LEGISLATIVA

406/2006 Sb.

Úplné znění zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, jak vyplývá z pozdějších změn



   406/2006 Sb.

   PŘEDSEDA VLÁDY

   vyhlašuje  úplné  znění  zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií,
   jak  vyplývá  ze  změn  provedených zákonem č. 359/2003 Sb., zákonem č.
   694/2004 Sb., zákonem č. 180/2005 Sb. a zákonem č. 177/2006 Sb.

   ZÁKON

   o hospodaření energií

   Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

   ČÁST PRVNÍ

   HLAVA I

   ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

   § 1

   Předmět zákona

   Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství^1) a
   stanoví

   a)  některá  opatření  pro  zvyšování  hospodárnosti  užití  energie  a
   povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií,

   b)  pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní energetické
   koncepce  a  Národního  programu  hospodárného  nakládání  s  energií a
   využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů.

   § 2

   Základní pojmy

   Pro účely tohoto zákona se rozumí

   a)  nakládáním  s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod,
   spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,

   b)  obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie,
   jimiž  jsou  energie  větru,  energie  slunečního  záření,  geotermální
   energie,  energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy,
   energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu,

   c)  druhotným  energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož
   energetický  potenciál  vzniká  jako  vedlejší  produkt  při  přeměně a
   konečné  spotřebě  energie,  při uvolňování z bituminózních hornin nebo
   při  energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv
   vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,

   d)  energetickým  hospodářstvím  soubor  technických  zařízení  a budov
   sloužících k nakládání s energií,

   e)  účinností  užití  energie  míra efektivnosti energetických procesů,
   vyjádřená  poměrem  mezi  úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož
   procesu, vyjádřená v procentech,

   f)  energetickou  náročností  budovy  u  existujících  staveb  množství
   energie  skutečně  spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů
   změn  staveb,  na  něž  je vydáno stavební povolení, vypočtené množství
   energie  pro  splnění  požadavků  na  standardizované  užívání  budovy,
   zejména  na  vytápění,  přípravu  teplé  vody, chlazení, úpravu vzduchu
   větráním  a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem
   a osvětlení,

   g)  kombinovanou  výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na
   energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím
   procesu v jednom výrobním zařízení,

   h)  klimatizačním  systémem  soubor  všech  zařízení  a prvků na úpravu
   parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním
   a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,

   i)  vytápěním  proces  sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný
   příslušným  technickým  zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či
   požadovaných  standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední
   vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,

   j)  ústředním  vytápěním  vytápění,  kde  zdroj  tepla  je umístěn mimo
   vytápěné  prostory  a  slouží  pro vytápění více bytových či nebytových
   prostor,

   k)  jmenovitým  výkonem  kotle množství tepelné energie udané výrobcem,
   které   kotel   předává  trvale  v  teplonosné  látce  při  stanovených
   podmínkách v ustáleném stavu,

   l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon
   pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,

   m)  průkazem  energetické  náročnosti  budovy  průkaz,  který  obsahuje
   informace  o  energetické  náročnosti  budovy  vypočtené  podle  metody
   stanovené prováděcím právním předpisem,

   n)   energetickým  auditem  soubor  činností,  jejichž  výsledkem  jsou
   informace  o  způsobech  a  úrovni  využívání  energie  v  budovách a v
   energetickém  hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a
   návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických
   úspor,

   o)  budovou  zastřešená  stavba  se stěnami, v níž se používá energie k
   úpravě  vnitřního  prostředí;  za  budovu se může považovat budova jako
   celek  nebo  ty  její  části,  které  byly  navrženy  nebo upraveny pro
   samostatné užívání,

   p)  celkovou  podlahovou  plochou podlahová plocha všech podlaží budovy
   vymezená  mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených
   nevytápěných prostor,

   q)  větší  změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která
   probíhá  více  než  25  % celkové plochy obvodového pláště budovy, nebo
   taková  změna  technických  zařízení budovy s energetickými účinky, kde
   výchozí  součet  ovlivněných  spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové
   spotřeby energie.

   HLAVA II

   ENERGETICKÉ KONCEPCE

   § 3

   Státní energetická koncepce

   (1)  Státní  energetická koncepce je strategickým dokumentem s výhledem
   na 30 let vyjadřujícím cíle státu v energetickém hospodářství v souladu
   s  potřebami  hospodářského  a  společenského  rozvoje,  včetně ochrany
   životního prostředí, sloužícím i pro vypracování územních energetických
   koncepcí.

   (2)  Návrh státní energetické koncepce zpracovává Ministerstvo průmyslu
   a obchodu (dále jen "ministerstvo") a předkládá jej ke schválení vládě.

   (3)  Naplňování  státní  energetické  koncepce vyhodnocuje ministerstvo
   nejméně  jedenkrát za 5 let a o výsledcích vyhodnocení informuje vládu.
   V  případě  potřeby  ministerstvo  zpracovává  návrhy  na  změnu státní
   energetické koncepce a předkládá je ke schválení vládě.

   § 4

   Územní energetická koncepce

   (1)  Územní energetická koncepce vychází ze státní energetické koncepce
   a  obsahuje cíle a principy řešení energetického hospodářství na úrovni
   kraje,  statutárního města a hlavního města Prahy. Vytváří podmínky pro
   hospodárné  nakládání  s  energií v souladu s potřebami hospodářského a
   společenského  rozvoje  včetně  ochrany  životního prostředí a šetrného
   nakládání s přírodními zdroji energie.

   (2) Územní energetickou koncepci pořizuje pro svůj územní obvod krajský
   úřad,  Magistrát  hlavního  města  Prahy a magistráty statutárních měst
   (dále  jen  "pořizovatel")  v  přenesené působnosti. Územní energetická
   koncepce je neopomenutelným podkladem^1a) pro územní plánování.

   (3)  Obec  má  právo  pro  svůj  územní  obvod nebo jeho část pořídit v
   přenesené  působnosti  územní energetickou koncepci v souladu se státní
   energetickou  koncepcí.  Územní energetická koncepce je neopomenutelným
   podkladem   pro   územní   plánování   s  výjimkou  technických  řešení
   navrhujících umístění staveb a zařízení.

   (4)  Územní  energetická  koncepce  se  zpracovává na období 20 let a v
   případě potřeby se doplňuje a upravuje.

   (5) Územní energetická koncepce obsahuje

   a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,

   b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,

   c)  hodnocení  využitelnosti  obnovitelných  a druhotných energetických
   zdrojů a kombinované výroby elektřiny a tepla,

   d)   hodnocení   využitelnosti   energetického  potenciálu  komunálních
   odpadů^1b),

   e)   hodnocení   technicky   a   ekonomicky   dosažitelných   úspor   z
   hospodárnějšího využití energie,

   f)  řešení  energetického  hospodářství území včetně zdůvodnění a návrh
   opatření uplatnitelných pořizovatelem koncepce.

   (6)  K účasti na vypracování územní energetické koncepce si pořizovatel
   může  vyžádat  součinnost držitelů licence na podnikání v energetických
   odvětvích^2),  dodavatelů  tuhých  a  kapalných  paliv  a  zpracovatelů
   komunálních  odpadů^1b),  kteří podnikají na území, pro které se územní
   energetická   koncepce  zpracovává,  jakož  i  největších  spotřebitelů
   energie.  Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni, pro
   vypracování  územní energetické koncepce poskytnout bezúplatně v nutném
   rozsahu  potřebné  podklady  a  údaje;  rozsah  a  lhůty pro poskytnutí
   podkladů a údajů stanoví prováděcí právní předpis^2a).

   (7)  Naplňování  územní  energetické  koncepce  vyhodnocuje pořizovatel
   nejméně  jedenkrát  za 4 roky a na základě vyhodnocení může zpracovávat
   návrhy na změnu.

   (8)   Pořizovatel   poskytuje  ministerstvu  na  vyžádání  informace  o
   aktuálním  stavu  zpracování  a vyhodnocení územní energetické koncepce
   pro účely posouzení souladu se státní energetickou koncepcí.

   (9)  Vláda  nařízením  stanoví  podrobnosti  obsahu  územní energetické
   koncepce podle odstavce 5.

   HLAVA III

   NÁRODNÍ  PROGRAM  HOSPODÁRNÉHO  NAKLÁDÁNÍ  S ENERGIÍ A VYUŽÍVÁNÍ JEJÍCH
   OBNOVITELNÝCH A DRUHOTNÝCH ZDROJŮ

   § 5

   (1) Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích
   obnovitelných  a  druhotných  zdrojů  (dále  jen "Program") je dokument
   vyjadřující cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování
   energetické  náročnosti  a  využití  jejích  obnovitelných a druhotných
   zdrojů  v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami
   udržitelného rozvoje^3).

   (2)  Program  zpracovává  na  pětileté  období  ministerstvo v dohodě s
   Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě.

   (3)   Ministerstvo   v   dohodě  s  Ministerstvem  životního  prostředí
   vyhodnocuje  naplňování  Programu  nejméně  jedenkrát  za  2  roky  a o
   výsledcích  informuje  vládu. V případě potřeby ministerstvo v dohodě s
   Ministerstvem životního prostředí zpracovává návrhy na změnu Programu a
   předkládá je ke schválení vládě.

   (4)  K  uskutečnění  Programu  mohou být poskytovány dotace ze státního
   rozpočtu na

   a)  energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a
   snižování energetické náročnosti budov,

   b)  rozvoj  využívání  kombinované  výroby  elektřiny  a  tepla  a dále
   druhotných energetických zdrojů,

   c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,

   d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,

   e) rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,

   f) rozvoj energetického využití komunálních odpadů^1b),

   g)  osvětu,  výchovu,  vzdělávání  a  poradenství v oblasti nakládání s
   energií,

   h)  vědu,  výzkum  a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických
   úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,

   i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,

   j)   zavádění   průkazu   energetické   náročnosti  budov  a  provádění
   energetických auditů.

   (5)  Program  je  uveřejňován  v  Obchodním věstníku a ministerstvo jej
   uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup.

   (6)  Vláda  nařízením  stanoví  pravidla  pro  poskytování dotací podle
   odstavce 4.

   HLAVA IV

   NĚKTERÁ OPATŘENÍ PRO ZVYŠOVÁNÍ HOSPODÁRNOSTI UŽITÍ ENERGIE

   § 6

   Účinnost užití energie

   (1)  Výrobce  elektřiny  nebo  tepelné  energie^2)  je  povinen  u nově
   zřizovaných zařízení pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie zajistit
   alespoň  minimální účinnost užití energie stanovenou prováděcím právním
   předpisem.  Tuto  povinnost  má  i  u zařízení na výrobu elektřiny nebo
   tepelné  energie, u nichž se provádí změna dokončených staveb v rozsahu
   podle zvláštního právního předpisu^4).

   (2) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva
   se  jmenovitým  výkonem  do 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel
   povinen  zajistit  pravidelnou  kontrolu  účinnosti.  Četnost, rozsah a
   způsob provedení kontroly stanoví zvláštní právní předpisy^4a).

   (3)  U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW
   a  staršího  15  let  od  data  uvedení  do  provozu  je  vlastník nebo
   provozovatel  povinen  zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních
   rozvodů  tepelné  energie  do  3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona.
   Součástí  této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování
   v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy.

   (4) U provozovaných kotlů spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva
   se  jmenovitým  výkonem nad 200 kW je jejich vlastník nebo provozovatel
   povinen   zajistit   pravidelnou   kontrolu   jejich   účinnosti  podle
   prováděcího právního předpisu^4b).

   (5)  Kontrolu  kotlů  mohou  provádět  pouze  osoby  autorizované podle
   zvláštního  právního  předpisu^4c).  Osoby  provádějící  kontrolu podle
   odstavců  3  a  4  musí  být  přezkoušené  ministerstvem z problematiky
   účinnosti  užití energie a návrhů opatření. Způsob provedení kontroly a
   vyhodnocení  účinnosti  kotlů  od  jmenovitého  výkonu  200 kW a rozsah
   přezkoušení  osob  provádějících  kontrolu podle odstavců 3 a 4 stanoví
   prováděcí právní předpis.

   (6)  Povinnosti  podle  odstavců 2 až 4 se nevztahují na vlastníky nebo
   provozovatele  kotlů  a  vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v
   rodinných  domech,  bytech  a  stavbách  pro  individuální  rekreaci  s
   výjimkou  případů,  kdy  jsou  provozovány  výhradně pro podnikatelskou
   činnost.  Vlastníkům  kotlů  umístěných  v  rodinných  domech, bytech a
   stavbách  pro  individuální  rekreaci  se  pro  kontrolu  kotlů, jejich
   dimenzování  a  zařízení  sloužících pro vytápění poskytuje poradenství
   podle § 5 odst. 4 písm. g).

   (7)  U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se
   jmenovitým   chladicím  výkonem  vyšším  než  12  kW  povinen  zajistit
   pravidelnou   kontrolu  každé  4  roky.  Způsob  provedení  kontroly  a
   vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis.

   (8)  Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze osoby podle §
   10  přezkoušené  ministerstvem z problematiky užití účinnosti energie a
   návrhů  opatření  nebo  osoby  autorizované  podle  zvláštního právního
   předpisu^4d). Rozsah přezkoušení stanoví prováděcí právní předpis.

   (9)  Vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie^2) a
   vlastník  vnitřního  rozvodu tepelné energie a chladu je povinen u nově
   zřizovaných zařízení na rozvod tepelné energie a vnitřní rozvod tepelné
   energie  zajistit účinnost užití energie a vybavení rozvodů a vnitřních
   rozvodů   tepelné  energie  a  chladu  stanovených  prováděcím  právním
   předpisem.  Tuto  povinnost  má  i v případě změny dokončených staveb v
   rozsahu   podle   zvláštního   právního   předpisu^4).   Vlastník  nebo
   provozovatel  zařízení  pro  přenos  elektřiny nebo rozvod elektřiny je
   povinen  vyhodnocovat  účinnost  užití  elektřiny u všech provozovaných
   zařízení v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.

   (10) Výrobce, dovozce nebo prodejce může uvádět na trh pouze spotřebiče
   energie  s  minimální  účinností  užití  energie  stanovenou prováděcím
   právním  předpisem.  Tato  podmínka se považuje za splněnou, pokud daný
   spotřebič vyhovuje příslušné harmonizované české technické normě, která
   stanovuje energetickou účinnost.

   § 6a

   Energetická náročnost budov

   (1)  Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek^5)
   musí  zajistit  splnění  požadavků  na  energetickou náročnost budovy a
   splnění   porovnávacích   ukazatelů,  které  stanoví  prováděcí  právní
   předpis^6a),   a   dále   splnění   požadavků  stanovených  příslušnými
   harmonizovanými  českými  technickými normami. Prováděcí právní předpis
   stanoví   požadavky   na   energetickou  náročnost  budov,  porovnávací
   ukazatele,  metodu  výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti
   vztahující  se  ke  splnění  těchto  požadavků. Při změnách dokončených
   budov  jsou  požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a
   prvků budovy.

   (2)  Splnění  požadavků  podle  odstavce  1 dokládá stavebník, vlastník
   budovy   nebo  společenství  vlastníků  jednotek  průkazem  energetické
   náročnosti  budovy  (dále  jen  "průkaz"),  který musí být přiložen při
   prokazování  dodržení  obecných  technických požadavků na výstavbu^5a).
   Průkaz  nesmí  být  starší  10  let  a  je  součástí  dokumentace podle
   prováděcího právního předpisu při

   a) výstavbě nových budov,

   b)  při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou
   nad 1000 m

   2
   , které ovlivňují jejich energetickou náročnost,

   c)  při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí v případech, kdy pro
   tyto  budovy  nastala  povinnost zpracovat průkaz podle písmene a) nebo
   b).

   (3)  Průkaz  může  být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u
   budov  s  ústředním  vytápěním,  které  je připojeno na zdroj či rozvod
   tepelné energie.

   (4) Součástí průkazu nové budovy nad 1000 m

   2
   celkové   podlahové  plochy  musí  být  výsledky  posouzení  technické,
   ekologické   a   ekonomické   proveditelnosti   alternativních  systémů
   vytápění, kterými jsou

   a)  decentralizované  systémy  dodávky  energie  založené  na energii z
   obnovitelných zdrojů,

   b) kombinovaná výroba elektřiny a tepla,

   c) dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,

   d) tepelná čerpadla.

   (5)  Obsah  průkazu  a  způsob  jeho  zpracování,  včetně  využití  již
   zpracovaných  energetických  auditů podle § 9, stanoví prováděcí právní
   předpis.

   (6)  Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví,
   kultury,   obchodu,   sportu,   ubytovacích   a   stravovacích  služeb,
   zákaznických   středisek   odvětví  vodního  hospodářství,  energetiky,
   dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad
   1000 m

   2
   jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově.

   (7)  Průkaz  může  vypracovávat  pouze  osoba oprávněná podle § 10 nebo
   osoba  autorizovaná podle zvláštního právního předpisu^5b), přezkoušená
   ministerstvem  podle  prováděcího  právního předpisu z podrobností jeho
   vypracování.

   (8)  Požadavky  podle odstavce 1 nemusí být splněny při změně dokončené
   budovy  v  případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že
   to  není  technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na
   životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům
   zvláštního  právního předpisu^6). Požadavky podle odstavce 1 nemusí být
   dále  splněny  u  budov  dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let,
   budov  experimentálních,  budov  s  občasným  používáním,  zejména  pro
   náboženské  činnosti,  obytných  budov,  které  jsou  určeny  k užívání
   kratšímu  než  4  měsíce  v  roce, samostatně stojících budov o celkové
   podlahové ploše menší než 50 m

   2
   a budov obsahujících vnitřní technologické zdroje tepla. Požadavky dále
   nemusí  být  splněny  u  výrobních  budov  v  průmyslových  areálech, u
   provozoven  a  neobytných  zemědělských  budov s nízkou roční spotřebou
   energie na vytápění^6a).

   (9)  Vlastník  budovy  nebo  společenství  vlastníků jednotek nesmí při
   užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně
   mající  vliv  na  všechny tepelně technické vlastnosti budovy překročit
   měrné  ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu
   teplé vody stanovené prováděcím právním předpisem^6b).

   (10)  Stavebník,  vlastník  budovy nebo společenství vlastníků jednotek
   musí  vybavit  vnitřní  tepelná  zařízení  budov přístroji regulujícími
   dodávku  tepelné  energie  konečným  spotřebitelům v rozsahu stanoveném
   prováděcím  právním  předpisem.  Konečný spotřebitel je povinen umožnit
   instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení.

   (11) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit
   pravidly  pro  vytápění  a  chlazení  a  dodávku teplé vody stanovenými
   prováděcím právním předpisem^6b). Pravidla se nevztahují na

   a) dodávky uskutečňované výhradně pro vlastní osobní potřebu,

   b) dodávky uskutečňované pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení
   limitů  stanovených  prováděcím právním předpisem a neohrožení zdraví a
   majetku,

   c)  dodávky  uskutečňované  pro  byty, při souhlasu alespoň dvou třetin
   nájemníků  nebo vlastníků těchto bytů s odlišnými pravidly, za podmínky
   nepřekročení  limitů  stanovených  prováděcím  právním  předpisem^6b) a
   neohrožení zdraví a majetku.

   § 7

   Kombinovaná výroba elektřiny a tepla

   (1) Každý výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než
   5 MW

   t
   je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb
   u  zdrojů  již  vybudovaných  podrobit dokumentaci stavby energetickému
   auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny.

   (2)  Každý výrobce elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém
   výkonu zdroje vyšším než 10 MW

   e
   je povinen při budování nových zdrojů nebo při změně dokončených staveb
   u  zdrojů  již  vybudovaných  podrobit dokumentaci stavby energetickému
   auditu z hlediska zavedení dodávky tepla. Při užití plynových turbin se
   tato povinnost vztahuje na výkony vyšší než 2 MW

   e
   a při užití spalovacích motorů na výkony vyšší než 0,8 MW

   e
   .

   (3) Rozhodne-li se výrobce podle odstavců 1 a 2 realizovat kombinovanou
   výrobu  elektřiny  a  tepla, je povinen dodržet pravidla pro navrhování
   zařízení a účinnost užití energie.

   (4)   Podrobnosti  pro  přípravu  a  uskutečňování  kombinované  výroby
   elektřiny a tepla stanoví vyhláška.

   § 8

   Energetické štítky

   (1)  Tuzemští  výrobci  nebo  dovozci hromadně vyráběných energetických
   spotřebičů,  jejichž  seznam  stanoví  vyhláška, (dále jen "energetické
   spotřebiče")  jsou povinni před uvedením na trh vybavit tyto spotřebiče
   energetickými  štítky  (dále  jen  "štítky").  Údaje na štítku musí být
   pravdivé a v českém jazyce.

   (2)  Osoby  podle  odstavce  1 jsou odpovědny za správnost údajů, které
   uvádějí na štítcích a v technické dokumentaci.

   (3)  Štítek  musí  obsahovat  zejména údaje o měrném ukazateli spotřeby
   energie energetického spotřebiče, údaj o umístění energetické účinnosti
   spotřebiče  mezi největší a nejmenší hodnotou energetické účinnosti pro
   daný  typ  spotřebičů  a  údaje o možných negativních vlivech provozu a
   likvidace spotřebiče na životní prostředí a na zdraví osob.

   (4)  Prodejci  energetických  spotřebičů uvedených v prováděcím právním
   předpisu^6c)  nesmí tyto spotřebiče nabízet k prodeji bez energetických
   štítků. Údaje na štítku musí být pravdivé a v českém jazyce.

   (5)  Tuzemští  výrobci,  dovozci  nebo  distributoři  nesmějí  používat
   značky, symboly a popisy, které by byly podobné označení podle odstavce
   3 a které by mohly uvést zákazníka v omyl.

   (6) Štítek musí být na spotřebiči umístěn na viditelném místě.

   (7) K energetickým spotřebičům je povinen tuzemský výrobce nebo dovozce
   zpracovat  technickou dokumentaci v českém jazyce, která musí obsahovat
   zejména

   a) obchodní firmu nebo jméno výrobce a dovozce,

   b) všeobecnou charakteristiku výrobku,

   c)   údaje  a  výkresy  konstrukčních  prvků  spotřebiče  ve  vztahu  k
   vlastnostem, které významně ovlivňují spotřebu energie,

   d)  výsledky  měření energetické spotřeby a účinnosti prováděných podle
   evropských  norem,  které  jsou  určujícím  faktorem  příslušného  typu
   spotřebiče,

   e) návod k obsluze.

   (8)  Pokud  jsou  energetické  spotřebiče  nabízeny v rámci zásilkového
   obchodu,  v  katalozích  nebo  jinou  cestou,  kdy  si  zájemce  nemůže
   prohlédnout  vystavený  energetický  spotřebič, musí prodejce zajistit,
   aby  se  zájemce  mohl seznámit s údaji podle odstavce 7 před uzavřením
   kupní smlouvy.

   (9) Výrobce a dovozce musí uchovat technickou dokumentaci ke spotřebiči
   po dobu 5 let po ukončení výroby jednotlivého typu.

   (10)   Podrobnosti   označování   energetických   spotřebičů  štítky  a
   zpracování technické dokumentace stanoví vyhláška.

   § 9

   Energetický audit

   (1)  Energetický  audit  provádí energetický auditor. Energetický audit
   musí  být  zpracován  s  využitím  energeticky  úsporných  materiálů  a
   postupů,  objektivně  a pravdivě. Energetický audit provedený v rozsahu
   stanoveném   prováděcím  právním  předpisem^6d)  je  zakončen  písemnou
   zprávou, která musí obsahovat

   a)  hodnocení současné úrovně posuzovaného energetického hospodářství a
   budov,

   b)  celkovou  výši  dosažitelných  energetických úspor včetně použitých
   vstupních a výstupních údajů a metod výpočtu,

   c)  návrh  vybrané  varianty doporučené k realizaci energetických úspor
   včetně ekonomického zdůvodnění.

   (2)  Pokud  energetické  hospodářství  a  budova byly povinně podrobeny
   energetickému  auditu  nebo  byla  na  zpracování auditu využita státní
   dotace,  je jejich vlastník a energetický auditor povinen poskytnout na
   vyžádání  kopii  zprávy  o  energetickém  auditu  ministerstvu,  Státní
   energetické  inspekci,  kraji a obci, které jsou místně příslušné podle
   místa,  v němž se nachází posuzované energetické hospodářství a budova,
   a to i v elektronické podobě.

   (3)  Povinnost  podrobit  energetické  hospodářství a budovu, k nimž má
   vlastnické nebo jiné užívací právo, energetickému auditu se vztahuje na

   a)  každou fyzickou nebo právnickou osobu, která žádá o státní dotaci v
   rámci  Programu, pokud instalovaný výkon energetického zdroje přesahuje
   200 kW,

   b)  organizační složky státu, organizační složky krajů a obcí, hlavního
   města Prahy a příspěvkové organizace s celkovou roční spotřebou energie
   vyšší, než je prováděcím právním předpisem stanovená hodnota,

   c) fyzické nebo právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací, s
   celkovou  roční  spotřebou  energie  vyšší,  než  je prováděcím právním
   předpisem stanovená hodnota.

   (4)  Organizační  složky  státu,  organizační  složky  krajů  a  obcí a
   příspěvkové organizace jsou povinny splnit opatření a lhůty stanovené v
   rozhodnutí Státní energetické inspekce^2).

   (5)  Energetický  audit  se neprovádí, jestliže stávající technologická
   zařízení  na  výrobu elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a
   distribuci  elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídají požadavkům
   na účinnost užití energie stanoveným zvláštním právním předpisem.

   (6)  Energetický  audit se neprovádí u stávajících budov, jejichž měrná
   spotřeba  tepla  při  vytápění  odpovídá  požadavkům  stanoveným  podle
   prováděcího   právního   předpisu,   a  u  budov  obsahujících  vnitřní
   technologické  zdroje  tepla  v  rozsahu  stanoveném prováděcím právním
   předpisem.

   (7) Pokud povinnost podle odstavce 3 plní vlastník nebo osoba, která má
   jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost.

   (8) Zpracování energetického auditu hradí zadavatel auditu.

   (9)  Podrobnosti  týkající  se náležitostí energetického auditu stanoví
   vyhláška.

   (10)  Energetický  audit  může  provést  také osoba, která je usazena v
   jiném   členské   státě   Evropské   unie,  jestliže  vykonává  činnost
   energetického  auditora  na  území České republiky dočasně a ojediněle,
   pokud je

   a) státním příslušníkem členského státu Evropské unie,

   b)  držitelem  oprávnění k výkonu činnosti energetického auditora podle
   právních předpisů jiného členského státu Evropské unie.

   (11)  Provedení  auditu  osobou  podle odstavce 10 je povinen zadavatel
   energetického auditu oznámit ministerstvu.

   § 10

   Energetický auditor

   (1)  Energetický  auditor je fyzická osoba, která je zapsána do seznamu
   energetických   auditorů   vedeného   ministerstvem,   a   to  způsobem
   umožňujícím dálkový přístup.

   (2) Předpokladem pro zapsání do seznamu energetických auditorů je

   a) složení odborné zkoušky,

   b) způsobilost k právním úkonům,

   c)  bezúhonnost  daná  tím,  že  uchazeč  nebyl pravomocně odsouzen pro
   úmyslný trestný čin,

   d) požadovaná odborná způsobilost podle odstavce 5.

   (3)  Způsob  podání  žádosti  o  složení  odborné zkoušky, její obsah a
   průběh  (dále  jen  "zkušební  řád")  stanoví prováděcí právní předpis.
   Písemná žádost obsahuje

   a)  doklady  o odborné způsobilosti, které zahrnují doklad o vzdělání a
   doklad  o  praxi  v  oboru;  při uznávání odborné kvalifikace nebo jiné
   způsobilosti  příslušníků  členských  států  Evropské unie se postupuje
   podle zvláštního zákona^6e),

   b)  kopie  minimálně  2  zpráv  o  energetických auditech provedených v
   posledních  2  letech,  na  jejichž  provedení  se  uchazeč  podílel, s
   potvrzením o spoluúčasti od provádějícího auditora.

   (4)  Odborná  zkouška  se  koná  před  zkušební  komisí, kterou jmenuje
   ministerstvo.  Uchazeč obdrží písemné oznámení o termínu a místě konání
   zkoušky nejméně 10 dnů před jejím konáním spolu s posudkem předložených
   energetických  auditů.  O  průběhu  a  výsledku zkoušky zkušební komise
   pořizuje protokol a na jeho základě vydává doklad o zkoušce.

   (5)  Odbornou  způsobilost k provádění energetických auditů má ten, kdo
   prokáže  ukončené vysokoškolské vzdělání magisterského nebo doktorského
   studijního  programu  technického  směru  a  3  roky praxe v oboru nebo
   ukončené  středoškolské  vzdělání nebo vzdělání bakalářského studijního
   programu technického směru a 5 let praxe v oboru.

   (6)  Uchazeč  podává  ministerstvu  písemnou  žádost o zápis do seznamu
   energetických   auditorů,   jejíž   vzor   stanoví   prováděcí   právní
   předpis^6d).

   (7)  K žádosti o zápis do seznamu energetických auditorů podle odstavce
   6 se připojí

   a) výpis z evidence Rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce,

   b) doklad o složení odborné zkoušky.

   (8)  Pokud  jsou  splněny  podmínky  pro zápis do seznamu energetických
   auditorů, obdrží uchazeč osvědčení o odborné způsobilosti energetického
   auditora. Nejsou-li splněny podmínky pro zápis do seznamu energetických
   auditorů,  obdrží  uchazeč  písemné rozhodnutí ministerstva o zamítnutí
   žádosti.

   (9)  Ministerstvo  nepřipustí  ke  zkoušce  nebo  nezapíše  do  seznamu
   energetických  auditorů  6  let  od  podání  žádosti  uchazeče, který v
   žádostech uvedl nepravdivé informace, zejména prokazující jeho odbornou
   způsobilost. V opakovaném případě má odmítnutí trvalou platnost.

   (10)  Energetický audit nesmí u zadavatele podle § 9 odst. 3 písm. a) a
   b) provést energetický auditor, který

   a)  má  majetkovou  účast  ve  společnosti  nebo  družstvu,  které jsou
   zadavatelem energetického auditu,

   b)   je  společníkem  společnosti  nebo  členem  družstva,  které  jsou
   zadavatelem,  je  statutárním  orgánem  nebo členem statutárního orgánu
   zadavatele anebo je v pracovním nebo obdobném vztahu k zadavateli,

   c)  je  osobou  blízkou^7)  osobám,  které mají u fyzických osob nebo v
   právnických  osobách,  jež jsou zadavatelem auditu, postavení, které by
   mohlo ovlivnit činnost energetického auditora.

   (11)  Energetický  auditor musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za
   škodu,  která  by  mohla  vzniknout  v  souvislosti  s výkonem činnosti
   energetického  auditora,  a  to  tak,  aby rozsah pojistného plnění byl
   úměrný  možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Pojištění
   musí trvat po celou dobu výkonu auditorské činnosti.

   (12)  Energetický  auditor  je  povinen  zachovat  mlčenlivost  o všech
   skutečnostech  týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o kterých se
   dozvěděl  v  souvislosti  s  prováděním  energetického  auditu na jejím
   energetickém  hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít
   ke  svému  prospěchu  nebo  k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit
   energetického  auditora  mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická
   osoba,  na  jejímž  energetickém  hospodářství  a budovách byl proveden
   energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon.

   (13)   Energetický   auditor  opatřuje  zprávu  o  energetickém  auditu
   vlastnoručním  podpisem,  svým  jménem  a  číslem, pod nímž je zapsán v
   seznamu  energetických  auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo
   energetického   auditora   nesmí  být  auditorem  používáno  na  jiných
   dokumentech, než jsou energetický audit, průkaz budovy, inspekce kotle,
   klimatizačního  zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti
   a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů.

   (14)   Energetický   auditor   je  povinen  vést  chronologický  seznam
   energetických  auditů  a ostatních činností opatřených číslem, pod nímž
   je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento
   seznam  energetických  auditů  a  ostatních činností za uplynulý rok je
   povinen  předložit  na  vyžádání  nebo  každoročně  vždy  do 31. března
   ministerstvu,  a  to  i  když  energetické audity nebo ostatní činnosti
   neprováděl.

   (15)  Seznam energetických auditů a ostatních činností, který předkládá
   energetický auditor podle odstavce 14, obsahuje název zadavatele, název
   zařízení,  jeho  roční  spotřebu  energie  v GJ, navržené úspory v GJ a
   datum,  kdy  byl  energetický  audit,  průkaz  nebo inspekce kotlů nebo
   klimatizačních zařízení objednán a vyhotoven.

   (16)  Dokumenty podle odstavce 13 označené uchazečem o zápis do seznamu
   energetických  auditorů  nebo  energetickým  auditorem se předkládají v
   originále nebo notářsky ověřené kopii.

   § 11

   Působnost ministerstva

   (1) Ministerstvo v rozsahu své působnosti

   a)  rozhoduje  o  přidělování  dotací za podmínek stanovených nařízením
   vlády (§ 5),

   b) sleduje vývoj účinnosti užití energie a energetické náročnosti budov
   a  působí  na  snižování  její spotřeby a snížení negativních dopadů na
   životní prostředí při nakládání s energií,

   c) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,

   d) zabezpečuje činnosti spojené s poradenstvím, vzděláváním a propagací
   efektivního využívání energie,

   e)  zajišťuje  mezinárodní  spolupráci v oblasti nakládání s energií za
   účelem  zahraniční  pomoci,  účasti  České  republiky  v  mezinárodních
   organizacích a prezentace dosažených výsledků,

   f)  rozhoduje o obsahovém zaměření zkoušek energetických auditorů, osob
   zpracovávajících průkazy podle § 6a odst. 7 nebo provádějících kontroly
   podle  §  6 odst. 5 a 8, formě a termínu jejich konání; vydává zkušební
   řád pro zkoušky energetických auditorů,

   g)  rozhoduje  o  zápisu  do  seznamu  energetických  auditorů a vydává
   osvědčení  o  odborné  způsobilosti energetického auditora, dále vydává
   osvědčení  o odborné způsobilosti osob zpracovávajících průkazy podle §
   6a odst. 7 nebo provádějících kontroly podle § 6 odst. 5 a 8,

   h) rozhoduje o zrušení zápisu energetického auditora v seznamu auditorů
   na  základě žádosti energetického auditora, nebo přestal-li energetický
   auditor splňovat některý z předpokladů pro výkon činnosti energetického
   auditora  vymezených v § 10 odst. 2 nebo porušil-li energetický auditor
   povinnost stanovenou v § 10 odst. 10 až 14 nebo nedodržuje-li opakovaně
   povinnosti  pro  provádění  a zpracování energetického auditu stanovené
   tímto  zákonem  nebo  nevykonává-li činnost energetického auditora déle
   než 5 let nebo pokud energetický auditor zemřel,

   i)  uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a zásadám územního
   rozvoje,

   j) informuje Evropskou komisi o plnění závazků vyplývajících ze směrnic
   a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady.

   (2)  Činnostmi  podle  odstavce 1 může ministerstvo pověřit organizační
   složku státu.

   § 11a

   Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů

   (1) Ministerstvo zruší zápis energetického auditora v seznamu auditorů,
   poruší-li auditor povinnosti stanovené mu v § 9 tohoto zákona (dále jen
   "provinění").   O  zrušení  zápisu  v  seznamu  energetických  auditorů
   rozhoduje  ministerstvo  v  řízení, které se zahajuje na základě podání
   doručeného  ministerstvu  nebo na základě podnětu ze Státní energetické
   inspekce nebo z úřední moci ministerstva.

   (2)  Řízení  o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů může být
   zahájeno  do  6  měsíců  ode  dne,  kdy  se  ministerstvo  dozvědělo  o
   provinění, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k provinění došlo.

   (3)  Návrh  na  zahájení  řízení  musí  mít  písemnou  formu a musí být
   skutkově  vymezen. Důvody uvedené v návrhu na zahájení řízení nesmí být
   po zahájení řízení měněny.

   (4)  Energetický  auditor,  proti  kterému  je  řízení vedeno, má právo
   vyjádřit  se k návrhu podle odstavce 3, k důvodům v návrhu uvedeným, ke
   způsobu   zjištění   jeho   provinění,   k  výsledkům  kontroly  Státní
   energetické inspekce; dále má právo navrhovat důkazy a jejich doplnění,
   klást svědkům nebo znalcům otázky při ústním jednání.

   (5)  Ministerstvo může rozhodnout i bez ústního jednání, jestliže s tím
   energetický  auditor  souhlasí.  Má se za to, že souhlas je udělen také
   tehdy,  nevyjádří-li  energetický  auditor  do 14 dnů od doručení výzvy
   ministerstva  svůj nesouhlas s takovým projednáním věci; o tom musí být
   ve výzvě poučení.

   (6)  Podkladem  pro  vydání  rozhodnutí  jsou  vždy  výsledky  kontroly
   provedené  Státní  energetickou  inspekcí;  tato  kontrola se provádí v
   řízení nebo může být provedena i před zahájením řízení, jde-li o řízení
   zahájené z podnětu Státní energetické inspekce.

   (7)  Ministerstvo  může  na návrh Státní energetické inspekce v případě
   méně   závažných   provinění  rozhodnout  o  přezkoušení  energetického
   auditora. Neuspěje-li energetický auditor při přezkoušení, ministerstvo
   zruší rozhodnutím zápis v seznamu energetických auditorů.

   (8)  Energetický  auditor  je  povinen  do 14 dnů po nabytí právní moci
   rozhodnutí  o  zrušení  zápisu do seznamu energetických auditorů vrátit
   ministerstvu originál osvědčení.

   (9)   Energetický   auditor,   jemuž   byl   zrušen  zápis  do  seznamu
   energetických auditorů, se může přihlásit ke složení zkoušky podle § 10
   tohoto  zákona  nejdříve  po  uplynutí  1  roku  od  nabytí právní moci
   rozhodnutí o zrušení zápisu do seznamu energetických auditorů.

   HLAVA V

   SPRÁVNÍ DELIKTY

   § 12

   Přestupky

   (1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

   a)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná
   nebo  pevná  paliva  se  jmenovitým  výkonem  do  200  kW,  nejde-li  o
   provozovatele  uvedeného  v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu
   jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

   b)  jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se
   jmenovitým  výkonem  nad  20  kW  a  staršího 15 let od data uvedení do
   provozu  nezajistí  jednorázovou  kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů
   tepelné energie podle § 6 odst. 3,

   c)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná
   nebo   pevná   paliva  se  jmenovitým  výkonem  nad  200  kW  nezajistí
   pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

   d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým
   chladicím  výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu
   podle § 6 odst. 7,

   e)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie
   nebo  vlastník  vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí
   účinnost  užití  energie  nebo  vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů
   tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

   f)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení pro přenos elektřiny nebo
   rozvod  elektřiny  v rozporu s § 6 odst. 9 nevyhodnocuje účinnost užití
   elektřiny u všech provozovaných zařízení,

   g)  jako  stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle §
   6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a
   odst.  2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3,
   4 a 5,

   h)  jako  vlastník  budovy  v  rozporu  s  §  6a odst. 9 překročí měrné
   ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu
   teplé vody,

   i)  jako  stavebník  nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné
   zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
   spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

   j)  jako  konečný  spotřebitel  v  rozporu  s  §  6a  odst. 10 neumožní
   instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné
   energie konečným spotřebitelům,

   k)  jako  vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení
   anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

   l)  jako  vlastník  energetického  hospodářství nebo budovy, které byly
   povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu
   byla  využita  státní  dotace,  neposkytne  na  vyžádání kopii zprávy o
   energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

   m)  jako  osoba  uvedená  v  §  9  odst.  3  písm. a) nebo c) nepodrobí
   energetické  hospodářství  nebo  budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné
   užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

   n)  jako  osoba  mající  jiné  užívací  právo  než  právo  vlastnické k
   energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst.
   7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost.

   (2)  Za přestupek podle odstavce 1 písm. f), h), j), k) a n) lze uložit
   pokutu  do  50 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. g), i), l) a
   m)  pokutu  do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a), b),
   c), d) a e) pokutu do 200 000 Kč.

   § 12a

   Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

   (1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu tím, že

   a)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná
   nebo  pevná  paliva  se  jmenovitým  výkonem  do  200  kW,  nejde-li  o
   provozovatele  uvedeného  v § 6 odst. 6, nezajistí pravidelnou kontrolu
   jeho účinnosti podle § 6 odst. 2,

   b)  jako vlastník nebo provozovatel zařízení sloužícího pro vytápění se
   jmenovitým  výkonem  nad  20  kW  a  staršího 15 let od data uvedení do
   provozu  nezajistí  jednorázovou  kontrolu kotle nebo vnitřních rozvodů
   tepelné energie podle § 6 odst. 3,

   c)  jako  vlastník  nebo provozovatel kotle spalujícího kapalná, plynná
   nebo   pevná   paliva  se  jmenovitým  výkonem  nad  200  kW  nezajistí
   pravidelnou kontrolu jeho účinnosti podle § 6 odst. 4,

   d) jako vlastník nebo provozovatel klimatizačního systému se jmenovitým
   chladicím  výkonem vyšším než 12 kW nezajistí pravidelnou jeho kontrolu
   podle § 6 odst. 7,

   e)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení na rozvod tepelné energie
   nebo  vlastník  vnitřního rozvodu tepelné energie nebo chladu nezajistí
   účinnost  užití  energie  nebo  vybavení rozvodů nebo vnitřních rozvodů
   tepelné energie nebo chladu podle § 6 odst. 9,

   f)  jako  vlastník nebo provozovatel zařízení pro přenos elektřiny nebo
   rozvod  elektřiny  v rozporu s § 6 odst. 9 nevyhodnocuje účinnost užití
   elektřiny u všech provozovaných zařízení,

   g)  jako  stavebník nebo jako vlastník budovy nesplní požadavky podle §
   6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a odst. 8, nebo v rozporu s § 6a
   odst.  2 splnění těchto požadavků nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3,
   4 a 5,

   h)  jako  vlastník  budovy  v  rozporu  s  §  6a odst. 9 překročí měrné
   ukazatele  spotřeby tepla pro vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu
   teplé vody,

   i)  jako  stavebník  nebo jako vlastník budovy nevybaví vnitřní tepelné
   zařízení budovy přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným
   spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve lhůtě podle § 14 odst. 2,

   j)  jako  konečný  spotřebitel  v  rozporu  s  §  6a  odst. 10 neumožní
   instalaci nebo údržbu a kontrolu přístrojů regulujících dodávku tepelné
   energie konečným spotřebitelům,

   k)  jako  vlastník budovy se neřídí pravidly pro vytápění nebo chlazení
   anebo dodávku teplé vody podle § 6a odst. 11,

   l)  jako  vlastník  energetického  hospodářství nebo budovy, které byly
   povinně podrobeny energetickému auditu nebo na zpracování jejich auditu
   byla  využita  státní  dotace,  neposkytne  na  vyžádání kopii zprávy o
   energetickém auditu podle § 9 odst. 2,

   m)  jako  osoba  uvedená  v  §  9  odst.  3  písm. a) nebo c) nepodrobí
   energetické  hospodářství  nebo  budovu, k nimž má vlastnické nebo jiné
   užívací právo, energetickému auditu ve lhůtě podle § 14 odst. 3, nebo

   n)  jako  osoba  mající  jiné  užívací  právo  než  právo  vlastnické k
   energetickému hospodářství nebo budově neposkytne v rozporu s § 9 odst.
   7 vlastníku při plnění povinnosti podle § 9 odst. 3 součinnost.

   (2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního
   deliktu dále tím, že

   a)  jako  držitel  licence  na podnikání v energetických odvětvích nebo
   dodavatel  tuhých a kapalných paliv nebo zpracovatel komunálních odpadů
   neposkytne pořizovateli na jeho výzvu potřebné podklady a údaje podle §
   4 odst. 6,

   b)  jako  výrobce  elektřiny  nebo  tepelné  energie  nezajistí  u nově
   zřizovaných  zařízení  pro výrobu elektřiny nebo tepelné energie nebo u
   zařízení  na  výrobu elektřiny nebo tepelné energie, u nichž se provádí
   změna  dokončených  staveb,  minimální účinnost užití energie podle § 6
   odst. 1,

   c)  jako  výrobce  nebo  dovozce  nebo prodejce uvede na trh spotřebiče
   energie v rozporu s § 6 odst. 10,

   d)  jako  provozovatel  budov pro účely uvedené v § 6a odst. 6 neumístí
   průkaz  na  veřejně  přístupném  místě  v  budově  do  4  let od nabytí
   účinnosti tohoto zákona,

   e) jako výrobce tepla se zdrojem o součtovém výkonu zdroje vyšším než 5
   MW

   t
   v  rozporu  s  §  7  odst. 1 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému
   auditu z hlediska zavedení výroby elektřiny,

   f)  jako  výrobce  elektřiny z tepelných procesů se zdrojem o součtovém
   výkonu zdroje vyšším než 10 MW

   e
   v  rozporu  s  §  7  odst. 2 nepodrobí dokumentaci stavby energetickému
   auditu z hlediska zavedení dodávky tepla,

   g) jako tuzemský výrobce nebo dovozce hromadně vyráběných energetických
   spotřebičů  v  rozporu  s  §  8 odst. 1 nevybaví tyto spotřebiče štítky
   vyhovujícími požadavkům podle § 8 odst. 3, 6 nebo nezpracuje technickou
   dokumentaci podle § 8 odst. 7,

   h)  jako  prodejce  energetických  spotřebičů  uvedených  v  prováděcím
   právním  předpisu^6c)  v  rozporu  s  §  8  odst. 4 nabídne energetický
   spotřebič bez energetického štítku, nebo

   i)  jako tuzemský výrobce, dovozce nebo distributor hromadně vyráběných
   energetických  spotřebičů  použije  v  rozporu  s  §  8 odst. 5 značky,
   symboly nebo popisy, které by mohly uvést zákazníka v omyl, nebo

   j)  v  rozporu  s  §  8  odst. 8 jako prodejce energetických spotřebičů
   nabízející  tyto  spotřebiče  v rámci zásilkového obchodu, v katalozích
   nebo jinou cestou, nezajistí, aby se zájemce mohl seznámit s technickou
   dokumentací ještě před uzavřením kupní smlouvy.

   (3)  Společenství  vlastníků jednotek se dopustí správního deliktu tím,
   že

   a)  nesplní  požadavky podle § 6a odst. 1, nejde-li o případ podle § 6a
   odst.  8,  nebo  v  rozporu  s  §  6a  odst. 2 splnění těchto požadavků
   nedoloží průkazem podle § 6a odst. 3, 4 a 5,

   b) v rozporu s § 6a odst. 9 překročí měrné ukazatele spotřeby tepla pro
   vytápění nebo chlazení anebo pro přípravu teplé vody,

   c)  nevybaví  vnitřní  tepelné  zařízení  budovy přístroji regulujícími
   dodávku  tepelné  energie konečným spotřebitelům podle § 6a odst. 10 ve
   lhůtě podle § 14 odst. 2, nebo

   d)  se  neřídí  pravidly pro vytápění nebo chlazení anebo dodávku teplé
   vody podle § 6a odst. 11.

   (4) Energetický auditor se dopustí správního deliktu tím, že

   a)  v rozporu s § 9 odst. 1 zpracuje neobjektivní zprávu o energetickém
   auditu,

   b)  neposkytne na vyžádání kopii zprávy o energetickém auditu podle § 9
   odst. 2,

   c) provede energetický audit v případech uvedených v § 10 odst. 10,

   d) provede energetický audit bez pojištění podle § 10 odst. 11,

   e) poruší povinnost zachovávat mlčenlivost podle § 10 odst. 12,

   f)  použije  evidenční  číslo  energetického  auditora v rozporu s § 10
   odst. 13, nebo

   g)   nevede  chronologický  seznam  energetických  auditů  a  ostatních
   činností nebo jej na vyžádání nepředloží podle § 10 odst. 14.

   (5) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

   a)  jako  osoba provádějící kontrolu kotlů uvedených v § 6 odst. 2 až 4
   nesplňuje požadavky uvedené v § 6 odst. 5,

   b) jako osoba provádějící kontrolu klimatizačních systémů uvedených v §
   6 odst. 7 nesplňuje požadavky podle § 6 odst. 8, nebo

   c) jako zpracovatel průkazu nesplňuje požadavky podle § 6a odst. 7.

   (6) Za správní delikt se uloží pokuta

   a) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), h),
   j), k) a n) a odstavce 3 písm. b) a d),

   b)  do  100  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. g),
   i),  l) a m), odstavce 3 písm. a) a c), odstavce 4 písm. b), c), d) e),
   f) a g) a odstavce 5 písm. a), b) a c),

   c)  do  200  000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a),
   b), c), d) a e),

   d)  do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. a),
   d), e), f), h), i) a j) a odstavce 4 písm. a),

   e)  do 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. b),
   c) a g).

   § 12b

   Společná ustanovení ke správním deliktům

   (1)  Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že
   vynaložila  veškeré  úsilí,  které  bylo  možno požadovat, aby porušení
   právní povinnosti zabránila.

   (2)  Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti
   správního  deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a
   k okolnostem, za nichž byl spáchán.

   (3)  Odpovědnost  právnické  osoby  za  správní delikt zaniká, jestliže
   správní  orgán  o  něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm
   dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne, kdy byl spáchán.

   (4)  Správní  delikty podle tohoto zákona projednává Státní energetická
   inspekce^7a).  V  prvním  stupni  územní  inspektorát,  v  jehož územní
   působnosti  se  nachází  místo  spáchání  správního deliktu. O odvolání
   rozhoduje ústřední inspektorát.

   (5)  Na  odpovědnost  za  jednání,  k němuž došlo při podnikání fyzické
   osoby^7b) nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona
   o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

   (6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.

   (7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

   § 13

   Ochrana zvláštních zájmů

   (1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy^8) při ochraně zájmů
   chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany,
   Ministerstvo  vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých
   staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů.

   (2)  Státní  energetická  inspekce je dotčeným orgánem státní správy^8)
   při  ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která provádějí
   jiné  stavební  úřady,  než jsou stavební úřady uvedené v odstavci 1. V
   těchto  řízeních  vydává  závazná  stanoviska,  jejichž  rozsah stanoví
   prováděcí právní předpis.

   (3)  Státní  energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při
   pořizování  politiky  územního  rozvoje a územní plánovací dokumentace,
   pokud  umisťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k
   distribuci  elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení.
   V  těchto  případech  vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím
   právním předpisem.

   (4)  Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických
   zařízení, k nimž vydává stanovisko ministerstvo nebo Státní energetická
   inspekce.

   § 13a

   Kontrola

   Kontrolu   dodržování   ustanovení   tohoto  zákona  upravuje  zvláštní
   zákon^2).

   HLAVA VI

   SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

   § 14

   (1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci musí být
   splněna do 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (2)  Povinnost  podle  §  6a  odst. 10 vybavit vnitřní tepelná zařízení
   budov  přístroji  regulujícími dodávku tepelné energie musí být splněna
   do 6 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (3)   Organizační  složky  státu,  organizační  složky  krajů  a  obcí,
   příspěvkové  organizace  uvedené  v  §  9  odst. 3 písm. b) a fyzické a
   právnické  osoby  uvedené  v § 9 odst. 3 písm. c) jsou povinny do 4 let
   ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona nechat si zpracovat na jimi
   provozované  energetické  hospodářství a budovy energetický audit. Tato
   lhůta  nemusí  být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší
   než  desetinásobek  vyhláškou  stanovených  hodnot;  v tomto případě se
   lhůta prodlužuje na 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona s tím,
   že energetický audit musí být zahájen do 2 let ode dne nabytí účinnosti
   tohoto zákona.

   (4)  Není-li  v  tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se v řízení ve
   věcech upravených v tomto zákoně podle správního řádu^9).

   (5) Ministerstvo vydá vyhlášku k provedení § 6 až 10 a § 13.

   (6)  Práce  na zpracování územní energetické koncepce musí být zahájeny
   do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.

   (7)   Povinnost   zpracovávat   energetický   audit  se  nevztahuje  na
   energetické  hospodářství  a  budovy,  u  kterých  bylo vydáno stavební
   povolení,   nebo  byla  zahájena  nebo  ukončena  výstavba  nebo  změna
   dokončené stavby

   a)  do  31.  prosince 2001 se státní dotací poskytnutou ministerstvem v
   rámci programu, nebo

   b)  do  31.  prosince 2001 se státní dotací nebo půjčkou Státním fondem
   životního    prostředí,   Ministerstvem   pro   místní   rozvoj,   nebo
   Ministerstvem zemědělství.

   ČÁST DRUHÁ

   ÚČINNOST

   § 15

   Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.

   * * *

   Zákon  č.  359/2003  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  406/2000 Sb., o
   hospodaření  energií,  nabyl  účinnosti  dnem jeho vyhlášení (29. října
   2003).

   Zákon  č.  694/2004  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  406/2000 Sb., o
   hospodaření  energií, nabyl účinnosti dnem jeho vyhlášení (31. prosince
   2004).

   Zákon  č.  180/2005  Sb.,  o  podpoře  výroby elektřiny z obnovitelných
   zdrojů  energie  a  o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání
   obnovitelných zdrojů), nabyl účinnosti prvním dnem třetího kalendářního
   měsíce následujícím po dni jeho vyhlášení (1. srpna 2005).

   Zákon  č.  177/2006  Sb.,  kterým  se  mění  zákon  č.  406/2000 Sb., o
   hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, nabyl účinnosti dnem
   1.  července  2006,  s  výjimkou ustanovení bodu 17 § 6 odst. 2, 3 a 4,
   která  nabývají  účinnosti  dnem 1. ledna 2007, a bodu 17 § 6 odst. 7 a
   bodu 19 § 6a odst. 2, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2009.

   Předseda vlády:

   Ing. Paroubek v. r.

   1)  Směrnice  Rady  č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí
   oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti.

   Směrnice  Evropského  parlamentu  a Rady 2002/91/ES ze dne 16. prosince
   2002 o energetické náročnosti budov.

   1a)  Vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně
   plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb.

   1b)  Zákon  č.  185/2001  Sb.,  o  odpadech a o změně některých dalších
   zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

   2)  Zákon  č.  458/2000  Sb.,  o podmínkách podnikání a o výkonu státní
   správy   v   energetických   odvětvích   a  o  změně  některých  zákonů
   (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   2a)  Nařízení  vlády  č.  195/2001  Sb.,  kterým se stanoví podrobnosti
   obsahu územní energetické koncepce.

   3) § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

   4)  §  139b  odst.  1  a 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a
   stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   4a) Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších
   zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů.

   Nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další
   podmínky  provozování  spalovacích  stacionárních  zdrojů  znečišťování
   ovzduší.

   Vyhláška  č.  356/2002  Sb.,  kterou  se  stanoví seznam znečišťujících
   látek,  obecné  emisní  limity,  způsob  předávání  zpráv  a informací,
   zjišťování  množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře,
   přípustné   míry   obtěžování  zápachem  a  intenzity  pachů,  podmínky
   autorizace   osob,   požadavky   na  vedení  provozní  evidence  zdrojů
   znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování.

   4b)  Vyhláška  č.  150/2001  Sb.,  kterou se stanoví minimální účinnost
   užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie.

   4c) § 15 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší
   a  o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění
   pozdějších předpisů.

   4d) § 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání
   autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a
   techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

   5)  Zákon  č.  72/1994  Sb.,  o  vlastnictví  bytů, ve znění pozdějších
   předpisů.

   5a)  Vyhláška  č.  137/1998  Sb., o obecných technických požadavcích na
   výstavbu.

   5b)  §  5  odst.  3  písm. a), e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu
   povolání  autorizovaných  architektů a o výkonu povolání autorizovaných
   inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

   6)  Například  zákon  č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění
   pozdějších předpisů.

   6a)  Vyhláška  č. 291/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti
   užití energie při spotřebě tepla v budovách.

   6b) Vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a
   dodávku  teplé  užitkové  vody,  měrné  ukazatele  spotřeby  tepla  pro
   vytápění  a  pro  přípravu  teplé užitkové vody a požadavky na vybavení
   vnitřních  tepelných  zařízení  budov  přístroji  regulujícími  dodávku
   tepelné energie konečným spotřebitelům.

   6c)  Vyhláška č. 442/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti označování
   energetických  spotřebičů  energetickými  štítky a zpracování technické
   dokumentace,  jakož  i  minimální účinnost užití energie pro elektrické
   spotřebiče uváděné na trh.

   6d) Vyhláška č. 213/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti náležitostí
   energetického auditu, ve znění pozdějších předpisů.

   6e)  Zákon  č.  18/2004  Sb.,  o  uznávání  odborné  kvalifikace a jiné
   způsobilosti  státních  příslušníků  členských  států Evropské unie a o
   změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

   7) § 116 občanského zákoníku.

   7a)  §  92  odst. 1 a § 93 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách
   podnikání  a o výkonu státní zprávy v energetických odvětvích a o změně
   některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

   7b) § 2 odst. 2 obchodního zákoníku.

   8) § 126 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

   9)  Zákon  č.  71/1967  Sb.,  o správním řízení (správní řád), ve znění
   pozdějších předpisů.


Celý text ve formátu PDF (134 kB)

 

Datum uveřejnění: 1. července 2006 Poslední změna: 25. srpna 2006 Počet shlédnutí: 6639