby nebo k výkonu odborného dozoru
nad prováděním stavby  (§ 44 odst. 2 a  3), popřípadě osoby, které
na základě smlouvy se  stavebníkem vykonávají autorský a technický
dozor.

     (5) Stavebník  je povinen  uchovávat stavební  deník po  dobu
deseti let  od právní moci  kolaudačního rozhodnutí, popřípadě  od
dokončení stavby, pokud kolaudaci nepodléhá.

     (6) Náležitosti  stavebního  deníku  a  jednoduchého  záznamu
o stavbě,  podrobnosti jejich  vedení a  využití upraví  prováděcí
předpis.

§ 101

     Je-li  důvodná obava  z  ohrožení  veřejných zájmů,  je orgán
státního stavebního dohledu oprávněn  nařídit na náklad stavebníka
nebo vlastníka stavby sejmutí a přezkoušení vzorků, zkoušky stavby
a přizvat   znalce   pro   posouzení   technicky   obtížných  nebo
neobvyklých staveb.

§ 102

(1) Zjistí-li  orgán  státního  stavebního  dohledu na stavbě
závadu, vyzve podle povahy  věci stavebníka, oprávněnou osobu nebo
právnickou osobu nebo fyzickou  osobu podnikající podle zvláštních
předpisů provádějící  stavbu, aby zjednali  nápravu, nebo upozorní
jiný odpovědný orgán, aby učinil potřebná opatření.

     (2) Nedbá-li osoba výzvy  orgánu státního stavebního dohledu,
vydá stavební úřad rozhodnutí, kterým nařídí zjednání nápravy; při
provádění  stavby může  stavební  úřad  práce na  stavbě zastavit.
Odvolání proti rozhodnutí o  zastavení prací nemá odkladný účinek.
Po  zjednání nápravy  lze v  pracích na  stavbě pokračovat  jen na
základě nového rozhodnutí stavebního úřadu.

     (3) V  rozhodnutí podle odstavce 2  může stavební úřad uložit
fyzické  nebo  právnické  osobě  podle  povahy  věci též povinnost
zdržet se  takové činnosti, která  nad přípustnou míru  stanovenou
zvláštními  předpisy poškozuje  životní prostředí,  nebo povinnost
provést  taková  opatření,  která  sníží  nepříznivé účinky jejich
činnosti na životní prostředí na přípustnou míru. Působnost jiných
orgánů podle zvláštních předpisů není dotčena.

     (4) Zjistí-li  orgán  státního  stavebního  dohledu na stavbě
neodstranitelnou závadu vzniklou při provádění stavby, která brání
pokračování  v  pracích  na  stavbě,  zruší  stavební úřad na jeho
podnět stavební povolení a určí další postup.

     (5) Orgán státního stavebního dohledu
 a) zjistí-li  nepovolenou  stavbu,  oznámí  to  stavebnímu úřadu;
    jde-li  o stavbu  rozestavěnou, vyzve  bezodkladně stavebníka,
    aby zastavil práce na stavbě;
 
 
 b) upozorní příslušný  orgán nebo právnickou  osobu nebo fyzickou
    osobu  podnikající  podle   zvláštních  předpisů,  že  některý
    z odpovědných  pracovníků  na  stavbě  nevykonává svou činnost
    v souladu s veřejnými zájmy, a  vyzve je, aby mu sdělily, jaká
    opatření k nápravě přijaly;
 c) u fyzických osob oprávněných k  vybraným činnostem ve výstavbě
    (§   46a),  které   tyto  činnosti   řádně  nevykonávají,   dá
    příslušnému orgánu podnět k přezkoumání jejich způsobilosti.

     (6) Právo   dalších  orgánů   státní  správy   vydávat  podle
zvláštních  předpisů  rozhodnutí  o  nápravě  závad stavby zůstává
nedotčeno;  je-li  však  pro   nápravu  nutný  zásah  do  stavebně
technického řešení stavby, rozhodne o něm stavební úřad.

§ 103

     (1) Vlastník   stavby  je   povinen  dokumentaci   skutečného
provedení stavby uchovávat po celou dobu jejího užívání; při změně
vlastnictví stavby  ji odevzdá novému nabyvateli  a při odstranění
stavby stavebnímu úřadu.

     (2) Vlastníci   rozvodných  sítí,   kanalizace  a   ostatních
liniových podzemních  staveb a zařízení  jsou povinni vést  o nich
evidenci  a z  té  poskytovat  osobám, které  prokáží odůvodněnost
svého požadavku, ověřené údaje o jejich poloze.

§ 104

     (1) Nejsou-li    zachovány    doklady    (především   ověřená
dokumentace), z nichž  by bylo možno zjistit účel,  pro který byla
stavba povolena, platí, že stavba je  určena k účelu, pro který je
svým stavebně  technickým uspořádáním vybavena.  Jestliže vybavení
stavby  nasvědčuje několika  účelům, má   se za  to, že  stavba je
určena k účelu, ke kterému se užívá bez závad.

     (2) Stavební úřad může nařídit  vlastníku stavby, aby pořídil
dokumentaci  skutečného provedení  stavby v  případech, kdy nebyla
vůbec pořízena, nedochovala se nebo  není v náležitém stavu. Pokud
není  nezbytné  pořídit  úplnou  dokumentaci  skutečného provedení
stavby,   uloží   stavební   úřad   pouze   pořízení  zjednodušené
dokumentace (pasport stavby).

ČÁST TŘETÍ
                             Sankce

§ 105


Přestupky občanů proti stavebnímu řádu

     (1) Přestupku se dopustí a pokutou až  do výše 10 000 Kč bude
potrestán ten, kdo
a) provádí drobnou  stavbu, stavební úpravy  nebo udržovací práce,
   které je třeba ohlásit  stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení
   nebo v rozporu s ním,
b) provádí  terénní  úpravy,  práce  a  zařízení  bez  povolení či
   ohlášení,  pokud  je  podle   tohoto  zákona  předepsáno,  nebo
   v rozporu s ním,
 c) nezajišťuje  podmínky pro  výkon státního  stavebního dohledu,
    brání v jeho výkonu, nesplní výzvu  orgánu státního stavebního
    dohledu  nebo  neprovede  opatření  nařízené  orgánem státního
    stavebního dohledu,
 d) neudržuje   stavbu  přes   opětovnou  výzvu   orgánu  státního
    stavebního dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 e) odstraní  drobnou stavbu  [§ 55  odst. 2  písm. a)], reklamní,
    informační a propagační zařízení bez ohlášení,
 f) znemožňuje pověřeným osobám vstup na svůj pozemek, stavbu nebo
    do ní (§ 134),
 g) byl  určen k  výkonu  odborného  dozoru nad  prováděním stavby
    a  přes výzvu  orgánu státního  stavebního dohledu  neplní své
    povinnosti,
 h) užívá  drobnou  stavbu  provedenou  bez  ohlášení  nebo  užívá
    informační,  reklamní a  propagační zařízení,  které je  třeba
    ohlásit stavebnímu úřadu, bez takového ohlášení nebo v rozporu
    s ním.

     (2) Přestupku se dopustí a pokutou od  10 000 Kč do 25 000 Kč
bude potrestán ten, kdo
a) provádí  činnosti, ke  kterým je  třeba územní  rozhodnutí, bez
   tohoto rozhodnutí  nebo v rozporu s  ním anebo činnosti územním
   rozhodnutím zakázané,
b) jako  stavebník provádí  změnu stavby  bez stavebního  povolení
   nebo v rozporu s ním,
c) užívá  stavbu v  rozporu s  kolaudačním rozhodnutím,  popřípadě
   stavebním  povolením  nebo  v  rozporu  s  účelem drobné stavby
   provedené na  základě ohlášení (§  57) anebo umožní  jiné osobě
   užívat stavbu v rozporu s kolaudačním rozhodnutím,
d) odstraňuje  nebo  odstraní   stavbu  bez  povolení  příslušného
   orgánu,
e) přes  výzvu  stavebního  úřadu  prodlužuje  bez vážného  důvodu
   dokončení stavby nad lhůtu stanovenou ve stavebním povolení,
f) nepředloží ve stanovené lhůtě  či rozsahu dokumentaci nebo jiné
   podklady pro nařízení nezbytné  úpravy anebo neprovede nařízené
   nezbytné  úpravy  (§  87)  nebo  neprovede  ve  stanovené lhůtě
   neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1).

     (3) Přestupku se dopustí a pokutou od  25 000 Kč do 50 000 Kč
bude potrestán ten, kdo
a) jako  stavebník provádí  novou stavbu  bez stavebního povolení
    nebo v rozporu s ním,
b) užívá  stavbu bez  kolaudačního rozhodnutí,  pokud je takového
    rozhodnutí  třeba, nebo  umožní jiné  osobě užívat  stavbu bez
    kolaudačního rozhodnutí,
 c) přes opětovnou  výzvu orgánu státního  stavebního dohledu nebo
    rozhodnutí stavebního  úřadu neudržuje stavbu  do té míry,  že
    její stav ohrožuje život nebo zdraví osob,
d) neprovede   ve   stanovené    lhůtě   rozhodnutí   příslušného
    stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení,
 e) nesplní  povinnost  podle  §  88  odst.  3  a nadále provozuje
    zařízení.

     (4) Přestupku se dopustí a pokutou od 50 000 Kč do 100 000 Kč
bude  potrestán ten,  kdo bez  stavebního povolení  nebo v rozporu
s ním provádí stavbu v chráněném území nebo v ochranném pásmu nebo
na  pozemku, který  není určen   k zastavění,  a kdo  neprovede ve
stanovené  lhůtě rozhodnutí  stavebního úřadu  o odstranění takové
stavby.

(5) O řízení  ve věcech přestupků,  o podmínkách odpovědnosti
za  přestupky, jakož  i  o  příslušnosti k  projednávání přestupků
platí obecné předpisy. 10)

§ 106

   Pokuty právnickým osobám nebo fyzickým osobám podnikajícím
                    podle zvláštních předpisů

     (1) Stavební  úřad  uloží  pokutu  až  do  výše  200  000  Kč
právnické  osobě  a  fyzické  osobě  podnikající  podle zvláštních
předpisů, která
 a) provádí drobnou stavbu, stavební  úpravy nebo udržovací práce,
    které  je   třeba  ohlásit  stavebnímu   úřadu,  bez  takového
    ohlášení nebo v rozporu s ním,
 b) provádí  terénní úpravy,  práce a  zařízení bez  povolení nebo
    ohlášení,  pokud  je  podle   tohoto  zákona  předepsáno  nebo
    v rozporu s ním,
 c) nezajišťuje  podmínky pro  výkon státního  stavebního dohledu,
    brání  jeho výkonu,  nesplní výzvu  orgánu státního stavebního
    dohledu  (§  102  odst.  2)  nebo  neprovede opatření nařízené
    orgánem státního stavebního dohledu,
 d) neudržuje  stavbu  přes  opětovnou  výzvu  státního stavebního
    dohledu nebo rozhodnutí stavebního úřadu,
 e) užívá  drobnou stavbu  nebo informační,  reklamní a propagační
    zařízení provedené  bez ohlášení nebo  v rozporu s  ním (§ 57,
    § 71 odst. 2),
 f) provádí  projektovou  činnost  bez  oprávnění,  pokud pro její
    provádění zákon takové oprávnění požaduje.

     (2) Stavební úřad uloží pokutu do  500 000 Kč právnické osobě
a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
  a) provádí činnosti,  ke kterým je  třeba územní rozhodnutí,  bez
    tohoto rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
 b) provádí změnu  stavby bez stavebního  povolení nebo v  rozporu
    s ním,
 c) odstraní stavbu bez povolení příslušného orgánu,
 d) neodstraní dočasné zařízení staveniště po ukončení výstavby,
 e) provádí projektovou činnost bez oprávnění,
 f) provádí pro jiného stavbu mimo rozsah předmětu své činnosti,
 g) nepředloží ve stanovené lhůtě či rozsahu dokumentaci nebo jiné
    podklady pro nařízení nezbytné úpravy anebo neprovede nařízené
    nezbytné  úpravy  (§  87)  nebo  neprovede  ve stanovené lhůtě
    neodkladné zabezpečovací práce (§ 94 odst. 1),
 h) zhoršuje  životní prostředí  tím, že  prodlužuje dobu výstavby
    v rozporu se stavebním povolením.


     (3) Stavební  úřad  uloží  pokutu  do  1 000 000 Kč právnické
osobě a fyzické osobě podnikající podle zvláštních předpisů, která
 a) provádí stavbu bez stavebního povolení nebo v rozporu s ním,
 b) neudržuje stavbu do té míry,  že tím jsou ohroženy životy nebo
    zdraví osob,
 c) užívá stavbu bez kolaudačního rozhodnutí  nebo v rozporu s ním
    anebo  umožní  jiné  osobě   užívat  stavbu  bez  kolaudačního
    rozhodnutí nebo v rozporu s ním,
 d) bez    vážného   důvodu    neprovedla   nařízené    neodkladné
    zabezpečovací práce,
 e) neprovede   ve   stanovené    lhůtě   rozhodnutí   příslušného
    stavebního úřadu o odstranění stavby nebo zařízení,
 f) nesplní  povinnost  podle  §  88  odst.  3  a nadále provozuje
    zařízení.

     (4) Pokutu v odstavci 1 písm. a) až c), v odstavci 2 písm. b)
a v  odstavci 3  písm. a)  může stavební  úřad uložit  i právnické
osobě  nebo fyzické  osobě podnikající  podle zvláštních předpisů,
která  provádí stavbu  jako dodavatel.  Stejně postupuje  stavební
úřad  vůči právnické  osobě nebo  fyzické osobě  podnikající podle
zvláštních  předpisů, provádějící  práce pro  stavebníka, který se
dopustil  přestupku podle  § 105  odst. 1  písm. a)  a b), odst. 2
písm. a), b) a d), odst. 3 písm. a) a odst. 4.

     (5) Řízení o  uložení pokuty lze zahájit  jen do jednoho roku
ode dne, kdy se orgán oprávněný k uložení pokuty dověděl o tom, že
právnická  osoba nebo  fyzická osoba  podnikající podle zvláštních
předpisů porušila nebo nesplnila povinnost, nejpozději však do tří
let ode  dne, kdy došlo  k porušení povinnosti  nebo kdy povinnost
měla být splněna.

§ 107

                          Zvýšení pokut

     (1) Horní hranice výše pokut se zvyšuje o polovinu,
a) byla-li za přestupek  (§ 105) nebo jiný správní  delikt (§ 106)
   téže skutkové  podstaty uložena stejné osobě  v posledních dvou
   letech pokuta,
b) týká-li se protiprávní jednání stavby nebo prostoru, které jsou
   předmětem státní ochrany památek, nebo  jde o I. zónu národního
   parku  či chráněné  krajinné  oblasti  nebo o  národní přírodní
   rezervaci či národní přírodní památku.1b)

     (2) Horní  hranice  výše  pokut  se  zvyšuje  na  dvojnásobek
v případech, kdy protiprávní  jednání podle § 105 a  106 trvá i po
výzvě  orgánu  státního  stavebního  dohledu  nebo  po  rozhodnutí
stavebního úřadu, jímž bylo takové jednání zakázáno.

     (3) Horní  hranice  výše  pokut  za  přestupky  se zvyšuje na
desetinásobek, provádí-li fyzická osoba stavbu nebo její změnu bez
stavebního povolení nebo v rozporu s ním pro účely podnikání anebo
umožní-li  fyzická  osoba  právnické   osobě  nebo  fyzické  osobě
podnikající  podle  zvláštních  předpisů  užívat  stavbu pro účely
podnikání bez kolaudačního rozhodnutí nebo  v rozporu s ním [§ 105
odst. 2 písm. b) a c) a odst. 3 písm. a) a b)].

§ 107a

                Vybírání, vymáhání a výnos pokut

     (1) Výnos pokut ukládaných
a) podle § 105 je upraven zvláštním předpisem,8b)

	
b) podle § 106 obecním úřadem je příjmem obce, jejíž orgán ve věci
   rozhodoval  v  prvním  stupni;  pokuta  uložená  jiným správním
   orgánem je příjmem státního rozpočtu.

     (2) Při  vybírání   a  vymáhání  pokut   se  postupuje  podle
zvláštních předpisů.8c)


ČÁST ČTVRTÁ
                           Vyvlastnění

§ 108

                           bez nadpisu

     (1) Pozemky, stavby a práva  k nim, potřebné pro uskutečnění
staveb nebo  opatření ve veřejném  zájmu, uvedených v  odstavci 2,
lze  vyvlastnit nebo  vlastnická práva  k pozemkům  a stavbám  lze
omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").

(2) Vyvlastnit podle  tohoto zákona je možné  jen ve veřejném
zájmu pro
a) veřejně  prospěšné  stavby  podle  schválené  územně  plánovací
   dokumentace,
b) vytvoření  hygienických,  bezpečnostních  a  jiných  ochranných
   pásem  a  chráněných  území  a  pro  zajištění  podmínek jejich
   ochrany,
c) provedení asanace  sídelního útvaru nebo  jeho asanačních úprav
   podle schválené územně plánovací dokumentace,
d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,
e) vytvoření  podmínek  pro  umístění  nebo  řádný provoz zařízení
   státní  pozorovací  sítě,  kterou  se  zjišťuje  stav životního
   prostředí,
f) účely vymezené zvláštními zákony.10b)

(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci
2 musí  být prokázán  ve  vyvlastňovacím  řízení. Za  stavby podle
odstavce  2  písm.  a)  se  považují  stavby  určené  pro  veřejně
prospěšné   služby  a   pro  veřejné   technické  vybavení   území
podporující  jeho  rozvoj  a  ochranu  životního  prostředí, které
vymezí  schvalující   orgán  v  závazné   části  územně  plánovací
dokumentace.
      

§ 109


Cíl vyvlastnění

     
     (1) Cílem   vyvlastnění  je   dosáhnout  přechodu,  popřípadě
omezení  vlastnického práva  k pozemkům  a stavbám,  nebo zřízení,
zrušení,  popřípadě  omezení  práva  věcného  břemene  k  pozemkům
a stavbám.

     (2) Vlastnické   právo   k   pozemkům   a   stavbám  přechází
vyvlastněním   na  navrhovatele.   Vyvlastněním  zanikají  všechna
ostatní  práva  k  vyvlastněným  pozemkům  a  stavbám,  pokud není
v rozhodnutí  stanoveno jinak;  to se  nevztahuje na  právo užívat
byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.

§ 110


Podmínky vyvlastnění

     (1) Vyvlastnit lze jen tehdy,  není-li možno cíle vyvlastnění
dosáhnout  dohodou  nebo  jiným   způsobem.

     (2) Vyvlastnění musí  být v souladu s  cíli a záměry územního
plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud
účel,  pro  který  se   vyvlastňuje,  nevyžaduje  vydání  územního
rozhodnutí, zkoumá  se soulad s  cíli a záměry  územního plánování
přímo ve vyvlastňovacím řízení.

     (3) Vyvlastnění může  být provedeno jen  v nezbytném rozsahu.
Je-li  možno  dosáhnout  účelu  vyvlastnění  pouze omezením práva,
nelze  právo odejmout  v plném  rozsahu. Jestliže  se vyvlastněním
převádí  vlastnické právo  pouze k  části pozemku  nebo se omezuje
jiné právo k  pozemku či ke stavbě a  vlastník nebo jiný oprávněný
by nemohl  využívat zbývající části  pozemku nebo omezeného  práva
k pozemku či stavbě, popřípadě je  mohl užívat jen s nepřiměřenými
obtížemi, rozšíří se  vyvlastnění i na zbývající část,  pokud o to
vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

§ 111


Náhrada za vyvlastnění

     (1) Vyvlastnění se  provádí za náhradu.  Náhrada se poskytuje
v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady.

     (2) Náhradu  za  vyvlastnění,  způsob  náhrady,  kdo  a  komu
náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně
závazný právní předpis.

     (3) Nedojde-li   v   průběhu   vyvlastňovacího   řízení  mezi
dosavadním  vlastníkem a  těmi, kterým  na vyvlastňovaném  pozemku
nebo  stavbě  váznou  práva   zanikající  vyvlastněním,  k  dohodě
o rozdělení náhrady,  složí navrhovatel náhradu  u soudu, v  jehož
obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto
nároků,  zejména  s  přihlédnutím  k  tomu,  aby  nebylo  ohroženo
zajištění nároků zástavních věřitelů.

Vyvlastňovací řízení

§ 112

     (1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.

     (2) Vyvlastňovací řízení  se zahajuje na  návrh orgánu státní
správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění
využít k  účelu, pro který se  vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem
orgán příslušný k vyvlastňovacímu  řízení, stanoví odvolací orgán,
který jiný stavební  úřad v jeho působnosti provede  řízení a vydá
rozhodnutí o vyvlastnění.


§ 113

     (1) K  projednání návrhu na vyvlastnění  nařídí stavební úřad
ústní jednání.
    

     (2) Stavební  úřad  oznámí  účastníkům  řízení konání ústního
jednání  písemně  nejméně  15  dnů  předem.

     (3) Námitky proti vyvlastnění  musí účastníci řízení uplatnit
nejpozději  při  ústním  jednání.  K  námitkám  uplatněným později
a k námitkám, které byly v  územním řízení zamítnuty nebo jež mohl
účastník  uplatnit  v  územním  řízení  podle  tohoto  zákona,  se
nepřihlíží. Na tuto skutečnost  musí být účastníci řízení výslovně
upozorněni.

§ 114

     (1) Na základě výsledků  vyvlastňovacího řízení vydá stavební
úřad rozhodnutí o vyvlastnění.

     (2) Odkladný účinek  odvolání proti rozhodnutí  o vyvlastnění
nelze vyloučit.

Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

§ 115

     (1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro
které byly vyvlastněny.

     (2) S  užíváním pozemku  a stavby  pro účel,  pro který  byly
vyvlastněny,  musí  být  započato  nejpozději  ve  lhůtě stanovené
v rozhodnutí o  vyvlastnění; lhůta nesmí  být delší než  dva roky.

§ 116

     (1) Na  žádost  účastníka,  jemuž  byly pozemek  nebo  stavba
vyvlastněny,  zruší  stavební  úřad  zcela  nebo zčásti rozhodnutí
o vyvlastnění  práv k  pozemkům nebo  stavbám, jestliže  nebylo ve
stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo
vyvlastněno. Žádost  o zrušení rozhodnutí o  vyvlastnění lze podat
kdykoli po uplynutí lhůty podle §  115 odst. 2, pokud pozemek nebo
stavba  neslouží  k  účelu,   pro  který  byly  vyvlastněny.  Před
uplynutím této  lhůty lze žádost podat  jen tehdy, jestliže územní
rozhodnutí  určující využití  pozemku  nebo  stavby pro  daný účel
pozbylo  platnosti  nebo  bylo  zrušeno.  O  těchto  právech  musí
stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) Bylo-li  rozhodnutí  o   vyvlastnění  zcela  nebo  zčásti
zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její
vrácení a  ten, komu bylo vyvlastněno,  nárok na náhradu způsobené
újmy.  Náhradu poskytne  podle obecných  předpisů o  náhradě škody
ten,  v  jehož  prospěch  bylo  vyvlastněno.  Nedojde-li  k dohodě
o těchto nárocích  a jejich výši,  rozhodují soudy podle  obecných
předpisů.

ČÁST PÁTÁ

                         Stavební úřady


ODDÍL 1
                      Obecné stavební úřady

§ 117

 
     (1) Stavebními úřady jsou

a) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
b) krajské úřady,
c) Magistrát hlavního  města Prahy a úřady  městských částí určené
   statutem,
d) magistráty územně členěných statutárních měst a úřady městských
   částí nebo městských obvodů určené statutem,
	


e) magistráty, městské a obecní  úřady, které vykonávaly působnost
   stavebního  úřadu ke  dni 31.  prosince 1997  nebo byla  jejich
   působnost k tomuto datu schválena.
	

(2) Ústřední orgán státní správy ve věcech územního plánování
a stavebního řádu uveřejňuje nejméně jednou ročně ve Sbírce zákonů
seznam stavebních úřadů podle krajů.
  
     (3) Krajský  úřad je  nadřízeným správním  orgánem stavebních
úřadů měst a obcí.



§ 118

     (1) Obec,  která  je  stavebním  úřadem,  může  se  souhlasem
krajského  úřadu  uzavřít  dohodu  s  jinou  obcí,  že  bude  tuto
působnost vykonávat i pro  ni. Jinak vykonává působnost stavebního
úřadu pro  obce, které stavebním  úřadem nejsou, obecní  úřad obce
s rozšířenou působností.

 (2) Jestliže  obec,  která   je  stavebním  úřadem,  přestane
vykonávat působnost stavebního úřadu  pro jinou obec, vykonává pro
ni  působnost  stavebního  úřadu  obecní  úřad  obce  s rozšířenou
působností,  pokud  nedojde  podle  odstavce  1  k uzavření dohody
o výkonu  působnosti  stavebního  úřadu  s  jinou  obcí,  která je
stavebním úřadem.

     (3) V hlavním  městě Praze a v  územně členěných statutárních
městech může správní obvod stavebního úřadu tvořit území dvou nebo
více městských obvodů nebo městských částí.

§ 119

     Jde-li o stavbu nebo opatření, jež se má uskutečnit v územním
obvodu  dvou nebo  více stavebních  úřadů, provede  řízení a  vydá
rozhodnutí nejbližší společně nadřízený správní orgán. Tento orgán
může  stanovit, že  řízení provede  a rozhodnutí  vydá některý  ze
stavebních  úřadů,  v  jehož  územním  obvodu  se  má  stavba nebo
opatření uskutečnit.


§ 119a

                             zrušen

ODDÍL 2
            Speciální, vojenské a jiné stavební úřady

§ 120


Speciální stavební úřady

     (1) U  staveb  leteckých,  staveb  drah  a  na  dráze, staveb
pozemních komunikací a  vodohospodářských děl vykonávají působnost
stavebního  úřadu,   s  výjimkou  pravomoci   ve  věcech  územního
rozhodování  a vyvlastnění,  orgány vykonávající  státní správu na
uvedených úsecích  podle zvláštních předpisů  (dále jen "speciální
stavební úřady").

     (2) Speciální stavební  úřady postupují podle  tohoto zákona,
pokud zvláštní předpisy podle odstavce 1 nestanoví jinak; povolení
pro  stavby   mohou  vydat  jen  se   souhlasem  stavebního  úřadu
příslušného k  vydání územního rozhodnutí,  který ověřuje dodržení
jeho  podmínek. Jestliže  se územní  rozhodnutí nevydává,  postačí
vyjádření   o  souladu   navrhované  stavby   se  záměry  územního
plánování.


§ 121


Vojenské a jiné stavební úřady


(1) Působnost  stavebních  úřadů,  s  výjimkou  pravomoci  ve
věcech  vyvlastnění,  vykonávají  podle  tohoto  zákona  na  území
vojenských újezdů orgány Ministerstva obrany.

     (2) Působnost  stavebních  úřadů,  s  výjimkou  pravomoci  ve
věcech územního rozhodování a vyvlastnění, vykonávají podle tohoto
zákona
  
 a) Ministerstvo  obrany  u  staveb  vojenské  správy  mimo  území
    vojenských újezdů,
 b) Ministerstvo vnitra u staveb pro bezpečnost státu,
 c) Ministerstvo spravedlnosti u staveb Vězeňské služby,
 d) Ministerstvo průmyslu a obchodu u staveb uranového průmyslu na
    území vyhrazeném pro tyto účely.


ODDÍL 3

                         Působnost obcí

§ 122


     (1) Obce,  které  nejsou  stavebními  úřady,  vykonávají tuto
působnost:
a) sledují  veškerou  stavební  činnost  v  obci  a dbají, aby se
    rozvíjela v souladu se záměry územního plánování,
 b) dozírají na stav staveb,
 
 c) kontrolují,  zda se  stavby  a  jejich změny,  terénní úpravy,
    práce a zařízení podle  tohoto zákona neprovádějí bez povolení
    nebo v rozporu s ustanoveními tohoto zákona.

     (2) Zjistí-li obec  při kontrole, že se  stavba a její změny,
terénní  úprava,  práce  a  zařízení  provádějí  bez povolení nebo
v rozporu  s  ním,  projedná  zjištěné  nedostatky se stavebníkem;
nevede-li toto jednání k cíli,  vydá rozhodnutí o zastavení stavby
a vyrozumí   o  tom   příslušný  stavební   úřad.  Odvolání  proti
rozhodnutí o zastavení stavby nemá odkladný účinek.


ODDÍL 4
                 Vyhrazení a přenesení pravomoci
                        stavebního úřadu

§ 123

     Správní  orgán nadřízený  stavebnímu úřadu  si může  vyhradit
pravomoc   stavebního  úřadu   u  jednotlivých   technicky  zvlášť
obtížných nebo  neobvyklých staveb nebo u  opatření s většími nebo
rozsáhlejšími účinky na životní prostředí v jejich okolí.


§ 124


     (1) Krajský úřad  může na žádost  obce, která není  stavebním
úřadem  a   má  podmínky  pro   odborné  rozhodování  o   stavebně
technických záležitostech, určit, že obec bude vykonávat tuto část
pravomoci stavebního úřadu:
 a) vydávat  stavební  povolení  na  stavební  úpravy jednoduchých
    staveb, pokud nejde o kulturní památky,
 b) určovat,  zda  jí  ohlášené  drobné  stavby,  stavební  úpravy
    a udržovací práce  (§ 55 odst.  2 a 3),  s výjimkou stavebních
    úprav  a udržovacích  prací na  kulturních památkách, vyžadují
    stavební  povolení,  a  v  těchto  případech stavební povolení
    vydávat,
 c) přijímat  ohlášení, popřípadě  vydávat povolení  informačních,
    reklamních   a  propagačních   zařízení  a   nařizovat  jejich
    odstranění,
 d) přijímat ohlášení lhůty, do  kdy bude odstraněna drobná stavba
    a informační, reklamní a propagační zařízení (§ 88 odst. 5),
 e) kolaudovat stavby  a jejich změny,  ke kterým vydala  stavební
    povolení,
 f) zabezpečovat výkon státního stavebního dohledu (§ 98 až 104). 

     (2) V hlavním  městě Praze a v  územně členěných statutárních
městech  vykonává pravomoc  podle  odstavce  1 úřad  městské části
hlavního  města Prahy  a úřad  městského obvodu  nebo úřad městské
části územně členěného statutárního města, stanoví-li tak statut.

 (3) Pokud   obec  nemá   podmínky  pro   odborné  rozhodování
o stavebně  technických  záležitostech,  krajský  úřad obci odejme
pravomoc přenesenou  na ni podle odstavce  1; výkon této pravomoci
bude pro obec zajišťovat příslušný stavební úřad (§ 117 a 118).


ČÁST ŠESTÁ
                    Ochrana zvláštních zájmů

§ 125


Zajištění zájmů obrany státu

     (1) Při plnění  úkolů územního plánování je  nutno dbát zájmů
obrany a bezpečnosti státu.

     (2) Ministerstvo  obrany  a  Ministerstvo  vnitra mohou určit
a oznámit stavebním  úřadům území, v  nichž lze v  zájmu zajištění
obrany  a bezpečnosti  státu  vydat  územní rozhodnutí  a stavební
povolení  jen se  souhlasem Ministerstva  obrany nebo Ministerstva
vnitra; tyto orgány mohou svůj souhlas vázat na splnění zvláštních
podmínek  pro umístění,  provedení  a  užívání těchto  staveb. Pro
postup při udělování souhlasu platí § 126 odst. 2.

     (3) Vojenská  správa  nebo  orgány  Ministerstva vnitra mohou
v územích  určených  podle  odstavce  1  uplatňovat  u  staveb již
zřízených  požadavky na  nezbytné úpravy  nebo si  u nich vyhradit
předchozí  souhlas ke  změnám stavby;  náklady na  nezbytné úpravy
provedené  na  zvláštní  požadavek  vojenské  správy  nebo  orgánu
Ministerstva vnitra hradí tyto orgány.

     (4) Ministerstvo   obrany  stanoví   postup  při  pořizování,
projednávání  a  schvalování  územně  plánovací  dokumentace území
určených vojenských újezdů.12)


Ochrana složek životního prostředí a jiných
                        zvláštních zájmů

§ 126

     (1) Dotýká-li se řízení podle  tohoto zákona zájmů chráněných
zvláštními  předpisy,11b)  rozhodne  stavební  úřad  jen v dohodě,
popřípadě se souhlasem orgánu  státní správy, který chráněné zájmy
hájí (dotčený  orgán státní správy).  Dotčený orgán státní  správy
může svůj  souhlas vázat na  splnění podmínek stanovených  ve svém
rozhodnutí   (stanovisku,  vyjádření,   souhlasu,  posudku  apod.)
v souladu  se zvláštním  zákonem,  na  jehož podkladě  je oprávněn
zájem chránit.

     (2) Je-li  tímto  zákonem  stanoven  postup při přezkoumávání
zájmů chráněných zvláštními předpisy  a při uplatňování stanovisek
nebo obdobných opatření dotčených  orgánů státní správy, postupují
podle  něho dotčené  orgány státní  správy uvedené  v odstavci  1.
Právo těchto správních orgánů  vydat samostatné rozhodnutí zůstává
nedotčeno, jestliže to předpisy  na ochranu jimi sledovaných zájmů
stanoví.

     (3) Před  vydáním  rozhodnutí  o  umístění stavby, stavebního
povolení, jakož i dodatečného povolení týkajícího se stavby, jejíž
součástí  je jaderné  zařízení nebo  pracoviště s  velmi významným
zdrojem  ionizujícího  záření,  a  kolaudačního rozhodnutí stavby,
jejíž  součástí je  jaderné zařízení  nebo pracoviště  s významným
nebo velmi významným zdrojem ionizujícího záření, je stavební úřad
povinen  si  vyžádat  u   navrhovatele  nebo  stavebníka  povolení
Státního  úřadu pro  jadernou bezpečnost  vydané podle  zvláštního
předpisu.12a)

     (4) K  návrhům  na  vydání  územního  rozhodnutí podle tohoto
zákona  se  nemusí  předkládat  vyjádření,  souhlasy  a stanoviska
předepsaná  zvláštními  předpisy,12b)   jestliže  zájmy  sledované
těmito  předpisy byly  již  předmětem  hodnocení vlivů  na životní
prostředí  podle  zákona  č.  17/1992  Sb.,  o životním prostředí,
a zákona České národní rady č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů na
životní  prostředí, a  příslušný  správní  orgán od  jejich vydání
upustil ve svém  vyjádření podle § 7 odst.  4 zákona České národní
rady č. 244/1992 Sb.


§ 127

     (1) Dojde-li  při  řízení  nebo  postupu  podle tohoto zákona
k nepředvídaným nálezům kulturně  cenných předmětů, detailů stavby
nebo chráněných  částí přírody, jakož i  k archeologickým nálezům,
stanoví  stavební  úřad  v  dohodě  s  příslušným  orgánem hájícím
zvláštní zájmy podmínky k zabezpečení zájmů státní památkové péče,
státní ochrany přírody a archeologických nálezů.

     (2) Stavebník   a   právnická   osoba   nebo   fyzická  osoba
podnikající  podle  zvláštních  předpisů  provádějící  stavbu nebo
zabezpečující její přípravu či provádějící jiné práce podle tohoto
zákona,  ihned  nález  ohlásí  stavebnímu  úřadu  a  orgánu státní
památkové  péče,  popřípadě  archeologickému  ústavu  nebo  orgánu
státní ochrany přírody, a učiní nezbytná opatření, aby nález nebyl
poškozen  nebo zničen,  pokud o  něm nerozhodne  stavební úřad  po
dohodě s  orgánem státní památkové  péče, popřípadě archeologickým
ústavem nebo orgánem státní ochrany přírody.

     
     (3) Stavební   úřad  může   vydané  stavební   povolení  nebo
dodatečné povolení  stavby změnit nebo  zrušit ve veřejném  zájmu,
dojde-li  během   provádění  stavby  k   nálezu  kulturně  cenného
předmětu, detailu stavby, jakož  i k archeologickému nálezu, jehož
význam potvrdí Ministerstvo kultury,  které současně rozhodne, jak
budou  stavebníkovi uhrazeny  prokázané náklady  a ztráty  vzniklé
v souvislosti   se  změnou   nebo  zrušením   vydaného  stavebního
povolení, v souvislosti s prodloužením doby výstavby nebo z důvodu
nařízeného   zvláštního   režimu    výstavby.   Proti   rozhodnutí
Ministerstva kultury lze podat řádný opravný prostředek k soudu.


ČÁST SEDMÁ

                  

                 Evidence a ukládání dokumentace


                         nadpis vypuštěn

§ 128
zrušen


§ 129
zrušen


§ 130
zrušen

                         nadpis vypuštěn

§ 131



(1) Územně  plánovací dokumentaci  a všechny  podklady k  ní,
jakož i doklady o případných změnách územně plánovací dokumentace,
je povinen evidovat a  jejich ukládání zabezpečovat orgán územního
plánování, který územně plánovací dokumentaci pořizuje.

     (2) Územní  rozhodnutí  a   veškeré  písemnosti  týkající  se
územních  rozhodnutí  a  rozhodnutí  o  ochraně objektů, chráněném
území  a  ochranném  pásmu,  vydávané  podle  zvláštních předpisů,
včetně  případných změn  a doplňků  je povinen  evidovat a  jejich
ukládání zabezpečovat příslušný stavební úřad.


§         132

     
     (1) Stavební   povolení   spolu   s   veškerými   písemnostmi
týkajícími  se stavebního  povolení, kolaudační  rozhodnutí a jiná
opatření týkající se staveb, eviduje a jejich ukládání zabezpečuje
příslušný stavební úřad a místně příslušná obec.

     (2) Rozhodnutí  a  opatření  uvedená  v  odstavci  1,  vydaná
v rámci přenesené pravomoci obcí, spolu s příslušnými spisy včetně
dokladů  o  případných  změnách  a  doplňcích,  eviduje  a  jejich
ukládání zabezpečuje obec.


§ 133



Orgány  územního plánování  a stavební  úřady, které evidují,
ukládají územně  plánovací dokumentaci a  dokumentaci staveb, jsou
povinny   umožnit   osobám,   které   prokáží  odůvodněnost  svého
požadavku, nahlížet  do této dokumentace a  pořizovat z ní výpisy;
přitom   jsou  povinny   učinit  opatření,   aby  nahlédnutím   do
dokumentace  nebylo  porušeno   státní,  hospodářské  či  služební
tajemství,   jakož   i   zákonem   uložená   či  uznaná  povinnost
mlčenlivosti.


ČÁST OSMÁ
                       Společná ustanovení

§ 134


Vstup na cizí pozemky a stavby

     

     (1) Pověření  zaměstnanci  krajů  a  obcí,  pověření  členové
komisí obecních  rad a pověření zaměstnanci  dalších orgánů státní
správy jsou  oprávněni vstupovat na  cizí pozemky, na  stavby a do
staveb s  vědomím jejich vlastníků,  pokud plní úkoly  vyplývající
z tohoto  zákona, které  se těchto  pozemků a  staveb dotýkají. Do
obydlí  však mohou  vstupovat, jen  je-li to  nezbytné pro ochranu
života nebo zdraví  osob, pro ochranu práv a  svobod druhých anebo
pro  odvrácení závažného  ohrožení veřejné  bezpečnosti a pořádku;
toto omezení  neplatí, pokud je obydlí  užíváno také pro podnikání
nebo  provozování jiné  hospodářské činnosti.  Při využití  tohoto
oprávnění jsou povinni dbát, aby co nejméně rušili užívání pozemků
a staveb a  aby jejich činností  nevznikly škody, kterým  je možno
zabránit. Oprávnění ke vstupu se prokazuje zvláštním průkazem.

     (2) Je-li to nezbytné, mohou s osobou oprávněnou ke vstupu na
cizí pozemky, na  stavby a do nich podle  odstavce 1 vstupovat též
znalci a účastníci řízení touto osobou přizvaní.

     (3) V  případě  úkonů  podle  §  91,  94  a  96 tohoto zákona
k odvrácení  nebezpečí  způsobeného   závadami  na  stavbě,  které
ohrožují bezpečnost,  životy či zdraví  osob, nebo mohou  způsobit
značné škody, mohou osoby oprávněné  ke vstupu na cizí pozemky, na
stavby  a do  nich podle  odstavce 1  na ně  vstupovat bez  vědomí
vlastníka. Jsou však povinny  jej neprodleně o provedených úkonech
vyrozumět.

     (4) Při   pochybnostech   o    rozsahu   oprávnění   rozhodne
v jednotlivých případech stavební úřad.

     (5) Doba a rozsah výkonu oprávnění  na cizím pozemku a stavbě
musí být  omezeny na nezbytně  nutnou míru. Došlo-li  při činnosti
vstupujícího k  poškození pozemku nebo  stavby, musí být  uvedeny,
je-li to  možné, do původního  stavu; jinak platí  o náhradě škody
obecné předpisy12c).

     (6) Zvláštní předpisy o omezeních  nebo nutných povoleních ke
vstupu  na pozemky  nebo stavby  v okruhu  zájmů obrany státu nebo
jiného důležitého zájmu státu nejsou dotčeny.

§ 135


Opatření na sousedním pozemku nebo stavbě

     (1) Pro uskutečnění  stavby nebo její  změny a pro  provedení
nezbytných  úprav, udržovacích  nebo zabezpečovacích  prací a  pro
odstranění  stavby  a   informačních,  reklamních  a  propagačních
zařízení může stavební úřad uložit těm, kteří mají vlastnická nebo
jiná práva  k sousedním pozemkům či  stavbám, aby trpěli provedení
prací ze svých pozemků nebo staveb.

     
     (2) Ten, v jehož prospěch uložil stavební úřad opatření podle
odstavce  1,  je  povinen  dbát,  aby  co  nejméně  rušil  užívání
sousedních pozemků nebo staveb a aby prováděnými pracemi nevznikly
škody,  kterým je  možno zabránit;  po skončení  je povinen  uvést
sousední  pozemek nebo  stavbu do  původního stavu,  a není-li  to
možné nebo hospodářsky účelné, poskytnout jejímu vlastníku náhradu
podle obecných předpisů o náhradě škody.


§ 136


Řešení rozporů

     

     (1) Dojde-li  při  pořizování  územně  plánovací  dokumentace
a nebo  při  územním  řízení,  stavebním  řízení  nebo  při jiných
řízeních, která provádějí správní  orgány podle tohoto zákona nebo
podle  zvláštních předpisů  pro stavby  letecké, stavby  drah a na
dráze,   stavby   pozemních   komunikací,   vodohospodářská   díla
a telekomunikační stavby,  k protichůdným stanoviskům  mezi orgány
státní  správy spolupůsobícími  při  pořizování  a v  řízení, řeší
takový rozpor orgány nadřízené těmto orgánům dohodou.
  

     (2) Nepodaří-li   se  vzniklý   rozpor  s   výjimkou  případů
uvedených  v odstavci  4 odstranit  do 60  dnů dohodou nadřízených
orgánů podle  odstavce 1, rozhodne Ministerstvo  pro místní rozvoj
po  projednání  s  příslušnými  správními   úřady  do  60  dnů  od
postoupení  rozporu  k  rozhodnutí.  Jde-li  o  stavby, kde řízení
provádějí  orgány  podle  zvláštních  právních  předpisů, rozhodne
o rozporu ústřední  správní úřad nadřízený  těmto orgánům obdobným
způsobem.

     (3)  Týká-li se  rozpor  území  Natura 2000  podle zvláštního
právního předpisu,12d) rozhodne o  rozporu Ministerstvo pro místní
rozvoj  v dohodě  s Ministerstvem  životního prostředí; nedojde-li
k dohodě, rozhodne o rozporu vláda.

     (4)  Nepodaří-li  se  rozpory  odstranit  dohodou nadřízených
orgánů,  z nichž  jedním je  Ministerstvo pro  místní rozvoj  nebo
ústřední  správní  úřad  nadřízený  orgánu,  který  provádí řízení
o stavbách   podle   zvláštních    právních   předpisů,   předloží
Ministerstvo pro  místní rozvoj nebo  ústřední správní úřad  do 60
dnů vládě ke schválení návrh rozhodnutí o rozporu.


§ 137


Občanskoprávní a jiné námitky

     (1) Stavební úřady,  provádějící řízení podle  tohoto zákona,
se  pokusí vždy  též o  dosažení dohody  účastníků u těch námitek,
které  vyplývají  z  vlastnických  nebo  jiných  práv  k  pozemkům
a stavbám, ale  překračují rozsah pravomoci  stavebního úřadu nebo
spolupůsobících orgánů státní správy.



(2) Nedojde-li mezi účastníky řízení k dohodě o námitce podle
odstavce 1, která, kdyby se zjistilo její oprávnění, by znemožnila
uskutečnit požadované  opatření nebo by  umožnila jeho uskutečnění
jen  v  podstatně  jiné  míře   či  formě,  odkáže  stavební  úřad
navrhovatele nebo  jiného účastníka podle  povahy námitky na  soud
a řízení přeruší.

     

     (3) Stavební úřad stanoví lhůtu,  ve které musí být předložen
důkaz, že  u soudu byl podán  návrh na rozhodnutí ve  sporné věci.
Nebude-li  důkaz  o  podání  návrhu  ve  stanovené lhůtě předložen
stavebnímu  úřadu, učiní  si stavební  úřad úsudek  o námitce  sám
a rozhodne ve věci.

     

     (4) V řízení,  při kterém stavební úřad  nařizuje ve veřejném
zájmu   opatření  podle   tohoto  zákona   a  hrozí-li   nebezpečí
z prodlení,  učiní  si  sám  úsudek  o  námitce,  u  které nedošlo
k dohodě, a ve věci rozhodne.


§ 137a


                   Výjimky ze stavebního řádu

     (1)  Opatření  na  stavbách  a  pozemcích  spočívající  podle
okolností i v provádění  staveb, terénních úprav nebo odstraňování
staveb, jimiž se předchází důsledkům živelních pohrom nebo náhlých
havárií,  čelí jejich  účinkům  a  zabraňuje ohrožení  života nebo
zdraví  osob,  popřípadě  jiným   škodám,  mohou  se  zahájit  bez
předchozího  povolení podle  tohoto zákona,  nestanoví-li zvláštní
právní předpisy jinak. Stavebnímu úřadu však musí být oznámeno, že
jsou taková opatření prováděna.

     (2)  Jestliže  se  stavby  nebo  terénní  úpravy zničené nebo
poškozené  živelní pohromou  nebo náhlou  havárií mají  obnovit ve
shodě s původními povoleními  stavebního úřadu, postačí, že takové
opatření bylo  předem stavebnímu úřadu ohlášeno;  pro tento postup
platí ustanovení § 57 odst. 2  obdobně s tím, že lhůta pro písemné
sdělení stavebního  úřadu, že proti obnovení  stavby nemá námitek,
činí  7 dnů.  V ohlášení  se uvedou  údaje o  stavbě, která má být
obnovena, jednoduchý  technický popis prací a  dále právnická nebo
fyzická osoba, která bude činnost provádět.

     (3) U staveb a terénních úprav, které je nezbytné bezodkladně
provést ke  zmírnění nebo odvrácení důsledků  živelní pohromy nebo
náhlé havárie stavby, může být
a) po projednání se stavebním úřadem omezen obsah návrhu (žádosti)
   a jeho příloh na nejnutnější míru nezbytnou pro rozhodnutí,
b) po projednání  se stavebním úřadem upuštěno  od vydání územního
   rozhodnutí,  popřípadě  sloučeno  územní  řízení  se  stavebním
   řízením  nebo  s  jinými  řízeními  podle  tohoto  zákona anebo
   stanoveno, že stavbu nebo terénní úpravy lze provést na základě
   jejich ohlášení,
c) stanoveno  v  rozhodnutí,  že  některé  doklady předepsané jako
   přílohy  k  návrhu  (žádosti),  popřípadě  jiné  doklady  budou
   předloženy ve stanovené lhůtě dodatečně,
d) v odůvodněných případech  vydáno předběžné povolení,  v němž se
   stanoví  lhůta  dodatečného   předložení  podkladů;  po  jejich
        
   předložení se provede řízení a vydá rozhodnutí,
e) zkrácena lhůta  pro provedení právního  úkonu účastníků řízení,
   nejvíce však  na polovinu tímto zákonem  nebo zvláštním právním
   předpisem stanovené  lhůty; o zkrácení lhůt  musí stavební úřad
   informovat účastníky řízení při oznámení zahájení řízení.

     (4)  Odvolání  proti  rozhodnutím  vydaným  v  řízeních podle
odstavce 3 nemají odkladný účinek.

§ 138


Spolupráce orgánů státní správy
 a součinnost právnických osob nebo fyzických osob podnikajících
                    podle zvláštních předpisů

     

     (1) Orgány obcí nebo jiné orgány, které postupují a rozhodují
podle tohoto  zákona, dbají od  počátku přípravy územně  plánovací
dokumentace,  přípravy  územních  rozhodnutí,  stavebních povolení
a jiných  rozhodnutí a  opatření o  dosažení nejúčinnější  ochrany
přírody a krajiny a  jednotlivých složek životního prostředí podle
zvláštních předpisů  a spolupracují s  orgány zabezpečujícími jeho
ochranu.

     (2) Stavební  úřady  a  jiné  orgány,  které provádějí řízení
a vydávají rozhodnutí  podle tohoto zákona,  jakož i další  orgány
státní správy, které ve věcech výstavby provádějí řízení, vydávají
rozhodnutí nebo stanoviska podle zvláštních předpisů, jsou povinny
spolupracovat.   Zejména  jsou   povinny  dbát   toho,  aby  věcně
související  správní  řízení  na   sebe  pokud  možno  navazovala,
využívat všestranně výsledků těchto  řízení, předávat včas a úplná
stanoviska  a na  dožádání i  ekonomické, technické  a jiné  údaje
a podklady.

     
     (3) Vědecké  instituce a  jiné právnické  osoby nebo  fyzické
osoby podnikající podle zvláštních předpisů sdělují orgánům, které
zabezpečují úkoly  na úseku územního  plánování, na jejich  žádost
údaje a výsledky, k nimž dospěly při své činnosti.


§ 138a

             Obecné technické požadavky na výstavbu

     (1) Právnické  osoby,  fyzické  osoby  a  správní orgány jsou
povinny  při  navrhování,  umísťování,  projektování,  povolování,
realizaci,  kolaudaci,  užívání  a  odstraňování staveb postupovat
podle  obecných   technických  požadavků  na   výstavbu,  obecných
technických  požadavků  zabezpečujících   užívání  staveb  osobami
s omezenou schopností  pohybu a orientace  a technických požadavků
stanovených  prováděcími  předpisy  (dále  jen  "obecné  technické
požadavky").

     (2) Výjimky z obecných technických požadavků je možné povolit
pouze  z těch  ustanovení prováděcích  právních předpisů,  z nichž
povolování výjimek tyto předpisy výslovně  umožňují a jen pokud se
tím neohrozí  bezpečnost, ochrana zdraví a  života osob a sousední
pozemky  nebo  stavby;  řešením  podle  povolené  výjimky musí být
dosaženo účelu sledovaného obecnými technickými požadavky.

     (3) O  výjimkách z  obecných technických  požadavků rozhoduje
stavební úřad  příslušný rozhodnout ve  věci v dohodě  se správním
orgánem,  který  hájí  zájmy  chráněné  podle zvláštních předpisů,
jichž se odchylné řešení dotýká.


§ 139


                          Obecné pojmy

     
 
     Pokud se v tomto zákoně používá pojmu
a) "stavba", rozumí se tím i její část,
b) "vlastník", rozumí  se tím též  osoba, která na  základě zákona
   nebo písemné  smlouvy je oprávněna  ve věcech upravených  tímto
   zákonem na místě vlastníka jednat,

c) zrušeno
d) "stavebník", rozumí se tím též investor a objednatel stavby,
e) "nájemce", rozumí se tím též  osoba užívající byt nebo nebytový
   prostor z odvozeného právního důvodu,
f) "jiná  práva k  pozemkům nebo  stavbám", rozumí  se tím zejména
   právo  hospodaření s  majetkem státu17c)  a právo  odpovídající
   věcnému břemeni.17d)


§ 139a


                    Pojmy územního plánování

     (1) Limity   využití   území   omezují,   vylučují,  případně
podmiňují umísťování staveb, využití území a opatření v území.
        

     (2) Současně  zastavěné  území  obce  tvoří  jedno  nebo více
oddělených zastavěných území ve  správním území obce. Při určování
současně  zastavěného  území  obce  se  vychází  z  údajů katastru
nemovitostí.  Hranici  jednoho  současně  zastavěného  území tvoří
uzavřená obalová čára zahrnující soubor
a) stavebních parcel  (zastavěných ploch a  nádvoří) a pozemkových
   parcel,  které s  nimi sousedí  a slouží  účelu, pro který byly
   stavby zřízeny (povoleny a kolaudovány),
b) parcel  zemědělských   pozemků  a  vodních   ploch  obklopených
   parcelami   uvedenými   pod   písmenem   a);   parcely   jiných
   zemědělských  pozemků   stejně  jako  lesních   pozemků  se  do
   zastavěného území obce nezahrnují,
c) parcel  ostatních   ploch;  z  nich   dráhy,  dálnice,  silnice
   a ostatní  komunikace  pouze  v   případě,  že  jsou  obklopeny
   parcelami uvedenými pod písmeny a) a b).

     (3) Zastavitelné území tvoří plochy  vhodné k zastavění takto
vymezené  schváleným  územním  plánem  obce,  případně  regulačním
plánem.

     (4) Navazující  územně plánovací  dokumentace je  územní plán
obce a  regulační plán vůči územnímu  plánu velkého územního celku
a regulační plán vůči územnímu plánu obce.


§ 139b

                      Pojmy stavebního řádu

     (1) Za stavbu  se považují veškerá stavební  díla bez zřetele
na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání.

     (2) Stavby mohou být
a) trvalé,
b) dočasné, u nichž se předem omezí doba jejich trvání.

     (3) Změnami dokončených staveb jsou
a) nástavby, jimiž se stavby zvyšují,
b) přístavby,  jimiž se  stavby půdorysně  rozšiřují a  které jsou
   vzájemně provozně propojeny s dosavadní stavbou,
c) stavební  úpravy,  při  nichž  se  zachovává  vnější  půdorysné
   i výškové ohraničení stavby.

     (4) Změnami staveb  před jejich dokončením  se rozumějí změny
proti  stavebnímu povolení,  popřípadě dokumentaci  stavby ověřené
stavebním úřadem.

     (5) Jednoduchými stavbami jsou
a) stavby  pro bydlení,  jejichž zastavěná  plocha nepřesahuje 300
   m2,  pokud  mají  nejvýše  čtyři  byty,  jedno  podzemní  a tři
   nadzemní podlaží včetně podkroví,
b) stavby pro individuální rekreaci,
c) nepodsklepené  stavby  s  jedním  nadzemním  podlažím  a stavby
   zařízení staveniště, pokud  jejich zastavěná plocha nepřesahuje
   300 m2,  rozpětí u nosných  konstrukcí nepřesahuje 9  m a výška
   15 m,
d) přípojky na veřejné rozvodné sítě a kanalizaci,
e) opěrné zdi,
f) podzemní stavby, pokud jejich  zastavěná plocha nepřesahuje 300
   m2 a hloubka 3 m.

     (6) Za jednoduché stavby se nepovažují stavby skladů hořlavin
a výbušnin,  stavby pro  civilní obranu,  požární ochranu,  stavby
uranového  průmyslu   a  jaderných  zařízení,   sklady  a  skládky
nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.

     (7) Drobnými  stavbami  jsou  stavby,  které  plní doplňkovou
funkci ke stavbě hlavní, a to
a) stavby  s  jedním  nadzemním  podlažím,  pokud jejich zastavěná
   plocha nepřesahuje 16 m2 a výška 4,5 m,
b) podzemní stavby,  pokud jejich zastavěná  plocha nepřesahuje 16
   m2 a hloubka 3 m.

     (8) Za drobné stavby se považují též
a) stavby  na pozemcích  určených k  plnění funkcí  lesa, sloužící
   k zajišťování  provozu   lesních  školek  nebo   k  provozování
   myslivosti,  pokud jejich  zastavěná plocha  nepřesahuje 30  m2
   a výška 5 m,
b) oplocení,
c) připojení drobných staveb na  rozvodné sítě a kanalizaci stavby
   hlavní,
d) nástupní  ostrůvky  hromadné  veřejné  dopravy,  přejezdy  přes
   chodníky, propustky apod.

     (9) Za  drobné  stavby  se  nepovažují  stavby garáží, skladů
hořlavin a  výbušnin, stavby pro civilní  obranu, požární ochranu,
stavby uranového  průmyslu a jaderných zařízení,  sklady a skládky
nebezpečných odpadů19) a stavby vodohospodářských děl.

     (10) Za   stavby  vojenské   správy  mimo   území  vojenských
újezdů12)  se považují  stavby sloužící  k obraně  státu zřizované
v působnosti Ministerstva obrany.

     (11) Za  stavby pro  bezpečnost státu  se považují  stavby ve
správě Ministerstva vnitra, Policie České republiky a Bezpečnostní
informační služby  užívané pro služební  činnost a ostatní  stavby
těchto orgánů určené pro služební potřebu.


     (12) Za  stavby  Vězeňské  služby   se  považují  stavby  pro
služební činnost Vězeňské služby a stavby ve správě a užívání této
služby pro služební účely jejích útvarů.

     (13) Za   stavby  uranového   průmyslu  se   považují  stavby
pořizované  nebo sloužící  k účelům  těžby, zpracování, transportu
a ukládání  radioaktivních surovin  na území  vyhrazeném pro  tyto
účely.

     (14) Za stavby jaderných zařízení se považují stavby vymezené
zvláštními  předpisy.12a)  V  pochybnostech,  zda  jde  o  jaderné
zařízení,  je  určující  vyjádření  Státního  úřadu  pro  jadernou
bezpečnost.

     (15) Stavebním   pozemkem   se   rozumí   část  území  určená
regulačním plánem  nebo územním rozhodnutím k  zastavění a pozemek
zastavěný hlavní stavbou.


§ 140


Vztah ke správnímu řádu

     Není-li výslovně stanoveno jinak, vztahují se na řízení podle
tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení.


§ 140a


     Působnosti  stanovené  krajskému  úřadu,  obecnímu úřadu obce

s rozšířenou  působností, Magistrátu  hlavního města  Prahy, úřadu
městské části hlavního města  Prahy, magistrátu nebo úřadu městské
části  nebo úřadu  městského obvodu  územně členěného statutárního
města,  městskému nebo  obecnímu  úřadu  podle tohoto  zákona jsou
výkonem přenesené působnosti.




ČÁST DEVÁTÁ
                Ustanovení přechodná a závěrečná


Přechodná ustanovení

§ 141

     (1) Územní plány rozpracované ke  dni nabytí účinnosti tohoto
zákona  se podle  něho upraví,  projednají, popřípadě  schválí. Na
projednání  a  schválení  návrhu  změny  nebo  doplňku schváleného
územního plánu  pořízeného podle dosavadních  předpisů se vztahují
ustanovení  tohoto zákona.  V odůvodněných  případech může povolit
výjimku ministerstvo výstavby a techniky republiky.

     (2) U staveb  dokončených přede dnem  nabytí účinnosti tohoto
zákona se  řízení provede podle dosavadních  předpisů, pokud nejde
o stavby,  na které  se  vztahovalo  ustanovení bodu  119 vyhlášky
Státního výboru pro výstavbu č.  243/1957 Ú. l. (Ú. v.), kterou se
vydávají  prováděcí  předpisy  k  vládnímu  nařízení  o  odevzdání
a převzetí  dokončených  staveb  nebo  jejich  částí  a o povolení
k jejich uvedení do trvalého provozu (užívání).

     (3) Místní  národní  výbory,  které  byly  přede  dnem nabytí
účinnosti  zákona  určeny  za  stavební  úřady  podle  dosavadních
předpisů,  se  považují  za  stavební  úřady  určené  podle tohoto
zákona.

     (4) Dodatečně lze vyvlastnit pozemky, které byly použity před
účinností  tohoto zákona  pro účely,  pro něž  by mohly  být podle
tohoto    zákona   vyvlastněny    a   u    nichž   dosud   nedošlo
k majetkoprávnímu vypořádání. Návrh na  vyvlastnění práv k takovým
nemovitostem  musí  podat  organizace,  která  pozemky  užívá,  do
31. prosince 1977.

     (5) Do  nabytí účinnosti  obecně závazného  právního předpisu
podle § 111  odst. 2 tohoto zákona se  postupuje podle dosavadních
předpisů.


§ 142
zrušen



Závěrečná ustanovení

§ 143

 

     (1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní
předpisy  k provedení  § 46  odst. 1,  § 55 odst. 3,  § 75 odst. 2
a § 121 odst. 3  tohoto zákona a  obecně závazné právní  předpisy,
které podrobněji upraví
 a) obsah   územně   plánovacích    podkladů,   územně   plánovací
    dokumentace,  zadání  územně   plánovací  dokumentace,  způsob
    jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,
b) obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací
    dokumentace,
 c) výčet dalších  orgánů, které mohou  pořizovat územně technické
    podklady,
 d) podrobnosti  postupu při  územním rozhodování,  při povolování
    staveb  a   jejich  změn,  při   povolování  terénních  úprav,
    těžebních  a jim  podobných nebo  s nimi  souvisejících prací,
    informačních,   reklamních   a   propagačních   zařízení,  při
    kolaudaci  staveb,  jejich  užívání,  údržbě  a  odstraňování,
    náležitosti obsahu  rozhodnutí, návrhů na jeho  vydání a obsah
    přikládané dokumentace,
 e) podrobnosti  státního stavebního  dohledu a  podmínky pro jeho
    výkon,
 f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
 g) úlevy  z ustanovení  tohoto zákona  při odstraňování  následků
    živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,
 h) případy,  kdy  lze  upustit  od  územního  rozhodnutí  nebo je
    sloučit  se stavebním  povolením, a  podmínky, za  kterých lze
    u   jednoduchých  staveb   a  dočasných   staveb  upustit   od
    kolaudačního rozhodnutí,
 i) podrobnosti  ohlašování některých  drobných staveb, stavebních
    úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze
    provést bez ohlášení,
 j) podrobnosti   postupu  při   vyvlastňovacím  řízení,   zejména
    náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
 k) obecné  technické  požadavky  na  výstavbu  a obecné technické
    požadavky  zabezpečující  užívání  staveb  osobami  s omezenou
    schopností pohybu a orientace,1a)
 l) rozsah  a  druhy  projektové  činnosti,  způsob a podmínky pro
    udělování  oprávnění   k  této  činnosti   a  evidenci  těchto
    oprávnění.


     (2) Ministerstvo  financí  vydá  právní  předpis  k provedení
§ 111 odst. 2 tohoto zákona.


     (3) Hlavní  město Praha  může nařízením  vydaným v  přenesené
působnosti  stanovit   obecné  technické  požadavky   na  výstavbu
v hlavním městě  Praze a v dohodě  s příslušnými ústředními orgány
státní správy vydat zásady  pro spolupůsobení orgánů státní správy
hájících  zvláštní  zájmy  při  pořizování  a  schvalování  územně
plánovací   dokumentace,   jakož    i   při   územním,   stavebním
a kolaudačním řízení.


     (4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
a) Ministerstvo dopravy  a spojů právní  předpisy, kterými stanoví
   technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze,
   stavby pozemních komunikací,

b) Ministerstvo  zemědělství  právní   předpisy,  kterými  stanoví
   technické požadavky pro vodní díla,
c) Ministerstvo  zemědělství  právní   předpisy,  kterými  stanoví
   technické  požadavky pro  stavby pro  zemědělství a  pro plnění
   funkcí lesa,
d) Ministerstvo  průmyslu  a   obchodu  právní  předpisy,  kterými
   stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro
   stavby jaderných zařízení.
  

§ 144

     Zrušují se:
 1. vládní  nařízení  č.  8/1956   Sb.,  o  odevzdání  a  převzetí
    dokončených  staveb nebo  jejich částí  a o  povolení k jejich
    uvedení  do  trvalého  provozu  (užívání),  ve  znění vládního
    nařízení č. 34/1958 Sb.;
 2. zákon  č. 84/1958  Sb., o  územním plánování,  ve znění zákona
    Slovenské národní rady č. 131/1970  Sb. (pol. 1 až 6 přílohy),
    zákona České národní  rady č. 146/1971 Sb. (pol.  3, 4 přílohy
    A  a pol.  3, 4  přílohy B)  a zákona  Slovenské národní  rady
    č. 159/1971 Sb. (pol. 5, 6 přílohy D);
 3. zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu;
 4. §  9 zákona  č. 60/1961  Sb., o  úkolech národních  výborů při
    zajišťování socialistického pořádku;
 5. vyhláška Ministerstva  techniky č. 572/1950 Ú. l. (č. 544/1950
    Ú. v.),   o  zastavovacím   plánu,  o   povinnostech  místního
    národního  výboru   při  výstavbě  obce,   ochranných  pásmech
    a o  vyvlastnění,  ve  znění  zákona  České  národní  rady  č.
    146/1971 Sb. (pol. 1, 2 přílohy A);
 6. vyhláška  Státního  výboru  pro  výstavbu  č.  243/1957  Ú. l.
    (Ú. v.),  kterou  se  vydávají  prováděcí  předpisy k vládnímu
    nařízení o odevzdání a převzetí dokončených staveb nebo jejich
    částí  a  o  povolení  k  jejich  uvedení  do trvalého provozu
    (užívání), ve znění vyhlášky č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.);
 7. vyhláška   ministra-předsedy  Státního   výboru  pro  výstavbu
    č. 144/1959 Ú. l. (Ú. v.), kterou se provádí zákon o stavebním
    řádu, ve znění vyhlášky  č. 108/1966 Sb., vyhlášky č. 162/1970
    Sb. a  zákona Slovenské národní  rady č. 131/1970  Sb. (pol. 7
    přílohy);
 8. vyhláška  Státního  výboru  pro  výstavbu  č.  153/1959  Ú. l.
    (Ú. v.),  o  územním  plánování,  ve  znění  zákona  Slovenské
    národní  rady  č.  131/1970  Sb.  (pol.  1,  8 až 11 přílohy),
    vyhlášky  č. 162/1970  Sb., vyhlášky  č. 130/1971  Sb., zákona
    České národní rady č. 146/1971 Sb. (pol. 3, 4 přílohy A a pol.
    3 přílohy B)  a zákona Slovenské národní rady  č. 159/1971 Sb.
    (pol. 5 přílohy C);
 9. vyhláška  ministra   výstavby  č.  143/1960   Sb.,  kterou  se
    u některých staveb přenáší pravomoc stavebních úřadů na orgány
    Ministerstva národní obrany;
10. vyhláška   ministra  výstavby   č.  59/1961   Sb.,  kterou  se
    u některých  staveb  přenáší   pravomoc  stavebních  úřadů  na
    Ministerstvo vnitra;
11. vyhláška   Státní  komise   pro  techniku   č.  108/1966  Sb.,
    o oprávnění k  projektové činnosti, ve  znění zákona Slovenské
    národní rady  č. 131/1970 Sb.  (pol. 12 přílohy),  vyhlášky č.
    137/1970  Sb.  a  zákona  České  národní  rady č. 146/1971 Sb.
    (pol. 2 přílohy D);
12. vyhláška  ministra  výstavby  a  techniky  České socialistické
    republiky  č.  134/1969  Sb.,  kterou  se  u  některých staveb
    přenáší    působnost   stavebního    úřadu   na   Ministerstvo
    spravedlnosti České socialistické republiky;
13. vyhláška    ministra    výstavby    a    techniky    Slovenské
    socialistické   republiky   č.   140/1969   Sb.,   kterou   se
    u některých  staveb  přenáší   pravomoc  stavebního  úřadu  na
    Ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické republiky;
14. § 11,  15, 16, §  22 odst. 2  a 3 vyhlášky  Federálního výboru
    pro   technický   a   investiční   rozvoj,   hlavního  arbitra
    Československé   socialistické    republiky   a   ministerstev
    výstavby a techniky České  socialistické republiky a Slovenské
    socialistické   republiky   č.   162/1970   Sb.,  o  některých
    opatřeních v bytové výstavbě;
15. vyhláška Federálního  ministerstva pro technický  a investiční
    rozvoj  a  Federálního  ministerstva  financí  č. 66/1972 Sb.,
    o opatřování pozemků pro výstavbu rodinných domků.


§ 145

     Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1976.


Vybraná ustanovení novel

                  Čl.II zákona č. 437/2004 Sb.

                            

                      Přechodná ustanovení

     1. Při pořizování a  schvalování změny územního plánu velkého
územního  celku  schváleného  přede  dnem  nabytí účinnosti tohoto
zákona  se  postupuje  podle  stavebního  zákona  ve  znění tohoto
zákona.

     2.  Dnem  nabytí  účinnosti  obecně  závazné  vyhlášky kraje,
kterou se  vyhlašuje závazná část územního  plánu velkého územního
celku schváleného krajem, se pro jím řešené území nepoužije územní
plán  velkého územního  celku schválený  vládou přede  dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona.

     3.  Dnem  nabytí  účinnosti  obecně  závazné  vyhlášky kraje,
kterou se vyhlašuje krajem  schválená změna závazné části územního
plánu velkého územního celku, se pro měněnou část nepoužije územní
plán  velkého   územního  celku  schválený   vládou  před  nabytím
účinnosti tohoto zákona.


        
1) Např. zákon č.  138/1973 Sb., o vodách (vodní  zákon), ve znění
   pozdějších  předpisů,  zákon  ČNR  č.  334/1992  Sb., o ochraně
   zemědělského půdního fondu, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb.,
   zákon  ČNR   č.  130/1974  Sb.,  o   státní  správě  ve  vodním
   hospodářství, ve  znění pozdějších předpisů,  zákon č. 289/1995
   Sb.,  o lesích  a o  změně a  doplnění některých  zákonů (lesní
   zákon),  a  zákon  ČNR  č.  114/1992  Sb.,  o  ochraně  přírody
   a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.                
 
1a) Vyhláška Ministerstva hospodářství č.  174/1994 Sb., kterou se
    stanoví  obecné  technické   požadavky  zabezpečující  užívání
    staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

1b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb.

2) § 30 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění
   pozdějších předpisů.
   § 4 písm.  d) a §  6 odst. 1  písm. c) zákona  č. 174/1968 Sb.,
   o státním  odborném  dozoru  nad  bezpečností  práce,  ve znění
   pozdějších předpisů.
   § 7 odst.  2 zákona č. 455/1991  Sb., o živnostenském podnikání
   (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
   § 5  odst. 2  zákona ČNR  č. 61/1988  Sb., o hornické činnosti,
   výbušninách  a  o  státní  báňské  správě,  ve znění pozdějších
   předpisů.

2a) Např.   zákon  ČNR   č.  360/1992   Sb.,  o   výkonu  povolání
    autorizovaných architektů  a o výkonu  povolání autorizovaných
    inženýrů a  techniků činných ve výstavbě,  ve znění pozdějších
    předpisů,  zákon ČNR  č. 61/1988  Sb., zákon  č. 200/1994 Sb.,
    o zeměměřictví   a  o   změně  a   doplnění  některých  zákonů
    souvisejících s jeho zavedením.
    
3) Např.  zákon  č.  22/1997  Sb.,  o  technických  požadavcích na
   výrobky  a o  změně a  doplnění některých  zákonů, zákon ČNR č.
   244/1992 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.


3a) Zákon ČNR  č. 20/1987 Sb.,  o státní památkové  péči, ve znění
    pozdějších předpisů.
    
4) Zákon ČNR č. 61/1988 Sb.

4a) § 4 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

8) Zákon č. 200/1994 Sb.

8a) Zákon ČNR  č. 102/1992 Sb., kterým  se upravují některé otázky
    související s vydáním zákona č.  509/1991 Sb., kterým se mění,
    doplňuje  a  upravuje  občanský  zákoník,  ve  znění zákona č.
    227/1997 Sb.

8b) § 13 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

8c) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o  správě daní a poplatků, ve znění
    pozdějších předpisů.

10) Zákon ČNR č. 200/1990 Sb.,  o přestupcích, ve znění pozdějších
    předpisů.
    Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

10a) § 128 odst. 2 občanského zákoníku.

10b) Např. zákon č. 169/1949 Sb.,  o vojenských újezdech, ve znění
     zákona ČNR č. 425/1990 Sb.,  zákon č. 138/1973 Sb., zákon ČNR
     č. 20/1987 Sb.

11b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., zákon
     č.  309/1991  Sb.,  o  ochraně  ovzduší  před  znečišťujícími
     látkami  (zákon  o  ovzduší),  ve  znění pozdějších předpisů,
     zákon ČNR č. 334/1992 Sb., zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech,
     zákon ČNR č. 20/1987 Sb. a  zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních
     komunikacích.

12) Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.                

12a) Zákon  č. 18/1997  Sb., o  mírovém využívání  jaderné energie
     a ionizujícího záření  (atomový zákon) a  o změně a  doplnění
     některých zákonů.

12a) Zákon  č. 18/1997  Sb., o  mírovém využívání  jaderné energie
     a ionizujícího záření  (atomový zákon) a  o změně a  doplnění
     některých zákonů.

12b) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., zákon č. 309/1992 Sb., zákon
     č.  125/1997 Sb.,  zákon č.  138/1973 Sb.,  zákon č. 20/ä1966
     Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

12c) § 420 a násl. občanského zákoníku.

12d) Zákon č. 114/1992 Sb., o  ochraně přírody a krajiny, ve znění
     pozdějších předpisů.

17d) Např. § 151n a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
     ve  znění pozdějších  předpisů, §  12 odst.  1 a  3 zákona č.
     110/1964  Sb.,   o  telekomunikacích,  ve   znění  pozdějších
     předpisů, § 17 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb.

19) § 2 zákona č. 125/1997 Sb.        
     
     
     

 

Datum uveřejnění: 27. dubna 1976 Poslední změna: 4. prosince 2005 Počet shlédnutí: 4704



 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server