EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

LEGISLATIVA

450/2005 Sb.

o náležitostech nakládání se závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

   450/2005 Sb.

   VYHLÁŠKA

   ze dne 4. listopadu 2005

   o   náležitostech   nakládání  se  závadnými  látkami  a  náležitostech
   havarijního   plánu,   způsobu   a   rozsahu  hlášení  havárií,  jejich
   zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků

   Změna: 175/2011 Sb.

   Ministerstvo  životního  prostředí  stanoví  podle  § 39 odst. 8 a § 41
   odst.  7  zákona  č.  254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů
   (vodní zákon):

   § 1

   Tato vyhláška stanoví

   a) náležitosti nakládání se závadnými látkami,

   b)  náležitosti  plánu opatření pro případ havárie (dále jen "havarijní
   plán"),

   c) způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování
   jejich škodlivých následků,

   d) požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné vany.

   § 2

   Vymezení pojmů

   Pro účely této vyhlášky se rozumí

   a)  nakládáním se závadnými látkami - jejich těžba, výroba, zpracování,
   skladování,  skládkování, zachycování, doprava, použití, zneškodňování,
   distribuce, prodej nebo jiné zacházení s nimi,

   b)  zacházením  se  závadnými  látkami ve větším rozsahu - zacházení se
   závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím
   v  něm obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v přenosných,
   k  tomu  určených,  obalech  s  celkovým  množstvím  v  nich obsažených
   závadných  látek  nad  2  000  l včetně, a to v kterémkoliv okamžiku. O
   zacházení  s  pevnými  závadnými  látkami ve větším rozsahu se nejedná,
   je-li  s  nimi  nakládáno  v  kterémkoliv  okamžiku v celkovém množství
   závadných  látek  do  2 000 kg včetně. Dále se o zacházení se závadnými
   látkami ve větším rozsahu nejedná, je-li nakládáno

   1.  s  uhlovodíky  ropného  původu  jako  pohonnými hmotami při provozu
   jednotlivých  dopravních  prostředků  silniční, drážní, vodní a letecké
   dopravy  a  mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské
   techniky a materiálu, nebo

   2. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,

   c)  zacházením  se  závadnými  látkami,  které  je  spojeno se zvýšeným
   nebezpečím  pro  povrchové nebo podzemní vody - zacházení s nebezpečnou
   závadnou  látkou  nebo  zvlášť  nebezpečnou  závadnou  látkou,  a  to v
   ochranných pásmech vodních zdrojů I. a II. stupně, v ochranných pásmech
   přírodních  léčivých  zdrojů  a  zdrojů  přírodních  minerálních vod, v
   záplavových  územích,  na  vodních  tocích  či  vodních nádržích nebo v
   jejich  blízkosti nebo v bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a
   šachet^1)   svedených  do  kanalizace  pro  veřejnou  potřebu  nebo  do
   povrchových  vod. O zacházení se závadnými látkami, které je spojeno se
   zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se nejedná, je-li
   v uvedených oblastech nakládáno

   1.  se  zvlášť  nebezpečnými  závadnými látkami v kapalném skupenství v
   zařízení  s  celkovým  nejvyšším množstvím v kterémkoliv okamžiku v něm
   obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek v kapalném skupenství do
   10 l včetně nebo v pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných,
   k  tomu  určených,  obalech  s  celkovým  nejvyšším  množstvím  v  nich
   obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně,

   2.  s nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v zařízení s
   celkovým  nejvyšším  množstvím  v kterémkoliv okamžiku v něm obsažených
   závadných  látek  v  kapalném  skupenství do 250 l včetně nebo v pevném
   skupenství do 300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených, obalech
   s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených nebezpečných závadných
   látek do 300 l včetně,

   3.  s  uhlovodíky  ropného  původu  jako  pohonnými hmotami při provozu
   jednotlivých  dopravních  prostředků  silniční, drážní, vodní a letecké
   dopravy  a  mobilních mechanizačních prostředků včetně provozu vojenské
   techniky a materiálu, nebo

   4. s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci,

   d) uživatelem závadných látek - každý, kdo s těmito látkami zachází,

   e)  zařízením  -  technická  nebo  technologická jednotka nebo provozní
   soustava  takových  jednotek, v níž se nakládá se závadnou látkou, a to
   včetně  všech  jejich  částí  nezbytných pro provoz, jako jsou stavební
   objekty,  potrubí, skladovací tankoviště, stroje, průmyslové dráhy nebo
   nákladové  prostory; zařízením je i mobilní technická jednotka sloužící
   k dopravě závadné látky,

   f)  uceleným  provozním  územím  -  území, kde se nachází zařízení nebo
   soubor  zařízení,  v  nichž  je  nakládáno s jednou nebo více závadnými
   látkami,  a  které  je  charakterizované  společnými  technickými  nebo
   provozními   podmínkami   a   vlastnostmi,   včetně   společných   nebo
   souvisejících  infrastruktur  a  území,  na  kterém je prováděna stavba
   velkého  rozsahu  (například  most,  silnice),  při jejímž provádění by
   mohlo  dojít  k  úniku  závadných látek ohrožujícímu jakost povrchových
   nebo podzemních vod; pro účely zpracování havarijního plánu pro dopravu
   závadných látek se uceleným provozním územím rozumí technická základna,
   servisní  a manipulační místa používaná jejich provozovatelem, uceleným
   provozním  územím  jsou i zemědělské pozemky s místy určenými k uložení
   tuhých  statkových  nebo organických hnojiv^16) na zemědělské půdě před
   jejich použitím,

   g) havarijním plánem - písemný dokument, vypracovávaný podle § 39 odst.
   2  písm.  a)  vodního  zákona uživatelem závadných látek zacházejícím s
   nimi  ve  větším rozsahu nebo se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo
   podzemní vody,

   h) nesaturovanou zónou - zóna nad hladinou podzemní vody, ve které jsou
   dutiny  horninového  prostředí  částečně  vyplněny  vzduchem a částečně
   vodou;  součástí  nesaturované  zóny je i pásmo, kde jsou póry naplněny
   vodou, ale pórový tlak je negativní,

   i)  saturovanou  zónou  -  vlastní zvodnělé pásmo pod hladinou podzemní
   vody,  ve  kterém  jsou  všechny  dutiny horninového prostředí vyplněny
   vodou,

   j)  odborně způsobilou osobou - fyzická osoba, která je způsobilá podle
   §  6a  provádět  zkoušky  těsnosti  potrubí  nebo  nádrží  určených pro
   skladování  a  dopravu  nebezpečných  a  zvlášť  nebezpečných závadných
   látek,

   k)  kontrolním  systémem - systém umožňující stálé sledování případného
   úniku závadných látek,

   l) havarijní jímkou - jímka, záchytná vana nebo nádrž určená k zadržení
   závadných  látek  uniklých  nebo  vypuštěných při havarijních stavech z
   nádrží,  kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení s objemem
   minimálně  odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní umístěné nebo do
   ní svedené,

   m)  nadzemní  nádrží - nádrž, u níž je umožněna kontrola všech vnějších
   stěn a dna, a nádrž s povrchem zakrytým snímatelnou tepelnou izolací.

   Náležitosti nakládání se závadnými látkami

   § 3

   (1)  Uživatelé  závadných  látek  s nimi nakládají tak, aby nevnikly do
   povrchových  nebo  podzemních  vod  a neohrozily jejich prostředí (§ 39
   odst.  1  vodního  zákona),  a  řídí  se  při  tom výstražnými symboly,
   uvedenými  na obale výrobku s obsahem konkrétní závadné látky, a pokyny
   pro   bezpečné   zacházení   s  nimi,  které  stanoví  zvláštní  právní
   předpisy^2).

   (2)  Kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek plní alespoň
   jednu z těchto funkcí:

   a)  kontinuální  technické  zjišťování  těsnosti  zařízení,  v  němž je
   obsažena závadná látka,

   b)  zjišťování  přítomnosti  závadné  látky  v  okolí  zařízení, včetně
   horninového prostředí povrchových a podzemních vod,

   c)  trvalé  měření  hladiny  závadné látky s indikací proti přeplnění a
   úniku,

   d) senzorickou kontrolu těsnosti zařízení, nebo

   e)  senzorickou  kontrolu  stavu a vlivu závadných látek uložených mimo
   zařízení podle zvláštního právního předpisu^17) na okolní prostředí.

   (3)  Kontrolní systém u nadzemních zařízení, u kterých je možné provést
   senzoricky  kontrolu celého jejich vnějšího pláště, může být založen na
   senzorickém  pozorování  uživatelem  nebo  jím  vyškolenou  a pověřenou
   osobou.

   (4)   Uživatelé  závadných  látek  provádějí  kontroly  způsobem  podle
   odstavců  2 a 3 a o jejich výsledcích vedou evidenci. Základem kontroly
   je  vizuální  prohlídka  skladů a skládek, posouzení jejich technického
   stavu,  kontrola  výstupů  z technických kontrolních systémů a kontrola
   funkčnosti  systémů  pro  průběžné  měření  výšky hladiny a pro ochranu
   proti   přeplnění.   Evidence   kontrol   je  na  vyžádání  předkládána
   příslušnému  vodoprávnímu  úřadu  a České inspekci životního prostředí,
   případně  kontrolním  orgánům  podle  zvláštního právního předpisu^18),
   včetně technické výkresové dokumentace kontrolovaných zařízení.

   § 3a

   (1)  Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle §
   39 odst. 4 písm. d) vodního zákona:

   a)  se prokazatelným způsobem seznámí se zkoušeným potrubím, nádrží pro
   skladování nebo prostředkem pro dopravu závadných látek,

   b)  není-li  zkouška  těsnosti  prováděna  podle  ČSN EN 473, vypracuje
   předpis  pro  provedení  zkoušky  těsnosti,  který obsahuje náležitosti
   uvedené  v  příloze č. 1 k této vyhlášce; tento předpis bude uživatelem
   evidován  a  na  vyžádání předložen příslušnému vodoprávnímu úřadu nebo
   České inspekci životního prostředí,

   c)  posoudí aktuální technický stav potrubí, nádrže pro skladování nebo
   prostředku pro dopravu závadných látek,

   d) posoudí výstupy kontrolního systému podle § 3 odst. 2.

   (2)  Odborně způsobilá osoba v rámci provádění zkoušek těsnosti podle §
   39  odst.  4  písm.  d) vodního zákona provede zkoušku těsnosti dotčené
   nádrže, potrubí nebo prostředku pro dopravu:

   a)  způsobem  v  souladu  s  odpovídající  technickou  normou^19)  nebo
   zvláštním právním předpisem^20), nebo

   b)  náhradním  způsobem,  v  případě,  že  zkoušku  není  možné provést
   způsobem podle bodu 1, a to:

   1.  kontrolou  výstupů  z  kontrolního systému zřízeného pro zjišťování
   úniku  závadných  látek  ze  zkoušené nádrže nebo potrubí z důvodů jeho
   netěsnosti,

   2. zjištěním a vyhodnocením aktuálního stavu podzemní vody, zeminy nebo
   půdy v okolí nádrže nebo potrubí,

   3. kontrolou měřením poklesu hladiny skladované látky v nádrži, nebo

   4. senzorickou kontrolou stavu zkoušené nádrže nebo potrubí.

   § 4

   Identifikační údaje a vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek, o
   nichž  jejich  uživatel vede podle § 39 odst. 6 vodního zákona záznamy,
   jsou   uvedeny  v  příloze  k  této  vyhlášce.  Má-li  uživatel  zvlášť
   nebezpečné  závadné látky k dispozici bezpečnostní list vypracovaný pro
   ni  podle zvláštního právního předpisu^3), může použít pro účely vedení
   záznamů tento bezpečnostní list.

   Náležitosti havarijního plánu

   § 5

   (1)  Havarijní  plán  obsahuje vymezení uceleného provozního území, pro
   které  je  zpracován,  a  údaje  o  uživateli  závadných  látek (jméno,
   popřípadě  jména,  příjmení  a  adresu místa trvalého pobytu, popřípadě
   adresu  místa  pobytu^4),  jde-li  o  fyzickou  osobu, jméno, příjmení,
   popřípadě obchodní firmu, adresu místa podnikání a identifikační číslo,
   pokud  bylo  přiděleno, jde-li o podnikající fyzickou osobu, a obchodní
   firmu  nebo  název,  sídlo  a  identifikační číslo, jde-li o právnickou
   osobu).  V případě, že uživatel závadné látky není totožný s vlastníkem
   nebo vlastníky uceleného provozního území nebo zařízení, uvedou se tyto
   údaje  i  o  vlastníkovi  nebo  vlastnících, popřípadě i o nájemci nebo
   nájemcích uceleného provozního území nebo jednotlivých zařízení.

   (2)  Ustanovení  týkající se uvádění údajů o vlastníkovi či vlastnících
   provozního území neplatí pro havarijní plán určený pro ucelené provozní
   území   obsahující  místa  určená  k  uložení  tuhých  statkových  nebo
   organických  hnojiv  na  zemědělské  půdě  před  jejich použitím. Místa
   určená  k uložení hnojiv se schematicky zakreslují do mapových podkladů
   evidence  využití  půdy  vedené podle zvláštního právního předpisu^21),
   pokud je uživatel závadných látek do této evidence zařazen.

   (3) Dále havarijní plán obsahuje tyto náležitosti:

   a)  jméno,  popřípadě  jména,  příjmení,  adresu místa trvalého pobytu,
   dosažené  odborné  vzdělání a telefonické spojení na autora havarijního
   plánu,   jméno,   popřípadě  jména  a  příjmení  statutárního  zástupce
   uživatele  závadných  látek  a  kontaktní  spojení  na  něj,  jde-li  o
   právnickou  osobu,  jména,  popřípadě  druhá  jména, příjmení a funkční
   zařazení  osob,  určených uživatelem závadných látek k zajištění plnění
   úkolů podle havarijního plánu a telefonické spojení na ně,

   „b)  seznam závadných látek, se kterými uživatel zachází, identifikační
   údaje  a bezpečnostní list nebo identifikační list nebezpečného odpadu;
   v   případě,   že   není   bezpečnostní  list  ani  identifikační  list
   nebezpečného  odpadu  k  dispozici,  uvedou  se vlastnosti těchto látek
   podle  přílohy  č. 2 a průměrné a nejvyšší množství závadných látek, se
   kterými se nakládá,

   c)  seznam zařízení, ve kterých se zachází se závadnými látkami, včetně
   přehledného  schematického  zakreslení  jednotlivých  zařízení,  jejich
   technických  parametrů  a popisu kanalizace; dokumentace zahrnuje popis
   cesty  odtoku  odpadní  vody  od  jejího vzniku v zařízení až po výpust
   odpadní  vody  do povrchových vod, popřípadě do kanalizace pro veřejnou
   potřebu,  a  dále  popis  cesty odtoku srážkových vod oddílnou dešťovou
   kanalizací až po její výpust,

   d)  výčet  a  popis  možných  cest havarijního odtoku závadných látek a
   odtoku  vod  použitých  k  hašení  a  z  toho  vyplývajících ohrožených
   objektů,  včetně  horninového  prostředí,  podzemních zařízení (zejména
   kolektorů,   technologických  kanálů  a  kanalizací)  a  povrchových  a
   podzemních  vod  jako  pravděpodobných  koncových  recipientů  uniklých
   závadných  látek;  v případě uložení tuhých statkových nebo organických
   hnojiv  na  zemědělské  půdě  nebo  nouzové  aplikaci  statkových  nebo
   organických  hnojiv  v  případě  havarijní  situace v ustájovacích nebo
   skladovacích  objektech  se  využijí  informace  o  místech  určených k
   uložení  nebo  k  použití  výše  uvedených  hnojiv,  získané z evidence
   využití  půdy  vedené  podle zvláštního právního předpisu^21), pokud je
   uživatel závadných látek do této evidence zařazen,

   e)   výčet   a   popis   stavebních,  technologických  a  konstrukčních
   preventivních opatření, včetně jejich parametrů,

   f)  výčet  a  popis  organizačních preventivních opatření a technických
   prostředků  (druh,  množství,  účel)  využitelných  při  bezprostředním
   odstraňování  příčin  a  následků  havárie, včetně situace s vyznačením
   místa  uložení  těchto  technických  prostředků,  popřípadě  spojení na
   smluvního dodavatele těchto služeb, včetně způsobu jejich dodání,

   g) popis postupu po vzniku havárie v členění na:

   1. bezprostřední odstraňování příčin havárie (§ 9),

   2. hlášení havárie (§ 7),

   3. zneškodňování havárie (§ 10),

   4. odstraňování následků havárie (§ 11),

   5.  vedení  dokumentace  o  postupech  použitých  při  zneškodňování  a
   odstraňování následků havárie,

   h) zásady ochrany a bezpečnosti práce při havárii a její likvidaci,

   i)   personální  zajištění  činností  podle  havarijního  plánu  včetně
   telefonického  spojení  na tyto osoby, schéma řízení při bezprostředním
   odstraňování příčin havárie, a to i pro doby omezené činnosti uživatele
   závadných látek, zejména mimo pracovní dobu nebo v období dovolených,

   j) adresy a telefonická spojení na správní úřady, subjekty účastnící se
   zneškodňování  havárie  a  případně  i jiné odborné subjekty^5) a další
   zainteresované právnické i fyzické osoby, především na:

   1. Hasičský záchranný sbor České republiky,

   2.   jednotky  požární  ochrany  zařazené  do  plošného  pokrytí  kraje
   jednotkami požární ochrany,

   3. Policii České republiky,

   4.  správce povodí, v jehož územní působnosti se ucelené provozní území
   nachází,

   5. místně příslušný vodoprávní úřad,

   6.  místně  příslušný  inspektorát  České inspekce životního prostředí,
   oddělení ochrany vod,

   7. zdravotnickou záchrannou službu,

   8. místně příslušný obecní, popřípadě městský úřad,

   9. místně příslušný krajský úřad,

   10. příslušný orgán ochrany veřejného zdraví,

   11. Český inspektorát lázní a zřídel v případě dotčení ochranných pásem
   přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodních minerálních vod,

   12.  správce  vodního  toku,  v  jehož povodí se ucelené provozní území
   nachází,

   13. vlastníka, popřípadě provozovatele kanalizace, pokud je zařízení či
   ucelené provozní území odkanalizováno,

   14.  odběratele  vody  (§  8  vodního  zákona)  bezprostředně  ohrožené
   následky havárie,

   k)  postup  předávání  hlášení o vzniku havárie, obsah hlášení a způsob
   vedení záznamů o hlášeních,

   l)   kvalifikace   a   postupy  (plány  účelových  školení  a  výcviku)
   zabezpečující  rozvoj  a  udržování  potřebných  odborných způsobilostí
   ostatních  osob, podílejících se na plnění úkolů stanovených havarijním
   plánem,

   m)  údaje  o  umístění  kopií havarijního plánu, případně výpisů z něho
   tak, aby byly zajištěny trvalé a bezprostřední informace u jednotlivých
   zařízení, v nichž se nakládá se závadnými látkami.

   (4)  Součástí  havarijního  plánu je též popis způsobu vedení záznamů a
   fotodokumentace o opatřeních prováděných podle havarijního plánu, popis
   kontrolního  systému  (§  3  odst.  2),  jeho funkce a provozu a způsob
   vyhodnocování,  podrobnosti o hlášení havárií (§ 7) a další podrobnosti
   související s plněním povinností uživatele závadných látek podle § 9 až
   11,  zejména  zásady odstraňování odpadů, které mohou při zneškodňování
   havárie vzniknout.

   § 6

   (1)  Uživatel závadných látek zpracuje více havarijních plánů pro jedno
   ucelené  provozní  území  nebo  jeden havarijní plán pro více ucelených
   provozních  území  v  odůvodněných případech po projednání s příslušným
   vodoprávním   úřadem.   Havarijní  plány  zpracovávané  více  uživateli
   závadných  látek  pro stejné ucelené provozní území se koordinují podle
   technických   podmínek   tohoto   území,   například  podle  společných
   podzemních sítí, zejména kanalizací.

   (2)  Havarijní  plán  zpracovávaný  provozovatelem uceleného provozního
   území  pro  dopravu  závadných látek obsahuje náležitosti uvedené v § 5
   odst. 1 až 3. Podkladem pro tento havarijní plán je zejména okruh běžně
   manipulovaných  nebo  skladovaných  závadných  látek  v  tomto uceleném
   provozním   území  a  dokumenty  předložené  dopravcem  závadné  látky,
   například přepravní doklad, bezpečnostní list nebezpečné chemické látky
   nebo  chemického  přípravku^6)  nebo  identifikační  list  nebezpečného
   odpadu^7).   Havarijní   plán   zpracovaný   provozovatelem   uceleného
   provozního  území  pro  dopravu  závadných  látek nesmí být v rozporu s
   mezinárodními smlouvami o dopravě^8).

   (3) Havarijní plán zpracovávaný pro provádění stavby velkého rozsahu [§
   2  písm. f)] obsahuje náležitosti uvedené v § 5 odst. 1 až 3 přiměřeně.
   Dále tento plán obsahuje zejména:

   a) popis technického zabezpečení stavby,

   b)  výčet  a  popis  omezení  používání  závadných  látek  uvedených ve
   stavebním povolení (druh látky, množství, technická či jiná opatření) a

   c)   výčet  zásad  pro  nakládání  se  závadnými  látkami  při  provozu
   dopravních prostředků a mechanizace používaných na stavbě.

   (4)  Vypracovává-li  uživatel  závadných  látek  havarijní  plán  podle
   zvláštního   právního   předpisu^9),   zahrne   do   havarijního  plánu
   zpracovávaného  podle  §  39  odst.  2  písm.  a) vodního zákona a této
   vyhlášky  pouze  ty  náležitosti  uvedené  v  § 5, které havarijní plán
   vypracovaný  podle  zvláštního právního předpisu neobsahuje, a uvede na
   něj  odkazy,  které  zajistí  účinnost a použitelnost havarijního plánu
   zpracovávaného podle této vyhlášky.

   (5)  Ke  schválenému  havarijnímu  plánu  se připojí kopie pravomocného
   rozhodnutí   vodoprávního   úřadu,  kterým  byl  tento  havarijní  plán
   schválen.

   (6)  Údaje  uvedené  ve  schváleném  havarijním plánu se aktualizují do
   jednoho   měsíce  po  každé  změně,  která  může  ovlivnit  účinnost  a
   použitelnost  havarijního plánu. Aktualizovaný havarijní plán nebo jeho
   upravené  části  či  nové  doplňky  se  zašlou  vodoprávnímu úřadu nebo
   správnímu  úřadu  příslušnému  k  vydání  integrovaného  povolení podle
   zákona  o  integrované prevenci. Jsou-li v uceleném provozním území pro
   dopravu  závadných  látek  manipulovány  nebo skladovány závadné látky,
   které  nejsou  uvedeny  v  seznamu  závadných látek v havarijním plánu,
   zašle provozovatel tohoto uceleného provozního území vodoprávnímu úřadu
   obratem podklady uvedené v odstavci 2.

   (7)  Schválený  havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě
   havárie.  Uloží  se  také  prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se
   závadnými  látkami zachází nebo by měli v případě havárie zasahovat, že
   byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.

   (8)  Plán  opatření  pro  případ  havárie^10), který zpracovává správce
   vodního  toku  nebo  jeho  úseku  v  rámci povinnosti spolupracovat při
   zneškodňování  havárií  na vodních tocích [§ 47 odst. 2 písm. g) a § 47
   odst.  4  písm.  f)  vodního  zákona],  obsahuje  přiměřeně náležitosti
   uvedené v § 5 odst. 2 a 3. Dále tento plán obsahuje zejména:

   a) organizaci havarijní služby správce vodního toku,

   b) seznam vodních toků a vodních nádrží, pro něž je plán zpracován,

   c)  označení  nebezpečných míst a míst nejvíce ohrožených možným únikem
   závadných látek,

   d)  seznam  a popis míst na březích vodních toků, technicky vhodných ke
   zneškodnění havárie,

   e)  charakteristiky  závadných  látek,  s nimiž se nejčastěji nakládá v
   daném území,

   f)  postup  pro  instalaci  norných  stěn  a  pro  používání  sorpčních
   prostředků a odlučovačů a

   g) seznam míst s uloženými prostředky pro zneškodňování havárie.

   § 6a

   Odborně způsobilá osoba

   (1)   Pro  provádění,  organizování,  řízení  a  vyhodnocování  zkoušek
   těsnosti   musí   mít   odborně   způsobilá   osoba  vzdělání  z  oboru
   odpovídajícího  prováděné zkoušce. Pro provádění zkoušek těsnosti podle
   §  3a  odst.  2  písm. a) a b) je nezbytné technické vzdělání a odborně
   způsobilá  osoba  musí  být  držitelem platného certifikátu příslušného
   stupně  nebo jiného osvědčení podle odpovídající technické normy, je-li
   tato norma vydána.

   (2)  V  případě,  že  pro  provedení  dané  zkoušky těsnosti neexistuje
   odpovídající  systém  certifikace,  odborně způsobilá osoba musí splnit
   následující předpoklady:

   a)   zdravotní   způsobilost   doložitelnou   pravidelnými   lékařskými
   preventivními  prohlídkami včetně oční prohlídky podle vykonávané práce
   a charakteru pracovního prostředí s četností minimálně jedenkrát za tři
   roky,

   b) vzdělání a praxi v rozsahu:

   1.  vysokoškolského vzdělání v oblasti technických věd a technologií se
   zaměřením  na  vodní stavby, hydrogeologie nebo hydrochemie a minimálně
   jeden rok praxe v oboru,

   2.  středního  vzdělání  s  maturitní zkouškou v oblasti stavebnictví a
   minimálně tři roky praxe v oboru, nebo

   3.  středního  vzdělání  s  výučním listem a minimálně šest let praxe v
   oboru strojírenství a strojírenská výroba nebo stavebnictví,

   c)  znalosti právních předpisů a technických norem upravujících provoz,
   údržbu  a  zkoušení  příslušného zařízení dle druhu jejich konstrukce a
   skladované závadné látky.

   (3)  Pro provádění zkoušek těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst.
   2  písm.  b)  bodů  1  a  2  musí mít odborně způsobilá osoba příslušné
   vzdělání  z  oboru  hydrogeologie  nebo  hydrochemie  a  být  držitelem
   osvědčení  k  vyhodnocování výsledků geologických prací v oboru sanační
   hydrogeologie; pro zkoušky těsnosti náhradním způsobem podle § 3a odst.
   2  písm.  b)  bodů  3  a  4 musí mít odborně způsobilá osoba vzdělání v
   oblasti  technických věd a technologií se zaměřením na hydrogeologii či
   hydrochemii.

   (4)  Odborně  způsobilá  osoba  doloží  způsobilost k provádění zkoušek
   těsnosti ověřenými fotokopiemi všech oprávnění a certifikátů a dokladem
   o  zdravotní  způsobilosti  podle  odstavce 2 písm. a) zaslaným spolu s
   čestným   prohlášením   podle   přílohy  č.  3  Ministerstvu  životního
   prostředí,  a  to  nejpozději  dva měsíce před provedením první zkoušky
   těsnosti.  Doklad o zdravotní způsobilosti dále odborně způsobilá osoba
   zasílá  Ministerstvu  životního  prostředí  vždy  do  jednoho měsíce po
   pravidelné lékařské prohlídce provedené podle odstavce 2 písm. a).

   (5)  Odborně  způsobilá  osoba, která ze zdravotních nebo jiných důvodů
   ztratí  oprávnění,  certifikaci  nebo  přestane tuto činnost vykonávat,
   oznámí  tuto  skutečnost  nejpozději  do  jednoho  měsíce  Ministerstvu
   životního prostředí.

   § 7

   Způsob a rozsah hlášení havárií

   (1)  Hlášení  havárie  subjektům  uvedeným  v  § 41 odst. 2 a 3 vodního
   zákona  se  provádí  jakýmikoliv dostupnými spojovacími prostředky nebo
   osobně.  Hlášení havárie operačnímu a informačnímu středisku hasičského
   záchranného sboru kraje se provádí na linku tísňového volání.

   (2)  Příjemce  hlášení  požaduje  od  osoby,  která havárii hlásí, vždy
   následující údaje:

   a) jméno a příjmení hlásící osoby a její vztah k havárii,

   b)  místo,  datum  a čas zjištění havárie, čas vzniku havárie a příčinu
   havárie, jsou-li známy, označení původce havárie, je-li znám,

   c) místo zasažené havárií (například vodní tok, vodní nádrž, pozemek),

   d) projevy havárie (například olej, pěna na vodě, uhynulé ryby, zápach,
   rozbitá  autocisterna v poli, protržená hráz odkaliště, neobvyklý výtok
   z  kanalizace),  pokud  je známo i druh a pravděpodobné množství uniklé
   závadné látky,

   e) subjekt, kterému již byla havárie ohlášena, a

   f)  bezprostřední  opatření,  která  již  byla  k  odstranění  příčin a
   následků havárie učiněna.

   (3)  Příjemce  hlášení  může  klást  hlásící  osobě přiměřené doplňkové
   otázky, vedoucí ke zjištění skutečného stavu věci.

   § 8

   Při  zneškodňování havárií a odstraňování jejich škodlivých následků se
   postupuje podle schváleného havarijního plánu.

   § 9

   Bezprostřední odstraňování příčin havárie

   Opatření,  která  vedou k bezprostřednímu odstranění příčin havárie a k
   zamezení  šíření závadných látek do horninového prostředí a povrchových
   nebo   podzemních   vod,  spočívají  zejména  v  uzavření  a  zajištění
   uzavíracích  ventilů,  zaslepení  havarovaných  potrubí, opravě nádrží,
   odčerpání   zbytků   závadných  látek  z  porušených  obalů,  cisteren,
   skladovacích  a  přepravních  nádrží  nebo z přeložení zbytků závadných
   látek  z  dopravních prostředků a kontejnerů, je-li to technicky možné;
   dále  se  jedná  o  opatření  k  zamezení  výbuchu,  požáru  a zamoření
   závadnými látkami.

   § 10

   Zneškodňování havárie

   (1)  Zneškodněním  havárie  se  rozumí  zásah  směřující  k  odstranění
   závadných látek z nesaturované a saturované zóny, zemin a z povrchových
   a  podzemních  vod  za  účelem dosažení jakosti vody na úroveň obvyklou
   před  havárií  nebo  na úroveň stanovenou vodoprávním úřadem, popřípadě
   Českou  inspekcí  životního  prostředí  v  rámci  řízení  prací^11) při
   zneškodňování havárie.

   (2)  Opatřeními  ke  zneškodňování  havárie jsou především ohrázování a
   odstranění závadných látek ze zemského povrchu (horninového prostředí a
   zpevněných   ploch),   utěsnění   a  zaslepení  kanalizačních  výpustí,
   zaslepení (uzavření) kanalizací, použití zvláštních záchytných systémů,
   odtěžení kontaminované zeminy, bezpečné uskladnění odpadů^12) vzniklých
   zneškodňováním  havárie  a  vyčištění kanalizací, zachycení plovoucích,
   především  ropných  látek  pomocí norných stěn a sorpčních prostředků z
   povrchových  vod,  odstranění  znečištěných  sedimentů  z koryt vodních
   toků, sanační čerpání a jiné metody u vod podzemních.

   (3) Dále se havárie zneškodňuje těmito postupy:

   a)  nadlepšováním  průtoků  ve  vodních  tocích,  dávkováním chemických
   činidel a provzdušňováním,

   b)  použitím  pevných  sorbentů  při  zneškodňování havárie v blízkosti
   vodních  toků,  v  ochranných  pásmech  vodních zdrojů, na nezpevněných
   plochách   a   pozemních   komunikacích   odvodněných  kanalizací  nebo
   odvodněných  na  nezpevněný  terén  či  do  povrchových  vod, zejména v
   oblastech  s  možným ohrožením jakosti povrchových nebo podzemních vod;
   odmašťovací  kapaliny,  emulgační  přípravky  a  biodegradanty  nelze v
   těchto  případech použít. V ostatních případech, včetně případů, kdy je
   na  pozemních  komunikacích nezbytný urychlený zásah a kdy jsou učiněna
   opatření proti dalšímu úniku závadných látek i emulzí závadných látek s
   látkami  sloužícími  k  jejich  odstranění,  lze  odmašťovací kapaliny,
   emulgační   přípravky   nebo   biodegradanty  použít  v  závislosti  na
   ekotoxicitě  a biologické rozložitelnosti jejich emulze s odstraňovanou
   závadnou  látkou  a  na  posouzení,  zda  jejím  průnikem přes záchytné
   bariéry nedojde ke zhoršení následků havárie.

   (4) Postupy podle odstavce 3 se použijí pouze podle pokynů vodoprávního
   úřadu,  udělených  jím  v rámci řízení prací při zneškodňování havárie;
   vodoprávní  úřad  použití  těchto  postupů  předem projedná se správcem
   vodního toku, popřípadě i se správcem povodí.

   (5)  Postup  zneškodňování havárie a jejích následků a konečné výsledky
   zneškodňovacích  prací  se  pro  ověření  účinnosti  a  úplnosti zásahu
   sledují účelovým monitoringem jakosti povrchových a podzemních vod nebo
   horninového prostředí v dotčeném území po celou dobu prací. Podrobnosti
   tohoto  monitoringu  určí  podle potřeby vodoprávní úřad v rámci řízení
   prací při zneškodňování havárie.

   § 11

   Odstraňování následků havárie

   (1) Odstraňováním následků havárie se rozumí především

   a)  odstranění zachycených závadných látek, zemin, případně jiných hmot
   jimi kontaminovaných, včetně použitých sorpčních prostředků, obalů^13),
   pomocných nástrojů a zařízení,

   b)  zachycení  a  následné  odstranění  uhynulých  ryb, případně jiných
   vodních živočichů,

   c)  odstranění  následků  provedených  opatření na pracovních plochách,
   budovách a zařízeních.

   (2)  Odstranění  uhynulých  ryb,  případně  jiných živočichů se provádí
   podle zvláštního právního předpisu^14).

   (3)  Podkladem pro ukončení prací na odstraňování následků havárie jsou
   poznatky   a   výsledky  šetření  vodoprávního  úřadu,  České  inspekce
   životního  prostředí,  správce vodního toku, jde-li o havárii na vodním
   toku   nebo  v  jeho  blízkosti,  dále  subjektů  spolupracujících  při
   havarijních   a  likvidačních  pracích^11)  a  další  zjištění  původce
   havárie.  Potřebné  údaje vyžaduje Česká inspekce životního prostředí a
   Hasičský  záchranný  sbor  České  republiky  podle § 41 odst. 6 vodního
   zákona od osob, které se zúčastnily zneškodňování havárie.

   § 12

   Podle povahy havárie se mohou kroky uvedené v § 9 až 11 kombinovat.

   § 13

   Údaje,   které   získá  Česká  inspekce  životního  prostředí  v  rámci
   protihavarijního  zásahu,  a další údaje od vodoprávního úřadu, Policie
   České republiky, zasahujících jednotek požární ochrany České republiky,
   správce  povodí  a  osob  zúčastněných  na  zneškodňování havárie, jsou
   podkladem  pro  centrální  evidenci havárií vedenou podle § 112 odst. 1
   písm. e) vodního zákona.

   § 14

   Účinnost

   Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. května 2006.

   Ministr:

   RNDr. Ambrozek v. r.

   Příl.1

   Obsah písemného předpisu pro provádění zkoušky těsnosti
Obsah písemného předpisu zkoušky podle § 3a písm. e) bod 1:

1.    Použitá zkušební metoda
2.    Rozsah platnosti
3.    Použité normy a předpisy
4.    Kritéria přípustnosti
5.    Požadavky na kvalifikaci personálu
6.    Zajištění BOZP
7.    Rozsah zkoušky
8.    Parametry zkoušky
9.    Požadavky na materiál
10.   Požadavky na prostředí
11.   Zkušební zařízení
12.   Schéma zapojení
13.   Postup zkoušky
14.   Vyhodnocení zkoušky
15.   Zpracování výstupu zkoušení
16.   Předání protokolu
17.   Způsob archivace

Obsah písemného předpisu zkoušky podle § 3a písm. e) bod 2:

1.    Zdůvodnění, proč byla použita náhradní zkouška náhradní zkouška těsnosti
2.    Rozsah platnosti
3.    Použité postupy, normy a předpisy
4.    Kritéria přípustnosti
5.    Požadavky na kvalifikaci personálu
6.    Zajištění BOZP
7.    Rozsah zkoušky
8.    Parametry zkoušky
9.    Postup zkoušky
10.   Vyhodnocení zkoušky
11.   Zpracování výstupu zkoušení
12.   Předání protokolu
13.   Způsob archivace

   Příl.2

   Identifikační  údaje  a  vlastnosti zvlášť nebezpečných závadných látek
   pro  účely  vedení  záznamů  podle  §  39  odst.  6  vodního  zákona  a
   identifikační  údaje  a  vlastnosti  závadných  látek uváděné v seznamu
   závadných  látek  v  havarijním  plánu[§  5 odst. 2 písm. b)] v případě
   neexistence    bezpečnostního    listu   nebo   identifikačního   listu
   nebezpečného odpadu
Identifikační údaje a vlastnosti, které jsou významné
ve vztahu k ochraně povrchových a podzemních vod a k nakládání se závadnou
látkou jako případným kontaminantem prostředí:

1. obchodní název výrobku nebo obecné označení látky (pokud látka není výrobkem),

2. chemické složení, popřípadě charakteristika látky z hlediska chemického složení,

3. základní vlastnosti závadné látky:

3.1. skupenství,

3.2. měrná hmotnost

3.3. bod tání

3.4. rozpustnost nebo vyluhovatelnost ve vodě,

4. základní vlastnosti a hodnoty závadné látky nebo vodného roztoku nebo výluhu:

4.1. pH - kyselost, zásaditost,

4.2. biochemická rozložitelnost BSK 5,

4.3. jiné závažné reakce s vodou,

5. toxikologické vlastnosti, pokud jsou známy,

5.1. toxicita na teplokrevné živočichy,

5.2. toxicita na ryby,

5.3. ekotoxicita,

6.  standardní věty pro rizikovost a standardní věty pro bezpečné nakládání podle zvláštního
právního předpisu ^15),^22)

7. doplňkové údaje,

8. zdroj uvedených údajů.

V případě, že závadná látka vzniká zemědělskou činností, platí požadavky na znalost jejich
vlastností přiměřeně.

   Příl.3


   1) Vyhláška č. 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o
   vodovodech  a  kanalizacích  pro veřejnou potřebu (zákon o vodovodech a
   kanalizacích).

   2)  Například  zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách a chemických
   přípravcích  a  o  změně  některých zákonů, ve znění zákona č. 186/2004
   Sb., a vyhláška č. 232/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení
   zákona  o  chemických  látkách  a  chemických  přípravcích  a  o  změně
   některých   zákonů,   týkající  se  klasifikace,  balení  a  označování
   nebezpečných chemických látek a chemických přípravků.

   3) § 23 zákona č. 356/2003 Sb.

   Vyhláška   č.   231/2004   Sb.,   kterou   se  stanoví  podrobný  obsah
   bezpečnostního   listu   k   nebezpečné  chemické  látce  a  chemickému
   přípravku.

   4) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o
   změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   5)  §  3  zákona  č.  62/1988  Sb.,  o  geologických pracích a o Českém
   geologickém  úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb., zákona č. 366/2000
   Sb., zákona č. 18/2004 Sb. a zákona 3/2005 Sb.

   §  14, § 79 odst. 1 písm. d) a § 72 odst. 1 písm. i) zákona č. 185/2001
   Sb.,  o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č.
   477/2001  Sb., zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č.
   320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č.
   188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb.

   6) § 23 zákona č. 356/2003 Sb.

   7) § 13 zákona č. 185/2001 Sb.

   8)  Například  vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
   silniční  přepravě  nebezpečných  věcí  (ADR),  ve znění sdělení MZV č.
   159/1997  Sb., sdělení MZV č. 186/1998 Sb., sdělení MZV č. 54/1999 Sb.,
   sdělení  MZV  č.  93/2000  Sb.  m. s., sdělení MZV č. 6/2002 Sb. m. s.,
   sdělení  MZV  č.  65/2003  Sb. m. s., sdělení MZV č. 77/2004 Sb. m. s a
   sdělení  MZV č. 33/2005 Sb. m. s., a vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o
   mezinárodní  železniční  přepravě  (COTIF),  ve  znění  sdělení  MZV č.
   61/1991  Sb., sdělení MZV č. 251/1991 Sb., sdělení MZV č. 274/1996 Sb.,
   sdělení  MZV č. 29/1998 Sb., sdělení MZV č. 60/1999 Sb., sdělení MZV č.
   9/2002  Sb.m.s.,  sdělení MZV č. 46/2003 Sb.m.s., sdělení MZV č. 8/2004
   Sb.m.s. a sdělení MZV č. 34/2005 Sb.m.s.

   9)  Například  zákon  č.  353/1999  Sb.,  o  prevenci závažných havárií
   způsobených  vybranými  nebezpečnými  chemickými  látkami  a chemickými
   přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě
   jejich  působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících
   (zákon  o prevenci závažných havárií), ve znění zákona č. 258/2000 Sb.,
   zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 82/2004 Sb., vyhláška č. 64/1987 Sb.
   a vyhláška č. 8/1985 Sb.

   10)  § 10 vyhlášky č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných
   vodních  toků  a  způsob  provádění  činností  souvisejících se správou
   vodních toků, ve znění vyhlášky č. 333/2003 Sb.

   11)  Zákon  č.  133/1985  Sb.,  o  požární  ochraně, ve znění zákona č.
   425/1990  Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb., zákona č.
   163/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 237/2000 Sb. a zákona č.
   320/2002 Sb.

   Zákon  č.  239/2000  Sb.,  o  integrovaném záchranném systému a o změně
   některých  zákonů,  ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 20/2002
   Sb.

   12) Zákon č. 185/2001 Sb.

   13)  Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon
   o  obalech),  ve  znění  zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 94/2004 Sb.,
   zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb.

   14)  Zákon  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární péči a o změně některých
   souvisejících  zákonů  (veterinární  zákon), ve znění zákona č. 29/2000
   Sb., zákona č. 154/2000 Sb., zákona č. 102/2001 Sb., zákona č. 120/2002
   Sb.,  zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 131/2003
   Sb., zákona č. 316/2004 Sb. a zákona č. 309/2002 Sb.

   15) § 20 odst. 5 písm. e) a f) a § 20 odst. 7 zákona č. 356/2003 Sb., §
   6 a 7 vyhlášky č. 232/2004 Sb.

   16)  §  3a  odst.  5  vyhlášky  č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu
   používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 353/2009 Sb.

   17)  Zákon  č.  156/1998  Sb.,  o hnojivech, pomocných půdních látkách,
   pomocných  rostlinných  přípravcích  a  substrátech  a  o agrochemickém
   zkoušení  zemědělských  půd  (zákon  o  hnojivech), ve znění pozdějších
   předpisů.

   Zákon  č.  326/2004  Sb.,  o rostlinolékařské péči, ve znění pozdějších
   předpisů.

   18) Například zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním
   ústavu  zemědělském  a  o změně některých souvisejících zákonů (zákon o
   Ústředním   kontrolním   a  zkušebním  ústavu  zemědělském),  ve  znění
   pozdějších předpisů.

   19)  Například  ČSN  75  3415  -  Objekty pro skladování a manipulaci s
   ropnými  látkami,  ČSN  75  0905  - Zkoušky vodotěsnosti vodárenských a
   kanalizačních nádrží.

   20)  Například vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní
   silniční  přepravě  nebezpečných  věcí  (ADR),  ve znění sdělení MZV č.
   159/1997  Sb., sdělení MZV č. 186/1998 Sb., sdělení MZV č. 54/1999 Sb.,
   sdělení  MZV  č.  93/2000  Sb.  m. s., sdělení MZV č. 6/2002 Sb. m. s.,
   sdělení  MZV  č.  65/2003 Sb. m. s., sdělení MZV č. 77/2004 Sb. m. s. a
   sdělení  MZV č. 33/2005 Sb. m. s., a vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o
   mezinárodní  železniční  přepravě  (COTIF),  ve  znění  sdělení  MZV č.
   61/1991  Sb., sdělení MZV č. 251/1991 Sb., sdělení MZV č. 274/1996 Sb.,
   sdělení  MZV č. 29/1998 Sb., sdělení MZV č. 60/1999 Sb., sdělení MZV č.
   9/2002  Sb.  m.  s.,  sdělení  MZV č. 46/2003 Sb. m. s., sdělení MZV č.
   8/2004 Sb. m. s. a sdělení MZV č. 34/2005 Sb. m. s.

   21)  §  3a  zákona  č.  252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č.
   291/2009 Sb.

   22)  Nařízení  Evropského  Parlamentu  a  Rady č. 1272/2008, ze dne 16.
   prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně
   a  zrušení  směrnic  67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č.
   1907/2006.

 

Datum uveřejnění: 1. června 2006 Poslední změna: 28. července 2011 Počet shlédnutí: 986



 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Lesnicko-dřevařský www server Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Portál Energetika Ekolist po drátě