EnglishRSSkontaktyčlenstvísitemapinzerce a reklama
Biom.cz
biomasa, biopaliva, bioplyn, pelety, kompostování a jejich využití

LEGISLATIVA

166/1999 Sb.

Zákon o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon)


                          166/1999 Sb. 
                              ZÁKON 
                    ze dne 13. července 1999 
   o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů 
                       (veterinární zákon) 
Změna: 29/2000 Sb. 
Změna: 154/2000 Sb. 
Změna: 102/2001 Sb. 
Změna: 120/2002 Sb. 
Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb. 
Změna: 131/2003 Sb. 
Změna: 131/2003 Sb. (část) 
Změna: 316/2004 Sb. 
 
  Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 
 
                           ČÁST PRVNÍ 
                        VETERINÁRNÍ PÉČE 
 
                             HLAVA I 
                       ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ 
 
                               § 1 
 
                         Předmět úpravy 
 
  Tento zákon  stanoví v souladu s  právem Evropských společenství 
požadavky veterinární  péče (dále jen  "veterinární požadavky") na 
chov  a  zdraví  zvířat  a  na  živočišné produkty, upravuje práva 
a povinnosti  fyzických  a  právnických  osob, soustavu, působnost 
a pravomoc   orgánů   vykonávajících   státní   správu  v  oblasti 
veterinární  péče, jakož  i některé  odborné veterinární  činnosti 
a jejich výkon. 
 
                               § 2 
 
                        Veterinární péče 
 
  Veterinární péče podle tohoto zákona zahrnuje 
a) péči o zdraví zvířat a jeho ochranu, zejména předcházení vzniku 
   a šíření nákaz  a jiných onemocnění zvířat  a jejich zdolávání, 
   ochranu  zdraví  lidí  před  nemocemi  přenosnými  ze zvířat na 
   člověka, 
b) péči  o  zdravotní  nezávadnost  živočišných  produktů  a krmiv 
   a ochranu  zdraví  lidí  před  jeho  poškozením  nebo ohrožením 
   živočišnými produkty, 
c) ochranu  území  České  republiky  před  zavlečením nákaz zvířat 
   a nemocí  přenosných  ze  zvířat  na  člověka  a  před  dovozem 
   zdravotně závadných živočišných produktů a krmiv ze zahraničí, 
d) ochranu    životního   prostředí    před   nepříznivými   vlivy 
   souvisejícími   s  chovem   zvířat,  výrobou   a  zpracováváním 
   živočišných produktů, jakož i  ochranu zvířat a jejich produkce 
   před riziky ze znečištěného životního prostředí, 
e) veterinární asanaci, 
f) dozor  nad  dodržováním   povinností  a  požadavků  stanovených 
   k zajištění  těchto  úkolů  tímto  zákonem, zvláštními právními 
   předpisy1)   a   bezprostředně   závaznými   právními  předpisy 
   Evropských společenství (státní veterinární dozor). 
------------------------------------------------------------------ 
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o  péči o zdraví lidu, ve znění 
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.   240/1991  Sb.,  o  šlechtění 
   a plemenitbě  hospodářských zvířat,  zákon č.  246/1992 Sb., na 
   ochranu  zvířat  proti  týrání,  ve  znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  91/1996  Sb.,  o  krmivech,  zákon  č.  16/1997 Sb., 
   o podmínkách  dovozu a  vývozu ohrožených  druhů volně žijících 
   živočichů  a  planě  rostoucích  rostlin  a  dalších opatřeních 
   k ochraně těchto druhů a o  změně a doplnění zákona č. 114/1992 
   Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  79/1997  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách a doplnění 
   některých   souvisejících  zákonů,   zákon  č.   110/1997  Sb., 
   o potravinách  a  tabákových  výrobcích  a  o  změně a doplnění 
   některých souvisejících zákonů.  
 
                               § 3 
 
                         Základní pojmy 
 
  (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí 
a)  chovatelem každý,  kdo zvíře nebo  zvířata vlastní nebo  drží, 
    anebo  je  pověřen  se  o  ně  starat,  ať  již za úplatu nebo 
    bezúplatně, a to i na přechodnou dobu, 
b)  hospodářstvím  jakákoli stavba,  zařízení nebo  místo, kde  je 
    hospodářské  zvíře nebo  kde jsou  hospodářská zvířata chována 
    nebo   držena,   včetně   chovu   pod   širým   nebem.   Je-li 
    v hospodářství chováno  nebo drženo více než  jedno stádo nebo 
    více  než  jedna  skupina  hospodářských  zvířat,  která mohou 
    onemocnět stejnou  nákazou nebo nemocí přenosnou  ze zvířat na 
    člověka (dále  jen "vnímavá zvířata"), je  každé z těchto stád 
    nebo   každá  z   těchto  skupin   oddělenou  epizootologickou 
    jednotkou, která má stejný zdravotní status, 
c)  hospodářskými  zvířaty  zvířata  využívaná  převážně  k chovu, 
    výkrmu,  práci  a  jiným  hospodářským  účelům,  zejména skot, 
    prasata,  ovce, kozy,  koně, osli  a jejich  kříženci, drůbež, 
    běžci,  králíci, kožešinová  zvířata, zvěř  ve farmovém chovu, 
    ryby a včely, 
d)  jatečnými  zvířaty   hospodářská  zvířata,  jež   jsou  určena 
    k porážce  a jatečnému  zpracování  a  jejichž maso  je určeno 
    k výživě lidí, 
e)  svodem zvířat soustředění zvířat  různých chovatelů na určeném 
    místě a k určenému účelu, zejména trh se zvířaty, výstava nebo 
    přehlídka zvířat, výkonnostní zkoušky a chovatelské soutěže, 
f)  shromažďovacím  střediskem  hospodářství,  tržiště  nebo  jiné 
    místo,   na  němž   jsou  shromažďována   zvířata  z   různých 
    hospodářství, zejména  skot, prasata, ovce a  kozy, aby z nich 
    byly vytvářeny zásilky zvířat určených k odeslání, 
g)  zvířaty  podezřelými  z  nákazy  zvířat  zvířata,  u  nichž se 
    projevují  klinické  příznaky  vyvolávající  podezření, že jde 
    o určitou  nákazu  zvířat,  anebo  zvířata,  o  nichž je podle 
    výsledků vyšetření nutno mít za to, že jsou podezřelá z určité 
    nákazy zvířat, 
h)  zvířaty podezřelými z nakažení zvířata, u nichž se neprojevují 
    klinické  příznaky vyvolávající  podezření, že  jde o  určitou 
    nákazu zvířat,  o nichž však  lze mít za  to, že přišla  přímo 
    nebo nepřímo do styku s jejím zdrojem, 
i)  karanténou dočasné, provozně a místně oddělené umístění zvířat 
    podezřelých z nákazy zvířat nebo zvířat podezřelých z nakažení 
    (dále jen  "podezřelá zvířata"), v jehož  průběhu se provádějí 
    preventivní, diagnostické, popřípadě i léčebné úkony k ochraně 
    před zavlečením nebo šířením nákaz zvířat, 
j)  izolací dočasné oddělené umístění zvířat před jejich zařazením 
    do stáda nebo před jejich  přemístěním z hospodářství, v jehož 
    průběhu   se  provádějí   preventivní  a   diagnostické  úkony 
    a sleduje zdravotní stav zvířat, 
k)  ohniskem  nákazy hospodářství  nebo jiné  místo, na  němž jsou 
    shromážděna zvířata,  kde byl zjištěn jeden  nebo více případů 
    nákazy, 
l)  nákazovou  situací   výskyt  nákazy  na   určitém  území  nebo 
    v určitém hospodářství, 
m)  nákazovými důvody výskyt a možnost rozšíření nákazy, 
n)  živočišnými produkty suroviny živočišného původu, a to všechny 
    části těl zvířat, zejména maso, vnitřnosti, tuky, kůže, kosti, 
    krev, žlázy s vnitřní sekrecí, rohy, parohy, paznehty, kopyta, 
    vlna, srst, peří,  také mléko, vejce, med a  včelí vosk, jakož 
    i výrobky z  těchto surovin, které  jsou určeny k  výživě lidí 
    a zvířat, 
o)  zdravotně nezávadnými živočišnými produkty živočišné produkty, 
    které  splňují  požadavky  na  zdravotní nezávadnost stanovené 
    tímto zákonem a zvláštními právními předpisy,3) 
p)  krmivy  produkty rostlinného  nebo živočišného  původu čerstvé 
    nebo konzervované  a produkty jejich  průmyslového zpracování, 
    jakož i  organické a anorganické látky  s přidáním doplňkových 
    látek  nebo bez  jejich přidání,  které jsou  určeny ke krmení 
    zvířat samostatně nebo ve směsích, 
r)  zdravotně nezávadnými  krmivy krmiva, která  splňují požadavky 
    na zdravotní nezávadnost stanovené  tímto zákonem a zvláštními 
    právními předpisy,4) 
s)  doplňkovými látkami látky používané ve výživě zvířat za účelem 
    příznivého   ovlivnění  vlastností   krmiv  nebo   živočišných 
    produktů,   uspokojení  požadavků   výživy  zvířat,   zlepšení 
    živočišné  produkce, zejména  ovlivněním stravitelnosti krmiv, 
    doplnění  potřeby  živin  zvířat  nebo  zajištění specifických 
    potřeb výživy  zvířat v určitém  období a zmírnění  škodlivých 
    vlivů  způsobených  výkaly  zvířat  nebo  ovlivňující  životní 
    prostředí zvířat, 
t)  veterinárními  přípravky  hromadně  vyráběné  přípravky, které 
    jsou určeny  k přímému použití pro  zvířata nebo přicházejí do 
    styku  se  zvířaty,  nemají  charakter  léčivých  přípravků,5) 
    nepodléhají  registraci podle  zvláštních právních  předpisů5) 
    a nejsou krmivy, zejména  přípravky diagnostické, dezinfekční, 
    dezinsekční,  dezodorační,  dietetické,  vitaminové, minerální 
    a kosmetické, 
u)  veterinárními  technickými   prostředky  zařízení,  přístroje, 
    pomůcky,  materiály  nebo  jiné  předměty  nebo výrobky včetně 
    příslušenství,  používané  samostatně  nebo  v kombinaci spolu 
    s potřebným programovým vybavením, které jsou určeny k použití 
    u zvířat pro účely prevence, vyšetřování, diagnózy, sledování, 
    léčby   nebo  zmírnění   nemoci,  poranění   nebo  zdravotního 
    postižení,  náhrady  nebo  modifikace  anatomické struktury či 
    fyziologického  procesu,  anebo  kontroly  březosti,  a  které 
    nedosahují  své hlavní  zamýšlené funkce  v  organizmu zvířete 
    nebo  na  jeho   povrchu  farmakologickým  nebo  imunologickým 
    účinkem nebo ovlivněním metabolizmu,  jejichž funkce však může 
    být takovými účinky podpořena, 
v)  ochrannou lhůtou doba od skončení podávání léčivého přípravku, 
    po  kterou   jím  může  být   nepříznivě  ovlivněna  zdravotní 
    nezávadnost živočišných produktů, 
x)  nutnou  porážkou porážka  nemocného, z  onemocnění podezřelého 
    nebo  poraněného  jatečného  zvířete  na  jatkách  nebo i mimo 
    jatky,  odůvodňuje-li to  stav zvířete,  za podmínek  určených 
    veterinárním lékařem, 
y)  utracením usmrcení zvířete bez  vykrvení, a to způsobem, který 
    není v rozporu s předpisy na ochranu zvířat proti týrání,6) 
z)  veterinárním   zbožím  zvířata,   živočišné  produkty,  krmiva 
    a předměty, pokud mohou být nositeli původců nákaz, 
aa) předměty, které mohou být nositeli původců nákaz, živí původci 
    nákaz zvířat pro výzkumné nebo jiné účely a předměty používané 
    při  ošetřování   a  přepravě  zvířat,   živočišných  produktů 
    a krmiv, zejména  voda, krmivo, stelivo,  dopravní prostředky, 
    obaly, nástroje,  nářadí a pracovní pomůcky,  popřípadě i jiné 
    předměty,  pokud z  jiného důvodu  mohou být  nositeli původců 
    nákaz, 
bb) konfiskáty   (odpady)  živočišného   původu  těla   uhynulých, 
    nedonošených,  mrtvě narozených  nebo utracených  zvířat (dále 
    jen  "kadávery"),  jakož  i  živočišné  produkty,  které  jsou 
    nepoživatelné, popřípadě vyloučené z použití k obvyklému účelu 
    podle  tohoto zákona  a prováděcích  právních předpisů  k němu 
    nebo  podle  rozhodnutí  orgánu  veterinární  správy  a určené 
    k neškodnému odstranění nebo dalšímu zpracování, 
cc) vysokorizikovými  konfiskáty   živočišného  původu  konfiskáty 
    živočišného původu,  které mohou představovat  vážné nebezpečí 
    pro zdraví zvířat nebo lidí, 
dd) specifikovaným rizikovým  materiálem vysokorizikové konfiskáty 
    živočišného původu,  které jsou nebezpečné  z hlediska přenosu 
    transmisivní spongiformní encefalopatie, 
ee) nízkorizikovými   konfiskáty  živočišného   původu  konfiskáty 
    živočišného původu, které nepředstavují vážné nebezpečí šíření 
    nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, 
ff) uváděním do  oběhu držení, skladování,  přeprava, předkládání, 
    vystavování  a  nabízení  za  účelem  prodeje,  prodej,  jakož 
    i jakýkoli jiný způsob nabízení a poskytování ke spotřebě, 
gg) dopravním   prostředkem  část   silničního  vozidla,  drážního 
    vozidla,  letadla nebo  lodi, určená  k přepravě  zboží, jakož 
    i kontejner  používaný  pro  silniční,  drážní,  leteckou nebo 
    vodní dopravu, 
hh) zásilkou  určité  množství  zvířat  téhož  druhu  nebo  určité 
    množství živočišných produktů téhož  druhu, na něž se vztahuje 
    totéž  veterinární osvědčení  nebo jiný  průvodní veterinární, 
    popřípadě   obchodní  doklad,   přepravované  týmž   dopravním 
    prostředkem, 
ii) schválením  udělení  souhlasu  k  výkonu  určité  činnosti  na 
    základě splnění podmínek stanovených tímto zákonem, 
jj) registrací zapsání do seznamu, 
kk) úředním   veterinárním   lékařem   veterinární   lékař  orgánu 
    veterinární správy, 
ll) soukromým veterinárním lékařem  veterinární lékař vykonávající 
    veterinární  léčebnou  a  preventivní  činnost  podnikatelským 
    způsobem, 
mm) schváleným  veterinárním  lékařem  soukromý  veterinární lékař 
    schválený    krajskou    veterinární     správou    pro    síť 
    epizootologického  sledování  a  pro  výkon  některých,  tímto 
    zákonem stanovených činností. 
 
  (2) Kde se v tomto zákoně mluví o zvířatech, rozumí se tím podle 
povahy  věci  a  okolností  též  sperma,  vaječné  buňky,  embrya, 
násadová vejce, oplodněné jikry a plemenivo včel. 
 
  (3) Kde  se v tomto  zákoně mluví o  zvěřině, rozumí se  tím pro 
účely tohoto  zákona těla, jakož  i všechny poživatelné  části těl 
volně žijící lovné zvěře.7) 
 
  (4) Kde  se v právních  přepisech Evropských společenství  mluví 
o části území státu jako o regionu, rozumí se tím pro účely tohoto 
zákona kraj.7a) 
 
  (5)  Na nakládání  s konfiskáty  (odpady) živočišného  původu se 
nevztahuje zákon o odpadech. 
------------------------------------------------------------------ 
3)  Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
4)  Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
5)  Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
6)  Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
7)  Zákon  č.  449/2001  Sb.,  o  myslivosti,  ve znění pozdějších 
    předpisů. 
7a) Ústavní zákon  č. 347/1997 Sb.,  o vytvoření vyšších  územních 
    samosprávných celků  a o změně ústavního  zákona České národní 
    rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního 
    zákona č. 176/2001 Sb. 
 
                            HLAVA II 
                  ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANA 
 
                             Oddíl 1 
                      Povinnosti chovatelů 
 
                               § 4 
 
  (1) Chovatel je povinen 
a) chovat  zvířata  způsobem,  v  prostředí  a  podmínkách,  které 
   vyžadují   jejich  biologické   potřeby,  fyziologické   funkce 
   a zdravotní stav a předcházet poškození jejich zdraví, 
b) sledovat  zdravotní stav  zvířat, v  odůvodněných případech jim 
   včas poskytnout  první pomoc a  požádat o odbornou  veterinární 
   pomoc, 
c) bránit vzniku a šíření nákaz a jiných onemocnění zvířat a plnit 
   povinnosti  stanovené  tímto  zákonem   nebo  na  jeho  základě 
   k zdolávání těchto nákaz nebo jiných onemocnění zvířat, 
d) poskytnout nezbytnou  součinnost a pomoc k  tomu, aby mohlo být 
   řádně  provedeno  nařízené  vyšetření  zvířete,  odběr  vzorků, 
   ochranné očkování nebo jiný odborný veterinární úkon, například 
   fixace zvířete, předvedení zvířete v zájmovém chovu, 
e) podávat zvířatům  léčivé přípravky, jejichž  výdej je vázán  na 
   předpis  veterinárního lékaře,  jen se  souhlasem veterinárního 
   lékaře a podle jeho pokynů, 
f) zajistit, aby byli psi a některá další zvířata držená v zajetí, 
   zejména  liška, jezevec,  kuna, fretka,  jakmile dosáhnou stáří 
   3 měsíců a  poté vždy jednou  za rok očkováni  proti vzteklině, 
   uchovávat doklad o  tomto očkování po dobu nejméně  1 roku a na 
   požádání jej předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární 
   dozor, 
g) zajistit, aby byli psi, kočky  a fretky v zájmovém chovu, pokud 
   jsou  přemísťováni mezi  členskými státy  k neobchodním účelům, 
   označeni  stanoveným  způsobem   a  provázeni  dokladem,  který 
   obsahuje   údaje   umožňující   zjištění   totožnosti   zvířete 
   a kontrolu jeho stavu (dále jen "pas"),7b) vydaným veterinárním 
   lékařem schváleným  pro tuto činnost.  Prováděcí právní předpis 
   upraví  podrobněji označování  psů, koček  a fretek  v zájmovém 
   chovu,   přidělování  identifikačních   prostředků  a   stanoví 
   náležitosti,  způsob vydávání  a číslování  pasů, vedení jejich 
   evidence [§ 44 odst. 1 písm. h)] a vzor pasu. 
h) zajistit, aby  bylo neprodleně a v  rozsahu nezbytně nutném pro 
   vyloučení   podezření  z   onemocnění  vzteklinou   veterinárně 
   vyšetřeno zvíře,  které poranilo člověka  nebo s ním  přišlo do 
   přímého  kontaktu  způsobem  nebo  za  okolností,  které  mohou 
   vyvolávat podezření z onemocnění touto nákazou. 
 
  (2) K  inseminaci,  přenosu  embryí  a  přirozené plemenitbě lze 
používat  jen  zvířata,  která  podle  výsledků  vyšetření splňují 
podmínky   stanovené   tímto   zákonem   a   zvláštními   právními 
předpisy.8) 
 
  (3) Chovatel, který hodlá použít zvířata k pokusům,9) je povinen 
požádat  krajskou  veterinární  správu  nebo  Městskou veterinární 
správu v  Praze (dále jen "krajská  veterinární správa o stanovení 
podmínek  veterinární  péče   (dále  jen  "veterinární  podmínky") 
k jejich provádění. 
------------------------------------------------------------------ 
7b) Čl. 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady 998/2003/ES ze 
    dne 26. května 2003  o veterinárních podmínkách pro neobchodní 
    přesuny  zvířat  v  zájmovém  chovu  a  o  změně směrnice Rady 
    92/65/EHS. 
 8) Zákon č. 240/1991 Sb. 
 9) § 15 zákona č. 246/1992 Sb.  
 
                               § 5 
 
  (1) Chovatel hospodářských zvířat je dále povinen 
a) zabezpečit provádění vyšetření, zdravotních zkoušek a povinných 
   preventivních  a  diagnostických   úkonů  v  rámci  veterinární 
   kontroly  zdraví,  dědičnosti   zdraví  a  hygieny  plemenitby, 
   předkládat výsledky  těchto vyšetření, zkoušek  a úkonů krajské 
   veterinární  správě ve  lhůtách jí  stanovených, uchovávat tyto 
   výsledky  po dobu  nejméně 1  roku a  na požádání je předkládat 
   orgánům  vykonávajícím  státní  veterinární  dozor. Je-li třeba 
   provést  též  laboratorní  vyšetření   vzorků,  musí  být  toto 
   vyšetření provedeno v laboratoři uvedené v § 52 odst. 4, 
b) zabezpečit v rozsahu odpovídajícím druhu zvířat, způsobu jejich 
   chovu a  ustájení čištění, dezinfekci,  dezinsekci a deratizaci 
   stájí,  jiných  prostorů  a  zařízení,  v  nichž  jsou  chována 
   zvířata, jakož i čištění a dezinfekci technologických zařízení, 
   dopravních  prostředků,  strojů,  nástrojů,  nářadí, pracovních 
   pomůcek a jiných předmětů, které přicházejí do přímého styku se 
   zvířaty,  používat  k  tomu  přípravky  schválené  podle tohoto 
   zákona  nebo zvláštních  právních předpisů,9a)  dodržovat návod 
   k jejich  použití a  zacházet s  konfiskáty živočišného  původu 
   způsobem stanoveným tímto zákonem, 
c) v případě  nebezpečí zavlečení  nákazy nebo  nemoci přenosné ze 
   zvířat na člověka zřídit, popřípadě umístit prostředky sloužící 
   k ochraně  proti  nákazám  a  nemocem  přenosným  ze  zvířat na 
   člověka a dbát o jejich řádnou funkci, 
d) k napájení  zvířat  používat  vodu,  která neohrožuje zdravotní 
   stav  zvířat  a  zdravotní  nezávadnost  jejich  produktů, a ke 
   krmení zvířat používat jen zdravotně nezávadná krmiva, 
e) podávat zvířatům  pouze léčivé přípravky  v souladu s  pravidly 
   pro  jejich  používání   při  poskytování  veterinární  péče,5) 
   veterinární přípravky schválené  podle tohoto zákona, doplňkové 
   látky v  souladu se zvláštními právními  předpisy4) a dodržovat 
   podmínky  pro podávání  některých látek  a přípravků  zvířatům, 
   jejichž  produkty jsou  určeny k  výživě lidí  (19), poskytovat 
   nezbytnou  součinnost  orgánům,  které  provádějí  odběr vzorků 
   a šetření v  souvislosti s plněním  plánu sledování přítomnosti 
   některých  látek  a  jejich  reziduí  u  zvířat,  v živočišných 
   produktech, krmivech a napájecí  vodě (dále jen "plán sledování 
   některých  látek  a  jejich  reziduí"),  a  dodržovat  opatření 
   přijatá na základě tohoto šetření, 
f) plnit  povinnosti  stanovené   zvláštními  právními  předpisy8) 
   k označování  a  evidenci  hospodářských   zvířat  a  zvěře  ve 
   farmovém  chovu,  předávat  záznamy  stanovené  těmito právními 
   předpisy osobě pověřené vedením  ústřední evidence, na požádání 
   je  poskytovat orgánům  vykonávajícím státní  veterinární dozor 
   a umožnit přístup  k nim také  soukromému veterinárnímu lékaři, 
   který   vystavuje   potvrzení   o   zdravotním   stavu  zvířete 
   a o  nákazové  situaci  v  místě  původu  (dále  jen "zdravotní 
   potvrzení"), 
g) v případě,  že chová  zvěř ve  farmovém chovu,  oznámit krajské 
   veterinární správě nejméně 7 dnů předem zahájení a ukončení své 
   chovatelské činnosti ve vztahu k farmovému chovu zvěře. 
 
     (2)  Chovatel,  který  jako  podnikatel10)  chová hospodářská 
zvířata pro účely podnikání, je dále povinen 
a) oznámit  krajské  veterinární  správě   nejméně  7  dnů  předem 
   zahájení a ukončení podnikatelské činnosti, 
b) uvádět   do  oběhu   pouze  zvířata,   kterým  nebyly  podávány 
   nepovolené nebo  zakázané4) látky nebo  přípravky (§ 19),  vést 
   záznamy  o tom,  kdy a  které léčivé  přípravky a  látky, jimiž 
   mohou být nepříznivě ovlivněny  živočišné produkty, byly podány 
   zvířatům,  neprodleně  předkládat  tyto  záznamy  veterinárnímu 
   lékaři,  aby  v  nich   zaznamenal  podání  léčivých  přípravků 
   zvířatům nebo  očkování zvířat, uchovávat  tyto záznamy nejméně 
   po dobu 5 let a dodržovat ochranné lhůty, 
c) zajistit, aby  práce při ošetřování  zvířat a získávání  jejich 
   produktů  vykonávaly pouze  osoby způsobilé  k takové  činnosti 
   podle  zvláštních  právních  předpisů,11)  které  mají základní 
   znalosti  o  péči  o  zvířata  a  o hygienických požadavcích na 
   získávání živočišných produktů. 
 
     (3)  Prováděcí právní  předpis stanoví  konkrétní veterinární 
požadavky  na prostředí,  v němž  jsou zvířata  chována, na jejich 
ošetřování a ochranu před nákazami a nemocemi přenosnými ze zvířat 
na člověka. 
------------------------------------------------------------------ 
 4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 5) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 8) Zákon č. 240/1991 Sb. 
9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon č.  258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví  a o změně 
    některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a chemických 
    přípravcích  a  o  změně  některých  dalších  zákonů, ve znění 
    pozdějších předpisů. 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
11) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
    Nařízení  vlády  č.  27/2002  Sb.,  kterým  se  stanoví způsob 
    organizace práce a pracovních  postupů, které je zaměstnavatel 
    povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 
 
                             Oddíl 2 
            Přemístění a vnitrostátní přeprava zvířat 
 
                               § 6 
 
  (1)  Není-li stanoveno  jinak, je  chovatel, od  něhož je  zvíře 
přemísťováno, povinen vyžádat si 
a) veterinární  osvědčení, jehož  součástí je  zdravotní potvrzení 
   vydané soukromým veterinárním lékařem, jde-li o přemístění mimo 
   územní obvod kraje7a),12) 
   1. hospodářského zvířete do jiného hospodářství, 
   2. odchyceného volně žijícího zvířete určeného k dalšímu chovu, 
   3. ryb  k  zarybňování  rybářských  revírů,  jež  jsou součástí 
      ochranného pásma chovu lososovitých ryb, 
   4. pokusného zvířete,13) 
   5. zvířete účastnícího se svodu zvířat, 
   6. zvířete zoologické zahrady, 
b) zdravotní  potvrzení  k  přemístění  zvířete  na jatky. Byly-li 
   tomuto  zvířeti podány  doplňkové látky  nebo léčivé přípravky, 
   jejichž  působením  mohou  být  nepříznivě  ovlivněny živočišné 
   produkty, musí  zdravotní potvrzení obsahovat též  údaje o tom, 
   které doplňkové látky nebo léčivé přípravky byly zvířeti podány 
   a že uplynuly ochranné lhůty. 
 
  (2)  Jde-li   o  přemístění  včel,   spermatu,  vaječných  buněk 
a embryí,   není   součástí   veterinárního   osvědčení  zdravotní 
potvrzení. 
 
  (3)  Jde-li o  přemístění koní,  může být  veterinární osvědčení 
nebo zdravotní potvrzení nahrazeno průkazem koně,13a) pokud průkaz 
koně  obsahuje  údaje  o  době,  po  kterou  může  být  na základě 
posledních  údajů o  nákazové  situaci  v místě  původu, popřípadě 
v okrese   používán   místo   zdravotního   potvrzení,   popřípadě 
veterinárního osvědčení. 
 
  (4) Zdravotní potvrzení v případě uvedeném v odstavci 1 písm. b) 
vydá  schválený  veterinární  lékař  pro  tuto  činnost. Zdravotní 
potvrzení  na nutnou  porážku vydá  ošetřující veterinární  lékař, 
který  ji doporučil  (o ní  rozhodl). Ten,  kdo vydal  veterinární 
osvědčení nebo zdravotní potvrzení, je povinen uchovávat jeho opis 
po dobu 3 let. 
 
  (5) Veterinární osvědčení se nevyžaduje k přemístění 
a) drůbeže, selat  mladších 3 měsíců,  jehňat a kůzlat  mladších 3 
   měsíců, králíků a  ryb, s výjimkou uvedenou v  odstavci 1 písm. 
   a) bodě 3, pokud nejsou  tato zvířata přemísťována k chovateli, 
   který je  jako podnikatel10) chová pro  účely podnikání nebo je 
   využívá jako zvířata pokusná,13) 
b) psů  a  koček,  pokud  jsou  tato  zvířata  provázena očkovacím 
   průkazem obsahujícím záznam, že zvíře bylo  v době od 30 dnů do 
   1 roku před přemístěním očkováno proti vzteklině, 
c) korýšů, měkkýšů,  žab, ptáků, plazů, drobných  savců a členovců 
   vyjma včel, pokud nejsou tato zvířata přemísťována k chovateli, 
   který je  jako podnikatel10) chová pro  účely podnikání nebo je 
   využívá jako zvířata pokusná,13) 
d) prasat určených pro domácí porážku. 
 
  (6) O  přemístění zvířete podle odstavce  1 písm. a) bodů  1, 2, 
3 a  6 uvědomí  krajská  veterinární  správa místa  původu zvířete 
krajskou  veterinární  správu,  do  jejíhož  obvodu  má  být zvíře 
přemístěno.  Pokud tato  krajská veterinární  správa o  to požádá, 
předloží jí chovatel, do jehož hospodářství bylo zvíře přemístěno, 
veterinární osvědčení. 
 
  (7)  Jde-li  o  přemístění  zvířete  do  stáda,  v němž je lepší 
nákazová  situace  než  v  původním  stádě,  umístí chovatel podle 
pokynů  krajské  veterinární  správy  přemístěné  zvíře  před jeho 
zařazením do stáda do izolace;  to neplatí pro včely. Dobu izolace 
stanoví  krajská  veterinární  správa,  která  může chovateli také 
uložit, aby  před opětovným zařazením do  stáda umístil do izolace 
zvíře, které se zúčastnilo svodu zvířat. 
 
  (8) Státní veterinární správa může rozhodnout o pozastavení nebo 
odejmutí  soukromému  veterinárnímu  lékaři  schválení pro určitou 
činnost  v   případě,  že  soukromý   veterinární  lékař  osvědčil 
prokazatelně nepravdivé údaje ve  zdravotním potvrzení [§ 61 odst. 
1 písm. e)]. 
 
  (9) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) náležitosti   žádosti   o    vydání   veterinárního   osvědčení 
   k přemístění zvířete a náležitosti žádosti o vydání zdravotního 
   potvrzení,  náležitosti,   dobu  platnosti,  způsob   a  postup 
   vydávání   veterinárního   osvědčení   k   přemístění   zvířete 
   a zdravotního  potvrzení  podle  odstavců  1  až  7  a  stanoví 
   příslušné  lhůty  pro  podání   těchto  žádostí  a  pro  vydání 
   osvědčení k přemístění zvířete a zdravotního potvrzení, 
b) podrobnosti  vydávání  veterinárního   osvědčení  k  přemístění 
   včelích matek, laboratorních zvířat a zvířat cirkusů, 
c) podrobnosti  umísťování  a  držení  zvířat  v  izolaci,  včetně 
   stanovení  odborných  veterinárních  úkonů,  které se provádějí 
   v souvislosti  s   umísťováním  a  držením   zvířat  v  izolaci 
   a v průběhu izolace, 
d) podrobnosti zřizování ochranných pásem chovů lososovitých ryb, 
e) zmírňující výjimky pro přemísťování  zvířat, které mohou orgány 
   veterinární správy podle kritérií práva Evropských společenství 
   v určitých případech povolit (například dočasná pastva, využití 
   zvířat pro sportovní a kulturní účely). 
------------------------------------------------------------------ 
7a)  Ústavní zákon  č. 347/1997 Sb., o  vytvoření vyšších územních 
     samosprávných celků a o  změně ústavního zákona České národní 
     rady  č.  1/1993  Sb.,   Ústava  České  republiky,  ve  znění 
     ústavního zákona č. 176/2001 Sb. 
10)  § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
12)  Zákon č. 129/2000 Sb., o  krajích (krajské zřízení), ve znění 
     pozdějších předpisů. 
13)  § 3 písm. c) zákona č. 246/1992 Sb. 
13a) § 28 vyhlášky č. 357/2001 Sb.,  o označování a evidenci koní, 
     prasat, běžců a zvěře ve farmovém chovu a o evidenci drůbeže, 
     plemenných ryb a včel. 
 
                               § 7 
 
  (1) Shromažďování   zvířat   k   přepravě,   jejich   nakládání, 
překládání  a vykládání  se provádí  za dozoru  chovatele nebo jím 
pověřené  osoby.  Místa,  na  nichž  jsou  zvířata  shromažďována, 
nakládána,  překládána a  vykládána, musí  odpovídat požadavkům na 
ochranu  zdraví   a  pohody  zvířat   a  být  pravidelně   čištěna 
a dezinfikována. 
 
  (2) K  přepravě  zvířat  lze  používat  jen  dopravní prostředky 
a zařízení, které 
a) odpovídají svou konstrukcí,  uspořádáním a vybavením požadavkům 
   na  přepravu  zvířat   příslušného  druhu,  nepoškozují  jejich 
   zdraví, nepůsobí jim  bolest a utrpení, brání jim  v úniku nebo 
   vypadnutí a chrání je proti nepříznivým povětrnostním vlivům, 
b) jsou zabezpečeny  proti vypadávání nebo  vytékání vody, krmiva, 
   steliva, výkalů a jiných odpadů, 
c) byly   před   přepravou   a   po   jejím   skončení   vyčištěny 
   a dezinfikovány. 
 
  (3)  Dopravce, který  jako podnikatel10)  přepravuje zvířata, je 
povinen 
a) být registrován podle zvláštních právních předpisů,6) 
b) vést  evidenci  o  čištění  a  dezinfekci dopravních prostředků 
   používaných   k  přepravě   zvířat,  jakož   i  o   provedených 
   přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 3 let a na požádání ji 
   předložit orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor. 
 
  (4) Osoba, která provozuje (dále  jen "provozovatel") jatky nebo 
místo  určené  k  pravidelnému  konání  svodu  zvířat,  je povinna 
vytvořit podmínky k tomu, aby po skončení přepravy zvířat na jatky 
nebo na svod mohl dopravce  provést čištění a dezinfekci použitých 
dopravních prostředků v jeho zařízení. 
------------------------------------------------------------------ 
6)  Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
 
                               § 8 
 
  (1) Nestanoví-li  tento zákon  nebo zvláštní  právní předpisy14) 
jinak,  je  chovatel  povinen  zajistit,  aby  byla  zvířata  před 
nakládáním, během přepravy a po jejím ukončení napojena, popřípadě 
i nakrmena,  a  to  se  zřetelem  na  druh  zvířat  a  dobu a účel 
přepravy; po  ukončení přepravy jim  musí být poskytnut  přiměřený 
odpočinek. 
 
  (2) Zvířata lze  přepravovat, jen jsou-li  způsobilá k přepravě, 
a to  zejména  s  ohledem  na  jejich  zdravotní stav; to neplatí, 
jde-li  o  přepravu  zvířat  k  léčení.  Zvířatům, která v průběhu 
přepravy onemocněla nebo byla  poraněna, musí být poskytnuta první 
pomoc ihned, jakmile to okolnosti dovolí. 
 
  (3) Osoby určené  k nakládání, překládání,  přepravě a vykládání 
zvířat musí  mít tomu odpovídající  znalosti a zkušenosti  získané 
zvláštním výcvikem nebo praxí. Jsou přitom povinny 
a) zacházet  šetrně  s  nakládanými,  přepravovanými a vykládanými 
   zvířaty a zabránit jejich styku s jinými zvířaty, 
b) provést po skončení přepravy osobní očistu a dezinfekci. 
 
  (4) Ustanovení odstavce 3,  jakož i ustanovení § 7  odst. 1, § 7 
odst. 2 písm.  c) a § 7 odst. 3  neplatí pro přepravu jednotlivých 
zvířat přepravovaných spolu s chovatelem. 
 
  (5) Prováděcí  právní  předpis   upraví  podrobněji  veterinární 
podmínky a požadavky  na přepravu zvířat a na péči  o ně v průběhu 
přepravy. 
------------------------------------------------------------------ 
14) Například vyhláška  č. 132/1964 Sb.,  o železničním přepravním 
    řádu, ve znění pozdějších  předpisů, vyhláška č. 133/1964 Sb., 
    o silničním  přepravním  řádu,  ve  znění pozdějších předpisů, 
    vyhláška č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu 
    v přístavech,  společné havárii  a dopravě  nebezpečných věcí, 
    a vyhláška  č. 17/1966  Sb.,  o  leteckém přepravním  řádu, ve 
    znění vyhlášky č. 15/1971 Sb.  
 
                               § 9 
 
                           Svod zvířat 
 
  (1)  Svod  zvířat  lze  pořádat  jen  pod  státním  veterinárním 
dozorem. 
 
  (2) Pořadatel  svodu zvířat je  povinen požádat obec  o povolení 
konání svodu zvířat. Před podáním  této žádosti je povinen vyžádat 
si od  příslušného orgánu veterinární  správy veterinární podmínky 
pro konání svodu zvířat a je povinen zajistit jejich dodržování. 
 
                              § 9a 
 
   
                     Shromažďovací středisko 
 
     (1) Shromažďovací středisko musí 
a) být 
   1. uspořádáno   a   vybaveno   způsobem   odpovídajícím   účelu 
      shromažďovacího střediska včetně vybavení pro výkon státního 
      veterinárního dozoru, 
   2. vyčištěno  a dezinfikováno  před jeho  použitím podle pokynů 
      úředního veterinárního lékaře, 
   3. umístěno  v  době,  kdy  jsou  v  něm  shromážděna  zvířata, 
      v oblasti  nepodléhající  mimořádným  veterinárním opatřením 
      vztahujícím se na zvířata daného druhu, 
b) přijímat pouze zvířata, která jsou správně označena a provázena 
   veterinárním   osvědčením  a   která  byla   při  příchodu   do 
   shromažďovacího  střediska  kontrolována  úředním  veterinárním 
   lékařem nebo schváleným veterinárním lékařem, 
c) zabezpečovat zvířatům náležitou péči a pohodu, 
d) mít  dostatečný  počet  veterinárních  lékařů  schválených  pro 
   shromažďovací středisko, 
e) podléhat státnímu veterinárnímu dozoru. 
 
     (2) Provozovatel  shromažďovacího střediska je  povinen vést, 
po dobu nejméně  3 let uchovávat a na  požádání poskytnout orgánům 
vykonávajícím státní veterinární dozor záznamy o údajích, které se 
týkají přijímaných  zvířat a jejich chovatelů,  míst jejich původu 
a předpokládaných   míst,  do   nichž  jsou   odesílána,  dopravců 
a dopravních  prostředků,  které  přivážejí  zvířata  do střediska 
a odvážejí je ze střediska. 
 
     (3) Shromažďovací středisko musí být schváleno a registrováno 
krajskou veterinární správou; toto  schválení může být omezeno jen 
na určitý  druh zvířat, na  plemenná a užitková  zvířata, anebo na 
jatečná zvířata.  Krajská veterinární správa  schválí a registruje 
shromažďovací  středisko,  které   svým  uspořádáním,  materiálním 
a personálním  vybavením odpovídá  účelu střediska  a veterinárním 
požadavkům na  ně. Jestliže krajská veterinární  správa zjistí, že 
nejsou   dodržovány   povinnosti   provozovatele   shromažďovacího 
střediska,  anebo pravidla  pro provoz  střediska stanovená  tímto 
zákonem, je oprávněna schválení pozastavit nebo odejmout. 
 
     (4)  Krajská  veterinární  správa  prověřuje  při schvalování 
veterinárního   lékaře   shromažďovacího   střediska,   zda  tento 
veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném shromažďovacím 
středisku a zda nejsou  s provozovatelem shromažďovacího střediska 
osobami navzájem blízkými. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) uspořádání,  materiální a  personální vybavení  shromažďovacího 
   střediska, 
b) veterinární požadavky  na zvířata přijímaná  do shromažďovacího 
   střediska, 
c) náležitosti žádosti o schválení shromažďovacího střediska, 
d) údaje zaznamenávané provozovatelem shromažďovacího střediska. 
 
                              § 9b 
 
     (1)  Osoba,  která  jako  podnikatel10)  přímo  nebo  nepřímo 
nakupuje  a prodává  skot a  prasata, má  pravidelný obrat  těchto 
zvířat,  jež během  30 dnů  znovu  prodá,  a která  byla pro  tuto 
činnost  krajskou  veterinární  správou  schválena  a registrována 
(dále jen "obchodník"), 
a) může nakupovat a prodávat pouze zvířata, která 
   1. jsou  správně  označena  a  evidována,  a  není-li stanoveno 
      jinak, provázena veterinárním osvědčením, 
   2. pocházejí ze stád skotu, jež jsou úředně prostá tuberkulózy, 
      brucelózy a  leukózy, a jde-li  o jatečná zvířata,  jež jsou 
      úředně  prostá  tuberkulózy   a  enzootické  leukózy  skotu, 
      a v  případě nekastrovaného  skotu úředně  prostá brucelózy. 
      Státní  veterinární  správa  může  povolit  nákup  a  prodej 
      označených   jatečných  zvířat,   která  nesplňují   uvedené 
      podmínky,  jestliže  jsou  tato  zvířata  co nejdříve dodána 
      přímo  na jatky,  aniž  by  procházela budovami  nebo jinými 
      zařízeními  obchodníka,  a  jestliže  je  zajištěno,  že  po 
      příchodu  na  jatky  nepřijdou  do  styku  s  jinými zvířaty 
      a budou poražena odděleně, 
b) musí vést záznamy s  údaji o uskutečněných obchodech, uchovávat 
   je po  dobu nejméně 3  let a na  požádání je předložit  orgánům 
   vykonávajícím státní veterinární dozor, 
c) může v souvislosti s touto podnikatelskou činností používat jen 
   budovy,  popřípadě jiná  zařízení,  které  byly pro  tento účel 
   registrovány    krajskou   veterinární    správou,   odpovídají 
   veterinárním  požadavkům   a  jsou  pod   státním  veterinárním 
   dozorem, 
d) musí,  pokud  drží  nakoupená  zvířata  ve  svých budovách nebo 
   jiných  zařízeních,  zajistit  těmto  zvířatům  náležitou  péči 
   a pohodu  a  zaměstnávat  přitom  osoby,  které  mají  základní 
   znalosti o péči o zvířata. 
 
     (2)   Krajská   veterinární   správa   schválí  a  registruje 
obchodníka,  který  splňuje  požadavky  vyplývající  z odstavce 1; 
jestliže  zjistí,  že  tyto   požadavky  nejsou  dodržovány,  může 
schválení pozastavit nebo odejmout. 
 
     (3) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) veterinární požadavky, kterým  musí odpovídat budovy, popřípadě 
   jiná  zařízení  používané   obchodníkem  k  držení  nakoupených 
   zvířat, 
b) náležitosti žádosti o schválení obchodníka, 
c) způsob  ověřování základních  znalostí uvedených  v odstavci  1 
   písm. d). 
------------------------------------------------------------------ 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
 
                             Oddíl 3 
                    Nákazy a jejich zdolávání 
 
                              § 10 
 
     (1) Orgány veterinární správy 
a) získávají,  shromažďují  a  vyhodnocují  poznatky  o  podezření 
   z výskytu  a o  výskytu a  šíření nákaz  a nemocí přenosných ze 
   zvířat na člověka, 
b) přijímají  odpovídající  opatření   ke  zdolání  nákaz,  nemocí 
   přenosných  ze zvířat  na  člověka  a jiných  onemocnění zvířat 
   a k zabránění jejich šíření, 
c) vykonávají dohled nad dodržováním zákazu preventivního očkování 
   proti některým nákazám a nemocem přenosným ze zvířat na člověka 
   a nad   dodržováním  opatření,   jimž  jsou   očkovaná  zvířata 
   podrobována. 
 
     (2) Výskyt nákazy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu musí 
být hlášen  Evropské komisi (dále jen  "Komise") a členským státům 
Evropské  unie  (dále  jen  "členský  stát").  Nákazy,  které jsou 
považovány  za nebezpečné,  jsou uvedeny  v příloze  č. 2 k tomuto 
zákonu. 
 
     (3) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) podrobnosti,   způsob  a   lhůty  ohlašování   nákaz  uvedených 
   v příloze č. 1 k tomuto zákonu, 
b) seznam nákaz  a nemocí přenosných  ze zvířat na  člověka, které 
   podléhají hlášení v rámci soustavy orgánů veterinární správy, 
c) seznam  nákaz a  nemocí přenosných  ze zvířat  na člověka,  pro 
   které  a podle  jakých hledisek  se vypracovávají  pohotovostní 
   plány, 
d) seznam  nákaz a  nemocí přenosných  ze zvířat  na člověka,  pro 
   které a podle jakých hledisek se vypracovávají, popřípadě mohou 
   vypracovávat programy ozdravování zvířat, 
e) jak se postupuje při uznávání stád, hospodářství, okresů, krajů 
   nebo  státu  za  prosté  nákaz  a  v  souvislosti   s tím i při 
   požadování  zvláštních veterinárních  podmínek a veterinárních, 
   popřípadě  zdravotních  záruk  (dále  jen "zvláštní veterinární 
   záruky")   uplatňovaných   v   souladu   s   právem  Evropských 
   společenství při obchodování se zvířaty a živočišnými produkty, 
f) seznam nákaz  a nemocí přenosných  ze zvířat na  člověka, proti 
   kterým nesmí být zvířata preventivně očkována, 
g) opatření ke  zdolání a zabránění  šíření některých nebezpečných 
   nákaz  a  nemocí  přenosných   ze  zvířat  na  člověka,  způsob 
   umísťování a  držení zvířat v  karanténě a odborné  veterinární 
   úkony, které se provádějí v jejím průběhu. 
 
                              § 11 
 
  (1) Chovatel, jím zaměstnávané osoby  při chovu, přepravě, svodu 
a prodeji zvířat,  jakož i další osoby,  které přicházejí do styku 
se  zvířaty  a  živočišnými  produkty  a  které  vzhledem ke svému 
povolání,  kvalifikaci  a  zkušenostem  mohou  rozpoznat  příznaky 
nasvědčující  podezření z  výskytu nebezpečné  nákazy nebo  nemoci 
přenosné ze  zvířat na člověka,  jsou povinni neprodleně  uvědomit 
krajskou veterinární  správu nebo zajistit její  uvědomění o tomto 
podezření. 
 
  (2)  Ohlašovací povinnost  osob uvedených  v odstavci  1 zaniká, 
jakmile podezření z výskytu nebezpečné nákazy nebo nemoci přenosné 
ze zvířat na člověka  bylo nahlášeno úřednímu veterinárnímu lékaři 
anebo soukromému veterinárnímu lékaři. 
 
                              § 12 
 
  (1) Chovatel,   na   jehož   zvířatech   se  projevují  příznaky 
nasvědčující podezření z výskytu nebezpečné nákazy, je povinen 
a) do příchodu úředního veterinárního lékaře zajistit, aby 
  1. zvířata podezřelá  a vnímavá na  příslušnou nákazu neopustila 
     svá stanoviště, 
  2. živočišné  produkty, které  pocházejí od  podezřelých zvířat, 
     nebyly používány, jakkoli zpracovávány  nebo uváděny do oběhu 
     a aby byly ukládány odděleně, 
  3. předměty,  které  mohou  být  nositeli  původců nákaz, nebyly 
     vynášeny nebo vyváženy a používány jinde, 
  4. stanoviště podezřelých zvířat byla dezinfikována, 
  5. osoby,  které  ošetřují  podezřelá  zvířata,  nepřicházely do 
     styku  s jinými  zvířaty a  aby do  prostorů sloužících chovu 
     podezřelých  zvířat  nevstupovaly   jiné  osoby  bez  vážného 
     důvodu, 
b) po příchodu úředního veterinárního lékaře postupovat podle jeho 
   pokynů a poučení. 
 
  (2) Soukromý  veterinární lékař,  který při  výkonu své činnosti 
zjistí podezření z výskytu nebezpečné nákazy, 
a) předběžně  vyšetří  podezřelá  zvířata,  popřípadě  i kadávery, 
   a hrozí-li nebezpečí z prodlení, odebere vzorky k laboratornímu 
   vyšetření, 
b) uvědomí  neprodleně  krajskou  veterinární  správu  o podezření 
   z výskytu nebezpečné nákazy, 
c) poskytne chovateli potřebné poučení včetně poučení o povinnosti 
   učinit  opatření  uvedená  v  odstavci  1  písm.  a)  (dále jen 
   "neodkladná opatření"), 
d) vyžadují-li to  povaha nebezpečné nákazy  nebo místní podmínky, 
   setrvá  na  místě  do  příchodu  úředního  veterinárního lékaře 
   a sleduje zdravotní stav zvířat.  
 
                              § 13 
 
  (1) Krajská veterinární správa, která byla uvědoměna o podezření 
z výskytu  nebezpečné nákazy  nebo  je  zjistila při  plnění svých 
úkolů, učiní neprodleně opatření k potvrzení nebo vyloučení tohoto 
podezření. Zejména 
a) vyšetří  podezřelá zvířata  a kadávery,  podle potřeby  odebere 
   vzorky  k   laboratornímu  vyšetření  a   provede  další  úkony 
   k potvrzení  přítomnosti  nebezpečné  nákazy,  zjištění  jejího 
   původu a možností jejího šíření, 
b) prověří neodkladná opatření učiněná  chovatelem a podle potřeby 
   stanoví další  opatření, jež nesnesou odkladu  a jichž je třeba 
   ještě   před  nařízením   mimořádných  veterinárních   opatření 
   k zamezení šíření a ke zdolání nebezpečné nákazy, zejména zákaz 
   přemísťování   zvířat  v   rámci  hospodářství   i  mimo   toto 
   hospodářství,  oddělené držení  zvířat vnímavých  na příslušnou 
   nákazu  od  zvířat  podezřelých  a  zákaz  přemísťování  zvířat 
   vnímavých  na příslušnou  nákazu do  tohoto hospodářství, jakož 
   i pravidla  nakládání  se  živočišnými  produkty  a  konfiskáty 
   živočišného původu, pohybu osob a vozidel v hospodářství, 
c) nařídí  použití  vhodných  dezinfekčních  prostředků  u  vchodů 
   a východů  z míst,  v nichž  jsou ustájena  zvířata vnímavá  na 
   příslušnou nákazu,  jakož i u  vchodů a vjezdů  do hospodářství 
   a východů  a výjezdů  z hospodářství,  a vyžadují-li  to povaha 
   nebezpečné  nákazy a  okolnosti případu,  rovněž poražení  nebo 
   utracení zvířete k diagnostickým účelům, 
d) zajistí, aby byl v hospodářství pořízen soupis zvířat vnímavých 
   na  příslušnou nákazu,  jakož i  zvířat uhynulých,  utracených, 
   nutně poražených, nemocných a  podezřelých a aby bylo provedeno 
   epizootologické  šetření  za  účelem  zjištění  možného  zdroje 
   nákazy   a   doby   jejího   výskytu   v   hospodářství,  jakož 
   i přítomnosti   a   rozmístění   jejích   původců  a  přenašečů 
   v hospodářství, 
e) poučí   chovatele   zejména   o   povaze   nebezpečné   nákazy, 
   o možnostech jejího  šíření a o dalším  zacházení s podezřelými 
   zvířaty, jejich  produkty a předměty, které  mohou být nositeli 
   původců nákaz. 
 
  (2) Krajská  veterinární správa  vyhotoví úřední  záznam o  svém 
zjištění, učiněných  opatřeních a poučení  chovatele; opis záznamu 
předá chovateli. 
 
  (3)   Chovatel  je   povinen  podrobit   se  opatřením  uvedeným 
v odstavci 1 a poskytnout  k jejich provedení nezbytnou součinnost 
a pomoc. 
 
                              § 14 
 
  (1) Vznikne-li podezření  z výskytu nebezpečné  nákazy u zvířat, 
která  se  účastní  svodu  zvířat,  a  nestanoví-li  jinak  úřední 
veterinární  lékař  vykonávající  nad  svodem  státní  veterinární 
dozor, je provozovatel svodu povinen zajistit, aby 
a) podezřelá zvířata byla umístěna odděleně od ostatních zvířat, 
b) zvířata zúčastněná na svodu neopouštěla  jeho prostory a aby do 
   nich nevstupovala jiná zvířata, 
c) živočišné produkty a předměty, které mohou být nositeli původců 
   nákaz, nebyly vynášeny nebo vyváženy z prostorů svodu, 
d) osoby, které  přišly do styku s  podezřelými zvířaty, vycházely 
   z prostorů svodu jen se souhlasem úředního veterinárního lékaře 
   a aby do nich jiné osoby nevstupovaly bez vážného důvodu. 
 
  (2) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro provozovatele jatek, 
vzniklo-li  podezření  z  výskytu  nebezpečné  nákazy  u jatečných 
zvířat v prostorech jatek.  
 
                  Ochranná a zdolávací opatření 
 
                              § 15 
 
  (1)  Byl-li  potvrzen  výskyt  nebezpečné  nákazy  nebo hrozí-li 
nebezpečí  jejího  šíření,  nařídí  příslušný  orgán  odpovídající 
mimořádná veterinární  opatření ke zdolání  této nákazy a  ochraně 
před  jejím šířením  (dále jen  "ochranná a  zdolávací opatření"), 
zejména  vymezení  ohniska  nákazy   a  jeho  výstražné  označení, 
utracení,  popřípadě  poražení  zvířat  nemocných, podle okolností 
i zvířat podezřelých  a vnímavých na  nákazu, neškodné odstranění, 
popřípadě   zpracování  konfiskátů   živočišného  původu,  čištění 
a dezinfekci  prostorů,  v  nichž  jsou  chována  zvířata  nemocná 
i zvířata podezřelá a vnímavá  na nákazu, zřízení ochranného pásma 
a pásma dozoru. 
 
  (2) V  odůvodněných  případech  se  v  ohnisku  nákazy  vykonává 
soustavný státní veterinární dozor. 
 
  (3) Podle odstavce  1 postupuje příslušný orgán  i tehdy, byl-li 
potvrzen výskyt nebezpečné nákazy v zahraničí a hrozí-li nebezpečí 
jejího zavlečení na území České republiky.  
 
                              § 16 
 
  (1) Ochranná a zdolávací opatření  mohou být v nezbytném rozsahu 
rozšířena  také na  další hospodářství,  jehož poloha,  uspořádání 
nebo styky s hospodářstvím, v  němž se vyskytla nebezpečná nákaza, 
odůvodňují podezření z jejího výskytu i v tomto hospodářství. 
 
  (2) Zvířata  určená  k  poražení  nebo  utracení  v  souvislosti 
s plněním ochranných a zdolávacích opatření, předměty, které mohou 
být nositeli původců nákaz,  jakož i konfiskáty živočišného původu 
určené k  neškodnému odstranění nebo dalšímu  zpracování mohou být 
přepravovány,   zpracovávány  nebo   zneškodňovány  jen   způsobem 
stanoveným krajskou veterinární správou. 
 
                              § 17 
 
  (1) Orgán, který nařídil ochranná a zdolávací opatření, prohlásí 
nebezpečnou nákazu za zdolanou, 
a) jestliže v ohnisku nákazy již nejsou žádná zvířata nemocná nebo 
   podezřelá  a ve  stanovené  pozorovací  době nedošlo  k dalšímu 
   onemocnění touto nákazou nebo nevzniklo podezření z ní a 
b) bylo-li   nařízeno   také    závěrečné   čištění,   dezinfekce, 
   dezinsekce, popřípadě  deratizace, jestliže byla  tato opatření 
   podle  pokynů  a  pod  dohledem  úředního  veterinárního lékaře 
   v ohnisku nákazy provedena způsobem,  jenž vylučuje šíření nebo 
   přežití   původců  nákazy,   a  od   těchto  opatření  uplynula 
   dostatečná   doba,  která   zaručuje,  že   nákaza  byla  zcela 
   zdolána. 
 
  (2) Krajská  veterinární správa  může nařídit,  že v  pozorovací 
době  budou  v  prostředí,  v  němž  byla chována nemocná zvířata, 
umístěna  zvířata  vnímavá  na  nebezpečnou  nákazu,  která má být 
prohlášena za zdolanou. 
 
  (3) Se zřetelem  na průběh zdolávání a  rizika šíření nebezpečné 
nákazy může orgán uvedený v odstavci 1 zmírnit nebo zrušit některá 
nařízená  ochranná  a  zdolávací  opatření  ještě před prohlášením 
nákazy za zdolanou. 
 
                              § 17a 
 
   
                 Síť epizootologického sledování 
 
     (1) Státní veterinární správa může zavést na celém nebo části 
území  státu  síť  epizootologického  sledování  skotu nebo prasat 
(dále jen "síť sledování"),  jejímž prostřednictvím se zabezpečují 
vedení  úřední  epizootologické  klasifikace  hospodářství, jejich 
pravidelné  veterinární kontroly,  shromažďování epizootologických 
údajů a sledování nákazové situace. 
 
     (2) Síť sledování tvoří 
a) stáda, hospodářství a osoby za ně odpovědné, schválené krajskou 
   veterinární správou k zařazení do sítě sledování, 
b) veterinární lékaři schválení pro  hospodářství zařazená do sítě 
   sledování, 
c) státní  ústavy pro  veterinární laboratorní  diagnostiku  (dále 
   jen "státní  veterinární ústavy") a  laboratoře uvedené v  § 52 
   odst. 4, 
d) orgány   veterinární   správy,    úřední   veterinární   lékaři 
   provádějící  prohlídku   jatečných  zvířat  a   masa  a  úřední 
   veterinární lékaři odpovědní za shromažďovací střediska, 
e) ústřední  evidence8)  a  digitální  podoba  dat  v  informačním 
   systému  Státní   veterinární  správy  (dále   jen  "počítačová 
   databáze"). 
 
     (3) Státní veterinární správa vede seznam hospodářství, která 
jsou  zařazena  do  sítě  sledování,  a  schválených veterinárních 
lékařů;  neplní-li  některý  z  těchto  účastníků  sítě  sledování 
stanovené  podmínky,  krajská   veterinární  správa  mu  schválení 
pozastaví nebo odejme. 
 
     (4)  Chovatel,   jehož  hospodářství  je   zařazeno  do  sítě 
sledování, je povinen 
a) zajistit pro své  hospodářství služby schváleného veterinárního 
   lékaře, 
b) pozvat  neprodleně  do  hospodářství  schváleného veterinárního 
   lékaře, jestliže má podezření  na výskyt nebezpečné nákazy nebo 
   nemoci přenosné ze zvířat na člověka, 
c) uvědomit  schváleného veterinárního  lékaře o  všech příchodech 
   zvířat  do  hospodářství  a  umístit  tato  zvířata před jejich 
   zařazením  do stáda  v izolaci,  v jejímž  průběhu se  ověřuje, 
   podle potřeby  formou požadovaných testů,  zda zdravotní status 
   hospodářství může být zachován. 
 
     (5) Krajská veterinární  správa schválí veterinárního lékaře, 
jestliže tento veterinární lékař nemá finanční zájem na příslušném 
hospodářství  a  jestliže  nejsou  s  chovatelem  osobami navzájem 
blízkými.  Vyžaduje-li to  správné fungování  sítě sledování, může 
krajská  veterinární správa  určit, že  bude schválený veterinární 
lékař působit jen v určitém počtu hospodářství nebo jen na určitém 
území. 
 
     (6) Schválený veterinární lékař je povinen 
a) pravidelně aktualizovat  své znalosti z  oblasti zdraví zvířat, 
   které  se  týkají  příslušného  druhu  zvířat,  včetně znalostí 
   právních předpisů, jimiž se řídí plnění jeho povinností, 
b) poskytovat  chovateli potřebné  informace a  pomoc k  tomu, aby 
   činil   všechny   kroky   k   zachování   zdravotního   statusu 
   hospodářství a k  dodržování veterinárních požadavků týkajících 
   se  označování a  evidence zvířat,  hlášení nebezpečných  nákaz 
   a jakýchkoli jiných činitelů rizikových  z hlediska zdraví nebo 
   pohody  zvířat, anebo  zdraví  lidí,   rychlého určení,  z jaké 
   příčiny  došlo k  úhynu zvířat  a kam  mají být odeslány jejich 
   kadávery,  jakož i  hygienických podmínek  stáda a  produkčních 
   jednotek zvířat, 
c) zajistit,   aby   zvířata,   včetně   zvířat   vstupujících  do 
   hospodářství  a  zvířat,   která  jsou  předmětem  obchodování, 
   odpovídala   veterinárním  požadavkům   týkajícím  se  kontroly 
   totožnosti zvířat a veterinárního osvědčení. 
 
     (7) Počítačová  databáze musí být  vedena tak, aby  z ní bylo 
možno vždy zjistit 
a) identifikační čísla veškerého  skotu přítomného v hospodářství, 
   anebo  v případě  skupin prasat  registrační číslo hospodářství 
   původu nebo  stáda původu a  podle potřeby číslo  veterinárního 
   osvědčení, 
b) u každého  kusu  skotu   seznam  všech  hospodářství,  počínaje 
   hospodářstvím, v němž se toto  zvíře narodilo, a jde-li o zvíře 
   dovezené ze  země, která není členským  státem (dále jen "třetí 
   země"), hospodářství,  z něhož bylo dovezeno,  v případě skupin 
   prasat   registrační   číslo   posledního   hospodářství   nebo 
   posledního stáda,  a jde-li o  zvířata dovezená ze  třetí země, 
   hospodářství, z nichž byla tato zvířata dovezena, 
c) další údaje, které stanoví prováděcí právní předpis. 
 
     (8) Uvedené údaje se uchovávají v počítačové databázi po dobu 
3 let následujících  od smrti zvířete,  jde- -li o  skot, anebo od 
provedení posledního záznamu o zvířeti, jde-li o prasata. 
 
     (9) Počítačová  databáze musí být plně  funkční bez ohledu na 
to, zda již byla zavedena síť sledování. 
 
     (10) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) podrobnosti  pro zařazování  stád,  hospodářství  a osob  za ně 
   odpovědných do sítě sledování, 
b) podrobnosti schvalování veterinárních lékařů pro hospodářství, 
c) další údaje počítačové databáze (odstavec 7), 
d) opatření k  zajištění zdraví zvířat  a zabránění šíření  nákazy 
   v případě, že nebyly dodrženy podmínky sítě sledování. 
 
                              § 17b 
 
   
                Ostatní nákazy a jejich zdolávání 
 
     Vznikne-li podezření  z výskytu jiné nákazy,  která pro účely 
tohoto zákona není považována za nebezpečnou, nebo nemoci přenosné 
ze zvířat  na člověka, anebo byl-li  potvrzen výskyt takové nákazy 
nebo  nemoci,  učiní  příslušný  orgán  opatření odpovídající její 
povaze,  závažnosti,  možnostem  jejího  šíření  a  způsobu jejího 
zdolávání, jakož i místním podmínkám. 
 
 
                            HLAVA III 
           ZDRAVOTNÍ NEZÁVADNOST ŽIVOČIŠNÝCH PRODUKTŮ 
 
                             Oddíl 1 
      Základní veterinární požadavky na živočišné produkty 
 
                              § 18 
 
  (1) Živočišné  produkty  musí  odpovídat  požadavkům  stanoveným 
tímto zákonem a zvláštními právními předpisy3) na jejich zdravotní 
nezávadnost,  musí být  stanoveným způsobem  označeny a  nesmí být 
zdrojem šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. 
 
  (2) Živočišné  produkty,  u  nichž  vznikly  důvodné pochybnosti 
o dodržení požadavků nebo povinností  k zajištění jejich zdravotní 
nezávadnosti, a potraviny živočišného původu,15) jež byly z tohoto 
důvodu  vráceny z  obchodní sítě,  mohou být  dále používány  nebo 
zpracovávány  jen se  souhlasem  krajské  veterinární správy  a za 
podmínek jí stanovených. 
 
  (3) Zdravotně nezávadné potraviny živočišného původu se posuzují 
jako  poživatelné, popřípadě  poživatelné po  zvláštní úpravě nebo 
dalším    zpracování.   Potraviny    živočišného   původu,   které 
neodpovídají požadavkům  zdravotní nezávadnosti, se  posuzují jako 
nepoživatelné. 
 
  (4) Živočišné  produkty  určené  ke  krmení  zvířat lze prodávat 
v prodejnách potravin  pouze v podobě  trvanlivých, spotřebitelsky 
balených a odděleně uložených výrobků. 
 
  (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) které  živočišné  produkty  jsou  zdravotně  nezávadné  a které 
   potraviny    živočišného   původu    jsou   poživatelné    nebo 
   nepoživatelné, 
b) způsob úpravy, zpracovávání  a používání potravin poživatelných 
   po zvláštní úpravě nebo po dalším zpracování, jakož i živočišné 
   produkty  a  konfiskáty   živočišného  původu  určené ke krmení 
   zvířat. 
------------------------------------------------------------------ 
 3) Zákon č. 110/1997 Sb. 
    Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
15) § 2 písm. a) a b) zákona č. 110/1997 Sb.  
 
                              § 19 
 
  (1) Zvířatům,  jejichž produkty jsou  určeny k výživě  lidí, lze 
podávat jen doplňkové látky a léčivé přípravky povolené zvláštními 
právními předpisy.4), 5) 
 
  (2)  Zvířata,  jimž  byly  podány  doplňkové  látky  nebo léčivé 
přípravky   zanechávající   nežádoucí    rezidua   v   živočišných 
produktech, mohou  být využívána k získávání  nebo výrobě produktů 
určených k  výživě lidí až  po uplynutí ochranné  lhůty. Nebyla-li 
tato  lhůta  výrobcem  v  označení  doplňkové  látky nebo léčivého 
přípravku   zanechávajícího   nežádoucí   rezidua   v  živočišných 
produktech uvedena, mohou být  zvířata takto využívána po uplynutí 
nejméně 
a) 28  dnů,  jde-li  o  maso  drůbeže  a  savců, včetně vnitřností 
   a tuků, 
b) 7 dnů, jde-li o mléko a vejce, 
c) 500 stupňodnů,  jde-li o maso  ryb, přičemž počet  stupňodnů se 
   zjišťuje násobením průměrné denní teploty vody počtem dnů. 
 
  (3) Doplňkové  látky a léčivé přípravky,  které mají hormonální, 
thyreostatický nebo  beta adrenergní účinek, nesmí  být uváděny do 
oběhu  a  podávány  zvířatům  uvedeným  v  odstavci  1, s výjimkou 
případů stanovených prováděcím právním předpisem. 
 
  (4) Léčiva mohou  být podávána zvířatům též ve  směsích s krmivy 
(medikovaná krmiva); pro výrobu takových směsí a jejich uvádění do 
oběhu platí zvláštní právní předpisy.5) 
 
  (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) případy, v nichž lze zvířatům podávat látky a přípravky uvedené 
   v odstavci 3, 
b) způsob   zacházení  se   zvířaty,  kterým   byly  podány  látky 
   a přípravky uvedené v odstavci 3, a s jejich produkty, 
c) způsob sledování přítomnosti nepovolených nebo zakázaných látek 
   a přípravků, jakož  i reziduí látek  s farmakologickým účinkem, 
   jejich  metabolitů   a  jiných  látek,  které   se  dostaly  do 
   živočišných produktů  a které by mohly  být škodlivé pro zdraví 
   lidí,  u  zvířat,  v  živočišných  produktech  a napájecí vodě, 
   součinnost k plnění tohoto  úkolu poskytovanou chovateli zvířat 
   a osobami,  které vyrábějí  a zpracovávají  živočišné produkty, 
   a opatření  k  zajištění   zdravotní  nezávadnosti  živočišných 
   produktů, přijímaná na základě výsledků sledování. 
------------------------------------------------------------------ 
4) Zákon č. 91/1996 Sb. 
5) Zákon č. 79/1997 Sb.  
 
           Veterinární vyšetření živočišných produktů 
 
                              § 20 
 
  (1) Každý,  kdo  uvádí  do  oběhu  maso  nebo  orgány  jatečných 
a jiných  zvířat, jakož  i výrobky  z nich  k výživě  lidí nebo ke 
krmení  zvířat,  může  tak   učinit  až  po  vyšetření,  posouzení 
a označení  těchto produktů  stanoveným způsobem,  a to  v souladu 
s výsledky provedeného vyšetření a posouzení. 
 
  (2) Zvěřina musí pocházet ze  zvěře ulovené a usmrcené dovoleným 
způsobem.6),7) Musí být v  souladu se zvláštními právními předpisy 
řádně   označena   způsobem   umožňujícím   její   identifikaci16) 
a provázena veterinárním osvědčením. 
 
  (3) Ryby,  korýši,  měkkýši,  žáby  a  jiní  živočichové vodního 
a suchozemského prostředí  určení k výživě  lidí musí být  získáni 
dovoleným způsobem lovu (výlovu), odchytu nebo sběru.17) 
 
  (4) Není-li stanoveno jinak, lze uvádět do oběhu pouze 
a) mléko, které  bylo získáno od  zvířat, jejichž zdravotní  stav, 
   způsob  chovu a  výživy neovlivňují  nepříznivě jeho  zdravotní 
   nezávadnost, a které bylo mlékárensky ošetřeno, jakož i výrobky 
   z tohoto mléka. Požadavek výroby mléčných výrobků z mlékárensky 
   ošetřeného  mléka však  neplatí, pokud  schválený technologický 
   postup vyžaduje se zřetelem na vlastnosti výrobku, aby bylo při 
   jeho výrobě použito mlékárensky neošetřené mléko, 
b) vejce,  která   byla  prosvícena  a   označena  jako  zdravotně 
   nezávadná, a výrobky z těchto vajec, 
c) med,  který  je  zdravotně  nezávadný  a  pochází  od  klinicky 
   zdravého včelstva. 
 
  (5)  Živou drůbež  a živé  králíky z  vlastního chovu  a med  od 
vlastních  včelstev může  chovatel prodávat  ve svém  hospodářství 
přímo spotřebiteli pro spotřebu v jeho domácnosti.". 
 
  (6) Syrové, mlékárensky neošetřené mléko, výrobky z tohoto mléka 
a čerstvá, neprosvícená a neoznačená  vejce mohou být se souhlasem 
krajské  veterinární   správy  prodávány  v   místě  výroby  přímo 
spotřebiteli,  pokud mléko  a vejce  pocházejí od  zdravých zvířat 
z chovu  prostého nebezpečných  nákaz,  na  něž jsou  tato zvířata 
vnímavá. Nesmí však být dále uváděny do oběhu, zejména na trh nebo 
k poskytování stravovacích služeb. 
 
  (7) Kdo prodává  mléko uvedené v  odstavci 6 a  výrobky z tohoto 
mléka, je povinen zajistit jejich laboratorní vyšetření při 
a) podávání žádosti o souhlas  krajské veterinární správy k jejich 
   prodeji, 
b) každé změně  v chovu zvířat,  získávání nebo ošetřování  mléka, 
   která  by mohla  ovlivnit jeho  zdravotní nezávadnost,  nejméně 
   však jednou za 6 měsíců. 
 
  (8) Prováděcí  právní  předpis   upraví  podrobněji  veterinární 
požadavky  na  syrové,  mlékárensky  neošetřené  mléko, na výrobky 
z tohoto mléka a na jejich přímý prodej spotřebiteli. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
7) § 19 odst. 1 zákona č. 23/1962. 
16) Například  zákon č.  449/2001 Sb.,  vyhláška č.  244/2002 Sb., 
    kterou se  provádí některá ustanovení zákona  č. 449/2001 Sb., 
    o myslivosti. 
17) zákon  č.  102/1963  Sb.,  o  rybářství,  ve  znění pozdějších 
    předpisů.  
 
                              § 21 
 
  (1) Není-li stanoveno  jinak, musí být  jatečná zvířata, jejichž 
maso   a  orgány   jsou  určeny   pro  vnitřní   trh,  poskytování 
stravovacích služeb a zahraniční obchod, poražena na jatkách. 
 
  (2) Jatečná zvířata  s výjimkou skotu  včetně telat, koní,  oslů 
a jejich  kříženců  a  jelenovitých  z  farmového  chovu mohou být 
poražena v  hospodářství chovatele, jsou-li  jejich maso a  orgány 
určeny pouze pro spotřebu v domácnosti chovatele (domácí porážka). 
 
  (3) Krajská  veterinární správa může  povolit poražení zvěře  ve 
farmovém chovu na farmě, pokud zvěř nemůže být přepravena na jatky 
z důvodu nebezpečí pro osoby, které  ji přepravují, anebo z důvodu 
ochrany  zdraví a  pohody zvěře,  a pokud  jsou na farmě vytvořeny 
podmínky pro veterinární vyšetření a porážení zvěře a pro ošetření 
jejího masa. Poražení zvířete zastřelením může krajská veterinární 
správa povolit jen ve zvlášť odůvodněném případě. 
 
  (4) Jatečná zvířata  musí být dodávána  na jatky v  čistém stavu 
a vylačněná, a  jde-li o dojnice, také  vydojená; nesmí být krmena 
nejméně  12  hodin  před  poražením.  Na  jatky nesmí být dodávány 
zdravé březí plemenice,  telata do stáří 8 dnů,  jehňata a kůzlata 
do stáří 14 dnů a selata do 10 kg živé hmotnosti. 
 
  (5) Jatečná zvířata podléhají na jatkách povinnému veterinárnímu 
vyšetření před  poražením, jejich maso, orgány  a ostatní části po 
poražení (prohlídka jatečných zvířat a masa). 
 
  (6)  Svalovina   zvířat  vnímavých  na   trichinelózu  musí  být 
vyšetřena na přítomnost svalovce (trichinell). 
 
  (7) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) způsob   provádění   prohlídky   jatečných   zvířat   a   masa, 
   veterinárního   vyšetření   ostatních   živočišných   produktů, 
   posuzování  a   označování  živočišných  produktů   na  základě 
   veterinárního vyšetření a jejich uvolňování do oběhu, 
b) veterinární požadavky  na porážení zvěře  ve farmovém chovu  na 
   farmě, na  ošetření a předběžnou  prohlídku ulovené zvěře,  kdo 
   připraví  zvěřinu k  veterinárnímu vyšetření  a provede pomocné 
   úkony potřebné k tomuto vyšetření, 
c) kdy podléhají  veterinárnímu vyšetření maso  a orgány jatečných 
   zvířat z domácí porážky. 
  
 
                             Oddíl 2 
                Povinnosti osob, které  vyrábějí, 
       zpracovávají a uvádějí do oběhu živočišné produkty 
 
                              § 22 
 
  (1) Kdo jako  podnikatel získává, vyrábí,  zpracovává, ošetřuje, 
balí,  skladuje, přepravuje  a uvádí  do oběhu  živočišné produkty 
(dále jen  "zachází se živočišnými  produkty") v podniku,  závodě, 
popřípadě   jiném  zařízení,   které  jsou   podle  tohoto  zákona 
a zvláštních právních předpisů1) pod státním veterinárním dozorem, 
je povinen 
a) požádat  krajskou veterinární  správu o  schválení a registraci 
   podniku, závodu,  popřípadě jiného zařízení, v  němž se zachází 
   se  živočišnými produkty,  zahájit a  provozovat podnikatelskou 
   činnost  až po  tomto schválení  a oznámit  krajské veterinární 
   správě nejméně  7 dnů předem zahájení  a ukončení podnikatelské 
   činnosti.  Krajská  veterinární  správa  schválí  a  registruje 
   podnik,  závod  nebo  jiné  zařízení,  v  němž  se  zachází  se 
   živočišnými  produkty, pokud  odpovídá stanoveným  veterinárním 
   a hygienickým  požadavkům  a   technickým  podmínkám.  Jestliže 
   zjistí, že  tyto požadavky nebo podmínky  nejsou dodržovány, je 
   oprávněna schválení pozastavit anebo odejmout, 
b) se zřetelem na povahu činnosti a druh živočišných produktů 
  1. zpracovat a dodržovat hygienický režim a technologický postup 
     včetně  systému preventivní  kontroly zdravotní  nezávadnosti 
     surovin, doplňků, přídatných látek  a hotových výrobků, určit 
     kritické body pro každý technologický postup, provádět jejich 
     kontrolu, činit opatření k odstranění zjištěných závad a vést 
     o tom záznamy, 
  2. zpracovat  a  dodržovat  zásady  organizace  provozu,  soubor 
     opatření  k  zajištění  výroby  zdravotně nezávadných surovin 
     a potravin   živočišného  původu,   systém  vlastní  kontroly 
     hygienických    podmínek   výroby,    jakož   i    technické, 
     technologické  a  personální   podmínky  sanitace  (dále  jen 
     "provozní  a  sanitační  řád")  a  v  souladu s nimi provádět 
     pravidelný  úklid, čištění,  ochrannou dezinfekci, deratizaci 
     a dezinsekci provozních prostorů a  zařízení, používat k tomu 
     přípravky schválené podle tohoto zákona nebo podle zvláštních 
     právních předpisů9a) a dodržovat návod k jejich použití, 
 
c) opatřovat  potraviny  živočišného  původu  označením  zdravotní 
   nezávadnosti, 
d) zaměstnávat při  zacházení se živočišnými  produkty pouze osoby 
   způsobilé   k   takové   činnosti   podle  zvláštních  právních 
   předpisů,11)  dbát  o  jejich  kvalifikaci  a  odbornou výchovu 
   a vést je k dodržování zásad hygieny provozu a osobní hygieny, 
e) provádět  soustavně  vlastní   kontroly  hygienických  podmínek 
   výroby, včetně odběru vzorků  a jejich laboratorního vyšetření, 
   vést  záznamy o  jejich výsledcích,  uchovávat tyto  záznamy po 
   dobu  nejméně  2  let,   není-li  zvláštním  právním  předpisem 
   stanoveno jinak, na požádání je spolu s laboratorními protokoly 
   poskytovat  orgánům  vykonávajícím  státní  veterinární  dozor, 
   jakož   i  poskytovat   nezbytnou  součinnost   orgánům,  které 
   provádějí odběr vzorků a šetření  v souvislosti s plněním plánu 
   sledování  některých  látek  a   jejich  reziduí,  a  dodržovat 
   opatření   přijatá   na    základě   tohoto   šetření.   Jde-li 
   o laboratorní  vyšetření  k  potvrzení  zdravotní  nezávadnosti 
   živočišných  produktů, musí  být provedeno  v laboratoři, které 
   bylo   vydáno   pro   příslušný   okruh   vyšetření   osvědčení 
   o akreditaci,17a) 
f) vytvářet  podmínky  k  provádění  odborných veterinárních úkonů 
   potřebných  ke  kontrole   zdravotní  nezávadnosti  živočišných 
   produktů   a   dodržování   provozního   a   sanitačního   řádu 
   a poskytovat  orgánům  vykonávajícím  státní  veterinární dozor 
   údaje o původu surovin, z nichž byly vyrobeny potraviny. 
 
  (2) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) náležitosti žádosti  o schválení a registraci  podle odstavce 1 
   písm. a), 
b) veterinární požadavky na živočišné produkty a zacházení s nimi, 
   jakož i na označování zdravotní nezávadnosti těchto živočišných 
   produktů, 
c) pravidla   osobní   hygieny    zaměstnanců   zacházejících   se 
   živočišnými  produkty  a  náležitosti   provozního  a sanačního 
   řádu, 
d) podrobnosti  provádění kontroly  hygienických podmínek osobami, 
   které  zacházejí   se  živočišnými  produkty,   včetně  způsobu 
   a rozsahu provádění kontroly zdravotní nezávadnosti živočišných 
   produktů  a kontroly  dodržování provozního  a sanitačního řádu 
   orgány státního veterinárního dozoru. 
------------------------------------------------------------------ 
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o  péči o zdraví lidu, ve znění 
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.   240/1991  Sb.,  o  šlechtění 
   a plemenitbě  hospodářských zvířat,  zákon č.  246/1992 Sb., na 
   ochranu  zvířat  proti  týrání,  ve  znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  91/1996  Sb.,  o  krmivech,  zákon  č.  16/1997 Sb., 
   o podmínkách  dovozu a  vývozu ohrožených  druhů volně žijících 
   živočichů  a  planě  rostoucích  rostlin  a  dalších opatřeních 
   k ochraně těchto druhů a o  změně a doplnění zákona č. 114/1992 
   Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  79/1997  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách a doplnění 
   některých   souvisejících  zákonů,   zákon  č.   110/1997  Sb., 
   o potravinách  a  tabákových  výrobcích  a  o  změně a doplnění 
   některých souvisejících zákonů. 
9a)  Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
     Zákon č. 258/2000  Sb., o ochraně veřejného zdraví  a o změně 
     některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
     Zákon  č. 157/1998  Sb.,  o  chemických látkách  a chemických 
     přípravcích  a o  změně  některých  dalších zákonů,  ve znění 
     pozdějších předpisů. 
11)  Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
     Nařízení  vlády  č.  27/2002  Sb.,  kterým  se stanoví způsob 
     organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel 
     povinen zajistit při práci související s chovem zvířat. 
17a) Zákon č.  22/1997 Sb., o  technických požadavcích na  výrobky 
     a o změně  a doplnění některých  zákonů, ve znění  pozdějších 
     předpisů. 
 
                              § 23 
 
                 Povinnosti provozovatele jatek 
 
  (1) Provozovatel jatek je povinen dále 
a) organizovat a řídit jejich provoz v souladu se zásadami ochrany 
   zvířat  před  nebezpečnými  nákazami,  jinými  škodlivými vlivy 
   a týráním a s veterinárními  požadavky na zdravotní nezávadnost 
   živočišných produktů, 
b) přijímat na jatky pouze jatečná zvířata, 
    1. která  jsou označena  podle zvláštních  právních předpisů8) 
       a provázena   správně   a    úplně   vyplněným   zdravotním 
       potvrzením, 
    2. jimž nebyly  podávány nepovolené nebo  zakázané látky anebo 
       přípravky, 
    3. jimž byly  podány látky anebo  přípravky, jejichž působením 
       by mohly  být nepříznivě ovlivněny  živočišné produkty, ale 
       u nichž prokazatelně uplynuly stanovené ochranné lhůty,". 
c) zabezpečit, aby kdykoli mohla  být zjištěna totožnost přijatých 
   jatečných zvířat  a příslušnost masa, orgánů  a ostatních částí 
   k nim, a to až do rozhodnutí o jejich poživatelnosti, popřípadě 
   použitelnosti, 
d) v provoze,  kde  není   soustavný  veterinární  dozor,  ohlásit 
   krajské  veterinární  správě  každou  dodávku  jatečných zvířat 
   nejméně  24  hodin  před  jejím  uskutečněním,  nutnou  porážku 
   neprodleně, 
e) ohlásit   úřednímu   veterinárnímu   lékaři   neprodleně  každé 
   onemocnění nebo  podezření z onemocnění,  poranění nebo uhynutí 
   jatečného zvířete, 
f) vytvořit  podmínky  pro  prohlídku   jatečných  zvířat  a  masa 
   a poskytnout  bezplatně osobám,  které ji  provádějí, nezbytnou 
   věcnou, osobní a jinou pomoc, zejména 
  1. poskytnout těmto osobám místnosti  vhodně vybavené pro jejich 
     činnost s tekoucí pitnou, studenou  a teplou vodou a pracovní 
     místa na výrobních linkách, 
  2. připravit   jatečná  zvířata,   jejich  těla,   maso,  orgány 
     a ostatní části k veterinárnímu vyšetření, 
  3. provádět pomocné úkony potřebné k tomuto vyšetření, 
g) vypracovat a předložit krajské  veterinární správě ke schválení 
   provozní  a  sanitační  řád  a  pohotovostní  plán opatření pro 
   případ výskytu některých nebezpečných nákaz a nemocí přenosných 
   ze zvířat na člověka. 
 
  (2) Jatečná zvířata  přijatá na jatky  nesmí již prostory  jatek 
opustit bez  souhlasu úředního veterinárního  lékaře. Nemocná nebo 
z nemoci  podezřelá jatečná  zvířata se  porážejí na  jatkách nebo 
v oddělení  jatek určených  pro tento  účel. Se  souhlasem krajské 
veterinární správy  mohou být poražena  i na jatkách  v prostorech 
určených k porážení zdravých zvířat, avšak časově odděleně. 
 
  (3) Zakazuje se porážení jatečných zvířat pro účely výživy lidí, 
jestliže  bylo  prohlídkou  před  poražením  zjištěno,  že jatečná 
zvířata 
a) jsou nemocná nebezpečnou nákazou nebo některou nemocí přenosnou 
   ze zvířat na člověka, anebo jsou podezřelá z takové nákazy nebo 
   nemoci, 
b) vykazují příznaky onemocnění nebo poruchy celkového zdravotního 
   stavu,  které  by  mohly  způsobit  nevhodnost  jejich masa pro 
   výživu lidí, 
c) vykazují  příznaky   svědčící  o  tom,   že  jim  byly   podány 
   farmakologicky aktivní nebo jiné látky, které by mohly způsobit 
   škodlivost jejich masa pro zdraví lidí, 
d) jsou unavená, rozrušená, poraněná nebo v agónii. 
 
  (4) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) podrobnosti  o přípravě  jatečných zvířat  k dodávce  na jatky, 
   zacházení s nimi na jatkách a organizaci provozu jatek, 
b) způsob  porážení jatečných  zvířat, přípravy  jatečných zvířat, 
   jejich  těl, masa,  orgánů  a  ostatních částí  k veterinárnímu 
   vyšetření,   konkrétní  nákazy,   jiná  onemocnění   nebo  jiné 
   skutečnosti,  které  brání  porážení  jatečných  zvířat,  jakož 
   i technické podmínky pro výkon státního veterinárního dozoru na 
   jatkách, 
c) rozsah pomocných úkonů prováděných provozovatelem jatek. 
 
                              § 24 
 
  (1) Prostory určené  pro zacházení se  živočišnými produkty musí 
být  v   takovém  stavu,  aby   umožňovaly  dodržování  povinností 
a požadavků  k zajištění  zdravotní nezávadnosti  těchto produktů, 
jakož i dodržování zásad správné hygienické praxe. Musí být 
a) dobře  udržované, čisté  a chráněné  před původci  nákaz zvířat 
   a nemocí  přenosných ze  zvířat na  člověka, členovci, hlodavci 
   a jinými škodlivými živočichy, 
b) uspořádány tak,  aby jejich části,  v nichž existuje  nebezpečí 
   nákazy nebo  znečištění živočišných produktů  určených k výživě 
   lidí a zvířat,  byly odděleny od částí, v  nichž toto nebezpečí 
   není,   a   aby   byla   oddělena   pracoviště   s   rozdílnými 
   technologickými postupy a klimatickými podmínkami, 
c) vybaveny stroji,  zařízeními a jinými  předměty, které nepůsobí 
   nepříznivě na zdravotní nezávadnost živočišných produktů. 
 
  (2) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) veterinární  a   hygienické  požadavky  a   technické  podmínky 
   uspořádání  a   vybavení  provozů,  v   nichž  se  zachází   se 
   živočišnými produkty, 
b) kritéria  pro  stanovování  provozů  s  malou kapacitou, včetně 
   kritérií, podle nichž mohou orgány veterinární správy v souladu 
   s právem Evropských společenství  povolit zmírnění požadavků na 
   jejich uspořádání a vybavení. 
 
                              § 25 
 
              Prodej zvířat a živočišných produktů 
                   v tržnicích a na tržištích 
 
  (1) V tržnicích  a na tržištích lze  prodávat jen zdravá zvířata 
a zdravotně nezávadné  živočišné produkty, které  byly veterinárně 
vyšetřeny,  prováděcí  právní  předpis  upraví  podrobnosti tohoto 
prodeje. 
 
  (2)  Osoba,  která  provozuje  sezonní  prodej  živých ryb, musí 
dodržovat požadavky stanovené tímto  zákonem a zvláštními právními 
předpisy;6)  je-li součástí  provozování sezonního  prodeje živých 
ryb  rovněž  zabíjení,  kuchání  nebo  jiná  úprava těchto ryb, je 
povinna požádat krajskou veterinární správu o stanovení podrobných 
veterinárních podmínek pro výkon těchto činností. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
                             Oddíl 3 
           Vnitrostátní přeprava živočišných produktů 
 
                              § 26 
 
  (1) Živočišné produkty se  přepravují v dopravních prostředcích, 
které jsou konstruovány a vybaveny  tak, aby byly dobře čistitelné 
a chránily  přepravované produkty  před znehodnocením, znečištěním 
a kontaminací, jakož i před členovci, hlodavci a jinými škodlivými 
živočichy,  a je-li  to třeba  se zřetelem  na druh přepravovaných 
produktů, aby udržovaly požadované  mikroklimatické podmínky až do 
skončení přepravy. 
 
  (2) Dopravní  prostředky  určené  pro  přepravování  živočišných 
produktů    musí   být    řádně   větrány,    pravidelně   čištěny 
a dezinfikovány. 
 
  (3)  Dopravce,  který  jako  podnikatel10)  přepravuje živočišné 
produkty, je povinen 
a) požádat  před  zahájením  činnosti  krajskou veterinární správu 
   o registraci, 
b) vést  evidenci  o  čištění  a  dezinfekci dopravních prostředků 
   používaných    k   přepravě    živočišných   produktů,    jakož 
   i o provedených přepravách, uchovávat ji po dobu nejméně 1 roku 
   a na  požádání   ji  předložit  orgánům   vykonávajícím  státní 
   veterinární dozor. 
 
  (4) V jednom  přepravním prostoru lze  přepravovat jen živočišné 
produkty, které byly shodně  posouzeny z hlediska jejich zdravotní 
nezávadnosti a použitelnosti, popřípadě poživatelnosti a u kterých 
nedochází ke vzájemnému nepříznivému ovlivňování. 
------------------------------------------------------------------ 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
 
                              § 27 
 
  (1) Veterinární osvědčení je třeba k přepravě 
a) zvěřiny z místa veterinárního  vyšetření s výjimkou zvěřiny pro 
   osobní spotřebu lovce nebo zvěřiny dělené a stanoveným způsobem 
   balené a označené, 
b) živočišných   produktů   určených   k   dalšímu  zpracování  za 
   zvláštních podmínek nebo k jinému způsobu zužitkování, 
c) živočišných   produktů   určených   k   zmrazení  a  následnému 
   skladování, 
d) živočišných  produktů  přepravovaných  ke  skladování  v  rámci 
   státních hmotných rezerv a po jejich vyskladnění. 
 
  (2) Krajská   veterinární  správa,   která  vydala   veterinární 
osvědčení, je povinna uchovávat jeho opis po dobu 3 let. 
 
  (3) Živočišné   produkty,   k   jejichž   přepravě  se  vyžaduje 
veterinární osvědčení,  podléhají veterinárnímu vyšetření  v místě 
původu,  a  stanovila-li  tak  krajská  veterinární  správa,  také 
v místě, do něhož jsou tyto produkty přepravovány. 
 
  (4) Prováděcí právní předpis 
a) upraví  podrobněji veterinární  požadavky na  vybavení, čištění 
   a dezinfekci ramp, na nichž  se nakládají a vykládají živočišné 
   produkty,   na   vybavení   dopravních   prostředků,  jimiž  se 
   přepravují živočišné produkty, jejich čištění a dezinfekci a na 
   způsob  ukládání  živočišných  produktů  v  jejich  přepravních 
   prostorech, 
b) stanoví  lhůtu,  v  níž  lze  požádat  o  vydání  veterinárního 
   osvědčení k  přepravě živočišných produktů,  náležitosti a dobu 
   platnosti tohoto veterinárního osvědčení, jak a na základě čeho 
   se toto veterinární osvědčení vydává. 
 
 
                            HLAVA IV 
                VETERINÁRNÍ PODMÍNKY OBCHODOVÁNÍ 
                SE ZVÍŘATY A ŽIVOČIŠNÝMI PRODUKTY 
                S ČLENSKÝMI STÁTY, JEJICH DOVOZU 
               A TRANZITU Z TŘETÍCH ZEMÍ A JEJICH 
                      VÝVOZU DO TĚCHTO ZEMÍ 
 
                             Oddíl 1 
          Obchodování se zvířaty a živočišnými produkty 
                        s členskými státy 
 
                              § 28 
 
     (1) Z České republiky lze odesílat do členských států pouze 
a) zvířata, která 
   1. pocházejí   z   hospodářství,   popřípadě   jiného  zařízení 
      registrovaného  podle  zvláštních  právních  předpisů,8) jež 
      nepodléhá  omezujícím či  zakazujícím veterinárním opatřením 
      vztahujícím se na zvířata daného  druhu a jež je pod státním 
      veterinárním dozorem, 
   2. jsou  zdravá  a   splňují  stanovené  veterinární  podmínky, 
      popřípadě i zvláštní veterinární záruky, 
   3. jsou označena  stanoveným způsobem a  provázena veterinárním 
      osvědčením,  a   nevyžaduje-li  se  toto   osvědčení,  jiným 
      průvodním dokladem, 
b) živočišné produkty, které 
   1. byly získány, kontrolovány, označeny a etiketovány v souladu 
      s požadavky  stanovenými  na  výrobu  těchto  produktů  a na 
      jejich uvádění do oběhu, 
   2. jsou zdravotně nezávadné, provázené veterinárním osvědčením, 
      jsou označeny  stanoveným způsobem a  provázeny veterinárním 
      osvědčením,  a   nevyžaduje-li  se  toto   osvědčení,  jiným 
      průvodním dokladem. 
 
     (2) Nemohou být takto odesílána zvířata a živočišné produkty, 
které  z  veterinárních  nebo   hygienických  důvodů  nemohou  být 
obchodně využity v České republice, ani zvířata, která byla určena 
k poražení  nebo   utracení  v  souvislosti   s  plněním  programu 
ozdravování zvířat nebo v rámci ochranných a zdolávacích opatření. 
 
     (3)  Zvířata  a  živočišné  produkty  uvedené  v  odstavci  1 
podléhají  veterinární  kontrole  v  místě  původu  a  veterinární 
kontrole  při   příchodu  na  místo,   do  něhož  jsou   provázena 
veterinárním  osvědčením,  popřípadě   jiným  průvodním  dokladem, 
a v  němž   jsou  přijata  (dále   jen  "místo  určení").   Jejich 
veterinární   kontrola   v   místě   původu   musí  být  prováděna 
přinejmenším s takovou pečlivostí  a odpovědností, jako kdyby byly 
určeny pro tuzemský trh. 
 
     (4)  Osoby,  které  se  podílejí  na  obchodování  se zvířaty 
a živočišnými produkty s členskými státy (dále jen "obchodování"), 
jsou   povinny   předem   požádat   krajskou   veterinární  správu 
o registraci. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat 
o vydání veterinárního osvědčení, jež  provází zvířata a živočišné 
produkty uvedené v odstavci 1, náležitosti a dobu platnosti tohoto 
osvědčení a jak a na základě čeho se toto osvědčení vydává. 
------------------------------------------------------------------ 
8) Zákon č. 240/1991 Sb. 
 
                              § 29 
 
   
               Veterinární kontrola v místě původu 
 
     (1) Veterinární kontrola v místě původu zjišťuje, zda 
a) odesílaná  zvířata  a   odesílané  živočišné  produkty  splňují 
   stanovené podmínky  pro obchodování, a  nebyly-li tyto podmínky 
   stanoveny,  podmínky požadované  státem určení  a zda odesílaná 
   zvířata jsou přepravována  ve vhodných dopravních prostředcích, 
   odpovídajících  požadavkům  na  hygienu  jejich  přepravy  a na 
   jejich pohodu, 
b) chovatelé těchto zvířat dodržují  stanovené požadavky na jejich 
   chov  a zda  osoby  zacházející  s těmito  živočišnými produkty 
   dodržují stanovené požadavky na jejich výrobu, včetně soustavné 
   vlastní  kontroly  hygienických   podmínek  výroby,  skladování 
   a přepravu. 
 
     (2)  Chovatelé  a  osoby,   které  zacházejí  se  živočišnými 
produkty, jsou povinni poskytovat orgánům provádějícím veterinární 
kontrolu v místě původu nezbytnou  součinnost a pomoc, zejména při 
provádění  zdravotních   zkoušek,  odběru  vzorků   a  prověřování 
dokladů. 
 
                              § 30 
 
   
        Veterinární kontrola při příchodu na místo určení 
 
     (1) Veterinární kontrola při příchodu na místo určení zejména 
ověřuje 
a) namátkovou kontrolou,  zda přicházející zvířata  a přicházející 
   živočišné produkty splňují  stanovené podmínky pro obchodování, 
   a nebyly-li tyto podmínky stanoveny, podmínky požadované Českou 
   republikou, 
b) kontrolou veterinárního osvědčení,  popřípadě jiného průvodního 
   dokladu, zda  jsou ve shromažďovacích  střediscích a na  trzích 
   přijímána  a na  jatkách  porážena  pouze zvířata,  jež splňují 
   podmínky uvedené pod písmenem a), 
c) zda jsou přijímány do podniků,  závodů nebo jiných zařízení pod 
   státním veterinárním dozorem  pouze živočišné produkty, jejichž 
   označení  a požadované  průvodní doklady  odpovídají požadavkům 
   uvedeným pod písmenem a), 
d) pokud se tak  mělo stát, zda byla zvířata  po příchodu na místo 
   určení z nákazových důvodů umístěna a držena v karanténě. 
 
     (2)  Zjistí-li  orgány  provádějící  veterinární kontrolu při 
příchodu na místo určení 
a) přítomnost  původců  nákazy  uvedené  v  příloze  č. 1 k tomuto 
   zákonu,  nemoci  přenosné  ze  zvířat  na  člověka  nebo jiného 
   onemocnění  anebo  jinou  možnou   příčinu  závažného  ohrožení 
   zdraví  zvířat  nebo  lidí,  popřípadě,  že  živočišné produkty 
   pocházejí  z   oblasti  zamořené  rychle   se  šířící  nákazou, 
   rozhodnou o umístění zvířat v  karanténě nebo o jejich poražení 
   či utracení, anebo o neškodném odstranění živočišných produktů, 
b) nesplnění podmínek stanovených pro obchodování, mohou ponechat, 
   pokud  to  dovolují  veterinární  a  hygienické  okolnosti,  na 
   odesilateli,  aby  zvolil  některé  z  následujících  opatření: 
   umístění zvířat a živočišných produktů pod státním veterinárním 
   dozorem   do   odstranění   jejich   nesouladu  se  stanovenými 
   podmínkami,  poražení   nebo  utracení  zvířat   nebo  neškodné 
   odstranění   živočišných   produktů,    vrácení   zvířat   nebo 
   živočišných  produktů  se  souhlasem  příslušného  orgánu státu 
   původu,  popřípadě  i  předběžného  souhlasu tranzitního státu, 
   anebo   použití   živočišných    produktů   k   jiným   účelům. 
   Nevyužije-li  odesilatel  možnosti  volby  některého  z  těchto 
   opatření  ve  lhůtě  určené  orgány  provádějícími  veterinární 
   kontrolu  při příchodu  na  místo  určení, rozhodnou  o vhodném 
   opatření  tyto  orgány.  Jsou-li  však  důvodem  tohoto postupu 
   pochybení   nebo  nesrovnalosti   ve  veterinárním   osvědčení, 
   popřípadě  v  jiném  průvodním  dokladu,  musí  být odesilateli 
   nejprve poskytnuta lhůta k odstranění těchto nedostatků. 
 
     (3)  Příjemci zvířat  a živočišných  produktů v  místě určení 
jsou povinni 
a) hlásit krajské veterinární  správě předpokládaný příchod zvířat 
   nejméně 24 hodin předem,  příchod živočišných produktů způsobem 
   a v rozsahu odpovídajícím  potřebám jejich veterinární kontroly 
   při příchodu na místo určení, 
b) kontrolovat  před rozdělením  nebo obchodním  využitím zásilky, 
   zda  jsou zvířata  nebo živočišné  produkty stanoveným způsobem 
   označeny   a   provázeny   požadovanými   průvodními   doklady, 
   a případná  pochybení  nebo  nesrovnalosti  oznámit bez odkladu 
   krajské veterinární správě, 
c) vést záznamy o uskutečněných obchodech, uchovávat tyto záznamy, 
   veterinární osvědčení  a jiné průvodní doklady  po dobu nejméně 
   1 roku a na požádání  je předložit orgánům vykonávajícím státní 
   veterinární dozor, 
d) poskytovat   orgánům  provádějícím   veterinární  kontrolu  při 
   příchodu na místo určení  nezbytnou součinnost a pomoc, zejména 
   při prověřování dokladů. 
 
                              § 31 
 
     (1)  Dojde-li  na  území  České  republiky  k  výskytu nákazy 
uvedené v příloze č. 1 k  tomuto zákonu, nemoci přenosné ze zvířat 
na  člověka nebo  jiného onemocnění,  anebo k  jiné možné  příčině 
závažného ohrožení  zdraví zvířat nebo lidí,  uvědomí o tom Státní 
veterinární správa Komisi i členské státy. 
 
     (2) Náklady spojené s opatřeními podle  § 30 odst. 2 nese bez 
nároku na náhradu od státu odesilatel nebo jeho zástupce. 
 
     (3) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) konkrétní  veterinární  požadavky  na  obchodování  se  zvířaty 
   jednotlivých druhů a s různými živočišnými produkty, 
b) způsob   provádění   veterinární   kontroly   v   místě  původu 
   a veterinární kontroly při příchodu na místo určení, součinnost 
   a pomoc, kterou  jsou povinni chovatelé a  osoby zacházející se 
   živočišnými  produkty  poskytovat   orgánům  provádějícím  tyto 
   kontroly, 
c) podrobnosti  o   opatřeních,  která  činí   orgány  provádějící 
   veterinární  kontrolu na  základě zjištění,  že nejsou  splněny 
   podmínky stanovené  pro obchodování, jakož i  postup v případě, 
   že  dojde  v  souvislosti  s  těmito  opatřeními  ke sporu mezi 
   odesilatelem  a orgány  provádějícími veterinární  kontrolu při 
   příchodu na místo určení, 
d) rozsah  a  další  náležitosti  sdělovaných  údajů, které orgány 
   provádějící    veterinární    kontrolu    bezodkladně   sdělují 
   prostřednictvím dálkového přenosu dat. 
 
   
                             Oddíl 2 
          Dovoz a tranzit zvířat, živočišných produktů 
         a ostatního veterinárního zboží z třetích zemí 
                  a jejich vývoz do těchto zemí 
 
   
                      Dovoz z třetích zemí 
 
                              § 32 
 
     (1) Zvířata,  živočišné produkty a  ostatní veterinární zboží 
dovážené  z třetích  zemí  (dále  jen "kontrolované  zboží") mohou 
vstoupit na území České  republiky jen přes stanoviště veterinární 
hraniční   kontroly   České   republiky   (dále   jen  "pohraniční 
veterinární  stanice") nebo  jiného členského  státu. Zvířata musí 
být přepravována  přímo na toto  stanoviště anebo do  karanténního 
střediska, vyžaduje-li to jejich zdravotní stav. 
 
     (2)  Pohraniční veterinární  stanice, která  je buď  přímo na 
místě vstupu na  území České republiky anebo v  jeho blízkosti, je 
součástí krajské  veterinární správy, k  níž je místně  příslušná. 
Její  provoz se  řídí provozním  řádem vydaným  v dohodě s celními 
orgány a orgány Policie  České republiky. Ministerstvo zemědělství 
(dále  jen  "ministerstvo")   zveřejní  ve  Věstníku  Ministerstva 
zemědělství,  ve  kterých   místech  jsou  pohraniční  veterinární 
stanice a které krajské veterinární správy jsou součástí. 
 
     (3) Kontrolované zboží, s  výjimkou krmiv rostlinného původu, 
doplňkových látek a premixů,  musí být provázeno prvopisy platných 
veterinárních  osvědčení vystavených  úředním veterinárním lékařem 
třetí  země,  popřípadě  jiných  požadovaných  průvodních dokladů, 
které zůstávají na pohraniční veterinární stanici. Na této stanici 
je podrobeno pohraniční veterinární  kontrole, která zjišťuje, zda 
jsou   splněny   stanovené   veterinární   požadavky  na  dovážené 
kontrolované  zboží (dále  jen "dovozní  podmínky"). Provádějí  ji 
úřední  veterinární  lékaři   krajské  veterinární  správy,  jejíž 
součástí  je  pohraniční  veterinární  stanice  (dále  jen "orgány 
provádějící pohraniční veterinární kontrolu"). 
 
     (4) Orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu vydají 
po  provedení této  kontroly osobě,  která předkládá  kontrolované 
zboží,  s  výjimkou  krmiv  rostlinného  původu, doplňkových látek 
a premixů,   ke   kontrole   osvědčení   o   provedení  pohraniční 
veterinární  kontroly a  jejím  výsledku.  V případě  dovozu krmiv 
rostlinného  původu,  doplňkových  látek  a  premixů,  provázených 
stanovenými   průvodními  doklady,   provedou  orgány  provádějící 
pohraniční   veterinární  kontrolu   kontrolu  průvodních  dokladů 
a totožnosti kontrolovaného zboží a  namátkový odběr vzorků, které 
následně předají určenému orgánu odborného dozoru podle zvláštních 
právních předpisů.4) 
 
     (5) Celní  orgány, k nimž  je pohraniční veterinární  stanice 
místně  příslušná, nesmí  propustit kontrolované  zboží do volného 
oběhu,18)  pokud  jim  nebyl  předložen  doklad  o  tom,  že  byla 
provedena  pohraniční veterinární  kontrola s  příznivým výsledkem 
a že byly zaplaceny poplatky za její provedení, popřípadě i záloha 
na úhradu výdajů spojených s opatřeními podle  § 34 odst. 2 a § 35 
odst. 1. 
 
     (6) Dovozce nebo jeho zástupce je povinen 
a) uvědomit pohraniční veterinární stanici 
   1. s předstihem 1  pracovního dne o  příchodu dovážených zvířat 
      na  tuto  stanici,  a  to  s  uvedením  jejich počtu a druhu 
      a předpokládané doby jejich příjezdu, 
   2. předem   o   příchodu    dovážených   živočišných   produktů 
      a ostatního  veterinárního  zboží  na  tuto  stanici,  a  to 
      prostřednictvím   řádně  vyplněné   první  části  (informace 
      o zásilce)  osvědčení  o  provedení  pohraniční  veterinární 
      kontroly a  jejím výsledku, anebo  podrobného popisu zásilky 
      tohoto zboží v písemné nebo počítačové formě, 
b) předložit  kontrolované zboží  s potřebnými  průvodními doklady 
   a informacemi  k provedení  pohraniční veterinární  kontroly na 
   místě,  na němž  má být  tato kontrola  provedena, a poskytnout 
   orgánům provádějícím  tuto kontrolu na  jejich žádost potřebnou 
   součinnost a pomoc. 
 
     (7)   Orgány  provádějící   pohraniční  veterinární  kontrolu 
neodpovídají   za  škodu,   ke  které   došlo  nezbytným  zdržením 
dopravního  prostředku  v  důsledku  provádění  této kontroly. Při 
jejím provádění však postupují tak, aby nebyl provoz dopravce nebo 
provozovatele poštovních služeb rušen větší měrou, než je nezbytně 
nutné. 
------------------------------------------------------------------ 
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
                              § 33 
 
     (1) Pohraniční veterinární kontrola zahrnuje kontrolu dokladů 
a totožnosti kontrolovaného zboží a fyzickou kontrolu. 
 
     (2)  Kontrolou dokladů  a totožnosti  kontrolovaného zboží se 
ověřuje 
a) původ  a následné  určení dovážených  zvířat a  dále, zda údaje 
   uvedené  ve  veterinárním   osvědčení  a  ostatních  průvodních 
   dokladech  potvrzují splnění  dovozních podmínek  a zda zásilka 
   nebyla odmítnuta, 
b) zda  dovážené  živočišné  produkty,  ostatní  veterinární zboží 
   a krmiva   rostlinného  původu,   doplňkové  látky   a  premixy 
   odpovídají   údajům   uvedeným    ve   veterinárním   osvědčení 
   a ostatních průvodních dokladech. 
 
     (3) Fyzická kontrola dovážených 
a) zvířat   zahrnuje  jejich   klinické  a   nezbytné  laboratorní 
   vyšetření,  jakož  i  ověření,  zda  jsou  splněny  veterinární 
   požadavky na  jejich ochranu během přepravy.  V případě potřeby 
   se  v jejím  rámci provádí   též odběr  vzorků, které  mají být 
   vyšetřeny, a to zejména na přítomnost reziduí, 
b) živočišných   produktů   a   ostatního   veterinárního   zboží, 
   s výjimkou   krmiv   rostlinného   původu,   doplňkových  látek 
   a premixů,  zahrnuje  jejich  smyslové  vyšetření, odběr vzorků 
   a laboratorní  zkoušky, jimiž  se zjišťuje,  zda tyto  produkty 
   a ostatní  zboží  odpovídají  dovozním  podmínkám  a  zda  jsou 
   v takovém  stavu, aby  mohly být  použity k  účelu uvedenému ve 
   veterinárním   osvědčení,  popřípadě   v  ostatních  průvodních 
   dokladech, 
c) rostlinných krmiv, doplňkových látek  a premixů zahrnuje jejich 
   smyslové  posouzení  a  laboratorní  zkoušky  podle  zvláštních 
   právních předpisů.4) 
 
     (4)   Vznikne-li  podezření,   že  dovozní   podmínky  nejsou 
dodrženy,  anebo vzniknou-li  pochybnosti o  totožnosti nebo stavu 
kontrolovaného  zboží,  provedou   orgány  provádějící  pohraniční 
veterinární  kontrolu  jakákoli  další  šetření,  jež  považují za 
nezbytná v zájmu odpovědného splnění účelu této kontroly. 
 
     (5)  Zjistí-li  orgány   provádějící  pohraniční  veterinární 
kontrolu, že 
a) kontrolované zboží je nebezpečné pro zdraví zvířat nebo lidí, 
   1. stanoví  odpovídající  vhodné  opatření  k zabránění dalšího 
      působení a šíření nebezpečí pro zdraví zvířat nebo lidí, 
   2. uvědomí  o zjištěných  skutečnostech a  přijatých opatřeních 
      a o  původu  zboží  ostatní  pohraniční  veterinární stanice 
      a Komisi, 
b) v činnosti některého stanoviště veterinární pohraniční kontroly 
   jiného  členského  státu  se  projevují  závažné nebo opakované 
   nedostatky,  učiní příslušná  opatření s  cílem uvědomit Komisi 
   a členské státy o těchto nedostatcích. 
 
     (6) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) umístění   pohraničních  veterinárních   stanic  a  podrobnosti 
   týkající  se  jejich  základního  materiálního  a  personálního 
   zabezpečení, 
b) místo a  způsob výkonu pohraniční  veterinární kontroly, včetně 
   stanovení  postupu  v   případě  kontroly  veterinárního  zboží 
   určeného  k dovozu  přes jinou  pohraniční veterinární stanici, 
   nebo  určeného pro  jiný členský  stát, a  opatření, která činí 
   orgány provádějící  pohraniční veterinární kontrolu  na základě 
   zjištění, že  nejsou splněny dovozní podmínky,   jakož i postup 
   při  kontrole  krmiv   rostlinného  původu,  doplňkových  látek 
   a premixů s uvedením dokladů, které musí tato krmiva, doplňkové 
   látky a premixy provázet, 
c) rozsah  a  další  náležitosti  sdělovaných  údajů, které orgány 
   provádějící    veterinární    kontrolu    bezodkladně   sdělují 
   prostřednictvím dálkového přenosu dat, 
d) rozsah součinnosti, kterou poskytuje dovozce nebo jeho zástupce 
   orgánům provádějícím pohraniční veterinární kontrolu. 
------------------------------------------------------------------ 
4) Zákon č. 91/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
   
                          Dovoz zvířat 
 
                              § 34 
 
     (1)  Vstup zvířat  dovážených z  třetích zemí  na území České 
republiky nelze povolit, jestliže 
a) zvířata  pocházejí z  třetí země  nebo její  části, která  není 
   uvedena  na seznamu  třetích zemí  a jejich  částí, z  nichž je 
   možno zvířata toho druhu dovážet,  anebo z třetí země nebo její 
   části, z nichž je dovoz zvířat toho druhu zakázán, 
b) zvířata nesplňují  dovozní podmínky nebo  představují nebezpečí 
   pro zdraví zvířat nebo lidí, 
c) veterinární  osvědčení  nebo  jiný  průvodní  doklad neodpovídá 
   požadavkům  stanoveným  pro  doklady,  které  provázejí zvířata 
   dovážená z třetích zemí. 
 
     (2)  Mají-li  být  tato  zvířata  umístěna  v  karanténě nebo 
izolaci, může tato karanténa nebo  izolace probíhat buď na samotné 
pohraniční   veterinární  stanici   anebo  v   její  bezprostřední 
blízkosti,  v karanténním  středisku nebo  v hospodářství  v místě 
určení. 
 
     (3)  Náklady na  umístění a  držení zvířat  v karanténě  nebo 
izolaci, které probíhají v samotné pohraniční veterinární stanici, 
nese bez nároku  na náhradu od státu dopravce  nebo jeho zástupce, 
náklady  na  umístění  a  držení  zvířat  v karanténě nebo izolaci 
v ostatních  případech  nese  bez   nároku  na  náhradu  od  státu 
příjemce. 
 
     (4) Obchodování se zvířaty, která byla dovezena z třetí země, 
prošla pohraniční veterinární stanicí a byla propuštěna do volného 
oběhu,  se   řídí  pravidly  uvedenými   v  hlavě  IV   oddílu  1; 
vyžadují-li to  okolnosti, provádí se  veterinární kontrola těchto 
zvířat při příchodu na místo určení. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) podrobnosti o  důvodech, které brání  vstupu jednotlivých druhů 
   zvířat dovážených z třetích zemí na území České republiky, 
b) umísťování zvířat  dovážených z třetích  zemí v karanténě  nebo 
   izolaci  a   technické  podmínky  pro   schválení  karanténního 
   střediska. 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
                              § 35 
 
     (1)  Jestliže  pohraniční  veterinární  kontrola  prokáže, že 
zvířata  dovážená   z  třetí  země   nesplňují  dovozní  podmínky, 
popřípadě že  došlo k jinému pochybení  nebo nesrovnalosti, orgány 
provádějící   pohraniční   veterinární   kontrolu   po  projednání 
s dovozcem nebo jeho zástupcem 
a) určí, že zvířata budou 
   1. dočasně  ustájena,   napojena  a  nakrmena,   podle  potřeby 
      i ošetřena, nebo 
   2. umístěna v karanténě nebo izolaci, anebo 
b) rozhodnou, že zvířata budou 
   1. odeslána ve stanovené lhůtě  zpět, pokud tomu nebrání jejich 
      zdravotní  stav  nebo  požadavky  na  jejich pohodu, přičemž 
      současně  zruší platnost  veterinárního osvědčení, popřípadě 
      jiného průvodního dokladu, které provází odmítnutou zásilku, 
      anebo 
   2. veterinárně vyšetřena  a v souladu  s výsledky veterinárního 
      vyšetření  poražena  pro   potřeby  výživy  lidí,  popřípadě 
      utracena. 
 
     (2) Dovozce nebo jeho zástupce  nese bez nároku na náhradu od 
státu  náklady spojené  s opatřeními   podle odstavce  1, a  to po 
odečtení případného  výnosu z prodeje  poražením zvířete získaných 
živočišných produktů. 
 
   
                   Dovoz živočišných produktů 
 
                              § 36 
 
     (1)  Živočišné  produkty  dovezené   z  třetích  zemí,  které 
vstoupily   na  území   České  republiky,   aniž  byly  předloženy 
k pohraniční  veterinární  kontrole,  musí   být  zabaveny  a  buď 
neškodně odstraněny, anebo vráceny. 
 
     (2)  Jestliže  pohraniční  veterinární  kontrola  prokáže, že 
živočišné  produkty  dovážené  z   třetí  země  nesplňují  dovozní 
podmínky,   popřípadě   že   došlo   k   jinému   pochybení   nebo 
nesrovnalosti, orgány provádějící  pohraniční veterinární kontrolu 
po projednání  s dovozcem nebo  jeho zástupcem rozhodnou,  že tyto 
produkty budou 
a) odeslány nejdéle  do 60 dnů  zpět, pokud tomu  nebrání výsledek 
   pohraniční veterinární  kontroly nebo veterinární  a hygienické 
   požadavky,  a  to  přes  tutéž  pohraniční veterinární stanici, 
   a pokud možno  za použití téhož dopravního  prostředku. V tomto 
   případě orgány provádějící pohraniční veterinární kontrolu také 
   zruší   platnost  veterinárního   osvědčení,  popřípadě  jiného 
   průvodního  dokladu,  který  provází  odmítnutou zásilku, anebo 
   nelze-li živočišné produkty odeslat  zpět, uplynula-li lhůta 60 
   dnů  nebo dal-li  k tomu  dovozce nebo  jeho zástupce  okamžitý 
   souhlas, 
b)  neškodně odstraněny. 
 
     (3) Do doby zpětného odeslání nebo neškodného odstranění musí 
být živočišné produkty pod státním veterinárním dozorem. 
 
     (4) Podle  odstavce 2 se nepostupuje,  jestliže bylo povoleno 
použití  živočišných  produktů  k  jinému  účelu,  pokud  tím není 
ohroženo zdraví lidí nebo zvířat. 
 
     (5) Dovozce nebo jeho zástupce  nese bez nároku na náhradu od 
státu náklady spojené s opatřeními podle odstavců 1 až 3. 
 
                              § 37 
 
   
                         nadpis vypuštěn 
 
     (1)  Živočišné produkty  dovážené z  třetí země  a určené pro 
svobodné celní pásmo, svobodný  celní sklad19) nebo celní sklad20) 
se z  hlediska pohraniční veterinární  kontroly považují za  zboží 
určené k propuštění do volného oběhu na území České republiky nebo 
jiného členského  státu, pokud nejsou jednoznačně  určeny k jinému 
konečnému  použití.  Proto  podléhají  na  pohraniční  veterinární 
stanici  pohraniční veterinární  kontrole za  účelem ověření,  zda 
splňují dovozní podmínky. 
 
     (2) Zpětný  dovoz živočišných produktů,  které byly odmítnuty 
třetí zemí, lze povolit, jestliže tyto produkty 
a) jsou  provázeny  prvopisem  veterinárního  osvědčení, popřípadě 
   jeho opisem ověřeným orgánem, který toto osvědčení vydal, spolu 
   s uvedením  důvodu  odmítnutí  zásilky  a  záruky,  že s těmito 
   produkty nebylo nijak zacházeno  a že byly dodrženy veterinární 
   podmínky   stanovené   pro   jejich   skladování   a  přepravu, 
   a v případě zaplombovaných  kontejnerů prohlášením dopravce, že 
   s těmito produkty nebylo nijak  zacházeno a že obsah kontejnerů 
   nebyl vyložen, 
b) jsou podrobeny kontrole dokladů  a totožnosti, a pokud vzniknou 
   pochybnosti   o   jejich   souladu   se  stanovenými  dovozními 
   podmínkami, též fyzické kontrole, 
c) byly vráceny přímo podniku,  závodu, popřípadě jinému zařízení, 
   původu, a jde-li o tranzit územím jiného členského státu, který 
   byl povolen úředním veterinárním lékařem stanoviště veterinární 
   hraniční kontroly,  v němž poprvé vstoupily  na území členských 
   států. 
 
     (3)  Osoby,  které  dodávají  živočišné  produkty,  určené ke 
spotřebě posádkou  a cestujícími, přímo na  plavidla v mezinárodní 
námořní dopravě, musí 
a) být  pro  tento  účel  schváleny  krajskou  veterinární správou 
   a registrovány, 
b) mít  k  dispozici  prostory  pro  ukládání živočišných produktů 
   s kontrolovanými vchody a východy, 
c) zaručit,  že  neuvolní   živočišné  produkty,  které  nesplňují 
   stanovené podmínky,  ke spotřebě na území  České republiky nebo 
   jiného členského státu. 
 
     (4) Obchodování se živočišnými  produkty, které byly dovezeny 
z třetí  země,  prošly  pohraniční   veterinární  stanicí  a  byly 
propuštěny do volného oběhu, se řídí pravidly uvedenými v hlavě IV 
oddílu  1;  vyžadují-li  to   okolnosti,  provádí  se  veterinární 
kontrola těchto produktů při příchodu na místo určení. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) konkrétní  požadavky  na  dovoz  různých  živočišných  produktů 
   z třetích zemí, včetně požadavků na dovoz produktů určených pro 
   svobodné celní  pásmo, svobodný celní  sklad nebo celní  sklad, 
   a na jejich pohraniční veterinární kontrolu, 
b) podrobnosti  zpětného dovozu  živočišných produktů,  které byly 
   odmítnuty  třetí zemí,  a přímých  dodávek živočišných produktů 
   určených  ke  spotřebě  posádkou   a  cestujícími  na  plavidle 
   v mezinárodní námořní dopravě. 
------------------------------------------------------------------ 
19) § 217 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
20) § 145 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
                              § 38 
 
   
      Tranzit zvířat a živočišných produktů z třetích zemí 
 
     (1) Pro  tranzit kontrolovaného zboží  z jedné třetí  země do 
jiné třetí země (dále jen  "tranzit") územím České republiky platí 
ustanovení 32, 33, 35 a 36 přiměřeně. 
 
     (2) Tranzit zvířat lze povolit za předpokladu, že 
a) tato zvířata  pocházejí ze země, jejímž  zvířatům nebyl zakázán 
   vstup  na území  České republiky,  a že  splňují podle výsledků 
   pohraniční  veterinární  kontroly  dovozní  podmínky, popřípadě 
   podmínky  přinejmenším  rovnocenné,  anebo  že  tranzit  těchto 
   zvířat byl již povolen  úředním veterinárním lékařem stanoviště 
   veterinární hraniční kontroly jiného  členského státu, na jehož 
   území byla zvířata předložena k pohraniční veterinární kontrole 
   dříve, 
b) je  v  souladu  s  tamními  právními  předpisy předložen doklad 
   o závazku první  z třetích zemí,  kam jsou zvířata  zasílána po 
   tranzitu  územím České  republiky, že  tato zvířata  za žádných 
   okolností neodmítne a neodešle zpět,  jakož i že budou dodrženy 
   požadavky na jejich ochranu během přepravy, 
c) zvířata   jsou  přepravována   způsobem  a   za  podmínek,  jež 
   odpovídají  veterinárním požadavkům  na jejich  přepravu, a  že 
   v průběhu  přepravy  jsou  prováděny,  pokud  jde  o  zacházení 
   s těmito zvířaty,  pouze činnosti, které  se provádějí v  místě 
   vstupu nebo  opuštění území České  republiky, a činnosti  nutné 
   k zajištění pohody zvířat, 
d) informace o tom, že  tato zvířata prošla pohraniční veterinární 
   stanicí,  je  prostřednictvím  dálkového  přenosu  dat  předána 
   příslušným  orgánům  tranzitem  dotčených  států  a  stanovišti 
   veterinární  hraniční  kontroly,  jímž  tato  zvířata opouštějí 
   území členských států. 
 
     (3) Tranzit živočišných produktů  lze povolit za předpokladu, 
že 
a) tyto produkty  pocházejí z třetí  země, jejímž produktům  nebyl 
   zakázán  vstup na  území České  republiky, a  že splňují  podle 
   výsledků  pohraniční  veterinární  kontroly  dovozní  podmínky, 
   anebo  že  tranzit  těchto  produktů  byl  již  povolen úředním 
   veterinárním  lékařem stanoviště  veterinární hraniční kontroly 
   jiného  členského  státu,  na  jehož  území  byly tyto produkty 
   předloženy k pohraniční veterinární kontrole dříve, 
b) osoba  odpovědná za  zásilku těchto  produktů se  zaváže, že ji 
   znovu převezme,  pokud bude odmítnuta,  a že s  těmito produkty 
   naloží  v  souladu  s  §  36  a  uhradí  poplatky  za provedení 
   pohraniční veterinární kontroly. 
 
     (4) Prováděcí  právní předpis stanoví  podrobnosti povolování 
tranzitu různých druhů kontrolovaného zboží. 
 
                              § 38a 
 
     (1) Ustanovení § 32 až 38 se nevztahují na dovoz nebo tranzit 
zvířat a živočišných produktů, pokud 
a) tato  zvířata a  produkty jsou  považovány za  zboží, jež  nemá 
   obchodní   charakter,21)   a   jsou   dováženy  nebo  prováženy 
   v cestovním styku jako cestovní zavazadlo, spěšnina, na letecký 
   nákladní   list  nebo   dopravovány  provozovatelem  poštovních 
   služeb, 
b) s jejich   dovozem  nebo   tranzitem  není   spojeno  nebezpečí 
   zavlečení  nákaz zvířat  nebo  nemocí  přenosných ze  zvířat na 
   člověka,  anebo   ohrožení  zdraví  lidí   zdravotně  závadnými 
   živočišnými produkty, 
c) živočišné  produkty nebudou  použity  k  jinému účelu,  než pro 
   který jsou dováženy. 
 
     (2)  Psi,  kočky  a  fretky  mohou  být  dováženi,  popřípadě 
opětovně  dováženi, z  třetích zemí,  jestliže splňují veterinární 
podmínky stanovené pro jejich dovoz do členských států příslušnými 
orgány Evropské unie.21a) 
 
     (3) Prováděcí právní předpis stanoví, ve kterých případech se 
na dovážená,  popřípadě provážená zvířata  nebo živočišné produkty 
nevztahují ustanovení uvedená v odstavci 1. 
------------------------------------------------------------------ 
21) § 2 písm. g) zákona č. 13/1993  Sb., ve znění zákona č. 1/2002 
    Sb. 
21a) Čl.  8 a  následující nařízení  Evropského parlamentu  a Rady 
     998/2003/ES ze dne 26. května 2003 o veterinárních podmínkách 
     pro  neobchodní přesuny  zvířat v  zájmovém chovu  a o  změně 
     směrnice Rady 92/65/EHS. 
 
                              § 38b 
   
       Vývoz zvířat a živočišných produktů do třetích zemí 
 
     (1) K vývozu kontrolovaného zboží do třetích zemí se vyžaduje 
veterinární osvědčení.  K žádosti vývozce  o jeho vydání  musí být 
předložen  doklad  o  veterinárních  podmínkách,  jejichž  splnění 
požaduje  dovážející, popřípadě  tranzitní stát,  a to  v ověřeném 
překladu. 
 
     (2) Prováděcí právní předpis stanoví lhůtu, v níž lze požádat 
o vydání  veterinárního  osvědčení  k  vývozu,  náležitosti a dobu 
platnosti  tohoto  osvědčení,  jak  a  na  základě  čeho  se  toto 
osvědčení vydává. 
 
                              § 38c 
 
     (1)  K  přepravě  kontrolovaného  zboží  při  dovozu,  vývozu 
a tranzitu  mohou  být  použity  jen  takové  dopravní prostředky, 
zařízení  a   obaly,  které  odpovídají   veterinárním  požadavkům 
stanoveným pro vnitrostátní přepravu zboží téhož druhu. 
 
     (2)  Napájení  a  krmení   zvířat  v  pohraniční  veterinární 
stanici, popřípadě  na jiných místech v  průběhu přepravy musí být 
provedeno  tak,  aby  přepravovaná  zvířata  nebyla  v  přímém ani 
nepřímém styku s tuzemskými zvířaty. 
 
     (3) Přepravu kontrolovaného zboží v tuzemsku provede dopravce 
co  nejrychleji, a  pokud  možno  bez překládky.  Dovezená jatečná 
zvířata  musí  být  přepravena  přímo  na  jatky  a  bez  prodlení 
poražena. 
 
     (4) Má-li doba přepravy vyvážených zvířat přesáhnout 8 hodin, 
vypracuje dopravce v dohodě s odesilatelem plán cesty. 
 
     (5)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví,  do  jaké  doby  po 
příchodu  na  jatky  musí  být  poražena  dovezená jatečná zvířata 
jednotlivých druhů. 
 
                              § 38d 
 
     (1)  Zvláštní právní  předpisy  o  dovozu a  vývozu zvířat22) 
zůstávají nedotčeny. 
 
     (2) Pohraniční veterinární kontrole nepodléhá zboží, které je 
podle celních předpisů23) osvobozeno od celní kontroly. 
------------------------------------------------------------------ 
22) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon č. 16/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
23) § 49 zákona č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
                             HLAVA V 
                       VETERINÁRNÍ ASANACE 
 
                              § 39 
 
  (1) Veterinárními asanačními činnostmi jsou 
a) sběr,   svoz,  neškodné   odstraňování  a   další  zpracovávání 
   konfiskátů živočišného původu, 
b) dezinfekce, deratizace, dezinsekce, popřípadě i dezodorizace, 
c) odchyt toulavých zvířat a jejich umístění do karantény. 
 
  (2) Konfiskáty živočišného původu, které nejsou vhodné ke krmení 
zvířat nebo  k dalšímu zpracování,  musí být bez  průtahů neškodně 
odstraněny (zahrabány na určeném místě anebo spáleny). 
 
   (3) Vysokorizikové  konfiskáty živočišného původu  lze neškodně 
odstraňovat a  dále zpracovávat pouze  v zařízení, které  bylo pro 
tento účel  schváleno Státní veterinární správou  a je pod státním 
veterinárním  dozorem, a  to způsobem  zaručujícím zničení původců 
nákaz. Specifikovaný rizikový materiál musí být barevně označován, 
odděleně  ukládán a  evidován, odděleně  přepravován a  stanoveným 
způsobem odděleně zpracováván. 
 
   (4)  Nízkorizikové  konfiskáty  živočišného  původu  mohou  být 
zpracovávány  také v  zařízení,  které  vyrábí krmiva  pro zvířata 
v zájmovém  chovu,  anebo  technické  nebo  farmaceutické výrobky. 
Krmiva  pro  zvířata  v  zájmovém  chovu  mohou být vyráběna pouze 
z nízkorizikových konfiskátů živočišného původu. 
 
  (5)     Směs     společně     zpracovávaných    vysokorizikových 
a nízkorizikových konfiskátů  živočišného původu se  vždy považuje 
za vysokorizikové konfiskáty živočišného původu. 
 
  (6)  Veterinární  asanační  činnosti  uvedené  v  odstavci 1 lze 
vykonávat jen  na základě povolení  příslušného orgánu veterinární 
správy. 
 
  (7)  K speciální  ochranné dezinfekci,  dezinsekci a  deratizaci 
podle  tohoto  zákona,  jíž  se  rozumí  odborná činnost cílená na 
zneškodňování  původců  nákaz  a  jejich  přenašečů,  z nákazového 
a hygienického  hlediska  škodlivých  členovců,  hlodavců a jiných 
živočichů,  mohou  být   používány  jen  dezinfekční,  dezinsekční 
a deratizační  přípravky   schválené  podle  tohoto   zákona  nebo 
zvláštních právních  předpisů;9a) musí být  dodržovány návody dané 
výrobci  těchto přípravků.  Způsobilost k  výkonu těchto  činností 
upravují zvláštní právní předpisy.23a) 
------------------------------------------------------------------ 
9a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon č.  258/2000 Sb., o  ochraně veřejného zdraví  a o změně 
    některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 
    Zákon  č.  157/1998  Sb.,  o  chemických  látkách a chemických 
    přípravcích  a  o  změně  některých  dalších  zákonů, ve znění 
    pozdějších předpisů. 
23a) § 55  a násl.  zákona č.  258/2000 Sb.,  ve znění  pozdějších 
     předpisů. 
 
                              § 40 
 
  (1) Chovatelé a  osoby zacházející se  živočišnými produkty jsou 
povinni   zajistit  neškodné   odstranění  konfiskátů  živočišného 
původu, které  vzniknou v souvislosti  s jejich činností.  Není-li 
stanoveno jinak, jsou povinni 
a) hlásit neprodleně  výskyt konfiskátů živočišného  původu osobě, 
   která  provádí jejich  sběr a  svoz. Ohlašovací  povinnost nemá 
   chovatel nebo osoba zacházející  se živočišnými produkty, pokud 
   se  s  osobou,  jíž  byl  povolen  výkon  veterinární  asanační 
   činnosti, dohodla na  pravidelném (turnusovém) svozu konfiskátů 
   živočišného původu, 
b) třídit, bezpečně  ukládat a podle  potřeby ošetřovat konfiskáty 
   živočišného  původu do  doby svozu  na místech  schválených pro 
   tento  účel   krajskou veterinární  správou,  a   to  tak,  aby 
   nedocházelo k  jejich zcizení, k ohrožení  zdraví lidí a zvířat 
   anebo k  poškození životního prostředí.  Specifikovaný rizikový 
   materiál musí barevně označovat, odděleně ukládat a evidovat, 
c) předávat  konfiskáty  živočišného  původu  osobě, která provádí 
   jejich sběr a  svoz, platit jí za svoz  a neškodné odstraňování 
   a další  zpracovávání konfiskátů  živočišného původu  sjednanou 
   cenu,  poskytovat  jí  k  tomu  nezbytnou  součinnost  a pomoc, 
   zejména při přibližování kadáverů  na místa přístupná dopravním 
   prostředkům a při jejich nakládání. 
 
  (2) Chovatelé  a  osoby  zacházející  se  živočišnými  produkty, 
u nichž se  obvykle vyskytují konfiskáty  živočišného původu, jsou 
dále povinni 
a) zřizovat   nepropustné,   dobře   čistitelné,  dezinfikovatelné 
   a uzavíratelné   kafilerní   boxy   pro   krátkodobé   ukládání 
   konfiskátů  živočišného  původu,  čistit  a  dezinfikovat je po 
   každém vyprázdnění, 
b) vhodně umísťovat kafilerní boxy  jak z hlediska jejich oddělení 
   od ostatních  provozních prostorů, tak  i z hlediska  nakládání 
   a svozu konfiskátů živočišného původu. 
 
  (3) Není-li  znám   chovatel,  má  ohlašovací   povinnost  podle 
odstavce  1 písm.  a) ten,   komu náleží  nebo kdo  spravuje místo 
nálezu  kadáveru.   V  tomto  případě   hradí  náklady  neškodného 
odstranění kadáveru obec. 
 
  (4) Chovatel  může výjimečně  sám na  vlastním pozemku  neškodně 
odstranit  kadáver zvířete  v zájmovém  chovu, pokud  nepochází ze 
zvířete  náležejícího mezi  přežvýkavce nebo  z prasete,  anebo ze 
zvířete  nemocného  nebezpečnou  nákazou  nebo  podezřelého z této 
nákazy;  takový  kadáver  se  považuje  za nízkorizikový konfiskát 
živočišného  původu,  pokud  příslušný  orgán  veterinární  správy 
nerozhodl  z  nákazových  důvodů  jinak.  Neškodným odstraněním se 
v tomto  případě rozumí  spálení anebo  zakopání na  místě vhodném 
z hlediska  ochrany  zdraví  lidí  a  zvířat  a  ochrany životního 
prostředí, a to do hloubky  nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních 
prostředků. 
 
  (5) Podnikatel, který  zachází se živočišnými  produkty, může se 
souhlasem krajské veterinární správy  a za podmínek jí stanovených 
zpracovávat   ve   vlastním   zařízení   nízkorizikové  konfiskáty 
živočišného původu, které vznikly v souvislosti s jeho činností. 
 
                              § 41 
 
  (1) Osoba, jíž byl povolen  výkon veterinární asanační činnosti, 
je  povinna vykonávat  ji tak,  aby nedocházelo  k ohrožení zdraví 
lidí  a  zvířat,  k  týrání  zvířat  anebo  k  poškození životního 
prostředí.  Osoba,  jejímž  předmětem   činnosti  je  sběr,  svoz, 
neškodné odstraňování i  další zpracovávání konfiskátů živočišného 
původu, (dále jen "asanační podnik") je povinna dále 
a) zajistit  nepřetržitý  příjem   hlášení  o  výskytu  konfiskátů 
   živočišného  původu a  svážet je   do 24  hodin poté,  kdy byla 
   o potřebě   svozu  uvědoměna,   v  případech   veřejného  zájmu 
   neprodleně, 
b) za cenu sjednanou podle  zvláštních právních předpisů24) svážet 
   a neškodně  odstraňovat   nebo  dále  zpracovávat   z  určeného 
   územního obvodu (svozové oblasti) 
  1. veškeré vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, 
  2. nízkorizikové konfiskáty živočišného  původu, pokud v souladu 
     s tímto   zákonem  nebyly   neškodně  odstraněny   nebo  dále 
     zpracovány jinak, 
c) odděleně  přepravovat  a   odděleně,  za  použití  odpovídající 
   teploty  a tlaku,  neškodně odstraňovat  specifikovaný rizikový 
   materiál, 
d) dále zpracovávat jen konfiskáty  živočišného původu, které byly 
   sterilizací nebo jiným vhodným způsobem zbaveny původců nákaz, 
e) dodržovat   veterinární  a   hygienické  požadavky   na  svoz, 
    přepravu,   neškodné   odstraňování   a   další   zpracovávání 
    konfiskátů živočišného  původu, určit kritické  body pro každý 
    technologický  postup, provádět  jejich kontrolu,  vést o  tom 
    záznamy, uchovávat je po dobu nejméně 2 let a poskytovat je na 
    požádání orgánům vykonávajícím státní veterinární dozor,". 
f) při  zdolávání nebezpečné  nákazy a  jejích následků postupovat 
   v souladu s nařízenými ochrannými a zdolávacími opatřeními, 
g) vypracovat provozní řád a předložit jej před zahájením činnosti 
   krajské veterinární správě ke schválení, 
h) vytvořit   podmínky  včetně   bezplatného  poskytnutí  vhodného 
   prostoru  k provádění  patologicko-anatomických pitev  kadáverů 
   (dále   jen   "veterinární   prosektorská   činnost")  krajskou 
   veterinární správou. 
 
  (2)  Konfiskáty živočišného  původu převzaté  asanačním podnikem 
k neškodnému  odstranění  nebo  k  dalšímu  zpracování  nesmí  již 
opustit prostory  tohoto podniku bez  souhlasu krajské veterinární 
správy,  nejde-li   o  jejich  přemístění   do  jiného  asanačního 
podniku. 
 
  (3) Místo   určené   pro    neškodné   odstraňování   konfiskátů 
živočišného původu zahrabáním  (dále jen "zahraboviště"), zařízení 
určené pro  neškodné odstraňování a  další zpracovávání konfiskátů 
živočišného původu  nebo místo určené pro  ukládání nebo spalování 
kadáverů zvířat v zájmovém chovu se zřizují po vyjádření krajského 
úřadu, obecního  úřadu nebo újezdního úřadu  a krajské veterinární 
správy na místě, 
a) které  je dostatečně  vzdáleno od  míst, na  nichž jsou chována 
   hospodářská zvířata, 
b) kde touto činností nebude narušováno životní prostředí. 
 
  (4) Zařízení   určené   pro   neškodné   odstraňování   a  další 
zpracovávání  konfiskátů  živočišného  původu  musí  být  vybaveno 
a udržováno  tak,  aby  umožňovalo   bezpečnou  práci  a  bezpečné 
zneškodňování  a  zpracovávání  konfiskátů,  popřípadě  uvádění do 
oběhu  takových  výrobků,  které  neobsahují  nepřípustné množství 
škodlivých látek ani patogenních  mikroorganismů. V tomto zařízení 
nesmí být vyráběny výrobky určené k výživě lidí. 
 
  (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) konfiskáty   živočišného  původu,   které  jsou  vysokorizikové 
   a které jsou  nízkorizikové, kde a  jakým způsobem se  neškodně 
   odstraňují a dále zpracovávají, 
b) vysokorizikové konfiskáty živočišného původu, které se považují 
   za  specifikovaný rizikový  materiál, kde  a jakým  způsobem se 
   neškodně odstraňují, 
c) veterinární a hygienické požadavky na 
   1. přepravu  konfiskátů   živočišného  původu  a   na  dopravní 
      prostředky, jež jsou k této přepravě určeny, 
   2. neškodné   odstraňování  a   další  zpracovávání  konfiskátů 
      živočišného   původu,   na   zahraboviště,   na   uspořádání 
      a vybavení  zařízení  určeného   pro  neškodné  odstraňování 
      a další  zpracovávání  konfiskátů  živočišného  původu  a na 
      zařízení (místo) určené pro ukládání nebo spalování kadáverů 
      zvířat v zájmovém chovu, 
d) kdy a které konfiskáty živočišného  původu mohou být použity ke 
   krmení zvířat a k vědeckým účelům, 
e) způsob provádění vlastní kontroly hygienických podmínek dalšího 
   zpracovávání  konfiskátů živočišného  původu osobami,  jimž byl 
   povolen výkon veterinární asanační činnosti, a způsob a rozsah, 
   v jakém  kontrolují další  zpracovávání konfiskátů  živočišného 
   původu orgány vykonávající státní veterinární dozor. 
 
                              § 42 
 
  (1) Osoba, jíž  byl povolen výkon činnosti uvedené  v § 39 odst. 
1 písm. c), provádí 
a) v rámci ochranných a zdolávacích  opatření odchyt toulavých psů 
   a koček,  popřípadě i  jiných, na  nebezpečnou nákazu vnímavých 
   zvířat v místě a době nařízení zákazu volného pohybu zvířat, 
b) na žádost  obecního úřadu, Policie České  republiky nebo obecní 
   policie a  v součinnosti s  nimi odchyt toulavých  psů a koček, 
   popřípadě  i  jiných  zvířat,  a  jejich  umístění v karanténě, 
   je-li  jejich  odchyt  v  zájmu  ochrany  zdraví lidí a zvířat, 
   popřípadě v jiném veřejném zájmu. 
 
  (2)  Odchyt toulavých  psů a  koček, popřípadě  i jiných  zvířat 
podle  odstavce   1  může  provádět  také   fyzická  osoba,  která 
absolvovala odborný  kurz pro odchyt toulavých  zvířat a zacházení 
s nimi, s úspěchem složila  závěrečnou zkoušku před komisí krajské 
veterinární  správy, a  získala  tak  osvědčení, jež  ji opravňuje 
k výkonu této činnosti. 
 
  (3) Osoba uvedená v odstavci 1 nebo 2 odchycené zvíře 
a) vydá chovateli, který je povinen 
  1. držet toto  zvíře podle pokynů krajské  veterinární správy po 
     nezbytně nutnou dobu v karanténě, 
  2. nahradit   náklady  vynaložené   na  odchyt   tohoto  zvířete 
     a dočasnou péči o ně, 
b) utratí, rozhodne-li tak krajská veterinární správa z nákazových 
   nebo  diagnostických důvodů,  vyžaduje-li to  povaha nebezpečné 
   nákazy a okolnosti případu; náklady na utracení6) zvířete hradí 
   stát. 
 
  (4) Není-li  znám chovatel,  jemuž by  mělo být  odchycené zvíře 
vráceno  podle  odstavce  2  písm.  a),  anebo  nelze-li je vrátit 
chovateli  z jiného  důvodu, osoba   uvedená v  odstavci 1  nebo 2 
odchycené zvíře 
a) nabídne  občanskému sdružení,  jež  se  podílí na  plnění úkolů 
   ochrany zvířat, anebo 
b) umístí v útulku pro odchycená a opuštěná zvířata. 
 
  (5)   Prováděcí   právní   předpis   stanoví  organizaci,  obsah 
a podmínky odborného kurzu pro odchyt toulavých zvířat a zacházení 
s nimi, jakož i organizaci a obsah závěrečné zkoušky. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.  
 
                            HLAVA VI 
            STÁTNÍ SPRÁVA VE VĚCECH VETERINÁRNÍ PÉČE 
 
                              § 43 
 
         Orgány státní správy ve věcech veterinární péče 
 
  Státní správu ve věcech veterinární péče vykonávají 
a) ministerstvo, 
b) Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra, 
c) obce, 
d) orgány veterinární správy.  
 
                              § 44 
 
  (1) Ministerstvo 
a) stanoví   hlavní  směry   rozvoje  a   úkoly  veterinární  péče 
   a kontroluje jejich plnění, 
b) řídí výkon státní správy ve věcech veterinární péče a rozhoduje 
   o opravných  prostředcích proti  rozhodnutím Státní veterinární 
   správy, 
c) schvaluje programy ozdravování zvířat  a zásady pro vypracování 
   pohotovostních plánů pro  případ výskytu některých nebezpečných 
   nákaz  a  nemocí  přenosných  ze  zvířat  na  člověka  a vzniku 
   mimořádné situace (dále jen "pohotovostní plán"), 
d) na  základě nákazové  situace a  jejího předpokládaného  vývoje 
   a se  zřetelem   na  zvláštní  veterinární   záruky  požadované 
   v souvislosti  s  mezinárodním  obchodem  se  zvířaty  a jejich 
   produkty  stanoví,  které  povinné  preventivní  a diagnostické 
   úkony k  předcházení vzniku a šíření  nákaz a nemocí přenosných 
   ze zvířat na člověka, jakož  i k jejich zdolávání, se provádějí 
   v příslušném kalendářním roce, a určuje, které z nich a v jakém 
   rozsahu se hradí z prostředků státního rozpočtu. Mezi nákazami, 
   jichž se  tyto úkony týkají,  jsou vždy tuberkulóza,  brucelóza 
   a enzootická  leukóza  skotu,  jakož  i  brucelóza a Aujeszkyho 
   choroba prasat, 
e) koordinuje činnost  ústředních orgánů státní  správy při plnění 
   úkolů souvisejících s předcházením vzniku a šíření nebezpečných 
   nákaz a jejich zdoláváním, 
f) může měnit nebo zrušit mimořádná veterinární opatření vyhlášená 
   Státní veterinární správou, která trvají déle než 15 dnů, 
g) rozhoduje  o náhradě  nákladů a  ztrát vzniklých  v souvislosti 
   s nebezpečnými nákazami, 
h) pověří  vedením evidence  pasů psů,  koček a  fretek v zájmovém 
   chovu,  přemísťovaných  mezi   členskými  státy  k  neobchodním 
   účelům,  osobu,  která  je  způsobilá  zajistit  pro tento účel 
   technické vybavení  a shromažďovat potřebné  údaje, vést jejich 
   databázi a uchovávat  je tak, aby nedošlo k  jejich ztrátě nebo 
   zneužití.  Pověření může  být odňato,  poruší-li osoba pověřená 
   vedením evidence pasů povinnost  stanovenou v tomto zákoně nebo 
   změní-li se skutečnosti rozhodné pro její pověření. 
 
  (2) Ministerstvo  zřizuje státní veterinární ústavy  a ústav pro 
vědeckovýzkumnou  činnost  v  oboru  veterinárního  lékařství a na 
návrh  Státní  veterinární  správy  schvaluje  národní  referenční 
laboratoře; seznam národních referenčních laboratoří se zveřejňuje 
ve Věstníku Ministerstva zemědělství. 
 
  (3) Ministr  zemědělství zřizuje  v dohodě  s ústředními  orgány 
státní   správy,   jimž   přísluší   některé   úkoly   související 
s předcházením  vzniku  a  šíření   nebezpečných  nákaz  a  jejich 
zdoláváním,  Ústřední nákazovou  komisi jako  svůj trvalý  poradní 
orgán.  
 
                              § 45 
 
  Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra v oboru své působnosti 
a) organizuje   provádění   mimořádných   veterinárních   opatření 
   nařízených  jinými orgány,  popřípadě  činí  v dohodě  s těmito 
   orgány vlastní mimořádná veterinární opatření, 
b) provádí  ve  spolupráci  s  orgány  veterinární  správy povinné 
   preventivní, diagnostické a léčebné  úkony k předcházení vzniku 
   a šíření nebezpečných nákaz a k  jejich zdolávání, jakož i jiné 
   odborné  veterinární  úkony,  potřebné  k  veterinární kontrole 
   zdraví, dědičnosti zdraví a hygieny plemenitby, 
c) vykonává státní veterinární dozor  a činí opatření k odstranění 
   zjištěných  nedostatků, a  to Ministerstvo  obrany v  objektech 
   důležitých   pro   obranu   státu24a)   a  Ministerstvo  vnitra 
   v zařízeních,  která  spravuje  v  souvislosti  s plněním svých 
   úkolů, 
d) poskytuje   orgánům  veterinární   správy  informace   důležité 
   z hlediska  předcházení  vzniku  a  šíření  nebezpečných  nákaz 
   a péče o zdravotní nezávadnost živočišných produktů. 
------------------------------------------------------------------ 
24a) § 29  zákona  č.  222/1999  Sb.,  o  zajišťování obrany České 
     republiky. 
 
                              § 46 
 
  Obec 
a) po určení veterinárních podmínek  schvaluje místa, na nichž lze 
   konat  svody  zvířat  a   trhy  určené  k  prodeji  živočišných 
   produktů, a povoluje jejich konání, 
b) vydává  na návrh  krajské veterinární  správy nařízení  obce25) 
   o nařízení   mimořádných  veterinárních   opatření,  ruší  tato 
   nařízení a dozírá na jejich  plnění. To však neplatí pro hlavní 
   město  Prahu, v  němž  vyhlašuje  a ruší  mimořádná veterinární 
   opatření vždy Městská veterinární správa v Praze, 
c) sama  nebo ve  spolupráci s  jinou obcí  nebo jinou osobou může 
   zřídit  a  provozovat  útulek  pro  opuštěná zvířata  odchycená 
   podle § 42 odst. 1, 
d) hradí náklady  spojené s odchytem  a karanténováním odchyceného 
   zvířete podle § 42, není-li jeho chovatel znám. 
------------------------------------------------------------------ 
25) § 102  odst.  2  písm.  d)  zákona  č.  128/2000 Sb., o obcích 
    (obecní zřízení). 
 
                              § 47 
 
                    Orgány veterinární správy 
 
  (1) Orgány veterinární správy jsou 
a) Státní  veterinární správa,  která vykonává  působnost na celém 
   území České republiky, 
b) krajské veterinární správy, které  se zřizují pro územní obvody 
   krajů7a)  a   vykonávají  v  nich   státní  správu  ve   věcech 
   veterinární péče,  a Městská veterinární správa  v Praze, která 
   vykonává působnost krajské veterinární správy na území hlavního 
   města  Prahy. Krajské  veterinární správy  mají v  okresech své 
   inspektoráty, 
c) Ústav  pro státní  kontrolu veterinárních  biopreparátů a léčiv 
   (dále jen "Ústav"). 
 
  (2) Orgány  veterinární správy jsou  správními úřady a  účetními 
jednotkami. 
 
  (3) Ministr  jmenuje  a   odvolává  ústředního  ředitele  Státní 
veterinární správy (dále jen "ústřední ředitel"). 
 
  (4) Ústřední  ředitel  jmenuje  a  odvolává  ředitele  krajských 
veterinárních správ a státních veterinárních ústavů. 
------------------------------------------------------------------ 
7a) Ústavní zákon  č. 347/1997 Sb.,  o vytvoření vyšších  územních 
    samosprávných celků  a o změně ústavního  zákona České národní 
    rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního 
    zákona č. 176/2001 Sb. 
 
                              § 48 
 
                    Státní veterinární správa 
 
  (1) Státní veterinární správa 
a) zpracovává koncepce  ochrany zdraví zvířat  a péče o  zdravotní 
   nezávadnost  živočišných  produktů,  jakož  i  plány  sledování 
   některých  látek   a  jejich  reziduí,   a  zabezpečuje  jejich 
   realizaci, 
b) předkládá ministerstvu ke schválení návrhy programů ozdravování 
   zvířat,  včetně  návrhů  na  jejich  financování, a zabezpečuje 
   jejich  plnění,  návrhy  zásad  pro  vypracování pohotovostních 
   plánů,  jakož i  v případě  hospodářských zvířat  po projednání 
   s Agrární  komorou  -  návrhy  na  stanovení  dalších povinných 
   preventivních  a  diagnostických  úkonů  k  předcházení  vzniku 
   a šíření  nákaz  a  nemocí  přenosných  ze  zvířat  na  člověka 
   a k jejich zdolávání, které nejsou uvedeny v § 44 odst. 1 písm. 
   d) větě druhé. Při  vzniku mimořádné situace organizuje činnost 
   středisek pro likvidaci nebezpečných nákaz, 
c) vypracovává   a  aktualizuje   celostátní  pohotovostní   plány 
   a uveřejňuje   je   ve   Věstníku   Ministerstva   zemědělství, 
   koordinuje  provádění povinných  preventivních a diagnostických 
   úkonů k  předcházení vzniku a šíření  nákaz a nemocí přenosných 
   ze zvířat  na člověka a  k jejich zdolávání,  vyhlašuje a ruší, 
   popřípadě zmírňuje  mimořádná veterinární opatření,  která mají 
   celostátní povahu  nebo se týkají  územních obvodů více  krajů, 
   a dozírá na jejich plnění, 
d) řídí   krajské  veterinární   správy,  rozhoduje   o  opravných 
   prostředcích  proti  jejich  rozhodnutím  a  proti  rozhodnutím 
   Ústavu, 
e) řídí  státní veterinární  ústavy a  koordinuje jejich  odbornou 
   činnost, navrhuje ministerstvu schválení národních referenčních 
   laboratoří   a  schvaluje   referenční  laboratoře,   usměrňuje 
   a koordinuje jejich činnost, 
f) vykonává  státní  veterinární  dozor  a  vydává  závazné pokyny 
   k odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem 
   Evropských společenství  v případech a  za podmínek stanovených 
   prováděcími     právními     předpisy     zmírňující    výjimky 
   z veterinárních požadavků  stanovených na zdraví  zvířat a jeho 
   ochranu,  na  živočišné  produkty  a  na  uspořádání a vybavení 
   podniků, v nichž se s těmito produkty zachází, 
g) vydává závazné posudky v případech,  v nichž si jejich vydávání 
   vyhradí, posuzuje a schvaluje  z veterinárního hlediska postupy 
   a zařízení   pro   tepelné   ošetření   mléka,  prověřuje,  zda 
   pohraniční veterinární  stanice splňuje požadavky  na umístění, 
   materiální   a  personální   vybavení  stanoviště   veterinární 
   hraniční   kontroly,   pozastavuje    její   činnost,   zejména 
   vyžaduje-li to ochrana zdraví lidí a zvířat, 
h) určuje veterinární podmínky, za  nichž lze povolit konání svodu 
   zvířat s mezinárodní účastí, 
i) dává z  hlediska zdravotní nezávadnosti  souhlas k biologickému 
   zkoušení  dosud  nepoužívaných  krmiv,  jejich  výrobě,  dovozu 
   a uvádění do oběhu, 
j) vede a  zveřejňuje na webové stránce  Státní veterinární správy 
   seznamy schválených a registrovaných, popřípadě povolených 
    1. účastníků sítě sledování,  trhů, shromažďovacích středisek, 
       karanténních   středisek,    popřípadě   jiných   zařízení, 
       podílejících se na uvádění  zvířat do oběhu, na obchodování 
       s nimi nebo na jejich dovozu či vývozu, 
    2. podniků, závodů, popřípadě jiných zařízení, podílejících se 
       na výrobě,  zpracovávání a uvádění  živočišných produktů do 
       oběhu,  na  obchodování  s  nimi  nebo  na jejich dovozu či 
       vývozu, 
    3. osob,   které  jako   podnikatelé10)  přepravují  živočišné 
       produkty, a obchodníků (§ 9b), 
    4. třetích zemí,  popřípadě jejich částí, z  nichž lze dovážet 
       zvířata a živočišné produkty do České republiky, 
    5. hospodářství,   karanténních  stanic,   podniků,  popřípadě 
       jiných  zařízení  v  třetích  zemích,  z  nichž lze dovážet 
       zvířata nebo živočišné produkty do České republiky, 
    6. veterinárních laboratoří, asanačních podniků a zařízení pro 
       neškodné odstraňování a další zpracovávání vysokorizikových 
       konfiskátů živočišného původu, 
    7. svobodných   celních  pásem,   svobodných  celních   skladů 
       a celních skladů, 
k) vydává prostřednictvím metodických návodů  a v souladu s právem 
   Evropských společenství vzory veterinárních osvědčení, 
l) vydává, mění a odnímá fyzickým a právnickým osobám povolení 
  1. k provádění    laboratorní,   popřípadě    jiné   veterinární 
     diagnostické činnosti, jejíž výsledky  mají být využívány pro 
     účely státního veterinárního dozoru, 
  2. k provozování asanačního podniku, 
m) ve   spolupráci   s   ostatními   orgány   veterinární   správy 
   shromažďuje,  zpracovává  a  vyhodnocuje  informace  z  oblasti 
   veterinární péče včetně údajů,  jež se Česká republika zavázala 
   podávat  mezinárodním  organizacím  vzhledem  ke svému členství 
   v nich, vede,  provozuje a rozvíjí informační  systém v oblasti 
   veterinární péče v souladu  se zvláštními právními předpisy25b) 
   a závaznými   standardy,  organizuje   jeho  využívání   orgány 
   veterinární  správy k  plnění jejich  úkolů a  zabezpečuje jeho 
   funkční   integraci  do   mezinárodních  informačních   systémů 
   v oblasti veterinární péče, 
n) organizuje  atestační  studium  úředních  veterinárních  lékařů 
   a uděluje atestace, organizuje  odbornou průpravu veterinárních 
   asistentů, 
o) spolupracuje 
    1. s Agrární   komorou,    Potravinářskou   komorou,   Komorou 
       veterinárních  lékařů České  republiky (dále  jen "Komora") 
       a s   dalšími   profesními   zájmovými   sdruženími,  jakož 
       i s   Veterinární   a   farmaceutickou   univerzitou   Brno 
       v otázkách  týkajících  se  jejich  působnosti a společného 
       zájmu, 
    2. s orgány  Evropské unie  a členskými  státy, jimž poskytuje 
       potřebnou  součinnost a  požadované informace  z oboru  své 
       působnosti, 
    3. se   zahraničními  veterinárními   službami  a  příslušnými 
       mezinárodními organizacemi, 
p) plní  úkoly  vyplývající  pro   ni  z  bezprostředně  závazných 
   právních  předpisů  Evropských  společenství,  zejména vykonává 
   dozor   nad  plněním   povinností  vyplývajících   pro  fyzické 
   a právnické  osoby  z  těchto  bezprostředně závazných právních 
   předpisů Evropských společenství, 
q) plní  ostatní  úkoly  stanovené  tímto  zákonem nebo zvláštními 
   právními předpisy.1) 
 
  (2)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  konkrétní požadavky na 
vybavení,  způsob   a  organizaci  provozu   informačního  systému 
v oblasti veterinární péče. 
------------------------------------------------------------------ 
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o  péči o zdraví lidu, ve znění 
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.   240/1991  Sb.,  o  šlechtění 
   a plemenitbě  hospodářských zvířat,  zákon č.  246/1992 Sb., na 
   ochranu  zvířat  proti  týrání,  ve  znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  91/1996  Sb.,  o  krmivech,  zákon  č.  16/1997 Sb., 
   o podmínkách  dovozu a  vývozu ohrožených  druhů volně žijících 
   živočichů  a  planě  rostoucích  rostlin  a  dalších opatřeních 
   k ochraně těchto druhů a o  změně a doplnění zákona č. 114/1992 
   Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  79/1997  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách a doplnění 
   některých   souvisejících  zákonů,   zákon  č.   110/1997  Sb., 
   o potravinách  a  tabákových  výrobcích  a  o  změně a doplnění 
   některých souvisejících zákonů. 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
25b) Zákon  č.  365/2000  Sb.,  o  informačních  systémech veřejné 
     správy a o změně některých dalších zákonů. 
  
 
                              § 49 
 
   
                 Krajská veterinární správa 
 
  (1) Krajská veterinární správa 
a) vypracovává   a   aktualizuje    krajské   pohotovostní   plány 
   a kontroluje jejich plnění, 
b) organizuje  provádění povinných  preventivních a diagnostických 
   úkonů k předcházení vzniku a  šíření nákaz a k jejich zdolávání 
   a stanoví  chovatelům lhůty  pro předložení  výsledků vyšetření 
   zvířat,   zdravotních   zkoušek   a   povinných   preventivních 
   a diagnostických úkonů podle § 5 odst. 1 písm. a), a plní úkoly 
   vyplývající pro  ni z plánu sledování  některých látek a jejich 
   reziduí, 
c) vyhlašuje   mimořádná   veterinární   opatření   v  obvodu  své 
   působnosti nebo jeho části, přesahující územní obvod obce, ruší 
   vyhlášená  mimořádná veterinární  opatření, popřípadě  zmírňuje 
   nebo  ruší  některá  z  nich  a  dozírá  na  plnění vyhlášených 
   opatření, 
d) rozhoduje o nařízení  mimořádných veterinárních opatření, jimiž 
   se   ukládají   povinnosti    individuálně   určeným   fyzickým 
   a právnickým osobám,  o zrušení nařízených  opatření, popřípadě 
   zmírnění  nebo  zrušení  některých  z  nich  a dozírá na plnění 
   nařízených opatření, 
e) oznamuje  na  základě  výsledků  předběžného  vyšetření  zvířat 
   podezření z výskytu nebezpečné nákazy Státní veterinární správě 
   a po jejich potvrzení výskyt  této nákazy příslušnému krajskému 
   úřadu,   obci,  orgánu   Policie  České   republiky  a   místně 
   příslušnému orgánu Komory, výskyt  nemoci přenosné ze zvířat na 
   člověka též příslušnému orgánu hygienické služby, 
f) z nákazových důvodů může nařídit  chovateli, aby předvedl zvíře 
   k veterinárnímu vyšetření, ochrannému očkování nebo k provedení 
   jiného  odborného   veterinárního  úkonu,  a   určuje  podmínky 
   karantény a izolace, 
g) vykonává  státní  veterinární  dozor  a  vydává  závazné pokyny 
   k odstranění zjištěných nedostatků, povoluje v souladu s právem 
   Evropských společenství  v případech a  za podmínek stanovených 
   prováděcími     právními     předpisy     zmírňující    výjimky 
   z veterinárních požadavků  stanovených na zdraví  zvířat a jeho 
   ochranu,  na  živočišné  produkty  a  na  uspořádání a vybavení 
   podniků, v nichž se s těmito produkty zachází, 
h) schvaluje a registruje 
    1. účastníky  sítě sledování,  trhy, shromažďovací  střediska, 
       karanténní  střediska, popřípadě  jiná zařízení, podílející 
       se na uvádění  zvířat do oběhu, na obchodování  s nimi nebo 
       na jejich dovozu či vývozu, 
    2. podniky, závody, popřípadě jiná  zařízení, podílející se na 
       výrobě,  zpracovávání  a  uvádění  živočišných  produktů do 
       oběhu,  na  obchodování  s  nimi  nebo  na jejich dovozu či 
       vývozu, 
    3. osoby,  které  jako   podnikatelé10)  přepravují  živočišné 
       produkty, a obchodníky (§ 9b), 
    4. soukromé  veterinární  lékaře  pro  shromažďovací střediska 
       a pro určitou činnost, 
i) vydává  závazné  posudky  pro  územní,  stavební  a  kolaudační 
   řízení, 
j) určuje veterinární podmínky, za  nichž lze povolit konání svodu 
   zvířat,  jehož  se  zúčastní  pouze  zvířata  chovaná  v  České 
   republice, a stanoví veterinární podmínky k provádění pokusů na 
   zvířatech, 
k) tomu,  kdo  vyrábí,  zpracovává,  dováží,  ošetřuje,  skladuje, 
   přepravuje, uvádí do oběhu a používá krmiva živočišného původu, 
   určuje veterinární  podmínky pro jejich  použití tak, aby  bylo 
   vyloučeno  jejich ovlivnění  činiteli působícími  nepříznivě na 
   jejich  zdravotní  nezávadnost.  U  krmiv,  jež  byla  ošetřena 
   látkami   škodlivými  zdraví   lidí  nebo   zvířat  nebo  jinak 
   nepříznivě ovlivňujícími živočišné produkty anebo do nichž byly 
   takové látky  přidávány v souladu  se schváleným technologickým 
   postupem  a která  proto mohou   být použita  ke krmení  jen po 
   uplynutí stanovené ochranné lhůty,  stanovuje v případě potřeby 
   tuto   lhůtu  nebo   jiné  veterinární   podmínky  a  opatření, 
   a kontroluje  jejich  dodržování. 
l) vydává po provedené  veterinární kontrole veterinární osvědčení 
   a odpovídá za jeho úplnost a správnost, 
m) provádí prohlídku jatečných zvířat  a masa, jakož i veterinární 
   vyšetření ostatních  živočišných produktů a  rozhoduje o jejich 
   použitelnosti   (poživatelnosti),   prověřuje   systém  vlastní 
   kontroly hygienických podmínek  výroby podnikatelů10) uvedených 
   v § 22, 
n) provádí  veterinární  kontrolu  při  příchodu  na místo určení, 
   a pokud  je  její   součástí  pohraniční  veterinární  stanice, 
   i pohraniční veterinární kontrolu, 
o) vyžaduje-li  to výkon  státního veterinárního  dozoru, vykonává 
   veterinární prosektorskou činnost v asanačních podnicích, 
p) registruje  absolventy středních  odborných škol  veterinárního 
   oboru, popřípadě absolventy  pomaturitního studia veterinárního 
   oboru,   kteří   jsou   oprávněni   vykonávat  některé  odborné 
   veterinární úkony podnikatelským  způsobem, (dále jen "soukromý 
   veterinární technik"), 
r) vydává,  mění a  odnímá fyzickým  a právnickým  osobám povolení 
   k výkonu  veterinární  asanační  činnosti,  nejde-li o povolení 
   k provozování asanačního podniku, 
s) ukládá pokuty za nesplnění  nebo porušení povinností, požadavků 
   nebo podmínek stanovených tímto zákonem, 
t) plní  úkoly  vyplývající  pro   ni  z  bezprostředně  závazných 
   právních  předpisů  Evropských  společenství,  zejména vykonává 
   dozor   nad  plněním   povinností  vyplývajících   pro  fyzické 
   a právnické  osoby  z  těchto  bezprostředně závazných právních 
   předpisů Evropských společenství, 
u) plní  ostatní  úkoly  stanovené  tímto  zákonem nebo zvláštními 
   právními předpisy.1) 
 
  (2) Ředitel krajské veterinární správy zřizuje nákazovou komisi, 
která je jeho poradním orgánem. 
------------------------------------------------------------------ 
1) Například zákon č. 20/1966 Sb., o  péči o zdraví lidu, ve znění 
   pozdějších  předpisů,  zákon  č.   240/1991  Sb.,  o  šlechtění 
   a plemenitbě  hospodářských zvířat,  zákon č.  246/1992 Sb., na 
   ochranu  zvířat  proti  týrání,  ve  znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  91/1996  Sb.,  o  krmivech,  zákon  č.  16/1997 Sb., 
   o podmínkách  dovozu a  vývozu ohrožených  druhů volně žijících 
   živočichů  a  planě  rostoucích  rostlin  a  dalších opatřeních 
   k ochraně těchto druhů a o  změně a doplnění zákona č. 114/1992 
   Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, 
   zákon  č.  79/1997  Sb.,  o  léčivech  a  o  změnách a doplnění 
   některých   souvisejících  zákonů,   zákon  č.   110/1997  Sb., 
   o potravinách  a  tabákových  výrobcích  a  o  změně a doplnění 
   některých souvisejících zákonů. 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
 
                        Povolení k výkonu 
           některých odborných veterinárních činností 
 
                              § 50 
 
  (1) Státní  veterinární správa  může vydat  povolení k provádění 
laboratorní,  popřípadě  jiné  veterinární  diagnostické činnosti, 
jejíž výsledky mají být využívány pro účely státního veterinárního 
dozoru,  anebo  k  provozování  asanačního  podniku  osobě,  která 
dosáhla  věku  18  let,  má   způsobilost  k  právním  úkonům,  je 
bezúhonná,  k výkonu  této činnosti  odborně způsobilá  a bude  ji 
vykonávat v prostředí a  za veterinárních a hygienických podmínek, 
které  odpovídají  podle  vyjádření  příslušné krajské veterinární 
správy druhu a rozsahu této činnosti. 
 
  (2) Jde-li o  právnickou osobu, musí  podmínky podle odstavce  1 
splňovat její odborný zástupce. 
 
  (3) Za bezúhonného se pro účely  tohoto zákona považuje ten, kdo 
nebyl  pravomocně  odsouzen  v  posledních  10  letech pro úmyslný 
trestný čin anebo  v posledních 5 letech pro  trestný čin spáchaný 
z nedbalosti v souvislosti s odbornou veterinární činností. 
 
  (4) V povolení musí  být určen druh a rozsah  činnosti a odborný 
zástupce,  a jde-li  o asanační  podnik, též  územní obvod, v němž 
bude činnost vykonávána, (svozová oblast). 
 
  (5) Státní   veterinární  správa   může  povolení   změnit  nebo 
odejmout, jestliže činnost není  vykonávána řádně anebo se změnily 
podmínky, za nichž bylo povolení vydáno.  
 
                              § 51 
 
  (1) Krajská  veterinární  správa  může  vydat  povolení k výkonu 
veterinární asanační  činnosti, nejde-li o  povolení k provozování 
asanačního podniku, osobě, která splňuje podmínky podle § 50 odst. 
1, 2 a 3. 
 
  (2) V povolení musí  být určen druh a rozsah  činnosti, a jde-li 
o sběr a svoz konfiskátů živočišného původu, také místo, kde budou 
tyto konfiskáty neškodně odstraňovány nebo dále zpracovávány. 
 
  (3) Pro  změnu  nebo  odnětí  povolení  podle  odstavce  1 platí 
přiměřeně § 50 odst. 5. 
 
  (4) Prováděcí   právní  předpis   stanoví  náležitosti   žádosti 
o vydání povolení podle  § 50 odst. 1 a  žádosti o vydání povolení 
podle odstavce 1. 
 
                              § 51a 
 
   
      Národní referenční laboratoře a referenční laboratoře 
 
     (1) Ministerstvo  schvaluje národní referenční  laboratoře za 
účelem   prohlubování,  koordinace   a  sjednocování   laboratorní 
a diagnostické činnosti; schválení může odejmout, jestliže činnost 
není  vykonávána řádně,  anebo  jestliže  se změnily  podmínky, za 
nichž ke schválení došlo. 
 
     (2) Státní veterinární správa schvaluje referenční laboratoře 
pro oblast veterinární  péče, a to pro činnosti,  pro které nebyly 
ministerstvem   schváleny  národní   referenční  laboratoře.   Pro 
referenční laboratoře platí odstavec 1 přiměřeně. 
 
     (3) Prováděcí právní předpis  stanoví požadavky na materiální 
a personální vybavení  národní referenční laboratoře  a referenční 
laboratoře a na zaměření, organizaci a metody jejich činnosti. 
 
                    Státní veterinární dozor 
 
                              § 52 
 
  (1) Při výkonu státního  veterinárního dozoru orgány veterinární 
správy 
a) dozírají, zda jsou dodržovány  povinnosti, požadavky a podmínky 
   stanovené  tímto zákonem,  zvláštními právními  předpisy1) nebo 
   bezprostředně    závaznými    právními    předpisy   Evropských 
   společenství  anebo  na  jejich  základě  a  v jimi stanovených 
   mezích,  a zjišťují  nedostatky, jejich  příčiny a  osoby za ně 
   odpovědné, 
b) projednávají a  podle potřeby ukládají  závaznými pokyny, jakým 
   způsobem  a   v  jaké  lhůtě   mají  být  zjištěné   nedostatky 
   odstraněny, 
c) sledují nákazovou situaci v prostředí volně žijících zvířat. 
 
  (2) Specifickými  formami  státního  veterinárního  dozoru  jsou 
veterinární   kontrola   zdraví,   dědičnosti   zdraví  a  hygieny 
plemenitby, kontrola označování a  evidence zvířat u chovatelů, na 
jatkách a  v asanačních podnicích,  veterinární kontrola zdravotní 
nezávadnosti krmiv, prohlídka jatečných  zvířat a masa, pohraniční 
veterinární kontrola a veterinární  kontrola při příchodu na místo 
určení. 
 
  (3) Státní  veterinární dozor  nad výrobou  a zpracováváním masa 
a mléka a nad zpracováváním vajec se vykonává soustavně. 
 
  (4)  Je-li podkladem  pro rozhodnutí  orgánu veterinární  správy 
výsledek  laboratorního  vyšetření   vzorků,  musí  být  výsledkem 
vyšetření   provedeného  státním   veterinárním  ústavem,  národní 
referenční  laboratoří,  referenční  laboratoří  nebo  laboratoří, 
které  bylo  vydáno  pro  příslušný  okruh  vyšetřování  osvědčení 
o akreditaci17a) a které Státní veterinární správa vydala povolení 
k provádění  veterinární laboratorní  diagnostické činnosti, anebo 
referenční laboratoří Evropské unie. 
 
  (5) Pro výkon státního  veterinárního dozoru Ministerstva obrany 
a Ministerstva vnitra platí ustanovení odstavců 1 až 4 obdobně. 
------------------------------------------------------------------ 
1)   Například  zákon č.  20/1966 Sb.,  o péči  o zdraví  lidu, ve 
     znění pozdějších předpisů, zákon č. 240/1991 Sb., o šlechtění 
     a plemenitbě hospodářských zvířat, zákon  č. 246/1992 Sb., na 
     ochranu  zvířat proti  týrání, ve  znění pozdějších předpisů, 
     zákon  č.  91/1996  Sb.,  o  krmivech,  zákon č. 16/1997 Sb., 
     o podmínkách dovozu a vývozu  ohrožených druhů volně žijících 
     živočichů  a planě  rostoucích rostlin  a dalších  opatřeních 
     k ochraně  těchto  druhů  a  o  změně  a  doplnění  zákona č. 
     114/1992  Sb.,   o  ochraně  přírody  a   krajiny,  ve  znění 
     pozdějších  předpisů,  zákon  č.   79/1997  Sb.,  o  léčivech 
     a o změnách a doplnění  některých souvisejících zákonů, zákon 
     č.  110/1997  Sb.,  o   potravinách  a  tabákových  výrobcích 
     a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 
17a) Zákon č.  22/1997 Sb., o  technických požadavcích na  výrobky 
     a o změně  a doplnění některých  zákonů, ve znění  pozdějších 
     předpisů. 
 
                              § 53 
 
  (1) Úřední   veterinární   lékaři   orgánů   veterinární  správy 
a veterinární  lékaři  Ministerstva  obrany  a Ministerstva vnitra 
pověření   výkonem   státního   veterinárního   dozoru  (dále  jen 
"veterinární inspektor") jsou oprávněni při jeho výkonu 
a) vstupovat  na  pozemky,  do  provozních,  skladovacích a jiných 
   prostorů,   zařízení   a   dopravních   prostředků   sloužících 
   k činnosti  kontrolovaných  osob,  která  je předmětem státního 
   veterinárního   dozoru,   a   jde-li   o  provádění  pohraniční 
   veterinární kontroly, do  celních prostorů pohraničních celních 
   úřadů a provádět na těchto místech potřebné úkony a šetření, 
b) vyžadovat  potřebné   doklady,  údaje  a   ústní  nebo  písemná 
   vysvětlení  a  pořizovat  fotodokumentaci  týkající se předmětu 
   dozoru a kontrolovaných osob, 
c) odebírat   v  nezbytně   nutném  množství   a  rozsahu   vzorky 
   k laboratornímu   vyšetření.  Není-li   dále  stanoveno  jinak, 
   neposkytuje se za odebrané vzorky náhrada, 
d) ověřovat totožnost kontrolovaných osob, 
e) požadovat  podání   písemné  zprávy  o   odstranění  zjištěných 
   nedostatků, 
f) nelze-li  dosáhnout  žádoucí  nápravy  jinak,  zejména vydáním 
    závazných pokynů k odstranění zjištěných nedostatků, 
    1. na  místě   znehodnotit  a  neškodně   odstranit  živočišné 
       produkty, které  nejsou zdravotně nezávadné,  anebo nařídit 
       jejich znehodnocení  a neškodné odstranění, a  to na náklad 
       kontrolované osoby, 
    2. omezit  nebo   zakázat  výrobu  nebo   uvádění  živočišných 
       produktů  do oběhu,  jestliže nejsou  dodržovány hygienické 
       podmínky  výroby  stanovené  tímto  zákonem nebo zvláštními 
       právními  předpisy26)  a  živočišné  produkty  neodpovídají 
       požadavkům   stanoveným  tímto   zákonem  nebo   zvláštními 
       právními předpisy.26) 
 
  (2) Veterinární inspektoři jsou povinni 
a) šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob, 
b) zachovávat mlčenlivost o  všech skutečnostech tvořících předmět 
   obchodního a  služebního tajemství, o kterých  se dozvěděli při 
   výkonu dozoru,27) 
c) prokazovat svou totožnost služebním průkazem, 
d) pořizovat protokol  o provedeném odběru  vzorků, o  zjištěných 
   nedostatcích a o opatření podle odstavce 1 písm. f). 
 
  (3) Kontrolované osoby jsou povinny vytvářet vhodné podmínky pro 
výkon  státního  veterinárního  dozoru  a  poskytovat veterinárním 
inspektorům  nezbytnou  součinnost  a  pomoc,  zejména umožnit jim 
přístup  na místa,  která podle  tohoto zákona  slouží k  činnosti 
kontrolovaných osob, a odběr vzorků. 
 
  (4) Za vzorky  odebrané při prodeji  potravin živočišného původu 
podle  zvláštních  právních   předpisů28)  se  kontrolované  osobě 
poskytne  náhrada ve  výši ceny,  za kterou  tato osoba potravinu, 
z níž byl  vzorek odebrán, prodává. Náhrada  se neposkytne, jde-li 
o potravinu,   která  nesplňuje   požadavky  stanovené  zvláštními 
právními předpisy.28) 
 
  (5)   Zjistí-li   veterinární   inspektor   porušení  povinností 
stanovených chovateli skotu  v § 5 odst. 1  písm. f), může krajská 
veterinární správa uložit chovateli  skotu zvláštní opatření; jako 
zvláštní opatření lze uložit 
a) utracení  zvířete,  nelze-li  zjistit  jeho  totožnost  během 2 
   pracovních dnů. Chovateli nepřísluší  náhrada za takto utracené 
   zvíře, 
b) zákaz   přemísťování   všech   zvířat   do   hospodářství  nebo 
   z hospodářství, jestliže jedno nebo  více zvířat v hospodářství 
   nesplňuje   žádné   požadavky,   týkající   se  ušních  známek, 
   průvodních  listů  skotu,  stájového  registru  a přihlášení do 
   ústřední   evidence,  a   to  do   doby  odstranění  zjištěných 
   nedostatků, 
c) zákaz přemísťování  zvířat, která nesplňují  některé požadavky, 
   týkající  se ušních  známek, průvodních  listů skotu, stájového 
   registru, zasílání  hlášení přemístění, narození  nebo úhynu do 
   ústřední evidence,  do hospodářství nebo  z hospodářství, pokud 
   počet   těchto   zvířat   nepřesahuje   20   %   všech   zvířat 
   v hospodářství, a to do doby odstranění zjištěných nedostatků, 
d) zákaz   přemísťování   všech   zvířat   do   hospodářství  nebo 
   z hospodářství,  pokud  počet  zvířat,  která nesplňují některé 
   požadavky, týkající  se ušních známek,  průvodních listů skotu, 
   stájového registru, zasílání  hlášení přemístění, narození nebo 
   úhynu  do  ústřední  evidence,  přesahuje  20  %  všech  zvířat 
   v hospodářství, a to do odstranění zjištěných nedostatků. 
 
  (6) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) postup při  odběru vzorků a údaje,  jež obsahuje protokol podle 
   odstavce 2 písm. d), 
b) vzor služebního průkazu veterinárního inspektora. 
 
  (7)  Provádí-li Komise  svými odborníky,  popřípadě i  odborníky 
z jiných  členských států,  kteří jsou  zapsáni v  seznamu vedeném 
Komisí pro  tyto účely, ve spolupráci  s orgány veterinární správy 
kontroly   dodržování   a    jednotného   uplatňování   povinností 
a požadavků,  stanovených  tímto  zákonem  a  prováděcími právními 
předpisy,   anebo   bezprostředně   závaznými   právními  předpisy 
Evropských společenství, na místě v České republice, poskytují jim 
orgány veterinární správy podporu, kterou tito odborníci potřebují 
ke splnění svého úkolu. 
 
  (8)  Pro   provádění  kontrol  uvedených  v   odstavci  7  platí 
ustanovení odstavce  1 písm. a) až  c), odstavce 2 písm.  a) až c) 
a odstavce 3 obdobně. Zejména musí být uvedeným odborníkům umožněn 
stejný  přístup do  míst, zařízení  a dopravních  prostředků, jaký 
mají veterinární inspektoři. Informace získané uvedenými odborníky 
v průběhu kontrol a  závěry z nich nesmí být  za žádných okolností 
použity pro  osobní účely ani  sdělovány osobám, které  nepatří do 
příslušných útvarů Komise nebo členských států. 
------------------------------------------------------------------ 
26) Například zákon  č. 634/1992 Sb.,  o ochraně spotřebitele,  ve 
    znění  pozdějších předpisů,  zákon č.  110/1997 Sb.,  ve znění 
    pozdějších   předpisů,  zákon   č.  258/2000   Sb.,  ve  znění 
    pozdějších   předpisů,  zákon   č.  102/2001   Sb.,  o  obecné 
    bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné 
    bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. 
27) Zákon č. 552/1991 Sb., o  státní kontrole, ve znění pozdějších 
    předpisů. 
28) Zákon č. 110/1997 Sb.  
 
                 Mimořádná veterinární opatření 
 
                              § 54 
 
  (1) Mimořádná veterinární opatření jsou 
a) nařízení veterinárního vyšetření a ochranného očkování zvířat, 
b) vymezení  ohniska  nákazy,  ochranných  pásem  a  pásem dozoru, 
   výstražné označení, popřípadě i střežení ohniska nákazy, 
c) nařízení   karantény   nebo   odděleného   umístění  (izolace), 
   popřípadě nutné porážky nebo utracení zvířat, 
d) omezení nebo zákaz  přemísťování, prodeje, obchodování, volného 
   pohybu,  porážení a  plemenitby  zvířat  a provádění  pokusů na 
   zvířatech, 
e) omezení nebo zákaz pastvy, používání zdroje vody a krmiva, 
f) omezení  nebo zákaz  konání svodů  zvířat, honů,  odchytu zvěře 
   a lovu ryb, 
g) omezení  nebo  zákaz  prodeje  zvířat  a  živočišných  produktů 
   v tržnicích a na tržištích anebo uzavření tržnice nebo tržiště, 
h) pozastavení  nakládání  živočišnými  produkty  nebo  krmivy  do 
   skončení  potřebného  vyšetření,  nařízení  odděleného  uložení 
   (uskladnění)  zdravotně závadných  nebo podezřelých živočišných 
   produktů nebo krmiv, 
i) omezení nebo zákaz výroby,  zpracovávání, přepravy nebo uvádění 
   do  oběhu  zdravotně  závadných  nebo  podezřelých  živočišných 
   produktů nebo  krmiv, stanovení zvláštních  podmínek pro jejich 
   výrobu, zpracovávání a přepravu anebo nařízení jejich zničení, 
j) stanovení zvláštních  podmínek provozu, popřípadě  jeho omezení 
   nebo zastavení, 
k) omezení,  zákaz  nebo  stanovení  zvláštních  podmínek  dovozu, 
   vývozu a tranzitu veterinárního zboží, 
l) nařízení  očisty, omezení  nebo zákaz  používání anebo  zničení 
   zařízení a předmětů, které mohou být nositeli původců nákaz, 
m) nařízení zvláštního ošetření hnoje,  kejdy, močůvky a odpadních 
   vod, 
n) stanovení  zvláštních   podmínek  pro  ukládání,   sběr,  svoz, 
   neškodné   odstraňování   a   další   zpracovávání   konfiskátů 
   živočišného původu, popřípadě nařízení sběru, svozu, neškodného 
   odstranění a  dalšího zpracování konfiskátů  živočišného původu 
   i mimo určený územní obvod (svozovou oblast), 
o) nařízení  úpravy   hygienického  a  sanitačního   provozu  nebo 
   technologických  a pracovních  postupů, dezinfekce,  deratizace 
   a dezinsekce, 
p) omezení  nebo  zákaz  volného  pohybu  a  styku  osob  a jejich 
   shromažďování, omezení nebo zákaz pohraničního styku osob, 
r) nařízení  zneškodnění, popřípadě  omezení výskytu  zdrojů nákaz 
   zvířat s přírodní ohniskovostí. 
 
  (2)  Příslušný orgán  vyhlásí nebo  nařídí mimořádná veterinární 
opatření 
a) při výskytu nebezpečné nákazy,  anebo hrozí-li nebezpečí jejího 
   šíření (ochranná a zdolávací opatření), 
b) při  zjištění  jiných  než  zdravotně  nezávadných  živočišných 
   produktů,  vody nebo  krmiv, popřípadě  jiné příčiny  závažného 
   ohrožení   zdraví  zvířat   nebo  lidí   živočišnými  produkty, 
   (veterinární hygienická opatření), 
c) hrozí-li  nebezpečí  zavlečení  nebo  rozšíření  původců  nákaz 
   zvířat a  nemocí přenosných ze  zvířat na člověka  či zdravotně 
   závadných živočišných produktů a  krmiv ze zahraničí, (opatření 
   k veterinární ochraně státního území). 
 
  (3) Odůvodňují-li  to okolnosti  konkrétního případu,  mohou být 
nařízena  i  jiná  opatření  odpovídající  veterinárním požadavkům 
a poznatkům veterinární vědy. 
 
                              § 55 
 
  Jako  mimořádné  veterinární   opatření  při  výskytu  slintavky 
a kulhavky může  být nařízena uzávěra obce,  popřípadě její části. 
Rozumí se jí 
a) uzavření  příjezdových  a  přístupových  cest  do  obce, jejich 
   opatření závorami a výstražným označením a jejich střežení, 
b) zákaz průjezdu obcí a určení objížďky, 
c) zřízení  dezinfekčních  pásů  na  příjezdových  a  přístupových 
   cestách do obce, 
d) zákaz  přemísťování,  prodeje  a  volného  pohybu hospodářských 
   a zájmově chovaných zvířat, 
e) zákaz  opouštění  prostorů,  v   nichž  jsou  umístěna  nemocná 
   a podezřelá  zvířata, a  zákaz  vstupu  do těchto  prostorů bez 
   vážného důvodu, 
f) zákaz shromažďování osob, 
g) stanovení pravidel pro pohyb osob v obci, 
h) zákaz vstupu do obce a zákaz jejího opouštění, 
i) stanovení   zvláštních  podmínek   pro  zásobování   obce,  pro 
   výjimečný vjezd dopravních prostředků a  pro vstup osob do obce 
   z naléhavých důvodů, jakož  i stanovení dezinfekčních opatření, 
   jimž musí  být tyto dopravní prostředky  a osoby podrobeny před 
   opuštěním obce, 
j) stanovení zvláštních podmínek provozu odpadového hospodářství.  
 
   
 
                              § 56 
 
                         Závazný posudek 
 
  (1) Závazný  posudek orgánu veterinární správy  musí být vyžádán 
jako podklad v územním, stavebním a kolaudačním řízení 
a) podnikatelem,10) jde-li o stavbu nebo zařízení, jež jsou určeny 
   k chovu zvířat,  k zacházení se  živočišnými produkty (nejde-li 
   o stavbu nebo zařízení určené  k veřejnému stravování) a krmivy 
   nebo   k  ukládání,   sběru,  svozu,   neškodnému  odstraňování 
   a dalšímu  zpracovávání  konfiskátů  živočišného  původu, pokud 
   jsou tyto činnosti vykonávány podnikatelským způsobem, 
b) tím,  kdo bude  stavbu nebo  zařízení používat  jako útulek pro 
   zvířata,  anebo  k  ukládání  nebo  spalování  kadáverů  zvířat 
   v zájmovém chovu. 
 
  (2) Orgán příslušný rozhodnout ve věci podle zvláštních právních 
předpisů29) nemůže rozhodnout v rozporu s tímto posudkem. 
------------------------------------------------------------------ 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
29) Zákon  č. 50/1976  Sb., o  územním plánování  a stavebním řádu 
    (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 56a 
 
     (1) Veterinární osvědčení  vystavuje úřední veterinární lékař 
na základě provedené prohlídky (vyšetření) zvířat nebo živočišných 
produktů.  Musí  je  vyplnit  pravdivě  a  úplně; nesmí osvědčovat 
údaje, o nichž se osobně nepřesvědčil, a nesmí podepsat osvědčení, 
jež  není vyplněno,  anebo  je  vyplněno jen  zčásti. Osvědčuje-li 
některé  údaje  na  základě  jiného  dokladu,  musí  jej  mít před 
podpisem osvědčení v držení. 
 
     (2)  Úřední veterinární  lékař, který  vystavuje a podepisuje 
veterinární  osvědčení, nesmí  mít takový  zájem na  osvědčovaných 
zvířatech  nebo  živočišných  produktech,  anebo  na hospodářství, 
podniku  nebo jiném  zařízení jejich  původu, aby  bylo možno  mít 
pochybnosti o jeho nepodjatosti. 
 
     (3)  Pozměňovat  nebo   jinak  zneužívat  vydané  veterinární 
osvědčení je zakázáno. 
 
                              § 57 
 
  (1) Orgány    veterinární     správy    vzájemně    spolupracují 
s příslušnými  orgány  ochrany  zvířat,  ochrany veřejného zdraví, 
České zemědělské  a potravinářské inspekce a  odborného dozoru nad 
krmivy. 
 
  (2) Orgány  veřejné  správy,   orgány  Policie  České  republiky 
a obecní  policie  spolupracují  s  orgány  veterinární správy při 
předcházení nebezpečným  nákazám, zamezení jejich  šíření a jejich 
zdolávání  a   v  souladu  se  svou   působností  se  podílejí  na 
zajišťování a kontrole plnění mimořádných veterinárních opatření.  
 
                            HLAVA VII 
            ODBORNÁ VETERINÁRNÍ ČINNOST A JEJÍ VÝKON 
 
                              § 58 
 
                   Odborná veterinární činnost 
 
  (1) Odbornou veterinární činností je 
a) veterinární preventivní činnost, 
b) vyšetřování, stanovení  diagnózy a léčení  zvířat a chirurgické 
   zákroky na zvířatech, 
c) podávání   a  předepisování   léčiv,  veterinárních   přípravků 
   a prostředků veterinární techniky, 
d) prohlídka  jatečných  zvířat  a  masa  a  vyšetřování ostatních 
   živočišných produktů, 
e) diagnostika zdraví a veterinární laboratorní diagnostika, 
f) veterinární asanační činnost, 
g) další   odborné  činnosti,   k  nimž   je  třeba   odpovídající 
   kvalifikace získané studiem a  praxí ve veterinárním, popřípadě 
   i jiném oboru. 
 
  (2) Odbornou veterinární činnost vykonávají 
a) orgány  veterinární správy,  jde-li o  úkony spojené  s výkonem 
   státní správy, 
b) státní  veterinární  ústavy  a  národní  referenční  laboratoře 
   a referenční laboratoře, 
c) fyzické a  právnické osoby v rozsahu  a za podmínek stanovených 
   tímto a zvláštním právním předpisem,29a) 
d) příslušné orgány  Ministerstva obrany a  Ministerstva vnitra. 
 
  (3)  Odbornou veterinární  činnost  v  rozsahu nutném  pro výuku 
mohou vykonávat také 
a) vysoké školy veterinární, určuje-li tak jejich statut, 
b) střední  odborné školy  veterinárního oboru,  jde-li o  součást 
   jejich pedagogické činnosti. 
------------------------------------------------------------------ 
29a) Zákon č.  381/1991 Sb., o  Komoře veterinárních lékařů  České 
     republiky. 
 
                              § 59 
 
                       Odborná způsobilost 
 
     (1) Osobami odborně způsobilými  k výkonu odborné veterinární 
činnosti jsou  veterinární lékaři, za  něž se považují  absolventi 
vysoké  školy  univerzitního  nebo  obdobného  typu, kteří dosáhli 
požadovaného vzdělání v předmětech uvedených  v části A přílohy č. 
5 k tomuto  zákonu během nejméně  pětiletého, denního teoretického 
a praktického  studia  a  získali  přiměřené  znalosti v oblastech 
uvedených v části B přílohy č. 5 k tomuto zákonu. 
 
     (2) Osobami odborně způsobilými  k výkonu odborné veterinární 
činnosti  v  rozsahu  a   způsobem  odpovídajícím  jejich  odborné 
způsobilosti jsou dále 
a) osoby,  které  získaly  vysokoškolské  vzdělání  v  bakalářském 
   studijním   programu   v    oblasti   veterinárního   lékařství 
   a hygieny,29a) 
b) osoby, které získaly úplné  střední odborné vzdělání nebo vyšší 
   odborné vzdělání ve veterinárním oboru, 
c) osoby,  které  získaly   vysokoškolské  vzdělání  ve  studijním 
   programu29b)  v  oblasti,  která  není  uvedena  v  písmenu  a) 
   a odpovídá  druhu   a  rozsahu  činnosti,   zejména  v  oblasti 
   lékařství, chemie nebo biologie, 
d) osoby, které získaly úplné  střední odborné vzdělání nebo vyšší 
   odborné  vzdělání  v  oboru,  který  není  uveden  v písmenu b) 
   a odpovídá druhu a rozsahu činnosti, 
e) osoby,  které získaly  odbornou způsobilost  k výkonu některých 
   odborných   veterinárních  činností   specializovanou  odbornou 
   průpravou 
   1. organizovanou Státní veterinární správou, anebo 
   2. podle zvláštních právních předpisů.30) 
 
     (3) Za veterinární lékaře se považují také 
a) občané,   kteří   získali    vysokoškolské   vzdělání   studiem 
   v magisterském  studijním  programu   v  oblasti  veterinárního 
   lékařství  a   hygieny,30a)  anebo  studiem,   které  se  podle 
   zvláštních právních předpisů30b) považuje za rovnocenné, 
b) občané členského státu, kteří jsou držiteli diplomu, vysvědčení 
   nebo   jiného   dokladu   o   požadovaném  vzdělání,  uvedeného 
   v prováděcím právním předpisu, 
c) občané   členského   státu,   kteří   jsou  držiteli  osvědčení 
   příslušného úřadu  vydávajícího členského státu,  jež uvádí, že 
   diplom, vysvědčení nebo jiný doklad o požadovaném vzdělání 
   1. je v souladu s požadavky uvedenými v odstavci 1, 
   2. byl získán tak, že se  tento občan zákonným způsobem podílel 
      na   příslušné  činnosti   po   dobu   nejméně  3   po  sobě 
      následujících  let  v  průběhu   5  let  před  datem  vydání 
      osvědčení, nebo 
   3. byl vydán po ukončení vzdělání, jež je v souladu s odstavcem 
      1 a je  vydávajícím členským státem  považován za rovnocenný 
      dokladům uvedeným v písmenu b). 
 
     (4) Veterinární lékaři z třetích zemí, kteří získali odbornou 
způsobilost na  zahraniční vysoké škole,  prokáží tuto způsobilost 
prvopisem  nebo úředně  ověřeným opisem  diplomu, vysvědčení  nebo 
obdobného dokladu vydaného zahraniční  vysokou školou a osvědčením 
o uznání   vysokoškolského  vzdělání   vydaným  podle   zvláštních 
právních předpisů.31) 
 
     (5)  Osoby   s  úplným  středním   vzděláním,  které  úspěšně 
absolvovaly specializovanou odbornou  průpravu v příslušném oboru, 
organizovanou Státní  veterinární správou, a  osoby, které získaly 
vysokoškolské  vzdělání studiem  v bakalářském  studijním programu 
v oblasti  veterinárního  lékařství  a  hygieny,  mohou  vykonávat 
funkce  veterinárních  asistentů.  Veterinární  asistenti pomáhají 
úředním  veterinárním lékařům  pod jejich  vedením a odpovědností, 
zejména  při kontrole  dodržování hygienických  podmínek v chovech 
zvířat  a  ve  výrobě  a  zpracovávání  živočišných  produktů, při 
provádění alergenodiagnostických zkoušek,  při prohlídce jatečných 
zvířat a masa a při provádění pohraniční veterinární kontroly. 
 
     (6) K prohloubení odborné způsobilosti úředních veterinárních 
lékařů slouží atestační studium, které probíhá ve dvou částech 
a) základní (atestace I. stupně), 
b) specializační (atestace II. stupně). 
 
     (7) Občané členských států,  kteří splňují podmínky stanovené 
v odstavcích  1 a  3,  jsou  oprávněni používat  akademický titul, 
popřípadě  jeho  zkratku,  udělený  členským  státem  původu  nebo 
dřívějšího pobytu, a to v jazyku tohoto státu. 
 
     (8) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) organizaci, formy  a obsah atestačního  studia a specializované 
   odborné průpravy veterinárních asistentů, 
b) funkce,  které  mohou  být  vykonávány  v  orgánech veterinární 
   správy  jen veterinárními  lékaři, kteří  získali atestaci  II. 
   stupně, 
c) diplomy,  vysvědčení  a  jiné  doklady  o  požadovaném vzdělání 
   udělované občanům členských států. 
------------------------------------------------------------------ 
29a) § 44  a  45  zákona  č.  111/1998  Sb.,  o  vysokých  školách 
     a o  změně  a  doplnění  dalších  zákonů  (zákon  o  vysokých 
     školách), ve znění zákona č. 147/2001 Sb. 
29b) § 44  až  46  zákona  č.  111/1998  Sb.,  ve  znění zákona č. 
     147/2001 Sb. 
30)  § 1 odst. 2 nařízení vlády  č. 10/1999 Sb., kterým se zrušuje 
     nařízení vlády  č. 192/1988 Sb., o  jedech a některých jiných 
     látkách  škodlivých  zdraví,  ve  znění  pozdějších předpisů, 
     a kterým  se  pro  účely  trestního  zákona  stanoví,  co  se 
     považuje za jedy. 
     § 31 zákona č. 157/1998 Sb., ve znění zákona č. 352/1999 Sb. 
     § 58 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 274/2001 Sb. 
30a) § 44  a  46  zákona  č.  111/1998  Sb.,  ve  znění  zákona č. 
     147/2001 Sb. 
30b) § 98  odst. 1  zákona č.   111/1998 Sb.,  ve znění  zákona č. 
     147/2001 Sb. 
31)  § 89  až  90  zákona  č.  111/1998  Sb.,  ve  znění zákona č. 
     147/2001 Sb. 
 
                   Soukromí veterinární lékaři 
 
                              § 60 
 
     (1) Soukromí veterinární lékaři  odborně způsobilí podle § 59 
vykonávají veterinární  léčebnou a preventivní  činnost na základě 
osvědčení podle zvláštního právního předpisu.32) 
 
     (2) Při  vydávání  osvědčení  uvedeného  v  odstavci  1 osobě 
odborně  způsobilé podle  § 59  odst. 3  může být  brán zřetel  na 
ověřené  informace o  skutečnostech, které  by pravděpodobně mohly 
nepříznivě  ovlivnit  výkon  odborné  veterinární  činnosti  touto 
osobou na území České republiky, poskytnuté na základě vzájemnosti 
členským státem, z něhož tato osoba pochází nebo přichází. 
------------------------------------------------------------------ 
32) § 2 odst. 2 písm. c) zákona č. 381/1991 Sb. 
 
                              § 61 
 
  (1) Soukromý veterinární lékař je povinen 
a) oznámit  bez   odkladu  krajské  veterinární   správě  zahájení 
   a skončení  činnosti,  místo  svého  trvalého  pobytu  a  místo 
   podnikání, liší-li se od místa trvalého pobytu, 
b) uvědomit  neprodleně  krajskou  veterinární  správu o podezření 
   z výskytu  nebezpečné nákazy,  jakož i  o jiných  skutečnostech 
   důležitých  z hlediska  veterinární péče  a veřejného  zájmu na 
   plnění jejích úkolů, 
c) dbát při podávání léčiv na dodržování ochranných lhůt a dalších 
   požadavků, které jsou stanoveny za účelem vyloučení nežádoucích 
   reziduí   ze   živočišných   produktů,   popřípadě  nežádoucích 
   kombinací   s   doplňkovými   látkami,   které   jsou  obsaženy 
   v krmivech,  a   upozornit  chovatele  na   nutnost  dodržování 
   ochranných lhůt u zvířat, která slouží k produkci potravin, 
d) vést  řádnou  evidenci   o  provedených  preventivních  úkonech 
   a o použití a výdeji léčiv, uchovávat  ji po dobu nejméně 3 let 
   a na  požádání   ji  předložit  orgánům   vykonávajícím  státní 
   veterinární dozor, 
e) po  jeho  předložení   chovatelem  neprodleně  zaznamenávat  do 
   záznamu  chovatele  podání  léčiv  zvířatům  a  očkování zvířat 
   a úplně a správně vyplňovat zdravotní potvrzení.". 
 
  (2) Soukromý veterinární lékař je povinen zachovávat mlčenlivost 
o skutečnostech,  o  nichž  se  dozvěděl  v  souvislosti s výkonem 
odborné veterinární  činnosti, pokud jí  nebyl zproštěn. Tím  není 
dotčena povinnost oznamovat  určité skutečnosti orgánům příslušným 
podle  tohoto  zákona  a  podle  zvláštních  právních předpisů.33) 
 
  (3) Soukromý veterinární lékař je oprávněn vést pro svou potřebu 
pohotovostní zásobu léčiv. 
------------------------------------------------------------------ 
24) Zákon č. 526/1990  Sb., o cenách, ve znění  zákona č. 135/1994 
    Sb. 
33) Například  zákon č.  141/1961 Sb.,  o trestním  řízení soudním 
    (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů.  
 
                              § 62 
 
  (1) Soukromý   veterinární   lékař   může   odmítnout  provedení 
odborného  veterinárního úkonu,  pokud k  němu není  povinen podle 
právních předpisů nebo smlouvy.  Odmítnout poskytnutí první pomoci 
však může jen z důvodu ohrožení svého zdraví, kterému nelze účinně 
předcházet nebo bránit. 
 
  (2) Soukromý  veterinární   lékař  může  odstoupit   od  smlouvy 
o provedení  odborného  veterinárního  úkonu,  odmítl-li  chovatel 
poskytnout potřebnou součinnost.  Odstoupí-li soukromý veterinární 
lékař od  smlouvy, musí poskytnout  zvířeti neodkladnou péči,  aby 
nedošlo k utrpení zvířete, poškození  jeho zdraví nebo jiné škodě, 
které touto péčí bylo možno zabránit. 
 
  (3) Jde-li o naléhavý úkon,  nutný v zájmu předcházení, zamezení 
šíření  a  zdolání  nebezpečné  nákazy  anebo  v  zájmu  zajištění 
zdravotní nezávadnosti živočišných  produktů, nepotřebuje soukromý 
veterinární lékař souhlasu chovatele k jeho provedení.  
 
                              § 63 
 
                             zrušen 
 
   
 
                              § 64 
 
                  Soukromí veterinární technici 
 
  (1) Oprávnění  veterinárního technika  vykonávat některé odborné 
veterinární  úkony  podnikatelským   způsobem  vzniká  rozhodnutím 
krajské veterinární  správy o registraci  soukromého veterinárního 
technika. Krajská veterinární správa  rozhodne o registraci, pokud 
žadatel 
a) splňuje požadavek odborné způsobilosti podle § 59 odst. 1 písm. 
   b), 
b) je způsobilý k právním úkonům a bezúhonný podle § 50 odst. 3. 
 
  (2) Soukromí veterinární technici mohou samostatně vykonávat jen 
takové odborné  veterinární úkony, které  odpovídají jimi dosažené 
odborné způsobilosti. 
 
  (3) Jinak platí pro práva  a povinnosti soukromých veterinárních 
techniků přiměřeně § 61, § 62 odst. 1 a 2. 
 
  (4) Krajská veterinární správa  může registraci zrušit, jestliže 
soukromý  veterinární  technik  porušuje  povinnosti nebo podmínky 
vyplývající z tohoto zákona a z rozhodnutí o registraci. 
 
  (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) náležitosti žádosti o registraci podle odstavce 1, 
b) podrobnosti  výkonu  odborných  veterinárních  úkonů soukromými 
   veterinárními techniky.  
 
                           HLAVA VIII 
    VETERINÁRNÍ PŘÍPRAVKY A VETERINÁRNÍ TECHNICKÉ PROSTŘEDKY 
 
                              § 65 
 
     (1)  Ústav  kromě  působnosti  stanovené  zvláštními právními 
předpisy5) 
a) rozhoduje na základě žádosti osoby,  která má trvalý pobyt nebo 
   sídlo v  České republice, o  schválení veterinárního přípravku, 
   o schválení   změn   proti   dokumentaci   předložené  v  rámci 
   schvalovacího řízení, o  prodloužení nebo pozastavení platnosti 
   rozhodnutí  o  schválení  veterinárního  přípravku  a o zrušení 
   schválení   veterinárního    přípravku.   Pozastavit   platnost 
   rozhodnutí o schválení veterinárního přípravku nebo zrušit jeho 
   schválení  může,  prokáže-li  se,  že  veterinární přípravek je 
   neúčinný  nebo  neodpovídá   dokumentaci  předkládané  v  rámci 
   schvalovacího   řízení,  anebo   poruší-li  držitel  rozhodnutí 
   o schválení  veterinárního  přípravku  závažným  způsobem  nebo 
   opakovaně   povinnosti  stanovené   tímto  zákonem.   Schválení 
   nepodléhají pouze veterinární přípravky určené jen k vývozu, 
b) vede  evidenci  schválených  veterinárních  přípravků v Seznamu 
   schválených veterinárních přípravků, 
c) rozhoduje  o   zařazení  veterinárního  přípravku   mezi  volně 
   neprodejné,  volně prodejné  s  omezením  a volně  prodejné bez 
   omezení. Rozhodnutí  o způsobu uvádění  veterinárního přípravku 
   do oběhu je vždy součástí rozhodnutí o jeho schválení, 
d) rozhoduje o  udělení povolení k  výrobě veterinárních přípravků 
   a jejich uvádění  do oběhu a o  změně tohoto povolení. Povolení 
   může  odejmout,  neplní-li  výrobce  podmínky  povolení,  anebo 
   poruší-li závažným způsobem nebo opakovaně povinnosti stanovené 
   tímto zákonem, 
e) vykonává  státní  veterinární  dozor  nad  výrobou, uváděním do 
   oběhu   a   používáním   veterinárních   přípravků,  kontroluje 
   dodržování   povinností  stanovených   tímto  zákonem,  jakost, 
   účinnost a bezpečnost veterinárních přípravků, 
f) odebírá   vzorky   veterinárních   přípravků   k  laboratornímu 
   vyšetření,    osvědčuje    jakost    veterinárních    přípravků 
   a dodržování požadavků na správnou výrobní praxi, 
g) rozhoduje o dalším používání  veterinárního přípravku v případě 
   zjištění   jeho   nežádoucích   účinků,   zejména   o   stažení 
   veterinárního   přípravku   z   oběhu,   o   jeho  zneškodnění, 
   o pozastavení používání veterinárního  přípravku a jeho uvádění 
   do oběhu a  o jeho uvádění do oběhu  jen po předchozím souhlasu 
   Ústavu, 
h) vydává   povolení   ke   klinickému   hodnocení   veterinárního 
   přípravku,   pro   které   platí   přiměřeně   zvláštní  právní 
   předpisy,33a) 
i) posuzuje ve sporných případech, zda jde o veterinární přípravek 
   nebo o jiný výrobek. 
 
     (2) Ústav dále 
a) posuzuje   vhodnost  technických   prostředků  pro  veterinární 
   použití (dále jen "veterinární  technický prostředek") a jejich 
   bezpečnost pro zvířata, sleduje jejich vlastnosti a způsobilost 
   dosáhnout  účelu,   ke  kterému  jsou   určeny.  Vede  evidenci 
   veterinárních  technických  prostředků  v  Seznamu  technických 
   prostředků pro veterinární použití, 
b) vykonává státní veterinární  dozor nad používáním veterinárních 
   technických  prostředků  a   kontroluje  dodržování  povinností 
   stanovených tímto zákonem, 
c) na  základě výsledků  šetření nežádoucích  příhod týkajících se 
   používaných  veterinárních  technických   prostředků  a  jiných 
   poznatků o tom, že veterinární technický prostředek není vhodný 
   pro veterinární použití, rozhoduje o povinnosti 
   1. učinit    opatření   k    omezení   nepříznivého    působení 
      veterinárního  technického  prostředku,  zejména  pozastavit 
      jeho uvádění  do oběhu, stáhnout  jej z oběhu,  ukončit jeho 
      uvádění do oběhu, pozastavit nebo ukončit jeho používání, 
   2. odstranit zjištěné nedostatky ve stanovené lhůtě, 
   3. provést   klinické   hodnocení   veterinárního   technického 
      prostředku, 
d) vydává   osvědčení  o   způsobilosti  k   provádění  klinického 
   hodnocení veterinárních technických prostředků. 
 
     (3)  Ústav   posoudí  úplnost  podané   žádosti  o  schválení 
veterinárního přípravku  nejpozději do 30 dnů  od jejího doručení. 
Pokud ji shledá neúplnou, písemně  vyzve žadatele, aby ji v určené 
lhůtě doplnil. Není-li žádost v této lhůtě doplněna, může zastavit 
řízení. Lhůta určená k  doplnění žádosti o schválení veterinárního 
přípravku  se nezapočítává  do lhůty  30 dnů  k posouzení úplnosti 
žádosti.  O žádosti  o schválení  veterinárního přípravku rozhodne 
Ústav  nejpozději do  90 dnů   ode dne,  kdy byla  žádost shledána 
úplnou. O žádosti o  prodloužení platnosti schválení veterinárního 
přípravku na dobu 5 let, popřípadě i opakovaně rozhodne nejpozději 
do 60  dnů od jejího  doručení; přitom postupuje  obdobně jako při 
rozhodování o žádosti o schválení veterinárního přípravku. 
 
     (4) Ústav rozhodne o  žádosti o povolení výroby veterinárních 
přípravků nejdéle do 90 dnů ode dne jejího doručení. 
 
     (5) Ústav 
a) zveřejňuje ve  Věstníku Ministerstva zemědělství  a ve Věstníku 
   Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv 
   1. schválení veterinárních přípravků a  jejich zápis do Seznamu 
      schválených  veterinárních  přípravků   včetně  změn,  jakož 
      i prodloužení   nebo    pozastavení   platnosti   rozhodnutí 
      o schválení  veterinárního   přípravku  a  o   zrušení  jeho 
      schválení, 
   2. zápis   veterinárního  technického   prostředku  do  Seznamu 
      technických  prostředků  pro  veterinární  použití a případy 
      nežádoucích  příhod týkajících  se používaných veterinárních 
      technických prostředků. Dokumentaci  o nežádoucích příhodách 
      a jejich šetření uchovává po dobu 15 let, 
b) ukládá  v  mezích  své  působnosti  pokuty  za  nesplnění  nebo 
   porušení povinností, požadavků  nebo podmínek stanovených tímto 
   zákonem. 
------------------------------------------------------------------ 
5) Zákon č. 79/1997 Sb. 
33a) Zákon č. 79/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
     Vyhláška č. 472/2000 Sb.,  kterou se stanoví správná klinická 
     praxe a bližší podmínky klinického hodnocení léčiv. 
 
                              § 66 
 
     (1) Vyrábět a uvádět do oběhu je možno pouze 
a) veterinární  přípravky,  které  byly  schváleny  a  zapsány  do 
   Seznamu schválených veterinárních přípravků  a u kterých nebyla 
   překročena doba jejich použitelnosti, 
b) veterinární technické prostředky, 
   1. které   splňují   požadavky    podle   zvláštních   právních 
      předpisů,34) 
   2. pro  které  bylo  provedeno  posouzení  shody  v  souladu se 
      zvláštními právními předpisy,26) 
   3. u kterých nebyla překročena doba jejich použitelnosti. 
 
     (2) Nejsou-li  známy údaje o  tom, zda veterinární  technický 
prostředek  je  vhodný  pro  veterinární  použití,  anebo  jsou-li 
zjištěny  skutečnosti,  které   nasvědčují  jeho  nevhodnosti  pro 
veterinární  použití,  musí  být  jeho  vhodnost ověřena klinickým 
hodnocením.  Klinické  hodnocení  se  provádí  na základě projektu 
pokusu  podle zvláštních  právních předpisů6)  a plánu  klinického 
hodnocení  zpracovaného osobou,  která je  odpovědná za  zahájení, 
řízení, organizování, kontrolu  a financování klinického hodnocení 
(dále jen "zadavatel"), a  schváleného Ústavem. K zařazení zvířete 
do  klinického  hodnocení  musí  dát  dobrovolný  písemný  souhlas 
chovatel,  který  byl  písemně  poučen  zejména  o cílech a možném 
přínosu  klinického hodnocení,  jakož i  o tom,  jaká rizika  jsou 
spojena  s použitím  jeho zvířete  ke klinické  zkoušce. Zadavatel 
odpovídá  za   škodu  vzniklou  povahou   hodnoceného  prostředku. 
Není-li  klinické  hodnocení  prováděno  v  souladu  se schváleným 
projektem  pokusu,   zadavatel  o  tom   uvědomí  Ústav  a   učiní 
odpovídající opatření včetně pozastavení nebo předčasného ukončení 
klinického hodnocení. 
 
     (3) Pro vědecké, výzkumné,  pedagogické a kontrolní účely lze 
použít i veterinární přípravky, které nebyly schváleny. 
 
     (4)  Veterinární lékař  může v  případě ohrožení  života nebo 
zdraví zvířete  použít při poskytování  veterinární péče i  takový 
veterinární   technický  prostředek,   který  nesplňuje  stanovené 
požadavky, a to za předpokladu, že 
a) je podrobně seznámen se zdravotním stavem zvířete, u něhož byla 
   stanovena přesná  diagnóza jeho onemocnění. To  neplatí jen pro 
   veterinární  technické   prostředky,  které  jsou   určeny  pro 
   stanovení nebo potvrzení diagnózy, 
b) není možno použít jiný  veterinární technický prostředek, který 
   odpovídá stanoveným požadavkům, 
c) uvědomil Ústav o  použití veterinárního technického prostředku, 
   který nesplňuje stanovené požadavky, 
d) písemně   seznámil   chovatele   s   možnými   riziky   použití 
   veterinárního technického prostředku, který nesplňuje stanovené 
   požadavky, a chovatel dal k němu dobrovolný písemný souhlas. 
------------------------------------------------------------------ 
6) Zákon č. 246/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
26) Například zákon  č. 634/1992 Sb.,  o ochraně spotřebitele,  ve 
    znění  pozdějších předpisů,  zákon č.  110/1997 Sb.,  ve znění 
    pozdějších   předpisů,  zákon   č.  258/2000   Sb.,  ve  znění 
    pozdějších   předpisů,  zákon   č.  102/2001   Sb.,  o  obecné 
    bezpečnosti výrobků a o změně některých zákonů (zákon o obecné 
    bezpečnosti výrobků), ve znění zákona č. 146/2002 Sb. 
34) Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně 
    některých souvisejících zákonů. 
    Nařízení vlády  č. 181/2001 Sb.,  kterým se stanoví  technické 
    požadavky na zdravotnické prostředky,  ve znění nařízení vlády 
    č. 326/2001 Sb. 
 
                             § 66a 
 
     (1) Držitelé  rozhodnutí o schválení  veterinárního přípravku 
jsou povinni 
a) zajistit,  aby vlastnosti  schváleného veterinárního  přípravku 
   odpovídaly dokumentaci předložené ve  schvalovacím řízení a aby 
   k němu byly připojeny pokyny pro zacházení s ním, 
b) zaznamenávat a vyhodnocovat  případy hlášení nežádoucích účinků 
   schváleného  veterinárního přípravku,  vést a  uchovávat o nich 
   záznamy a jednou ročně je poskytovat Ústavu, 
c) v případě výskytu nežádoucího  účinku schváleného veterinárního 
   přípravku nebo  závady v jeho jakosti  učinit dostupná opatření 
   k nápravě   a   omezení   nepříznivého   působení   schváleného 
   veterinárního přípravku včetně jeho případného stažení z oběhu, 
   hlásit do 15 dnů ode dne,  kdy se o tom dověděli, Ústavu výskyt 
   závažného   nežádoucího    účinku   schváleného   veterinárního 
   přípravku a informovat jej o provedených opatřeních, 
d) v případě výskytu nežádoucího  účinku schváleného veterinárního 
   přípravku nebo závady v jeho jakosti zajistit na vlastní náklad 
   jeho vyšetření, popřípadě klinické hodnocení, 
e) zavádět potřebné změny, které umožňují výrobu, kontrolu jakosti 
   a používání   schváleného  veterinárního   přípravku  ve  shodě 
   s dostupnými vědeckými poznatky, 
f) poskytovat ústavu na  požádání vzorky schváleného veterinárního 
   přípravku a informace o objemu jeho prodeje. 
 
     (2) Výrobci veterinárních přípravků jsou povinni 
a) požádat  před  zahájením  výroby  Ústav  o  povolení  k  výrobě 
   veterinárních přípravků, 
b) dodržovat  podmínky uvedené  v povolení  k výrobě veterinárních 
   přípravků a správnou výrobní praxi, 
c) uvádět do oběhu pouze jimi vyrobené veterinární přípravky, 
d) požádat  Ústav předem  o rozhodnutí  o jakékoli  změně povolení 
   k výrobě veterinárních přípravků, 
e) mít   pro   každou    provozovnu   ustanovenu   alespoň   jednu 
   kvalifikovanou  osobu, která  odpovídá  za  to, že  každá šarže 
   veterinárního  přípravku je  vyrobena a  kontrolována v souladu 
   s tímto   zákonem  a   s  rozhodnutím   o  povolení   k  výrobě 
   veterinárních přípravků.  za kvalifikovanou se  považuje osoba, 
   která   má   vysokoškolské   vzdělání   v  oboru  odpovídajícím 
   charakteru výroby a nejméně 5 let praxe ve výrobě nebo kontrole 
   výrobků odpovídajícího charakteru. 
 
     (3)  Prodejci  schválených  veterinárních  přípravků musí mít 
živnostenské  oprávnění  k  nákupu,  skladování  a  prodeji těchto 
přípravků. jsou povinni 
a) prodávat  pouze  schválené  veterinární  přípravky,  které jsou 
   volně prodejné s omezením a volně prodejné bez omezení, 
b) dodržovat správnou prodejní praxi, 
c) zajistit,  aby  každá  fyzická  osoba,  jež prodává veterinární 
   přípravky  volně  prodejné  s  omezením,  byla  starší  18  let 
   a způsobilá k  právním úkonům, aby  nebyla pravomocně odsouzena 
   v posledních   10   letech   pro   úmyslný   trestný  čin  nebo 
   v posledních  5 letech  pro trestný  čin spáchaný  z nedbalosti 
   v souvislosti  se   zacházením  s  léčivy   nebo  veterinárními 
   přípravky   a   aby   absolvovala   odborný   kurz   pro  práci 
   s veterinárními  přípravky, s  úspěchem se  podrobila závěrečné 
   zkoušce před  komisí krajské veterinární správy,  a získala tak 
   osvědčení   odborné   způsobilosti   k   prodeji  veterinárních 
   přípravků volně  prodejných s omezením.  v každé prodejně  musí 
   být alespoň jedna taková osoba, 
d) prostřednictvím  osoby   uvedené  pod  písmenem   c)  upozornit 
   zákazníka při prodeji  veterinárního přípravku volně prodejného 
   s omezením na  nutnost seznámit se před  jeho použitím s pokyny 
   uvedenými na obalu nebo v příbalové informaci. 
 
     (4) Osoby,  které uvádějí schválené  veterinární přípravky do 
oběhu, anebo s nimi jinak zacházejí, jsou povinny 
a) dodržovat pokyny k zacházení s veterinárním přípravkem, uvedené 
   na jeho obalu nebo v příbalové informaci, 
b) omezovat na  nejnižší možnou míru  nepříznivé důsledky působení 
   veterinárního   přípravku   na   člověka,   zvířata  a  životní 
   prostředí, 
c) hlásit  do  15  dnů  ode  dne,  kdy  se  o tom dověděly, Ústavu 
   a držiteli  rozhodnutí  o   schválení  veterinárního  přípravku 
   výskyt nežádoucího účinku schváleného veterinárního přípravku. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) náležitosti   žádosti  o   schválení  veterinárního  přípravku, 
   o schválení   změny  a   o  prodloužení   platnosti  rozhodnutí 
   o schválení veterinárního přípravku, 
b) náležitosti  žádosti o  pozastavení platnosti,  anebo o zrušení 
   schválení veterinárního přípravku, 
c) náležitosti žádosti o povolení k výrobě veterinárních přípravků 
   a jejich uvádění do oběhu, o jeho změnu nebo odejmutí, 
d) požadavky  na jakost  veterinárních přípravků,  jakož i  látky, 
   které veterinární přípravky nesmí obsahovat, 
e) podrobnosti o správné výrobní a prodejní praxi, 
f) způsob hlášení nežádoucích účinků veterinárních přípravků, 
g) organizaci,  obsah   a  podmínky  odborného   kurzu  pro  práci 
   s veterinárními přípravky, jakož i organizaci a obsah závěrečné 
   zkoušky. 
 
                              § 66b 
 
     (1) Veterinární přípravky 
a) volně neprodejné mohou být dodávány 
   1. veterinárním lékařům, 
   2. lékárnám, 
   3. osobám,  které  jsou  podle  zvláštních  právních předpisů5) 
      oprávněny   k   nákupu,    skladování   a   přepravě   léčiv 
      a k zásobování léčivy, 
   4. chovatelům,  jde-li o  dezinfekční a  dezinsekční přípravky, 
      o nichž tak  rozhodl Ústav v  rozhodnutí o schválení  daného 
      přípravku, 
   5. osobám,  kterým  byl   povolen  výkon  veterinární  asanační 
      činnosti, pouze přípravky nutné pro výkon činnosti, 
b) volně prodejné s omezením mohou být dodávány 
   1. osobám uvedeným pod písmenem a) body 1 až 3, 
   2. prodejcům veterinárních přípravků. 
 
     (2) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) bodech 1 až 3 a osoby 
uvedené v odstavci 1 písm.  b) mohou uvádět jim dodané veterinární 
přípravky dále do oběhu. 
 
     (3) Osoby  uvedené v odstavci 1  písm. a) bodech 4  a 5 mohou 
používat  volně neprodejné  veterinární přípravky  pouze k vlastní 
činnosti. 
 
                              § 66c 
 
     (1) Výrobci  a dovozci, popřípadě další  osoby, které uvádějí 
veterinární  technické prostředky  do oběhu,  jsou povinni  sdělit 
Ústavu 
a) jméno, příjmení,  místo trvalého pobytu  a identifikační číslo, 
   jde-li   o  fyzickou   osobu,  anebo   obchodní  firmu,   sídlo 
   a identifikační  číslo,   jde-li  o  právnickou   osobu,  číslo 
   telefonu, faxu nebo elektronickou adresu, 
b) datum zahájení činnosti a místo jejího výkonu, 
c) údaje o oprávnění, na jehož základě je činnost vykonávána. 
 
     (2) Výrobci a dovozci, kteří uvádějí v České republice poprvé 
do oběhu veterinární technický  prostředek, jsou povinni před jeho 
uvedením  do   oběhu  oznámit  Ústavu   základní  údaje  o   tomto 
prostředku, včetně  opisu prohlášení o shodě.  Jestliže na základě 
posouzení  vlastností  tohoto  prostředku  Ústav  zjistí,  že není 
vhodný k veterinárnímu použití, 
a) informuje o tom výrobce nebo dovozce, 
b) rozhodne 
   1. o ukončení  uvádění  tohoto  prostředku  do oběhu, popřípadě 
      o jeho stažení z oběhu, anebo 
   2. o pozastavení  uvádění tohoto  prostředku do  oběhu do  doby 
      odstranění nedostatků. V tomto  případě může být veterinární 
      technický prostředek znovu uveden do oběhu teprve na základě 
      písemného souhlasu Ústavu. 
 
     (3)   Prodejci  veterinárních   technických  prostředků  jsou 
povinni 
a) prodávat pouze  takové veterinární technické  prostředky, které 
   splňují  stanovené požadavky,  a dodržovat  při jejich  prodeji 
   podmínky stanovené výrobcem, 
b) zajistit, že  tyto prostředky budou  vybaveny návody, popřípadě 
   i dalšími pokyny nutnými k jejich bezpečné instalaci, používání 
   a údržbě, včetně  případné dezinfekce a sterilizace,  a že tyto 
   návody a pokyny v českém  jazyku budou poskytnuty osobám, které 
   budou tyto prostředky používat, 
c) vést  a po  dobu 5  let uchovávat  dokumentaci o  objednávkách, 
   nákupu a prodeji veterinárních technických prostředků. 
 
     (4) Osoby, které  používají veterinární technické prostředky, 
a osoby,  které provádějí  jejich  údržbu  a servis,  jsou povinny 
v případě, že  se setkají s nežádoucí  příhodou týkající se tohoto 
prostředku, anebo se o ní dozví, 
a) oznámit písemně  tuto skutečnost Ústavu. To  neplatí, pokud byl 
   Ústav  o výskytu  nežádoucí příhody  prokazatelně již  uvědoměn 
   jinak, 
b) učinit neprodleně opatření uložená Ústavem. 
 
     (5) Prováděcí právní předpis stanoví 
a) které   základní   údaje   obsahuje   oznámení  o  veterinárním 
   technickém  prostředku  uváděném  v  České  republice poprvé do 
   oběhu, 
b) které  veterinární  technické  prostředky  mohou prodávat pouze 
   osoby,  které získaly  živnostenské oprávnění  k jejich nákupu, 
   skladování a prodeji, a  které veterinární technické prostředky 
   nesmí  být  uváděny  do  oběhu  formou  samoobslužného prodeje, 
   prostřednictvím automatů nebo zásilkového prodeje, 
c) jakým způsobem a v jakých  lhůtách se oznamuje výskyt nežádoucí 
   příhody  týkající  se   používaného  veterinárního  technického 
   prostředku, 
d) náležitosti   projektu   klinického   hodnocení   veterinárního 
   technického  prostředku,  podmínky  a  způsob  jeho  provádění, 
   náležitosti  závěrečné   zprávy  a  požadavky   na  dokumentaci 
   o provedeném klinickém hodnocení. 
 
                            HLAVA IX 
         NÁHRADA NÁKLADŮ A ZTRÁT VZNIKLÝCH V SOUVISLOSTI 
                     S NEBEZPEČNÝMI NÁKAZAMI 
 
                              § 67 
 
     (1)  Chovateli se  poskytne  náhrada  nákladů a  ztrát, které 
vznikly  v důsledku  provádění mimořádných  veterinárních opatření 
nařízených   ke   zdolávání   a   ochraně   před  šířením  některé 
z nebezpečných  nákaz uvedených  v příloze  č. 3  k tomuto  zákonu 
a v  příloze č.  4 k  tomuto  zákonu,  a to  za podmínky,  že tato 
neprodleně uplatňovaná opatření  zahrnují nejméně karanténu zvířat 
v hospodářství  a   zákaz  jejich  přemísťování   od  doby  vzniku 
podezření z výskytu nákazy a po potvrzení jejího výskytu. 
 
     (2)  Náhrada podle  odstavce  1  zahrnuje při  výskytu nákazy 
uvedené v příloze č. 3 k tomuto zákonu náhradu za 
a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých 
   zvířat  vnímavých   druhů  a  za   neškodné  odstranění  jejich 
   kadáverů. Je-li  to vhodné, poskytne  se i náhrada  za neškodné 
   odstranění  jejich  produktů,  v  případě  influenzy ptáků vždy 
   i náhrada za neškodné odstranění jejich vajec, 
b) utracené nebo nutně poražené zvíře, 
c) zničení   kontaminovaných  krmiv   a  kontaminovaného  zařízení 
   hospodářství,   které  nemůže   být  dezinfikováno   v  souladu 
   s písmenem d), 
d) očistu, dezinfekci, dezinsekci a deratizaci hospodářství a jeho 
   zařízení, 
e) prokázané  ztráty  způsobené  výpadkem  produkce  hospodářského 
   zvířete  v  době  provádění  mimořádných veterinárních opatření 
   nařízených při  výskytu některé z nákaz  uvedených v příloze č. 
   3 k tomuto zákonu a v souvislosti s nimi, 
f) dodržování   opatření   v   ochranných   pásmech   a   opatření 
   k předcházení šíření nákazy, 
g) dodržování   opatření   ve   stanovené   pozorovací  době  před 
   prohlášením nákazy  za zdolanou a opětovným  zástavem zvířat do 
   hospodářství. 
 
     (3)  Náhrada podle  odstavce  1  zahrnuje při  výskytu nákazy 
uvedené v příloze č. 4 k tomuto zákonu náhradu za 
a) náklady na utracení nebo nutnou porážku nemocných a podezřelých 
   zvířat  vnímavých   druhů  a  za   neškodné  odstranění  jejich 
   kadáverů; je-li  to vhodné, poskytne  se i náhrada  za neškodné 
   odstranění jejich produktů, asanaci vody a krmiv, 
b) zvíře utracené nebo nutně poražené k diagnostickým účelům, 
c) očistu, dezinsekci, deratizaci a dezinfekci hospodářství a jeho 
   zařízení (vybavení), 
d) zlikvidované  a znehodnocené  včelařské zařízení,  pomůcky, úly 
   a jejich vybavení při nařízené likvidaci v ohnisku nebezpečných 
   nákaz hniloby a moru včelího plodu, 
e) dodržování   opatření   v   ochranných   pásmech   a   opatření 
   k předcházení šíření nákazy, 
f) dodržování   opatření   ve   stanovené   pozorovací  době  před 
   prohlášením nákazy  za zdolanou a opětovným  zástavem zvířat do 
   hospodářství. 
 
     (4)  Bylo-li  při  výskytu  nákazy  uvedené  v  příloze  č. 3 
k tomuto  zákonu nařízeno  očkování hospodářských  zvířat, nehradí 
chovatel vynaložené náklady. 
 
     (5) Náhrada podle odstavce 1 se neposkytne, jestliže chovatel 
nesplnil   povinnost   uvědomit    krajskou   veterinární   správu 
o podezření z výskytu nebezpečné  nákazy, jinou závažnou povinnost 
uloženou mu  tímto zákonem k  předcházení vzniku, zamezení  šíření 
a zdolávání   nebezpečných   nákaz,    anebo   nařízená   ochranná 
a zdolávací opatření. 
 
                              § 68 
 
     (1)  Náhrada  podle  §  67  se  poskytuje ve výši prokázaných 
účelně vynaložených nákladů a způsobených ztrát. 
 
     (2) Jde-li  o náhradu za utracené  nebo nutně poražené zvíře, 
poskytuje  se ve  výši obvyklé  ceny zdravého  zvířete téhož druhu 
a kategorie v místě a době vzniku škody a 
a) odečítá  se,  co  bylo  chovateli  poskytnuto za zužitkovatelné 
   části těla zvířete, 
b) snižuje  se o  20 %  ceny zvířete,  bylo-li zvíře utraceno nebo 
   nutně  poraženo v  důsledku  nebezpečné  nákazy, pro  kterou se 
   doporučuje  preventivní  očkování,  a  chovatel  nevyužil  této 
   možnosti. 
 
                              § 69 
 
  (1) Osobám,  které pro  nařízená ochranná  a zdolávací  opatření 
nemohly  dočasně  vykonávat  svou   obvyklou  pracovní  nebo jinou 
výdělečnou  činnost  anebo  ji  mohly  vykonávat  jen  v  omezeném 
rozsahu,  náleží náhrada  ušlého výdělku,  pokud jim  tato náhrada 
nepřísluší od zaměstnavatele, anebo náhrada ušlého zisku. 
 
  (2) Osobám,  které byly  nuceny zdržovat  se z  důvodu uvedeného 
v odstavci 1  mimo své bydliště, náleží  náhrada zvýšených nákladů 
na  přechodné  ubytování  a  stravování  podle zvláštních právních 
předpisů.35) 
------------------------------------------------------------------ 
35) Zákon  č.  119/1992  Sb.,  o  cestovních  náhradách,  ve znění 
    pozdějších předpisů.  
 
                              § 70 
 
     (1)  Náhrada podle  § 67  se poskytuje  z prostředků státního 
rozpočtu, a  to na základě  žádosti chovatele, nebo  osoby uvedené 
v § 69.  Tato žádost musí  být podána nejpozději  do 3 měsíců  ode 
dne, k němuž byla nebezpečná nákaza rozhodnutím příslušného orgánu 
prohlášena  za zdolanou  nebo byla  mimořádná veterinární opatření 
zrušena.  K posouzení,  zda jsou  splněny podmínky  pro poskytnutí 
náhrady a  v jaké výši, si  vyžádá ministerstvo stanovisko krajské 
veterinární správy.  Není-li žádost podána v  uvedené lhůtě, nárok 
na náhradu zaniká. 
 
     (2)  Trvají-li ochranná  a zdolávací  opatření dlouhou  dobu, 
může  být chovateli  na náhradu  podle §  67 poskytnuta  přiměřená 
záloha. 
 
     (3) Prováděcí právní předpis 
a) stanoví podrobněji  postup při uplatňování  náhrady podle §  67 
   a náležitosti žádosti o její poskytnutí, 
b) může stanovit  při výskytu kterých  dalších, zejména exotických 
   nákaz, popřípadě  i nemocí přenosných  ze zvířat na  člověka se 
   poskytuje náhrada a v jakém rozsahu. 
 
                             HLAVA X 
                             SANKCE 
 
                              § 71 
 
  (1) Krajská  veterinární správa uloží fyzické  osobě, která není 
podnikatelem,10) pokutu 
a) až do  výše 10 000  Kč, pokud se  tato osoba dopustí  přestupku 
   tím, že 
   1. nesplní nebo  poruší povinnost chovatele  stanovenou v §  4, 
      § 5 odst. 1  písm. a) až d), §  6 odst. 1, 6 a  7, § 7 odst. 
      1 a 2, § 8 odst. 1 až 3 nebo § 9 odst. 2, nebo 
   2. nesplní nebo poruší povinnost  nebo požadavky na zabezpečení 
      zdravotní  nezávadnosti živočišných  produktů stanovené  v § 
      20 odst. 4 až  7, 21 odst. 1 až 4 a odst.  6 nebo § 25 odst. 
      1, nebo 
   3. nesplní  nebo poruší  povinnost stanovenou  v §  40 odst.  1 
      písm. a) a c) a odst. 3 a 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), 
b) až do  výše 20  000 Kč,  pokud se  tato osoba dopustí přestupku 
   tím, že 
   1. nesplní  nebo  poruší  povinnost  stanovenou  k ochraně před 
      nákazami a nemocemi  přenosnými ze zvířat na člověka  v § 11 
      odst. 1, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3 nebo § 16 odst. 2, anebo 
      povinnost chovatele stanovenou v § 5  odst. 1 písm. e) a g), 
      § 17a odst. 4 nebo § 56 odst. 1 písm. b), nebo 
   2. nesplní nebo poruší povinnost  nebo požadavky na zabezpečení 
      zdravotní  nezávadnosti živočišných  produktů stanovené  v § 
      19 nebo § 20 odst. 1 až 3, nebo 
   3. nesplní  nebo  poruší  veterinární  podmínky  obchodování se 
      zvířaty a  živočišnými produkty, anebo  veterinární podmínky 
      dovozu a tranzitu veterinárního zboží  z třetích zemí a jeho 
      vývozu do těchto  zemí, stanovené v § 28 odst.  1 až 4, § 29 
      odst. 2, §  30 odst. 3, § 32  odst. 1, 3 a 6,  § 34 odst. 2, 
      § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 
   4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární 
      správy, bez tohoto povolení, nebo 
   5. ztěžuje nebo  maří výkon státního  veterinárního dozoru nebo 
      nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo 
   6. nesplní  nebo  poruší  povinnost  nebo  požadavky  stanovené 
      bezprostředně   závazným    právním   předpisem   Evropských 
      společenství, 
c) až do  výše 50 000  Kč, pokud se  tato osoba dopustí  přestupku 
   tím,  že  nesplní  nebo  poruší  povinnost chovatele stanovenou 
   v § 5 odst. 1 písm. f), nebo poruší zákaz uvedený v § 56a odst. 
   3,  anebo  nesplní  nebo  poruší  povinnost  vyplývající pro ni 
   z mimořádných veterinárních opatření. 
 
   (2) Krajská  veterinární správa uloží pokutu  až do výše 20 000 
Kč osobě, která jako 
a) soukromý  veterinární  lékař   nesplní  nebo  poruší  povinnost 
   stanovenou v  § 6 odst.  4, § 12  odst. 2, §  17a odst. 6  nebo 
   § 61 odst. 1, 
b) soukromý  veterinární  technik  nesplní  nebo  poruší povinnost 
   stanovenou v § 64 odst. 2 a 3. 
 
  (3) Byl-li přestupek spáchán opakovaně,  lze uložit pokutu až do 
výše, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 1. 
 
  (4) Přestupek je spáchán opakovaně, pokud  byl spáchán v době do 
jednoho roku od právní moci rozhodnutí,  jímž byla tomu, kdo se ho 
dopustil, uložena pokuta za přestupek podle tohoto zákona. 
------------------------------------------------------------------ 
10) § 2 odst. 1 a 2 obchodního zákoníku. 
 
                              § 72 
 
    (1)  Krajská veterinární  správa uloží  právnické osobě  nebo 
fyzické osobě oprávněné k podnikání pokutu 
a) až do výše 300 000 Kč, jestliže tato osoba 
   1. nesplní nebo  poruší povinnost chovatele  stanovenou v §  4, 
      § 5 odst.  1 písm. a)  až d) a  odst. 2, §  6 odst. 1,  5, 6 
      a 7, nebo 
   2. nesplní nebo  poruší povinnost nebo  požadavky stanovené pro 
      přepravu zvířat  a péči o ně  v průběhu přepravy v  § 7 nebo 
      § 8 odst. 1 až 3, nebo 
   3. nesplní  nebo  poruší   povinnost  pořadatele  svodu  zvířat 
      stanovenou   v  §   9  odst.   2,  povinnost   provozovatele 
      shromažďovacího střediska stanovenou v § 9a odst. 1 a 2 nebo 
      povinnost obchodníka stanovenou v § 9b odst. 1, nebo 
   4. nesplní nebo poruší povinnost  nebo požadavky na zabezpečení 
      zdravotní   nezávadnosti   živočišných   produktů  stanovené 
      v § 20 odst. 4 až 7, 21 odst. 2  a 4, § 22 odst. 1 písm. d), 
      § 24 odst. 1, § 25, 26 nebo § 27 odst. 1, 
b) až do výše 500 000 Kč, jestliže tato osoba 
   1. nesplní  nebo  poruší  povinnost  stanovenou  k ochraně před 
      nákazami a nemocemi  přenosnými ze zvířat na člověka  v § 11 
      odst.  1, §  12 odst.  1, §   14 nebo  § 16  odst. 2,  anebo 
      povinnost  chovatele stanovenou  v 5  odst. 1  písm. e) a g) 
      nebo § 17a odst. 4, nebo 
   2. nesplní nebo poruší povinnost  nebo požadavky na zabezpečení 
      zdravotní  nezávadnosti živočišných  produktů stanovené  v § 
      18  odst. 2  a 4,  § 21  odst. 6,  § 22  odst. 1 písm. a) až 
      c), e) a f) nebo § 23 odst. 1 až 3, nebo 
   3. nesplní  nebo poruší  povinnost stanovenou  v §  39 odst. 3, 
      4 a 7, § 40, § 41 odst. 1 až 4 nebo § 42 odst. 3 písm. a), 
c) až do výše 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba 
   1. nesplní nebo poruší povinnost stanovenou v § 5 odst. 1 písm. 
      f),  § 13  odst. 3  nebo §  56 odst.  1, anebo  poruší zákaz 
      uvedený v § 56a odst. 3, nebo 
   2. nesplní nebo poruší povinnost  nebo požadavky na zabezpečení 
      zdravotní  nezávadnosti živočišných  produktů stanovené  v § 
      19, § 20 odst. 1 až 3 nebo § 21 odst. 1 a 3, nebo 
   3. nesplní  nebo  poruší  veterinární  podmínky  obchodování se 
      zvířaty a  živočišnými produkty, anebo  veterinární podmínky 
      dovozu a tranzitu veterinárního zboží  z třetích zemí a jeho 
      vývozu do těchto  zemí, stanovené v § 28 odst.  1 až 4, § 29 
      odst. 2, §  30 odst. 3, § 32  odst. 1, 3 a 6,  § 34 odst. 2, 
      § 36 odst. 3, § 38b odst. 1 nebo § 38c odst. 1 až 4, nebo 
   4. vykonává činnost, k níž je třeba povolení orgánu veterinární 
      správy, bez tohoto povolení, nebo 
   5. ztěžuje nebo  maří výkon státního  veterinárního dozoru nebo 
      nesplní závazné pokyny orgánu veterinární správy, nebo 
   6. nesplní  nebo  poruší  povinnost  nebo  požadavky  stanovené 
      bezprostředně   závazným    právním   předpisem   Evropských 
      společenství, 
d) až  do výše  2 000  000 Kč,  jestliže tato  osoba nesplní  nebo 
   poruší povinnost vyplývající pro ni z mimořádných veterinárních 
   opatření. 
 
     (2) Ústav uloží právnické  osobě nebo fyzické osobě oprávněné 
k podnikání pokutu až do výše 
a) 300 000  Kč, jestliže tato osoba  nesplní nebo poruší povinnost 
   stanovenou v § 66a odst. 4 nebo § 66c odst. 4, 
b) 500 000  Kč, jestliže tato osoba  nesplní nebo poruší povinnost 
   stanovenou v § 66 odst. 2 a 4,  § 66a odst. 1 až 3, § 66b odst. 
   1 a 3 nebo § 66c odst. 1 až 3, 
c) 1 000 000 Kč, jestliže tato osoba nesplní nebo poruší povinnost 
   stanovenou v § 66 odst. 1. 
 
     (3)  Za  opakované  nesplnění  nebo  porušení povinnosti nebo 
požadavků  anebo za  opakované nesplnění  nebo nedodržení podmínek 
nebo zákazu podle odstavců 1  a 2 (dále jen "protiprávní jednání") 
lze uložit pokutu, která je dvojnásobkem částky uvedené v odstavci 
1 nebo 2. 
 
     (4) Protiprávní  jednání je opakované, pokud  se ho právnická 
osoba nebo fyzická osoba dopustila v době do 1 roku od právní moci 
rozhodnutí, jímž  jí byla uložena pokuta  za předchozí protiprávní 
jednání podle právních předpisů o veterinární péči. 
 
     (5)  Za  porušení  povinnosti  stanovené  zvláštními právními 
předpisy3) uloží  krajská veterinární správa  právnické osobě nebo 
fyzické  osobě oprávněné  k podnikání  v daném  oboru pokutu podle 
zvláštních právních předpisů.3) 
------------------------------------------------------------------ 
3) Zákon č. 110/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
   Zákon č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 
 
                              § 72a 
 
                             zrušen 
 
                              § 73 
 
     (1)  Veterinární inspektoři  mohou za  méně závažná  porušení 
povinnosti  uvedená v  § 71   a 72,  zjištěná při  výkonu státního 
veterinárního dozoru,  ukládat a vybírat v  blokovém řízení pokuty 
do výše  5 000 Kč,  je-li porušení povinnosti  spolehlivě zjištěno 
a je-li osoba,  která povinnost porušila,  ochotna blokovou pokutu 
zaplatit. 
 
     (2) Pro přestupky a řízení o nich jinak platí obecné předpisy 
o přestupcích. 
 
                              § 74 
 
  (1) Při   rozhodování  o   výši  pokuty   se  přihlíží   zejména 
k závažnosti,  způsobu,  době  trvání  a  následkům  protiprávního 
jednání a k okolnostem, za nichž k tomuto jednání došlo. 
 
  (2) Pokutu  lze uložit  do 2  let ode  dne, kdy  orgán oprávněný 
k uložení pokuty  protiprávní jednání zjistil,  nejpozději však do 
3 let ode dne, kdy k tomuto jednání došlo. 
 
  (3) Pokuta je splatná do 30 dnů  ode dne, kdy rozhodnutí o jejím 
uložení nabylo právní moci. 
 
  (4) Pokutu  vybírá  orgán,  který  ji  uložil,  a  vymáhá územní 
finanční orgán podle zvláštních  právních předpisů.36) Výnos pokut 
je příjmem státního rozpočtu.  
 
   
                          HLAVA XI 
           USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ 
 
                              § 75 
 
  (1) Náhradu nákladů  a ztrát vzniklých  plněním povinností podle 
tohoto   zákona,   zejména   prováděním   nařízených   mimořádných 
veterinárních opatření, poskytuje stát jen za podmínek a v rozsahu 
stanovených tímto zákonem. 
 
  (2) Bylo-li  při výkonu  státního veterinárního  dozoru zjištěno 
nesplnění nebo porušení povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na 
jeho základě,  může orgán veterinární správy  uložit tomu, u něhož 
k nesplnění nebo  porušení povinnosti došlo,  plnou nebo částečnou 
náhradu nákladů tímto orgánem vynaložených. 
 
   (3) Náklady spojené s výkonem prohlídky jatečných zvířat a masa 
a s  vyšetřením a  s  posouzením  živočišných produktů  je povinen 
hradit provozovatel  jatek nebo jiného  zařízení, v němž  nebo pro 
něž  se   vyšetření  a  posouzení  provádí,   náklady  spojené  se 
sledováním přítomnosti  některých látek a jejich  reziduí u zvířat 
a v  jejich  produktech  je  povinen  hradit  provozovatel  jatek, 
výrobce  a zpracovatel  živočišných produktů.  Výši náhrady těchto 
nákladů  stanoví prováděcí  právní předpis,  a to  diferencovanými 
paušálními částkami. 
 
  (4) Náhradu nákladů podle  odstavců 2 a 3 vybírá  a vymáhá orgán 
veterinární správy, který náklady  vynaložil; tato náhrada je jeho 
příjmem.  
 
                              § 76 
 
  (1) Není-li stanoveno  jinak, vztahuje se  na rozhodování orgánů 
veterinární správy podle tohoto zákona správní řád.38) 
 
   (2) Odvolání proti rozhodnutí  krajské veterinární správy podle 
§ 30 odst. 2,  § 35 odst. 1 písm.  b), § 36 odst. 2,  § 42 odst. 3 
písm.  b), §  49 odst.  1 písm.  d) a  § 53  odst. 5 nemá odkladný 
účinek. Toto rozhodnutí je vykonatelné dnem oznámení. 
 
  (3) Právní  předpis  krajské  veterinární  správy  o mimořádných 
veterinárních opatřeních  se vyhlásí tak,  že se vyvěsí  na úřední 
desce  krajského úřadu  a všech  obecních úřadů,  jejichž území se 
týká,  na   dobu  nejméně  15   dnů.  Vyhláška  nabývá   platnosti 
a účinnosti  dnem následujícím  po dni  jejího vyhlášení,  jímž je 
první  den  jejího  vyvěšení  na  úřední  desce  krajského  úřadu. 
Vyhláška musí být každému  přístupná u okresní veterinární správy, 
krajského úřadu a všech obecních  úřadů, jejichž území se týká. To 
platí  přiměřeně  také  pro  prohlášení  nákazy  za zdolanou a pro 
zrušení vyhlášených opatření, popřípadě  pro zmírnění nebo zrušení 
některých z nich ještě před prohlášením nákazy za zdolanou. 
 
  (4)  Mimořádná veterinární  opatření Státní  veterinární správy, 
popřípadě   změněná   ministerstvem   se   vyhlásí  v  celostátním 
rozhlasovém nebo  televizním vysílání; stejně se  vyhlásí i jejich 
zrušení.  Provozovatel  vysílání   je  povinen  umožnit  bezplatně 
ústřednímu řediteli  nebo jeho zástupci  vyhlášení těchto opatření 
nebo jejich  zrušení ihned, jakmile  byl o to  požádán. Vyhlášením 
jsou  tato  opatření  závazná   pro  všechny  osoby;  zveřejní  se 
neprodleně na webové stránce Státní veterinární správy a vyvěšením 
na  úředních  deskách  ministerstva  a  krajských  úřadů,  jejichž 
územních obvodů se týkají. 
 
  (5) Správní řád neplatí 
a) pro  opatření podle  § 53  odst. 1  písm. f), které veterinární 
   inspektor  ústně  oznámí  kontrolované  osobě.  Tato osoba může 
   proti tomuto opatření podat námitky,  a to do protokolu o tomto 
   opatření,  anebo písemně  nejpozději do  3 dnů  ode dne sepsání 
   protokolu;  podané  námitky  nemají  odkladný  účinek.  Podaným 
   námitkám  může   zcela  vyhovět  krajská   veterinární  správa; 
   neučiní-li tak, předloží námitky bez odkladu Státní veterinární 
   správě, jejíž rozhodnutí je  konečné a doručuje se kontrolované 
   osobě, 
b) pro  kladná  rozhodnutí  o  žádosti  o  schválení  a o povolení 
   zmírňující výjimky podle tohoto zákona, 
c) pro  rozhodování  o   poživatelnosti,  popřípadě  použitelnosti 
   živočišných produktů. 
------------------------------------------------------------------ 
38) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 
 
                              § 77 
 
  (1) Řízení zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se 
dokončí podle předpisů účinných v době jeho zahájení. 
 
  (2) Povolení k výkonu odborné  veterinární činnosti vydané podle 
dřívějších předpisů se považuje  za povolení nebo registraci podle 
tohoto   zákona.   Neodpovídá-li   však   povolení  k  provozování 
asanačního podniku podmínkám tohoto  zákona, je ten, komu povolení 
svědčí, povinen požádat ve lhůtě 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti 
zákona Státní veterinární správu,  aby rozhodla o uvedení povolení 
v soulad s  tímto zákonem. Neučiní-li  tak a nerozhodne-li  Státní 
veterinární  správa  z  vlastního  podnětu,  dříve vydané povolení 
zaniká. 
 
  (3)  Prováděcí  právní  předpis  stanoví  v  souladu  s výsledky 
jednání orgánů Evropské unie a orgánů České republiky 
a) podniky, v  nichž budou po dobu  přechodného období uplatňovány 
   veterinární  požadavky na  jejich provoz  odchylně od požadavků 
   stanovených prováděcími právními předpisy, 
b) odchylné veterinární  požadavky na provoz  jednotlivých podniků 
   uvedených pod písmenem a) a dobu trvání přechodného období. 
 
                              § 77a 
 
  Závazný posudek orgánu veterinární  správy vydávaný jako podklad 
v územním, stavebním  a kolaudačním řízení,  které se týká  staveb 
a zařízení,  jež  jsou  určeny  k  chovu  zvířat,  k  zacházení se 
živočišnými  produkty  a  krmivy  nebo  k  ukládání, sběru, svozu, 
neškodnému   odstraňování   a    dalšímu   zpracování   konfiskátů 
živočišného   původu,   pokud   jsou   tyto   činnosti  vykonávány 
podnikatelským  způsobem, jakož  i staveb,  které budou  používány 
jako  útulek pro  zvířata, podle  § 56, se  nevydají podle  tohoto 
zákona,  pokud  je  jejich  vydání  nahrazeno  postupem  v  řízení 
o vydání  integrovaného   povolení  podle  zákona   o  integrované 
prevenci   a   omezování   znečištění,   o  integrovaném  registru 
znečišťování  a  o  změně  některých  zákonů  (zákon o integrované 
prevenci). Ostatní ustanovení tohoto zákona tím nejsou dotčena. 

 
                              § 77b 
 
     Působnosti  stanovené   obecnímu  úřadu  obce   s  rozšířenou 
působností   podle   tohoto    zákona   jsou   výkonem   přenesené 
působnosti. 
 
                              § 77c 
 
  (1)  Kde  se  v   bezprostředně  závazných  právních  předpisech 
Evropských společenství mluví o 
a) příslušném úřadu,  příslušném ústředním úřadu  nebo kompetentní 
   autoritě, rozumí se tím pro  účely tohoto zákona ústřední úřad, 
   do  jehož působnosti  náleží výkon  příslušného oprávnění  nebo 
   provedení příslušného opatření, anebo úřad, na který byly výkon 
   příslušného  oprávnění  nebo   provádění  příslušného  opatření 
   přeneseny, 
b) příslušném veterinárním  úřadu, rozumí se tím  pro účely tohoto 
   zákona  orgán veterinární  správy, do  okruhu jehož  působnosti 
   byly  výkon  příslušného  oprávnění  nebo provádění příslušného 
   opatření  tímto  zákonem  svěřeny,  popřípadě  do  okruhu jehož 
   působnosti  se zřetelem  na svůj  význam, povahu  a srovnatelné 
   úkoly náleží. 
 
  (2) Kde  se v právních  předpisech uvedených v  odstavci 1 mluví 
o opatřeních  k  zajištění   dodržování  povinností  a  jednotného 
uplatňování  požadavků stanovených  těmito právními  předpisy nebo 
k odstranění  zjištěných  nedostatků,  rozumí  se tím odpovídající 
opatření podle tohoto zákona. 
 
  (3) Osoby, které jsou povinny plnit povinnosti uložené jim tímto 
zákonem,  jsou  povinny  plnit  v  oblasti  veterinární  péče také 
povinnosti, které  pro ně vyplývají z  právních předpisů uvedených 
v odstavci 1. 
 
                              § 78 
 
                      Zmocňovací ustanovení 
 
  Ministerstvo vydá  vyhlášky k provedení §  4 odst. 1, §  5 odst. 
3, § 6 odst. 9, 8 odst. 5, §  9a odst. 5, § 9b odst. 3, § 10 odst. 
3, § 17a odst. 10,  § 18 odst. 5, § 19 odst. 3 a  5, § 20 odst. 8, 
§ 21 odst. 7, § 22 odst. 2, § 23 odst. 4, § 24 odst. 2, § 25 odst. 
1, § 27  odst. 4, § 28 odst. 5,  § 31 odst. 3, § 33  odst. 6, § 34 
odst. 5, §  37 odst. 5, § 38  odst. 4, § 38a odst.  2, § 38b odst. 
2, § 38c odst. 5,  § 41 odst. 5, § 42 odst. 5, §  48 odst. 2, § 51 
odst. 4, §  51a odst. 3, § 53  odst. 6, 59 odst. 8,  § 64 odst. 5, 
§ 66a odst. 5,  § 66c odst. 5, § 70  odst. 3, § 75 odst. 3  a § 77 
odst. 3. 
 
                              § 78a 
 
     V §  11 odst. 1,  § 12 odst.  2 písm. b),  § 13 odst.  1 a 2, 
§ 16 odst. 2, §  17 odst. 2, § 18 odst. 2, §  20 odst. 6 a 7 písm. 
a), § 23  odst. 1 písm. d), § 23  odst. 2, § 27 odst. 2  a 3, § 40 
odst. 1 písm. b),  § 40 odst. 5, § 41 odst. 1  písm. g) a h), § 42 
odst. 3 písm. a)  a b), § 47 odst. 4, § 48  odst. 1 písm. d), § 49 
odst. 1 a 2, § 50 odst. 1, § 51 odst. 1, § 64 odst. 1 větách první 
a druhé, §  64 odst. 4,  § 76 odst.  2 a 3  a v nadpisu  k § 49 se 
slova  "okresní  veterinární  správa"  v  příslušném  pádu a čísle 
nahrazují  slovy "krajská  veterinární správa"  v příslušném  pádu 
a čísle. 
 
 
                           ČÁST DRUHÁ 
                             zrušena 
 
                              § 79 
 
                             zrušen 
 
 
 
 
                           ČÁST TŘETÍ 
                             zrušena 
 
                              § 80 
 
                             zrušen 
 
                           ČÁST ČTVRTÁ 
                  Změna zákona č. 368/1992 Sb., 
      o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů 
 
                              § 81 
 
  Zákon č.  368/1992 Sb., o správních  poplatcích, ve znění zákona 
č.  10/1993 Sb.,  zákona č.  72/1994 Sb.,  zákona č.  85/1994 Sb., 
zákona č. 273/1994 Sb., zákona  č. 36/1995 Sb., zákona č. 118/1995 
Sb.,  zákona č.  160/1995 Sb.,  zákona č.  301/1995 Sb., zákona č. 
151/1997  Sb., zákona  č. 305/1997  Sb., zákona  č. 149/1998  Sb., 
zákona  č.  157/1998  Sb.,  zákona  č.  167/1998  Sb.  a zákona č. 
63/1999 Sb., se mění takto: 
 
  Příloha  k zákonu  č. 368/1992  Sb., o  správních poplatcích, ve 
znění  zákona č.  85/1994 Sb.,  zákona č.  273/1994 Sb., zákona č. 
36/1995  Sb.,  zákona  č.  118/1995  Sb.,  zákona č. 160/1995 Sb., 
zákona  č.  301/1995  Sb.,  zákona  č.  151/1997  Sb.  a zákona č. 
305/1997 Sb., "Sazebník správních poplatků" se mění takto: 
 
  1. Položka 67 zní: 
"Vydání rozhodnutí  o výsledku pohraniční  veterinární kontroly (§ 
37 zákona č. 166/1999 Sb., o  veterinární péči a o změně některých 
souvisejících zákonů) 
- za každou i započatou tunu zásilky živých zvířat    Kč     170,- 
- za každou i započatou tunu zásilky živočišných 
  produktů, krmiv a předmětů, které mohou být 
  nositeli původců nákaz                             Kč    110,- 
                 nejméně                             Kč  1 120,- 
                 nejvýše                             Kč 11 900,-". 
 
  2. Položka 68 včetně poznámky zní: 
"a) Schválení veterinárního přípravku  a 
    veterinárního technického 
    prostředku (§  65 zákona č.  166/1999 Sb., 
    o  veterinární péči 
    a o změně některých souvisejících zákonů)      Kč    3 000,- 
 b) Vydání osvědčení k výrobě veterinárních 
    přípravků a veterinárních  technických 
    prostředků (§ 65 zákona č. 166/1999 Sb., 
    o veterinární péči a o změně 
    některých souvisejících zákonů)                Kč    6 000,- 
 
                            Poznámka: 
 
Úkon zpoplatňovaný podle písmene a)  této položky zahrnuje i zápis 
veterinárního přípravku a  veterinárního technického prostředku do 
Seznamu   schválených  veterinárních   přípravků  a  veterinárních 
technických prostředků.". 
 
  3. Položka 69 zní: 
"Vydání veterinárního osvědčení k  přemístění zvířete mimo včel (§ 
6 zákona č. 166/1999  Sb., o veterinární péči a  o změně některých 
souvisejících zákonů) 
-      za jedno zvíře               Kč      50,- 
-      za více než jedno zvíře      Kč      100,-". 
 
  4. Položka 70 zní: 
"Vydání  veterinárního osvědčení  k přepravě  živočišných produktů 
(§  27  zákona  č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči a o změně 
některých souvisejících zákonů)     Kč      100,-". 
 
  5. Položka 71 zní: 
 "a) Vydání osvědčení o splnění požadavků a podmínek pro zacházení 
se   živočišnými  produkty   (§   22   zákona  č.   166/1999  Sb., 
o veterinární péči a o změně některých 
souvisejících zákonů)               Kč      500,- 
 b) Vydání závazného posudku 
    (§ 56 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči 
    a o změně některých souvisejících 
    zákonů)                         Kč      300,-". 
 
  6. Položka 72 zní: 
 "a) Registrace soukromého veterinárního 
     lékaře (§ 60 zákona č. 166/1999 Sb., 
     o veterinární péči a o změně 
     některých souvisejících 
     zákonů)                        Kč      2 000,- 
 b) Registrace soukromého  veterinárního technika (§  64 zákona č. 
    166/1999  Sb.,   o  veterinární  péči  a   o  změně  některých 
    souvisejících zákonů)           Kč      1 000,- 
 
 c) Vydání  povolení  k   provádění  laboratorní,  popřípadě  jiné 
    veterinární  diagnostické  činnosti  (§ 50  zákona č. 166/1999 
    Sb., o veterinární péči a o změně 
    některých souvisejících zákonů) Kč      2 000,- 
 
 d) Vydání povolení k provozování  asanačního podniku (§ 50 zákona 
    č.  166/1999  Sb.,  o  veterinární  péči  a  o změně některých 
    souvisejících zákonů)           Kč      3 000,- 
 
 e) Vydání  povolení  k   provozování  jiné  veterinární  asanační 
    činnosti  (§ 51  zákona č.  166/1999 Sb.,  o veterinární  péči 
    a o změně některých souvisejících 
     zákonů)                        Kč      1 000,-". 
 
  7. Položka 73 zní: 
"a) Vydání rozhodnutí o schválení chovu nebezpečných druhů zvířat 
      za jedno zvíře               Kč      3 000,- 
      za více než jedno zvíře      Kč      5 000,- 
b) Udělení  akreditace uživatelského  zařízení k  chovu zvířat pro 
   pokusné účely                   Kč     10 000,-".  
 
                            ČÁST PÁTÁ 
                      ZRUŠOVACÍ USTANOVENÍ 
 
                              § 82 
 
  Zrušují se: 
 
  1. Zákon č. 87/1987 Sb., o  veterinární péči, ve znění zákona č. 
239/1991 Sb., zákona č. 437/1991 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb. 
 
  2. Zákon  č. 108/1987 Sb., o  působnosti orgánů veterinární péče 
České republiky,  ve znění zákonného  opatření Předsednictva České 
národní  rady č.  25/1991 Sb.,  zákona č.  437/1991 Sb., zákonného 
opatření Předsednictva České národní  rady č. 348/1992 Sb., zákona 
č. 112/1994 Sb. a zákona č. 110/1997 Sb.  
 
                           ČÁST ŠESTÁ 
                            ÚČINNOST 
 
                              § 83 
 
  Tento zákon nabývá účinnosti šedesátým dnem po dni vyhlášení. 
 
                           Klaus v. r. 
                           Havel v. r. 
                          Zeman v. r.  
 
   
 
                              Příl.1 
 
   
            Nákazy, jejichž výskyt je povinně hlášen 
                    komisi a členským státům 
 
 1. slintavka a kulhavka 
 2. mor skotu 
 3. plicní nákaza skotu 
 4. katarální horečka ovcí 
 5. vezikulární choroba prasat 
 6. klasický mor prasat 
 7. africký mor prasat 
 8. nakažlivá obrna prasat 
 9. aviární influenza (vysokopatogenní) 
10. newcastleská choroba 
11. mor koní 
12. vezikulární stomatitida 
13. mor malých přežvýkavců 
14. horečka Údolí Rift 
15. nodulární dermatitida skotu 
16. neštovice ovcí a koz 
17. infekční nekróza krvetvorné tkáně 
18. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) 
 
                              Příl.2 
 
   
             Nákazy, které se považují za nebezpečné 
 
 1. slintavka a kulhavka 
 2. vezikulární stomatitida 
 3. vezikulární choroba prasat 
 4. mor skotu 
 5. mor malých přežvýkavců 
 6. plicní nákaza skotu 
 7. nodulární dermatitida skotu 
 8. horečka Údolí Rift 
 9. katarální horečka ovcí 
10. neštovice ovcí a koz 
11. mor koní 
12. africký mor prasat 
13. klasický mor prasat 
14. aviární influenza 
15. newcastleská choroba 
16. infekční nekróza krvetvorné tkáně 
17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých 
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 
19. sněť slezinná 
20. Aujeszkyho choroba 
21. vzteklina 
22. paratuberkulóza 
23. brucelóza skotu 
24. tuberkulóza skotu 
25. enzootická leukóza skotu 
26. infekční rhinotracheitida skotu (IBR) 
27. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) 
28. brucelóza ovcí 
29. brucelóza ovcí a koz 
30. Maedi - Visna 
31. klusavka 
32. nakažlivá metritida koní 
33. hřebčí nákaza 
34. encefalomyelitidy koní 
35. venezuelská encefalomyelitida koní 
36. infekční anemie koní 
37. vozhřivka 
38. brucelóza prasat 
39. nakažlivá obrna prasat 
40. tuberkulóza prasat (aviární) 
41. infekční burzitida drůbeže 
42. Markova choroba 
43. mykoplasmóza drůbeže 
44. chlamydióza drůbeže 
45. pulorová nákaza 
46. infekční bronchitida drůbeže 
47. tuberkulóza drůbeže 
48. cholera drůbeže 
49. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium) 
50. neštovice ptáků 
51. aviární encefalomyelitida 
52. tularemie u zajíců 
53. brucelóza zajíců 
54. mor včelího plodu 
55. hniloba včelího plodu 
56. varroáza 
57. infekční nekróza pankreatu 
58. virová hemoragická septikemie 
59. infekční anemie lososů 
 
                              Příl.3 
 
   
        Nákazy, při jejichž výskytu se poskytuje náhrada 
               nákladů a ztrát podle § 67 odst. 2 
 
 1. slintavka a kulhavka 
 2. mor skotu 
 3. plicní nákaza skotu 
 4. katarální horečka ovcí 
 5. vezikulární choroba prasat 
 6. klasický mor prasat 
 7. africký mor prasat 
 8. nakažlivá obrna prasat 
 9. aviární influenza (vysokopatogenní) 
10. mor koní 
11. vezikulární stomatitida 
12. mor malých přežvýkavců 
13. horečka Údolí Rift 
14. nodulární dermatitida skotu 
15. neštovice ovcí a koz 
16. venezuelská encefalomyelitida koní 
17. enzootické hemoragické onemocnění jelenovitých 
18. transmisivní spongiformní encefalopatie (TSE) 
 
                              Příl.4 
 
   
        Nákazy, při jejichž výskytu se poskytuje náhrada 
               nákladů a ztrát podle § 67 odst. 3 
 
 1. newcastleská choroba 
 2. sněť slezinná 
 3. Aujeszkyho choroba 
 4. vzteklina 
 5. paratuberkulóza 
 6. brucelóza skotu 
 7. tuberkulóza skotu 
 8. enzootická leukóza skotu 
 9. infekční rhinotracheitida skotu (IBR) 
10. bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) 
11. brucelóza ovcí 
12. brucelóza ovcí a koz 
13. Maedi - Visna 
14. klusavka 
15. nakažlivá metritida koní 
16. hřebčí nákaza 
17. encefalomyelitidy koní 
18. infekční anemie koní 
19. vozhřivka 
20. brucelóza prasat 
21. tuberkulóza prasat (aviární) 
22. aviární influenza (nízkopatogenní) 
23. infekční burzitida drůbeže 
24. Markova choroba 
25. mykoplasmóza drůbeže 
26. chlamydióza drůbeže 
27. pulorová nákaza 
28. infekční bronchitida drůbeže 
29. tuberkulóza drůbeže 
30. cholera drůbeže 
31. salmonelóza drůbeže (S. enteritidis, S. typhimurium) 
32. neštovice ptáků 
33. aviární encefalomyelitida 
34. mor včelího plodu 
35. hniloba včelího plodu 
36. varroáza 
37. infekční nekróza pankreatu 
38. virová hemoragická septikemie 
39. infekční anemie lososů 
 
                              Příl.5 
 
                             Část A 
 
             STUDIJNÍ PROGRAM PRO VETERINÁRNÍ LÉKAŘE 
 
     Program studia  vedoucího k získání  diplomu, vysvědčení nebo 
jiného  dokladu o  požadovaném vzdělání  ve veterinárním lékařství 
a hygieně musí obsahovat nejméně tyto předměty: 
 
I. Základní předměty 
- fyzika 
- chemie 
- biologie zvířat 
- biologie rostlin 
- biomatematika 
 
II. Speciální předměty 
 
Skupina 1: Základní vědy 
- anatomie (včetně histologie a embryologie) 
- fyziologie 
- biochemie 
- genetika 
- farmakologie 
- farmacie 
- toxikologie 
- mikrobiologie 
- imunologie 
- epizootologie 
- profesní etika 
 
Skupina 2: Klinické vědy 
- porodnictví 
- patologie (včetně patologické anatomie) 
- parazitologie 
- klinická medicína a chirurgie (včetně anesteziologie) 
- klinické  přednášky   o  různých  domácích   zvířatech,  drůbeži 
  a jiných druzích zvířat 
- preventivní lékařství 
- radiologie 
- reprodukce a poruchy reprodukce 
- státní veterinární služba a hygiena 
- veterinární legislativa a soudní lékařství 
- terapeutika 
- propedeutika 
 
Skupina 3: Živočišná výroba 
- živočišná výroba 
- výživa zvířat 
- agronomie 
- ekonomika zemědělství 
- chov zvířat 
- veterinární hygiena 
- etologie a ochrana zvířat 
 
Skupina 4: Hygiena potravin 
- prohlídka a kontrola potravin živočišného původu 
- hygiena a technologie potravin 
- praktická  výuka (zahrnující  praktickou výuku  na místech,  kde 
  probíhá porážka zvířat a výroba potravin) 
 
     Praktická  výuka  může  mít  formu  školení;  pokud je takové 
školení celodenní, uskutečňuje se  pod přímým dohledem příslušného 
úřadu a netrvá v rámci celého pětiletého studia dohromady déle než 
6   měsíců. 
 
     Rozdělení  teoretické  a  praktické  výuky  mezi jednotlivými 
skupinami předmětů je vyrovnané a koordinované tak, aby požadované 
znalosti a zkušenosti mohly  být získány způsobem, který přiměřeně 
umožní veterinárním lékařům výkon všech jejich různých úkonů. 
 
                             Část B 
 
 OBLASTI, JEJICHŽ ZNALOSTI JSOU PŘEDPOKLADEM K ZÍSKÁNÍ DIPLOMU, 
      VYSVĚDČENÍ NEBO JINÉHO DOKLADU O POŽADOVANÉM VZDĚLÁNÍ 
               VE VETERINÁRNÍM LÉKAŘSTVÍ A HYGIENĚ 
 
     Znalosti 
a) v oboru věd, na nichž je založena činnost veterinárního lékaře, 
b) stavby  a  funkcí  zdraví  zvířat,  jejich  chovu  a reprodukce 
   a hygieny  obecně,  jejich  krmení,  včetně  technologie výroby 
   a konzervace krmiv odpovídající jejich potřebám, 
c) o chování a ochraně zvířat, 
d)  o  příčinách,  charakteru,  průběhu,  důsledcích,  diagnostice 
   a léčbě nemocí zvířat jednotlivě i skupinově, včetně zvláštních 
   znalostí o nemocech přenosných ze zvířat na člověka, 
e) preventivního lékařství, 
f) hygieny a technologie produkce, zpracovávání a uvádění do oběhu 
   potravin živočišného původu, 
g) právních a  správních předpisů týkajících  se oblastí uvedených 
   pod písmeny a) až f), 
h) klinické   a jiné  praktické zkušenosti  získané pod  náležitým 
   dohledem. 
 
                    Vybraná ustanovení novel 
 
                  Čl. II zákona č. 131/2003 Sb. 
 
                           ČÁST DRUHÁ 
                      PŘECHODNÁ USTANOVENÍ 
 
     1.  Pokud  se  v  jiných  právních  předpisech  používá pojem 
"okresní  veterinární  správa",   popřípadě  "Městská  veterinární 
správa v Brně", "Městská veterinární  správa v Ostravě" a "Městská 
veterinární správa  v Plzni", rozumí  se tím "krajská  veterinární 
správa". 
 
     2.  Okresní  veterinární  správy,  Městská veterinární správa 
v Brně, Městská veterinární správa v Ostravě a Městská veterinární 
správa  v  Plzni  zanikají  dnem  nabytí  účinnosti tohoto zákona. 
Jejich  hmotný majetek,  práva a  závazky, včetně  práv a  závazků 
vyplývajících z pracovněprávních vztahů, které mají ke dni zániku, 
přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na místně příslušné 
krajské veterinární správy. 
 
     3.  Zaměstnanci, kteří  jsou ke  dni nabytí  účinnosti tohoto 
zákona v  pracovním poměru k  okresní veterinární správě,  Městské 
veterinární správě  v Brně, Městské  veterinární správě v  Ostravě 
a Městské  veterinární  správě  v  Plzni,  se  stávají dnem nabytí 
účinnosti  tohoto  zákona  zaměstnanci  místně  příslušné  krajské 
veterinární správy v odpovídajícím  pracovním, funkčním a platovém 
zařazení. 
 
     4.  Neodpovídá-li  povolení   k  výkonu  odborné  veterinární 
činnosti (50,  51) podmínkám tohoto zákona,  je ten, komu povolení 
svědčí,  povinen  požádat  ve  lhůtě  do  6  měsíců ode dne nabytí 
účinnosti  tohoto  zákona  o  uvedení  povolení  v  soulad s tímto 
zákonem.   Neučiní-li   tak   a   nerozhodne-li   příslušný  orgán 
veterinární  správy  z  vlastního  podnětu,  dříve vydané povolení 
zanikne. 
 
     5.  Fyzická  osoba,  která  vykonává veterinární preventivní, 
diagnostickou  a  léčebnou   činnost  podnikatelským  způsobem  na 
základě  rozhodnutí Státní  veterinární správy  o její registraci, 
není ke dni  nabytí účinnosti tohoto zákona členem  Komory a hodlá 
vykonávat tuto  činnost i po tomto  dni, je povinna ve  lhůtě do 6 
měsíců  ode  dne  nabytí  účinnosti  tohoto  zákona podat písemnou 
přihlášku za  člena Komory a požádat  o vydání osvědčení uvedeného 
v § 60  odst. 1 zákona  č. 166/1999 Sb.,  ve znění tohoto  zákona. 
Neučiní-li tak, její oprávnění k výkonu uvedené činnosti zaniká. 
 
     6.  Chovatelé a  podnikatelé,10) kteří  jsou povinni  požádat 
o schválení a registraci, popřípadě  jen o registraci podle tohoto 
zákona,  jsou  povinni  tak  učinit  do  6  měsíců  ode dne nabytí 
účinnosti tohoto zákona. 
 
     7. Obaly, do kterých jsou baleny potraviny živočišného původu 
a které  nejsou opatřeny  označením zdravotní  nezávadnosti, mohou 
být používány do 31.  prosince 2003. Potraviny živočišného původu, 
vyrobené přede  dnem nabytí účinnosti  tohoto zákona a  uskladněné 
před tímto dnem ve státních  hmotných rezervách, mohou být uváděny 
do oběhu bez označení zdravotní nezávadnosti. 
 
      8. V  řízeních, která ke dni  nabytí účinnosti tohoto zákona 
nebyla  okresními  veterinárními   správami  pravomocně  ukončena, 
pokračují místně příslušné krajské veterinární správy. 
 
     9. Ustanovení §  35 odst. 1 zákona č.  166/1999 Sb., ve znění 
tohoto zákona, se pro dobu  ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona 
do  dne,  kdy  vstoupí  v  platnost  smlouva  o  přistoupení České 
republiky  k Evropské  unii,  použije  i na  provážené veterinární 
zboží při jeho výstupu z tuzemska. 
 
     10. Za  veterinární lékaře schválené  pro určitou činnost  se 
považují ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona všichni veterinární 
lékaři, kteří  k tomuto dni  byli registrováni Státní  veterinární 
správou   jako  soukromí   veterinární  lékaři   podle  dřívějších 
předpisů. 

286/2003 - Úplné znění zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), jak vyplývá z pozdějších změn (PDF)

 

Datum uveřejnění: 1. srpna 1999 Poslední změna: 26. září 2004 Počet shlédnutí: 5697



 
© 2001-2009, CZ Biom  -  České sdružení pro biomasu,  Opletalova 7/918, 111 44 Praha 1,   Tel.: 604 856 036,   E-mail: sekretariat@biom.cz
Webhosting/ webdesign / publikační systém TOOLKIT - Econnect
Treti ruka energieplus Česká peleta Ekologie, pasivní domy, solární energie, alternativní zdroje, zelené bydlení EnviWeb - portál pro ochranu a tvorbu životního prostředí Ekolist po drátě Portál Energetika Internetové energetické konzultační a poradenské středisko Lesnicko-dřevařský www server